1233

Dokonetnáč, e, m., cathaphaeba, zastr.
Rozk., Pršp. 17.

Dokovad, dokovadž, quamdiu. Ev ol.
303., 156. Cf Jir. Mor. 39.

Dokrápati, dokrápnouti, zu Ende tropfen.
KP. V. 377. u j.

Doktor. D-rem se drží = má se zaň,
léčí. Val Vck. — D. = dort. U Č. Brodu.
NZ. I. 390.

Dokučovať = obtěžovati koho čím. Slov.
Czm. 83.

Dolánky, údolí v Semilsku. Mzr. 2.

Dolany. Cf. Gb. Ml. I. 78, II. 208.

Dolárna, y, f. = místo, kde se doluje.

Dolečky, údolí v Semilsku. Mzr. 3.

Doležal, a, m. D. Pavel 1746. Cf. Gb.
Ml. II. 218., Bačk. Písm. 1. 901., D. Lhrg.
IX.

Doležálek Jan Em., hud. 1780.—1858.
Srb. 122.

Dolíkovatý, löcherig. D. mlat. Us. Pdl.

Dolitovati se čeho Us Rgl.

Dolívka = nejhorší vězení v Kolíně
v 16. stol. Wtr. Obr. II. 836.

Dolňák, u, m. = dolní článek v galv.
kruhu. Kod. Úv 289.

Dolnatina, y, f. = nížina, Niederung, f.
Sokl II. 357.

Dolnobečovský. D. tvarosloví. Vz List.
fil 1887. 263.—270., 376.—385. D. hlásko-sloví. Vz Ib. 1891. 413. nn. D. časování
sloves. Vz ib. 1885. 241.—253. (Jos. Bar-
tucha). D různořečí Šb. D. 51.

Dolnotrenčanský. D. různořečí. Šb. D.
69.

Doložek, žku, m. Mají dosti k tomu
d-žku (peníze na appellaci, mají statky).
Wtr. exc.

Doložitý. D. město = důležité? 1519
Wtr. Obr. I. 758.

Dolský. U. různořečí na Mor. Vz Šb.
D. 45.

Dolů. Čepec d s hlavy jí spadl. BN.
S koně. d spadnu; Palášek bude viseti d.
s koně. Jednomu sťal hlavu d. Sš. P. 592.,
601 , 787.

Doluká = dolů. Tiská ma d. Slov. Kľ.
V. 84.

Doma. Cf. Jgc. XIV. 150. Kdo d. sedí,
o ničem neví. Brt. exc.

Domácíček, čku, m. = vlastník malého
domku. Arb.

Domáhavý způsob, potentialis. Šf. III.
612.

Domacha, y, m., vz Domaslav (2. dod.).

Doman, a, m., vz Domaslav (2. dod.).

Domanec, nce, m., vz Domaslav (2. dod ).

Dománek, nka, m., vz Domaslav (2 dod.).

Domaslav, Domis av, a, m., skráceně:
Domacha, Doman, Domanec, Dománek, Do-
maša, Domaše, Domašín, Domata, Domík,
Domiš. Mus. 1889. 160.

Domaša, dle Bača, vz Domaslav (2. dod.).

Domaše, e, m., vz Domaslav (2. dod ).

Domašín, a, m., vz Domaslav (2. dod.).

Domata, y, m , vz Domaslav (2. dod ).

Domatik, domotyk, u, m. D. pergame-
nový. Arch. VIII. 566.

Domažlický D. různořečí. Vz Šb. D.
14.

Dombrava oprav v. Dombrova.

Domek = hampejs. 16 stol. Tys horší
nežli ta z domku. Wtr. Obr. II. 89.

Domtáti za Domestikovati oprav v: Do-
metati.

Domětati komu = domlouvati. Val.
Slavč. 52.

Domík, a, m., vz Domaslav (2. dod.).

Domílka, y, f. Cf. KP. V. 621.

Dominovati koho. Vrch.

Domislav, a, m., os. jm. Cf. Domaslav
(2. dod).

Domiš, e, m., vz Domaslav (2. dod.).

Domlácená, é, f. = hostina po domlá-
cení mlatcům dávaná. Us Wrch.

Domlíti. Ti ho domleli (zbili)! Us.

