1235

Dotřelky = slavnosť, když se len do-
tírá. NZ. I 72, Ptn. 47.

Dotrvalý, erhalten. Jméno až podnes
d-lé. Šf. Strž. II. 361.

Dotud, dotad. Cf. Mkl. Etym. 367.

Dotýkavý. Vidomý a d. dar (při mazání
na krále). Kar. 85.

Dotykový genitiv. Vz Gb. Ml. II. 109

Doubecký. D. louky u Loužné na Plá-
nicku. BPr.

Double, druh plátna.

Doubna, y, m. a f. = kdo se ďoubá, na-
dávka. Lib. NZ. I. 455.

Doubrava, y, f., přítok Labe. Tl. M. 18.,
Pam. Arch. I. 244.

Doubravská Hora u Teplice, Schloss-
berg. Řvn. 240.

Doucha Frant. Cf. Tf. Mtc. 288., Zl. Jg
301., Ukaz. 96, Pyp. K. II. 537., Bačk. Př.
180 a Písm. 1. 926., 872., Mus. 1886. 618.

Doupňák. Vz Brm. II. 2. 676. D. (gaurník)
hájí si svého buku, v němž má své hnízdo,
když se chystají jej stíti: Mój buk, mój
buk! Brt. Dt. 59.

Douškání, n. = pití douškem. Wtr. Obr
II. 452. a.

Douti. Cf. Šf. III. 506., 508. D. v dialek-
tech. Vz List. fil. 1892.119., 124 , Vinohrady
dujú velmi krásně (treiben). Slov. LObz
XIX. 115.

Doutnalka, y, f., doporučuje se ve Věst.
I. 15. na.: doutník, ale toto slovo zobecnělo.

Doutratiti, doutráceti, ganz ausgeben
Peníze d. Dvor.

Dováděti proč = vztekati se. Fabritius
v Bibl. káz. čes. starší doby III. 100.

Dovaditi = úplně rozvaditi. Aby nás lépe
d-li. Arch. XI. 150.

Dovalov, a, m., dedinka pod Kriváněm
na Slov. Sokl. I. 101.

Dovedy, pl., m. = námluvy. Slov. Němc.

Dovek, vka, m., curanilla, zastr., ryba?
Rozk, Pršp. 15. 51.

Dověřený. D. vědomí. Pal. Rdh. I. 341.
mor. dověrně, dověrný. Bl. Gr. 277.

Dověřiti se. Kdo se d-ří, nejsnáze jest
ho oklamati. Č. M. 251.

Dověrně, dověrný. Důvěrně, důvěrný.

Dověrnosť. Bart. VI. Vz předcház. Do-
věrné.

Dovésti. Nemohli toho na nich d. Bart.
16.

Dovica, e, f. = vdovice. Slov. Šb. D
76.

Dovinan, u, m. = sůl kyselinou vínovou
dosycená. Presl.

Dovlniti se, seine Höhe erreichen. Chvíli
bylo ticho, jako vůbec bývá, když mohut-
nější dojem ve společnosti se d-nil. Šml.

Dôvodina, y, f. = dokument (listina).
Cyr. Meth. 1863. 263.

Dovolávka, y, f., Appellation. Šd.

Dovolně = dostatečně (v dod). Má býti:
libovolně.

Dovolný. Cf. předcház.

Dovora, y, f., Veranlassung, z pol. Sš.

Dovožená, é, f. = zpropitné za dokon-
čené dovážení. Šd.

Dovtípiti se. Cf. Mkl. Etym. 352.

Dovtipný Č. Kn. š. 346.

Dox, u, m., látka na oděv. Prací d. na
lovecké kabáty. Vchř.

Dozloškrv, carbolasia, zastr., letoun.
Pršp. 11. 49.

Doznávka, y, f = přiznání. Na Žďársku
Ptn. 41.

Dozobtúlat koho = zlíbati. Val. Slavč.
70.

Dozorcovati koho = kárati, napomí-
nati, poučovati. Us. Rgl.

Dozornosť, i, f. Vědecká d. Pal. Rdh. I.
302.

Dozráti v sladký plod. Us.

Dozvídavě se ohlížeti. Šf. Strž. I. 450.

Dožinek, nku, m. = dožatá. U Rokyc.
Fč , Mor. Brt. Cf. Obz. 1892. (Brt.).

Draba, y, f., vz Bída (rostl).

Drabancovati čím = hřmotně viklati,
hřmotiti. Mor. Šd.

Drábelí, n. = drobotiny. ČT. Tkč.

