1236

Draksan, a, m., draco. Ž. kl. 148. 7 Cf.
Draxan (2. dod.).
Dralivý, rapax, strč. Šf. III. 494.
Drama, gt. dramatu (dle dub) n. dra-
mata (dle město). Gb. Ml. I. 129. O d. cf.
Ott. VI. 316.

Dranec, nce, m., Plünderer, m. Šf. Strž.
I. 574., 578., 590.

Dranice, e, f. = planá, neúrodná role.
Slov. Phľd. VIII. 19.
Dranžditi usilovně prositi. Val. Vck.
Drapáčky, pl., f. = hrábě. U Žamb.
Drapák, u, m. = staré koště. Na Žďársku.
Brt.

Drápanec, nce, m. = drápnutím sedřené
místo. CT. Tkč.

Drápati v dialektech. Vz List. fil. 1892.
293. D. peří = dráti. Brt., Prss., Mtc. XVI.
84.

Drápelí = chrastí, suché větve. Na Žďár-
sku. Ptn. 35.

Drapký = drsný, drslavý Vz Matka
(2. dod.).
Drápuš. Cf. Brm. I. 2. 615.
Drapulienka, y, f. = dívka, jež drápe
(deře) peří, dračka. Mor. Brt. P. II. 322.

Drása, y, f., festis, zastr. Rozk., Pršp.
62. 23.

Draslav, a, m. = Drahoslav. Mus. 1889.
162.
Drásot, u, m. D. zlomené kosti, chřest.
Drásta, Splitter, m. Vidíš v cizím oce
drástu a v svém břevno nevidíš. Smil.
Potom budeš moci drástu vyvrci z oka
bratra tvého. Krnd. 4. — D., suppellex, ná-
činí. V tlumocích jest rozličná drásta od
zlata a střiebra. Mill. 62, Výb. II. 563., B.
olom. — D., macula, skvrna. Zrcadlo bez
drásty. Sap. 7., 26. Jakž by stál bez d-ty
čistě. Bož. umuč. v. 296. D., festuca. Pršp.
62. 94.

Drastlík, a, m., ternica, zastr., vermis.
Pršp. 33. 46.

Drát. Výroba drátu v Čech. Vz Ott. VI.
159.

Dráti. Šf. III. 508, 500., List fil 1892.
372. Zas ťa čért dére (neposedovi). Us. Vhl.
Musí se v hlavě d. (litovati). 1530. Mus.
1891. 463.

Draušovi-us (Drauskovi-us) Kašp. Ptr.,
děkan † 1658. Vz Mus. 1891. 306.

Draxan, n., draco, zastr. Hank. Sb. 223.
Vz Draksan (2. dod.).
Drazivka v dod. oprav v: dražůvka,
Drazn = drážeň. Pršp. 51. 7.
Dražej, e, Dražek, žka, m., vz Draho-
slav (2. dod.).
Drážeň, irritatio. 16. stol., zastr.
Drážež drážež = čím dále, tím dráže.
Št. Kn. š. 149. 6.

Drážiti, initare, zastr. Odtud: drážditi.
Šf. III. 497. Cf. Ražiti.

Dražky, pl., f. = drahá (pl. n), past-
viště. U Rokyc. Fč.
Drážné, ého, n, Eisenbahntarif. Rgl
Drážniti, vexare. Ev. olom. 203.
Drb, taga, zastr. Pršp 44. 10.
Drba, y, f. = trenie ryb. Slov. Rr. Sb.
Drbačka, y, f. = špatná hudba. Mor.
Rgl.

Drbancovať = drabancovati (nahoře).
Slov. Orl. II. 264.

Drbavka, y, f. = dobytčí nemoc. Dmk.
Č. 327. Cf. Vrtočina (dod ).

Drbenda, y, f., Hure, f. V. Vondrák.

Drcna, y, f. = hnětinka. ČT. Tkč.

Drčák, a, m. = křikloun. ČT. Tkč.

Drčeti = křičeti. Vz Drčna (doleji). ČT
Tkč.

Drčna, y, f., vz Rozdrčeti se. ČT. Tkč.

Drda, y, m. = ras.

Drdolec, lce, m. Z kalhot mu čouchá
d. (okraj spodků) Us Rgl.

Dřébsti, dřebnouti, rigere, zastr. MV.

Dřehnu, dřežiu, dřezati, tremere. Všecko
pohanstvo dřezalo Kat. 2804. Bolesť jí
k srdéčku vzdřehši. Ib. 2348.

Drechsler Jos., hud. sklad. 1782.—1852.
Vz Srb.122.

Drejzna, y, f. = běhna, lehká ženština
U Kopidlna. Kšť.

Dřemlina, y, f., rybník v Písecku.

Dremliti = trhati, dupati. Dítě zlobíc
se nohama dremlí. Mor. Vhl. — D , ableiern.
Kdo u něho nedremluje slovo od slova.
Kmk. Kuk. II. 607.

Dření kůže s těla. Vz Wtr. Obr. II.
868.

Dreptati = breptati.. Leccos dreptají.
Krnd. 95.

Dreser Jos. Vz Mus. 1892. 335.

Dreska, y, f., thesarium, zastr. Hank
Sb. 178.

Drestelice, e, f., pastula, zastr. Rozk.

Dřešim, ě (i), f., míst. jm. Km. 1886.
28.

Dřetel, e, m„ rogal, zastr. Veleš.

Dřetiti, allicere?, zastr. Hank. Sb. 375.

Dřevané, oddíl Bodricův. Šf. Strž. II.
613.

Dřevanec, nce, m. = člověk jako ze
dřeva, prkenný, neohrabaný.

Dřevěnák, u, m. = dřevěný pluh. N.
Hlsk. XI 65. Cf. Železnák.

Dřevěný olej. Cf. Dřevo — strom. Vm.
Dřevený. Mik. 37. D. oheň. Mor. Mtc. 1891.
264. D. chléb (získaný z výdělku v lese,
lesní prací), den (kdy se smí do lesa na
dříví). Na Žďársku. Ptn. 35. Výroba d-ho
zboží v Čech. Vz Ott. VI. 163.

Dřěvi, dřvi, vz Dveři (2. dod.).

Dřevice, e, f., arbustum. Pršp. 23. 61.

Dřevič, e, m., byl hrad na hranicích
rakovn. a žatec, kraje. Pal. Rdh. II. 171.,
Mus. 1892. 270., 275.

Dřevitý měkkýš, Holzmatratze, v tělocv.
Rgl. D vlákno. Ott. V. 767. a.

Dřevivka, y, f. Holzkrankheit, f.

Dřevně, ě, f., galazo, zastr., ryba? Rozk.,
Pršp. 16. 73.

Dřevní = dřívější. V d. (díle knihy)
slyšeli jsme. Zrcd. I. a. (Mus. 1890. 456.).

Dřevo. Budou hrát na všecka dřeva
(bude hlučná muzika). U Nedliště. Kšť.
Podle cesty stojíše drevo anebo strom. Ev.
ol. 17. Dřěva dymného (ligaum fumigans)
neuhasí. Ib. 292.

Dřevolezka, y, f. = sýkora. Šír. Pt.

Dřevolízek, zka, m. = Šoupálek obec.
U Táb. Šír. Pt.