Domluva, y, f. = úmluva. Mor. Vck.

Domluviti. Počnúce latině mluviti d-li
češtinú neumějíce latinú dokonati. Výb. II.
760.

Domněnka = úsudek o nějaké věci spo-
jený s obavou, že protiva může býti pravdou.
Janiš. Os. 27.

Domnievaný, vermeintlich. D. otec. Krnd
207.

Domnosta (!), y, m. = domovník. Pohl.

Domobranství, n, Landsturmwesen n.
Rk.

Domoděl, a, m., Architekt. Ev. olom.
34.

Domovitý, habitabilis, bewohnbar. D
krajina Mill. 17. — D. schráň (domilium).
Ž. kl. 101. 7. — D. berně = z domu. Wtr.
Obr II. 566.

Domovníček. Cf. Mách. 106.

Domovničiti = domovníkem býti. Herm.

Domovník, domesticus. D. boží. Ev. ol
192, ZN. — D. vinný = kdo měl v městě
dům a v něm víno prodával. Wtr. Obr. II.
372.

Domovopis, u, m., Heimathskunde, f.
Km.

Domový, ého, m. = bouřlivý domácí
duch. Č. Kn. š. 331.

Domručeti, zu Ende brummen. Sotva
tato slova d-čel. Arb.

Domýšlený, ersonnen, eingebildet, ver-
muthet.

Doňadž, donadž, donec. Ev. ol. 82. Vz
Jir Mor. 39.

Donašeč, e, m., Zuträger, m. C. Kn. š
282.

Donát, a, m. = lhář (žil v Libunci). Lib
NZ. 1. 543.

Donaž, donec. Ev. ol, 24. Vz Jir. Mor.
39.

Doněkud něco poodložiti (na nějakou
dobu). Arch. XI. 50.

Doněvadž, donec. Ev. ol. 23. (Jir. Mor.
39)

Doniavadž, donec. Ev. ol. 48 Vz Jir.
Mor. 39.

Donidž, donec. Ev. ol. 300. Vz Jir. Mor.
39.

Doniež, doniež, doniuž, doniž, = donec.
Vz Jir. Mor. 39.

Doniovadž, donec, D. tu ležie Mill. 82.

Donka, turbo, Oke, Rundtmund, hlemýžd.
Vz. Brm. IV. 2. 293.



