1237

Dřevoloznica, e, f. = veverka. Val.
Vck.

Dřevoluč, dřevolučka, dřevolusčka, f.,
herbatica, zastr. Rozk., Nomencl., Pršp. 11.
55

Dřevoměr, u, m., dendrometer. Vz Ott.
VII. 295.

Dřevoně, ě, f, arbuta, zastr. Rozk. Pršp.
26. 18. dřevonice.

Dřevořez, u, n. = místo v lese, kde
dříví se řeže. Mor. Rgl.

Dřevorubanisko, a, n. = místo, kde
se dříví, les poráží. Slov. Němc. (Mus. 1889.
361.).

Dreylink, vz Dreilink

Dreyschock Al., hud. 1818—1869. Vz
Srb 126. — D. Rain., hud. 1820.—1869.
Ib. 128.

Dreyssenka, y, f., dreyssena, slavka.
Brm. IV. 2. 369.

Dřezati, vz Dřehnu (nahoře).

Drgáňať Cf. Drgať. Slov. Phľd. XIII.
150

Drhačka, y, f., na Mor. nějaká čásť
obleku. NZ. I. 5.

Drbati = chovati, hýčkati. D dítě. Mor.
Rgl.

Drhlačka, y, f. = odrhování lnu z pálek.
Mor. Brt.

Drhlík, a, m., nirmus, druh vší. Brm. IV.
608.

Drch, a, m., vz Držislav (2. dod.).

Drchačka, y, f. = drchaná sláma, dr-
chanka. U Rokyc. Fč.

Drchati se s platem = vycházeti, nedě-
lati dluhů. Na Hané. Wrch.

Drchek, chka, m., vz Držislav (doleji).

Drcholec, lce, m. = štulec. Dal mu d.
Č. T. Tkč.

Drchta, omasus, zastr. Pršp. 18. 23. Rj.:
drščka.

Drchula, y, f. = ženská rozdrchaná, roz-
cuchaná. Mor. Vhl.

Driečnik, u, m. = dřiek, dřík. Krátky
d., dlhé nohy. Slov. N. Hlsk. XIV. 62.

Dřiek, dřík, dle NZ. I. 23. = pás u ru-
báše.

Dřietiti. Vz Dřítiti.

Dřievie, stromoví, arbores. Nasycena
budú dřievie na poli B. mik Žalm. 102.
16. (V Ž kl.: drva polská).

Dřija, e, f. = běhavka (nemoc). Mor.
Brt.

Dříka, y, f, scora, zastr., ryba? Rozk.,
Pršp. 16.

Dřímati = při hře čekati, až se počne.
Cf., Mžukati, ňukati. U Úboče. Rgl. D.
v dialektech, vz List. fil. 1892. 360.

2. Dřínka Je chudý (= hubený) jako
d. Mor. Brt.

Dřínovská Hora v Slánsku.

Dřínovský Háj v Slánsku.

Dřípa, y, f., kiloka, zastr., ryba? Pršp.
16. 73.

Dřistelice, postrula, zastr. Pršp. 26. 25.

Dřišče, dřiště, n., spatula, zastr. Rozk.

Dříti v dialektech. Vz Listy fil. 1892.
121.

Dřizdoň, ě, dřizdil, a, m. = mluvka.
Mor. Vhl.

Dřízha, y, m., Span, m. Cf. Mkl. Etym.
361.

Dřízhati, schleissen. Cf. Mkl. Etym.
361.

Drkolno, a. n. = lesní jitro, Waldhufe,
f. Athen. V. 293.

Drkotný = hubatý. D. žena. Cf. násl.

Drktavý člověk = hubatý, pomlouvač.
D lidé neumějí než jiné souditi a valcho-
vati Črn. Zuz. 316., 84.

Drkyžka, y, f., tena, zastr. Veleš.

Drlavý, spinosus, aculeatus, pichlavý,
zastr. Šf. III. 494.

Drle. Máš se d. (mršině) co chodec na
brle. Bl. Přísl. 44 Cf. Brla (2. dod.)

Drlice, e, f.. turtur, annoda, zastr.. pták?
Pršp. 10. 7, 22. Bhm. Fl. 100. Rj.: hrdlice.

Drliti = drobiti i drmoliti, zastr. Šf.
III. 494.

Drnava, y, f., vz Mdlinná, Mrlina (2.
dod).

Drnov, a, m. Z Drnova Ctibor. Mus.
1865. 410.

Drnovati koho = drnem po něm házeti
NZ. I. 127.

Drnovka = hlína z drnu, Rasenerde.
Us.

Drnovský. D. kniha. Mus. 1865. 410.

Drobask, u, m. = obtínky (dod). Slez.
od.

Drobek, bku, m. Za d. = za chvilku
Chroustov u Milet. Tbnk.

Drobet, btu, m. Drobty patří ohníčku
(mají se spáliti). Němc. B.

Drobiti. Nedrob, nedrob (přestaň s tako-
vými řečmi). Jakubec. D. nohama = ne-
trpělivě přešlapovati. Slavč. 70. Cf. Před-
rábjať (2. dod.).

Drobnavý = trochu drobný. D. kobzole.
Slez. Šd.

Drobnička, y, f. = malá kulatá švestka.
Slov. Sokl. II. 357.

Drobnokvět. Cf. Ott. V. 654.

Drobnomistr, a, m., Miniatur. Arch. pam.
1887. 95.

Drobnuška, y, f., druh jetele (drobného
listu). Us. Rgl.

Drobt, dropt. Střiedky chlebuov, glossa:
alias drobty. Ev. ol. 26. Zóstalo drobtóv
sedm košóv. Ev. víd. 59.

Drochteček, čku, m. = drobleček. Šf.

Drochýtek, tku, m. = drochýtka. Mor.
Brt. Sv. 62.

Drongo, a, m., dicrurus, pták. Vz Brm.
II. 2. 534.

Dronga, y, f. = kronika. Val. Vck.

Drop, otis. Cf. Brm. II. 3. 243.—253.
Dropt, u, m., vz Drobt (nahoře). Jir.
Mor. 39.

Droptva, y, f., olor, pták, zastr. Pršp.
10 13., Bhm. Fl. 88. Rj.: dropsu.

Drotovica, e, f. = drátovice, Drahtbahn,
f. Slov. N. Hlsk. XVII. 293.

Droužka, y, f. Naše slípky jsou jak
d-ky = jedna jako druhá. U Kroměř. Rgl.
Drově, ě, f., talia, zastr., Veleš., caro.
Pršp. 8. 62.

Drozd. Cf. Brm. II. 2 742.
Drozdák, a, m., crenilabrus, Goldmaid.
f., ryba. Cf. Brm. III. 178.