1238

Drozdec, dce, m., pycnonotus, pták. Cf.
Brm. II. 2. 571., 742.

Drozdí mluva. Vz NZ. II. 29.

Drozen, a, m., pták. Cf. Brm. II. 2 154.

Drozilap, a, m., merigo, merilo, zastr.,
pták. Rozk., Pršp. 11.

Drozňák, a, m., pták Cf. Brm II. 2.
176.

Drozosť, i, f. = drzosť. O přezlá drozosti,
ó nequissima praesumptio. B. ol. Sir. 30. 3
(B. mik.: smělosti).

Droždí. Cf. KP. V. 557. O výrobě d. liso-
vaného. Vz ib. 475. D. vinopalnické od A
Bělohoubka. Vz také v KP. V. 424. O d
pekařském. Vz ib. 720

Drsek ryba. Cf. Ott. II 897.

Drska Jan, pěvec. 1808.—1847. Vz Srb
129.

Drslav, a, m = Držislav. Mus 1889
162.

Drsnatý. D. odpověď dali. Bart. 291.

Drsnotina, y, f., Rauhigkeit, f. Kmp.
Gr. 117.

Drstěl, e, m., postrula, ragar, zastr. Rozk.,
Pršp. 75. 63.

Drstnatý drsnatý = asper. D. cesty. B.
mik Luk. 3., 5.

Dŕšč. Je toho ovoca letos jak dŕšča
(mnoho) všade, tak haluze ovísajú. Val.
Slavč. 20.

Dršcky, pl., f. Přinesl dom d. = zmoklé
šaty. Mor. a slez Šd.

Drškoň, ě, m. = břicháč. Mor. Rgl.

Drštka, y, f. D. slyší na deset hlasů.
Wtr. exc.

Drštkovati se = vaditi se. Cf. Drštka
= huba. Tbz.

Drtic, e, m , Ecraseur.

Drtina Frant., dr., docent a spis

Druba, y, f., ullucia, zastr. Rozk. Vz
Druka (2. dod.).

Drůbež. Koupě a prodej d-že na Mor
(pověry a zvyky). Vz NZ I. 332.

Drůbja, n. = mládě od drůbeže; kvítko
Ukázalo se, jaké je d. Val. Slavč. 85. Cf.
Drubia.

Drugať vlnu = přísti. Slov Phľd. VI.
269., Sokl. II. 357.

Druhde = někde. Výb. II. 1111.

Druhdy = někdy, časem. Výb. II. 1565.,
1574 Strach na ně přicházel, že jsou ne-
věděli d. co činiti. Bart. 77. Ten kuoň tak
skákavý byl, že jemu přes ojnice d. skákal
NB. Tč. 269. Ktož prosí, uprosí d. Šť. Kn.
š. 79 — D. = dříve. Od hor těch (Karpat)
prozván národ druhdy pod nimi osedlý,
Chrvati, Chorvati. Všichni d. jedné vládě
podrobeni byli; Město d. jmenované De-
veltos; Nad ústím řeky d. Halys. Šf. Strž
I. 532., II. 160., 234., 249. O tomto statutu
kolovala d. mezi učenými pověsť. Šf. III.
139.

Druhohory. Vz Frč G 94 nn.

Druhoslavný svátek. Hnoj 64

Druhostupní kněz. Hnoj. 127.

Druhotřídní svátek Hnoj. 64.

Druhotvarný. D. časoslovo. Šf. III 499.

Druhovatelka, druhovačka, y, f. =
žena, která vlnu a p. na druhy dělí, sortirt
Us. Rgl.

Druhově něco různiti. Ndr. Anthr. I.
55.

Druhoženství, n. Hnoj. 234.

Druhý. Jie samé druhé (těhotné) čekal
Výb. I. 473.

Druhynost, a, m. = Dydimus. Ev. víd. 4.

Druka, y, f., ullucia, zastr., ryba? Pršp.
15. 48. Vz Druba (dod.).

Drumel, m., fomes, zastr. Veleš.

Drumlík, u, m., redimiculum, šat? Pršp.
68. 76.

Druza, y, m. a f. = druh, přítel. Vítej,
druzo! Val. Vck.

Druž, e, f. = družina. Slov. Phl'd VI.
278.

Družba, vz Svat (dod.).

Družbadlnice, laetare. Pršp. 86. 70.

Družbení. n., Hnoj. 234.

Družbičkova, é, f. Hra na paní d-vou
Vz Růžičková.

Druže, ete, n. Neviziu mého d-te. Leg.
o sv. Anně 29.

Družebná neděle. Ct. NZ. II. 193.

Družina, comitatus Ev. víd. 1.

Drva. Ustavil oltář a na něm drva skladl.
Ev. ol. 146. O kameni, jenž hořie jako
drva. Mill. 71. Ve drva. Bhm. 342.

Drvařiti = drvařem býti Ptn. 48.

Drvěný, lignorum. Ž. kl. 73. 5.

Dřvi, dřěvi, dveři, ostium. Komnatnie
dveři. Kat. str. 28. Porfyrus dřvi otrazi.
Kat. str. 142. Hrobové dřvi. Zrcd. 8. a. Vz
víc v Jir. Mor. 39.

Drviti něco sekerou. Hdk. Př. 17.

Drvle, e, n., vesons, zastr., bestia? Pršp.
21. 98.

Drvo, gt. pr. na Dol. drýv. List. fil. 1891.
427.

Drvoliti = drobiti. Len tak ju zima d-la
Slov. Phl'd. VI. 256.
Drvopleň. Cf. Ott. V. 666.
Dryady. Cf. Mách. 124.
Drzačiti se = stávati se drzým, frech
werden. Mor. Rgl.

Drzecz, e, m., labicum, zastr. Pršp. 47
89. Rj.: drzek.

Drzek, m., lamidus, zastr. Pršp. 63. 47

Drzicze, e, n., vas, zastr. Pršp. 49. 33.

Drzie, n., pinux, rostl?, zastr. Pršp.
25. 3.

Drzvi, vz Dřvi (2. dod.). Rozk.

Drž, e, m. Ten má špatný d (špatně
moč drží, pořád musí běhati). Us. Rgl.

Držalin, u, m. = biják ze žitné slámy.
NZ II. 522.

Držata, y, m., vz násl. Držislav.

Držatka, y, f. = držací svícen biskup-
ský. Hnoj.

Drždobře, e, m., os. jm. Wtr. Obr. I. 88

Držebný D. paměť (věrná). Bart. 1.

Držek, žka, m., vz násl. Držislav.

Držemný. Arch. X. 313., XI. To má tak
mocné a d. býti, jakoby se to na sněmu
zjednalo. Arch. XI. 181. Páni za stálé a
d-né vyříkají. Půh. V. 483.

Držeti. V dialektech. Vz List. fil. 1892.
200 Drž, dokad máš, neskoro darmo d. Brt.
v Obz. 1889. 29. — co: examen, Kom. Lab.
116., víru. Chč. m. s. III. 111. — zač (se).
Neb ještě jest, za to držím (mám), mnoho