1231

Dlapa Na tři dlapy = forma dýnka
u čepce. Mor. NZ. II. 166.

Dlask. Cf. Brm. II. 2., 349., 355.

Dlaskatý. D. větev. V Krkonš. Vac.

Dláto. D. kolářská: kotčích (na kočáry),
podbírací, přelabovací. Wtr. Obr. I. 588.

Dlátovec, vce, m. = dlátový nebozez,
Meisselbohrer. Hrbk.

Dlažba ulic a náměstí praž. v starší době.
Vz Ott. VI. 406. Cf. Tk. VIII. 331, 342.

Dlážiti polož před Dlaživo.

Dlažka = střenka. Nůž s kostěnými d-mi.
Arch. pam. 1877. 808.

Dlažkodělna, y, f = cihelna. Zavrhl
Tomsa ve své Grammatice.

Dle. Kratochvíle-dle na lov jela. Činí-li
kto co pokory-dle; Tebe-dle. Výb. I. 288.,
342, 600., 814. Kdo toliko sebe-dle jest
dobrý. Výb. II. 896. A to učinichu smi-
lovánie-dle. 14. stol. Mus. 1890.200. Boha-
dle vyzdvihněte jej zase. Krnd. 6. Prosil
aby to jeho-dle učinili. Mill. 6. Toho-dle.
Kat. 3291. Cf. Mug. 1877. 113., Gb. Ml. II.
135., D. Lhrg 264. a osudy této předložky
v Jir. Mor. 67. — Dle = pro, strč. Die
Boha = pro Boha. Gb. Ml. II. 136.

Diech. Vz Del (2. dod.) Buoh vie, kterak
se mu na dlech dieti bude. Arch. XI. 258.

Dlešč, dlešť, ě, m., cinapus, ryba, zastr.
Rozk., Pršp. 15. 41.

Dlí. V něm na dlí nemohli by býti. Wtr.
exc. Přešli v jednu pušč cěstú sedmnácte
dní dlí. Výb. II. 546. (561.).

-dlo. Někdy se před -dlo kmen základní
zkracuje: struhadlo. Gb. Ml. I. 59.

Dloubati do koho = popichovati ho,
hetzen, sticheln. Us. Vac.

Dlouhochvostek, stka, m. = sýkora mly-
nářík. Brm. II. 2. 590.

Dlouhokřídlý. D-lí, macroptera. Brm.
IV. 611.

Dlouhokruh, u, m. = ellipsa. Pal. Rdh.
1. 391.

Dlouhokyjovitý. D výtrusy lišejníků.
NK. J.

Dlouholebečný D. plemeno lidské.
Vlach.

Dlouhonosec. Cf. Ott. III. 135. a.

Dlouhososka, y, f., bombylius. Cf. Ott.
IV. 321., Brm. IV. 487.

Dlouhošijka, y, f. Cf. Brm. IV. 520.

Dlouhouchý, langohrig. D. (angl.) prase.
Vz KP. VI. 446.

Dlouhověčenství, n. Výb. II. 931.

Dlouhověčný, longanimis. Ž. kl. 102.8.,
Št. Kn. š. 109., 31.

Dlouhoveský z Dlouhé Vsi Jan Ign.,
bisk. od r. 1679. Vz Mus. 1891. 306., Srb
55.

Dlouhý. D. vrch Řvn. 170. D. (člověk).
Vz Mách. 16. D. mince po bitvě bělohorské
vydávaná společností, špatná (měděný plíšek
stříbrem slabě povlečený). Wtr, Obr, II.
452. — D. Frant. Bačk. Př. 19., 133.

Dlubnice, tinellum, zastr. Pršp. 24. 78.

Dluh, dl'g, got. dulgs. Šf. Strž. I. 63. Šak
na dluhy neteče (těší se lehkomyslný marno-
tratník). Brt. exc.

Dluhák, u, m. = spondaeus. 15. stol. D.
Gesch. 306.

Dluhomyš, glis, zastr. Pršp. 20. 72.

Dluhopa, y, f., prosa, zastr. Rozk., Pršp.
87. 85.

Dlužnický. D. vazba. Vz Wtr. Obr. II.
828.

Dlužník. Tresty jich v 16. stol. Vz Wtr.
Obr. II. 825. — D. = věřitel. Často v obec.
mluvě. NZ. I. 544.
Dmouti. Cf. Mz. v List. fil. VII. 168.

Dmutočelka, y, f., cercopis, Stirnzirpe,
Jf., cikada. Brm. IV 645.

Dmychačka, y, f., flambula. Pršp. 73.
1901.

Dnes z dBnB-sB = den tento. Gb. Ml.
II. 87.
Dneskák = dnes. Dol. Brtch.

Dnič, e, m., dio, ryba?, zastr. Rozk.,
Pršp. 15. 37.

Dno. Skovaj na dno, najdeš snadno. Val.
Slavč. 48.

Dnov, u, m., Eurus, zastr. Pršp. 7. 50.
Dnový, dierum. D. slova, dierum. 01. 2.
Exod. 12. 23. D. krmě (za dne daná, opak:
noční). Ezp. 1261. D. mědná placka, Königs-
stück, n., v hutn. Hř.

Dnozlámanec, nce, m., paraliticus. Rozk.,
Veleš., Pršp. 43. 67.
-dný m.: -dý. Mladný. Kat. v. 151.

-do. Cf. Gb. Ml. I. 61., II. 136. nn., D.
Lhrg. 303.

Ďob. Cf. Mkl. Etym. 404.

Doba. V tu dobu otvořiena jsú nebesa.
Ev. víd. 2.

Dobádavý. Spis velmi d-vý, Krnd. 9.

Ďobati, ďubati v dialektech. Vz List.
fil. 1892. 292.

Doběhnouti co. Kdes to doběh' (ukradl).
Us. vojen. — Až na nohách doběhne. Chč.
m. s. III. 43.

Dobeknouti něco = špatně skončiti.
Ten to dobekl! Čce. Tkč. — kdy. Už brzo
dobekne (umře). Ib. Tkč.

Doběrek. Na doběrku = na sklonku. Č.
Rž. XL.

Dobner Gel Cf. Pyp. K. II. 537.

Dobný, ého, m., vrch u Žernosek. Řvn.
166.

Doboran, u, m. = sůl kyselinou boříko-
vou dosycená. Presl v Kroku.

Dobráckosť. i, f., Gutmüthigkeit, f. Arb
Dobrač. e, m. = kopec u Běláka v Korut.
LObz. XVII. 60.

Dobrák, u, m. = krejcar = 2 ½, nyněj-
šího krejcaru. Us.

Dobrané v Polsku, kmen. Šf. Strž. II.
422.

Dobrávůle, m,, os jm. Wtr. Obr. I.
88.

Dobře = hodně. Bochník d. črnější. Výb.
I. 1175.

Dobřeľubý, beneplacitus. Ž. kl. 118., 108.
a j.

Dobřeňan, a, m. Europanus, zastr. Pršp.
36. 89.

Dobřenský Václ. † okolo 1599. Cf. Výb.
II. 1586. nn. (tam i výbor z jeho spisů).

Dobřesechovej, os. jm. Wtr. Obr. I. 88.
Dobřev, ě (i), f. (ne: a, m.). Km. 1886.
27.