	1233

	Dokonetnáč, e, m., cathaphaeba, zastr. Rozk., Pršp. 17. Dokovad, dokovadž, quamdiu. Ev ol. 303., 156. Cf Jir. Mor. 39. Dokrápati, dokrápnouti, zu Ende tropfen. KP. V. 377. u j. Doktor. D-rem se drží = má se zaň, léčí. Val Vck. — D. = dort. U Č. Brodu. NZ. I. 390. Dokučovať = obtěžovati koho čím. Slov. Czm. 83. Dolánky, údolí v Semilsku. Mzr. 2. Dolany. Cf. Gb. Ml. I. 78, II. 208. Dolárna, y, f. = místo, kde se doluje. Dolečky, údolí v Semilsku. Mzr. 3. Doležal, a, m. D. Pavel 1746. Cf. Gb. Ml. II. 218., Bačk. Písm. 1. 901., D. Lhrg. IX. Doležálek Jan Em., hud. 1780.—1858. Srb. 122. Dolíkovatý, löcherig. D. mlat. Us. Pdl. Dolitovati se čeho Us Rgl. Dolívka = nejhorší vězení v Kolíně v 16. stol. Wtr. Obr. II. 836. Dolňák, u, m. = dolní článek v galv. kruhu. Kod. Úv 289. Dolnatina, y, f. = nížina, Niederung, f. Sokl II. 357. Dolnobečovský. D. tvarosloví. Vz List. fil 1887. 263.—270., 376.—385. D. hlásko-sloví. Vz Ib. 1891. 413. nn. D. časování sloves. Vz ib. 1885. 241.—253. (Jos. Bar- tucha). D různořečí Šb. D. 51. Dolnotrenčanský. D. různořečí. Šb. D. 69. Doložek, žku, m. Mají dosti k tomu d-žku (peníze na appellaci, mají statky). Wtr. exc. Doložitý. D. město = důležité? 1519 Wtr. Obr. I. 758. Dolský. U. různořečí na Mor. Vz Šb. D. 45. Dolů. Čepec d s hlavy jí spadl. BN. S koně. d spadnu; Palášek bude viseti d. s koně. Jednomu sťal hlavu d. Sš. P. 592., 601 , 787. Doluká = dolů. Tiská ma d. Slov. Kľ. V. 84. Doma. Cf. Jgc. XIV. 150. Kdo d. sedí, o ničem neví. Brt. exc. Domácíček, čku, m. = vlastník malého domku. Arb. Domáhavý způsob, potentialis. Šf. III. 612. Domacha, y, m., vz Domaslav (2. dod.). Doman, a, m., vz Domaslav (2. dod.). Domanec, nce, m., vz Domaslav (2. dod ). Dománek, nka, m., vz Domaslav (2 dod.). Domaslav, Domis av, a, m., skráceně: Domacha, Doman, Domanec, Dománek, Do- maša, Domaše, Domašín, Domata, Domík, Domiš. Mus. 1889. 160. Domaša, dle Bača, vz Domaslav (2. dod.). Domaše, e, m., vz Domaslav (2. dod ). Domašín, a, m., vz Domaslav (2. dod.). Domata, y, m , vz Domaslav (2. dod ). Domatik, domotyk, u, m. D. pergame- nový. Arch. VIII. 566. Domažlický D. různořečí. Vz Šb. D. 14.	Dombrava oprav v. Dombrova. Domek = hampejs. 16 stol. Tys horší nežli ta z domku. Wtr. Obr. II. 89. Domtáti za Domestikovati oprav v: Do- metati. Domětati komu = domlouvati. Val. Slavč. 52. Domík, a, m., vz Domaslav (2. dod.). Domílka, y, f. Cf. KP. V. 621. Dominovati koho. Vrch. Domislav, a, m., os. jm. Cf. Domaslav (2. dod). Domiš, e, m., vz Domaslav (2. dod.). Domlácená, é, f. = hostina po domlá- cení mlatcům dávaná. Us Wrch. Domlíti. Ti ho domleli (zbili)! Us. Domluva, y, f. = úmluva. Mor. Vck. Domluviti. Počnúce latině mluviti d-li češtinú neumějíce latinú dokonati. Výb. II. 760. Domněnka = úsudek o nějaké věci spo- jený s obavou, že protiva může býti pravdou. Janiš. Os. 27. Domnievaný, vermeintlich. D. otec. Krnd 207. Domnosta (!), y, m. = domovník. Pohl. Domobranství, n, Landsturmwesen n. Rk. Domoděl, a, m., Architekt. Ev. olom. 34. Domovitý, habitabilis, bewohnbar. D krajina Mill. 17. — D. schráň (domilium). Ž. kl. 101. 7. — D. berně = z domu. Wtr. Obr II. 566. Domovníček. Cf. Mách. 106. Domovničiti = domovníkem býti. Herm. Domovník, domesticus. D. boží. Ev. ol 192, ZN. — D. vinný = kdo měl v městě dům a v něm víno prodával. Wtr. Obr. II. 372. Domovopis, u, m., Heimathskunde, f. Km. Domový, ého, m. = bouřlivý domácí duch. Č. Kn. š. 331. Domručeti, zu Ende brummen. Sotva tato slova d-čel. Arb. Domýšlený, ersonnen, eingebildet, ver- muthet. Doňadž, donadž, donec. Ev. ol. 82. Vz Jir Mor. 39. Donašeč, e, m., Zuträger, m. C. Kn. š 282. Donát, a, m. = lhář (žil v Libunci). Lib NZ. 1. 543. Donaž, donec. Ev. ol, 24. Vz Jir. Mor. 39. Doněkud něco poodložiti (na nějakou dobu). Arch. XI. 50. Doněvadž, donec. Ev. ol. 23. (Jir. Mor. 39) Doniavadž, donec. Ev. ol. 48 Vz Jir. Mor. 39. Donidž, donec. Ev. ol. 300. Vz Jir. Mor. 39. Doniež, doniež, doniuž, doniž, = donec. Vz Jir. Mor. 39. Doniovadž, donec, D. tu ležie Mill. 82. Donka, turbo, Oke, Rundtmund, hlemýžd. Vz. Brm. IV. 2. 293.