1232

Dobřichovický. D zlomky Mus. 1870.
391.

Dobrk, a, m., epulentus, zastr. Pršp. 45.
37.

Dobroděvství, n, beneficium. Milú jeho
službu tímto d-stvím zaplatil. Ev. olom. 47.

Dobrodicný, beneficus Služby malomoc-
ným d-cnú milostí (benefica pietate) činíše.
Ev. ol. 7.

Dobrodictvo, a, n., beneficium. Ev. olom.
15. 16.

Dobrodieti, benedicere. D. Buoha. Ev.
ol. 275. D-dojte lajícím vám. Ib. 299.

Dobrodružsky jeti. Aru. 2106

Dobrohlasný. D. pověsť, guter Ruf.
Šml.

Dobrojestota, y, f., Gutsein, n. Stárek.

Mrav. 29.

Dobrok, u, m., opulentia, zastr. Pršp.
40. 82.

Dobrokrevný, sanguineus. Veleš.

Dobroň, ě, m., Euphrates, zastr. Rozk.,
Pršp. 14. 23.

Dobroník, a, m., banochus, bestia?, zatstr.
Pršp. 21. 95.

Dobrošovský = kopec u Náchoda Řvn.
220.

Dobrotivá, é, f. = Benigna. — Sv. D. =
klášter u Hořovic. Us. Pdl.

Dubrověščie, n , evangelium. Bhm. 47.

Dobrovolenství, n., beneplacitum. Z. kl.
88. 18.

Dobrovský Jos. Cf. Ukaz. 96., Tf. Mtc.
288., Pyp. K. 1. 371., 11. 537., Bačk. Př
136. a Písm. I. 926.. Mus. 1829. 1. 119.,
1879. 287, 411., Zl. Jg. 16., 49., 92., 93.,
99, 107., 115., 129., 153., 155., 174., 176.,
177., 178, 179, 183., 194., 187., 188., 198.,
209., 211., 237. nn., 218., 250., 259., 260.,
392., Gb. Ml. II. 219.

Dobrozvěst, a, m. 1458. D. Gesch. 305

Dobrožel, Dobrožil, e n i, f., pole u Bo-
lešin u Klatov. BPk.

Dobrožily, dle Dolany, pole u Pihovic
u Klatov. BPk.

Dobrý. Je jich tam jako dobrých (mnoho).
Mor. Rgl. — D. mysl, origanum, v bot. Cf.
S. N. V. 1106.

Dobšinský Pav. Cf. Pyp. K. II. 537.

Dobytčí nemoci. Cf. kP. VI. 411., NZ.

I. 130. nn.

Dobytek. Stáda dobytků velikých. Výb.

II. 1566. Porážení d-tka. Vz KP. VI. 467.
Koupě a prodej d-tka a drůbeže na Mor.
(pověry a zvyky). Vz NZ. 1. 332.

Dobyti se kam. Na neodvislosť se d-vali.
Šf. Suž. II. 334 a j. Co jsú mečem d-li.
486. Arch. X. 296. — čeho. Dobývati ko-
řene (v math.) šp. m.: odmocňovali. Sold.
13.

Dobytkářství české. Vz Ott. VI. 421.,
137.

Docikať sa = doscati se. Slov. Rr. Sb.

Docitelný, erfühlbar. D. působení. Pal.
Rdh. 1. 339.

Dočapčený = opilý. Slov. Rr. Sb.

Dočekanec, nce, m. = nezletilý dědic
statku. Mor. Knrz.

Dočinek, nku, m , agaricus, houba, Pršp
34, 19.

Dočliapkať sa = dobelhati se. Slov.
Phľd. VI. 267.

Dodělaný, abgerackert. Us. Vhl.

Dodělati se = umazati se; zničiti se.
Mor. Rgl.

Dodievať do koho, zudringlich sein.
Slov. Sokl. II. 357.

Dodleti koho = rozhněvati. CT. Tkč.

Dodnes, lépe: podnes. Dnes je akkus.,
s kterým do pojiti nelze. Brt. Ruk. 12. Gb.
Ml. II. 131. nevytýká toto slovo za chybné,
poněvadž se na akkus. už nemyslí.

Dodračky, pl., f., vz Doděrky. U Úboče.
Rgl.

Dodrhnutá, é, f. = doděrky. Laš. Wrch.,
Brt.

Dodrúlaný = opilý. Slov. Obky I. 26.

Dodrviti = zlamati. Slov. Němc. VII.
70.

Dodržky = dodraná. Mor. Brt. P. III.
XII.

Doge, z dux. Št. Strž. II. 303.

Dogma, gt. dogmatu (podle: dub), no-
vějším způsobem dogmata (podle: město).
Gb. Ml. 1. 129.

Dogmatický. D. spisy staré doby. Cf.
D. Gesch. 231.

Dohad. Věc zůstala na d-dě (na sporu)
U Kr. Hrad.

Dohejtmaniti. Už d-nil. 1497. Arch. X
443.

Dohlednosť, i, f., Sehkraft. D. oka. S.
N. V. 1086.

Dohlížka, y, f. = dohlídka. D. biskupská
Hnoj. 182.

Dohnal, a, m., chybně v dod.: Dostal.
Co tam o Dostalovi Alb. pověděno, to polož
sem.

Dohrávka taneční písně. NZ. I. 163.

Dohule, e, f., igenecha, bestia? Pršp.
21. 98.

Duchlík, a, m., vench, ryba? Pršp. 16.
69.

Dochoditý, scrutabilis. Ev. ol. 81.

Dochrámaný = potlučený, sbitý. Mor.
Rgl.

Dojačka = malá lavička k dojení. Rgl.

Dojan, u, m. Selka má malý dojan,
malé dojanky = málo dojí. Lib. NZ. I.
511.

Dojedavý = dotíravý. Slov. N. Hlsk.
XXI. 13.

Dojení. Pověry týkající se d. na Mor.
Vz NZ. I. 125.

Dojímati si nač = stěžovati si. Mor,
Wrch. Vhl.

Dojistiti. Ta nemožnosť nepředsudnému
vážitezi sama sebou se dojistí, wird sich
erhärten. Št. Strž. I. 491.

Dojíti, starým došlo jí líto (rodiče jí
litovali). Mor. Prss. Hostinský sám mne
dojde obsloužit. Prss.

Dojnice, e, f. = chlév. Črn. Zuz. 251.

Doka = dokud. Mor. Btt.

Dokavadž. Půh. I. r. 1406.. Jir. Mor.
39. a.

Dokonavosť, i, f. D. děje. Gb. Ml. II.
153.

Dokonavý. D. slovesa (skonalá, perfek-
tivní): seknu, přinesu. Gb. Ml. II. 154.