Drabí, n., trabale, zastr Bhm.

Drabinovec, vce, m. = žebřinový vůz.
Slov. Phľd. VII. 65.

Drabská Skála v Semilsku. Mzr. 22.

Dráč, e, m. = kdo déře peří. Us. Rgl.

— D. = žulový brus kovářský na první
hrubé broušení. V Plzeň. Brtv.

Dračiště, ě, n. = dračisko. To je d.!
Us. Rgl.

Dradva, y, f., fílum. Sšívajie je d-mi
z lýk. Mill. 19.

Dráha, Viehweg. 1275. Reg. II. 1470.,
IV. 170. — D. = hubené zvíře, hlavně pes.
Lib. NZ. I. 542.

Drahan, a, m., vz Drahoslav (2. dod.).

Drahanský. D. výšina na Mor. S. N. V.
456.

Drahek, hka, Drahen, a, m., vz Draho-
slav (dod. 2.).

Drahný. Pacholata s děvečkami (děv-
čaty), aby kromě sebe se kladli (ke spaní)
a zvl. když jsou již drahní (větší). Výb. II.
1419.

Drahokam. D-my se mají nositi aneb
jimi se mají dámy obdarovati: leden platí
hyacinthu, únor amethystu, březen jaspisu,
duben safíru, květen smaragdu, červen
achatu, červenec rubínu, srpen onyxu, září
chrysolithu, říjen akvamarinu, listopad to-
pasu, prosinec tyrkýsu. Nár. listy.

Drahon, a, m., vz Drahoslav (2. dod).

Drahoňovský F. K. Cf. Bačk. Př. 28.,
89.

Drahor, u, m., caristia, zastr. Pršp. 35.

Drahoslav, a, m. Skráceně: Drahan,
Drahek, Drahen, Drahon, Drahuš, Dražej,
Dražek, Drslav. Mus. 1889. 160.

Drahuš, e, m.. vz předcház.

Drachovský Jan † 1644. D. Lhrg. VII.

Drak. Cf. Mách. 10., 64 , 67., 68., 152.,
153 , 174., 175., 205., Mtc. XVI. 123. — D. =
kdo delá vše rychle (převzdívka). Val. Km.

— D = spinadlo u žen. košile v podobě
knoflíku. Košile u krku spjatá drakem.
V Domažl. Němc. (Mus. 1889. 344.).

Drakorza aloe. 1498. D. Gesch. 307.,
Pršp. 33. 13.



	1235

	Dotřelky = slavnosť, když se len do- tírá. NZ. I 72, Ptn. 47. Dotrvalý, erhalten. Jméno až podnes d-lé. Šf. Strž. II. 361. Dotud, dotad. Cf. Mkl. Etym. 367. Dotýkavý. Vidomý a d. dar (při mazání na krále). Kar. 85. Dotykový genitiv. Vz Gb. Ml. II. 109 Doubecký. D. louky u Loužné na Plá- nicku. BPr. Double, druh plátna. Doubna, y, m. a f. = kdo se ďoubá, na- dávka. Lib. NZ. I. 455. Doubrava, y, f., přítok Labe. Tl. M. 18., Pam. Arch. I. 244. Doubravská Hora u Teplice, Schloss- berg. Řvn. 240. Doucha Frant. Cf. Tf. Mtc. 288., Zl. Jg 301., Ukaz. 96, Pyp. K. II. 537., Bačk. Př. 180 a Písm. 1. 926., 872., Mus. 1886. 618. Doupňák. Vz Brm. II. 2. 676. D. (gaurník) hájí si svého buku, v němž má své hnízdo, když se chystají jej stíti: Mój buk, mój buk! Brt. Dt. 59. Douškání, n. = pití douškem. Wtr. Obr II. 452. a. Douti. Cf. Šf. III. 506., 508. D. v dialek- tech. Vz List. fil. 1892.119., 124 , Vinohrady dujú velmi krásně (treiben). Slov. LObz XIX. 115. Doutnalka, y, f., doporučuje se ve Věst. I. 15. na.: doutník, ale toto slovo zobecnělo. Doutratiti, doutráceti, ganz ausgeben Peníze d. Dvor. Dováděti proč = vztekati se. Fabritius v Bibl. káz. čes. starší doby III. 100. Dovaditi = úplně rozvaditi. Aby nás lépe d-li. Arch. XI. 150. Dovalov, a, m., dedinka pod Kriváněm na Slov. Sokl. I. 101. Dovedy, pl., m. = námluvy. Slov. Němc. Dovek, vka, m., curanilla, zastr., ryba? Rozk, Pršp. 15. 51. Dověřený. D. vědomí. Pal. Rdh. I. 341. mor. dověrně, dověrný. Bl. Gr. 277. Dověřiti se. Kdo se d-ří, nejsnáze jest ho oklamati. Č. M. 251. Dověrně, dověrný. Důvěrně, důvěrný. Dověrnosť. Bart. VI. Vz předcház. Do- věrné. Dovésti. Nemohli toho na nich d. Bart. 16. Dovica, e, f. = vdovice. Slov. Šb. D 76. Dovinan, u, m. = sůl kyselinou vínovou dosycená. Presl. Dovlniti se, seine Höhe erreichen. Chvíli bylo ticho, jako vůbec bývá, když mohut- nější dojem ve společnosti se d-nil. Šml. Dôvodina, y, f. = dokument (listina). Cyr. Meth. 1863. 263. Dovolávka, y, f., Appellation. Šd. Dovolně = dostatečně (v dod). Má býti: libovolně. Dovolný. Cf. předcház. Dovora, y, f., Veranlassung, z pol. Sš. Dovožená, é, f. = zpropitné za dokon- čené dovážení. Šd. Dovtípiti se. Cf. Mkl. Etym. 352.	Dovtipný Č. Kn. š. 346. Dox, u, m., látka na oděv. Prací d. na lovecké kabáty. Vchř. Dozloškrv, carbolasia, zastr., letoun. Pršp. 11. 49. Doznávka, y, f = přiznání. Na Žďársku Ptn. 41. Dozobtúlat koho = zlíbati. Val. Slavč. 70. Dozorcovati koho = kárati, napomí- nati, poučovati. Us. Rgl. Dozornosť, i, f. Vědecká d. Pal. Rdh. I. 302. Dozráti v sladký plod. Us. Dozvídavě se ohlížeti. Šf. Strž. I. 450. Dožinek, nku, m. = dožatá. U Rokyc. Fč , Mor. Brt. Cf. Obz. 1892. (Brt.). Draba, y, f., vz Bída (rostl). Drabancovati čím = hřmotně viklati, hřmotiti. Mor. Šd. Drábelí, n. = drobotiny. ČT. Tkč. Drabí, n., trabale, zastr Bhm. Drabinovec, vce, m. = žebřinový vůz. Slov. Phľd. VII. 65. Drabská Skála v Semilsku. Mzr. 22. Dráč, e, m. = kdo déře peří. Us. Rgl. — D. = žulový brus kovářský na první hrubé broušení. V Plzeň. Brtv. Dračiště, ě, n. = dračisko. To je d.! Us. Rgl. Dradva, y, f., fílum. Sšívajie je d-mi z lýk. Mill. 19. Dráha, Viehweg. 1275. Reg. II. 1470., IV. 170. — D. = hubené zvíře, hlavně pes. Lib. NZ. I. 542. Drahan, a, m., vz Drahoslav (2. dod.). Drahanský. D. výšina na Mor. S. N. V. 456. Drahek, hka, Drahen, a, m., vz Draho- slav (dod. 2.). Drahný. Pacholata s děvečkami (děv- čaty), aby kromě sebe se kladli (ke spaní) a zvl. když jsou již drahní (větší). Výb. II. 1419. Drahokam. D-my se mají nositi aneb jimi se mají dámy obdarovati: leden platí hyacinthu, únor amethystu, březen jaspisu, duben safíru, květen smaragdu, červen achatu, červenec rubínu, srpen onyxu, září chrysolithu, říjen akvamarinu, listopad to- pasu, prosinec tyrkýsu. Nár. listy. Drahon, a, m., vz Drahoslav (2. dod). Drahoňovský F. K. Cf. Bačk. Př. 28., 89. Drahor, u, m., caristia, zastr. Pršp. 35. Drahoslav, a, m. Skráceně: Drahan, Drahek, Drahen, Drahon, Drahuš, Dražej, Dražek, Drslav. Mus. 1889. 160. Drahuš, e, m.. vz předcház. Drachovský Jan † 1644. D. Lhrg. VII. Drak. Cf. Mách. 10., 64 , 67., 68., 152., 153 , 174., 175., 205., Mtc. XVI. 123. — D. = kdo delá vše rychle (převzdívka). Val. Km. — D = spinadlo u žen. košile v podobě knoflíku. Košile u krku spjatá drakem. V Domažl. Němc. (Mus. 1889. 344.). Drakorza aloe. 1498. D. Gesch. 307., Pršp. 33. 13.