1239

dobrých. Arch. VII. 112. Za učeného se
držel. Kom. Lab. 39. — jak. Drží se toho,
jako hovno košile. Us. Tkč. Drží, jako
hluchý dveře. Slov. Šd. Aby tvrdě d-li
křesťanskú vieru. Št. Kn. š. 110.

Držislav, a, m., skráceně : Drch, Drchek,
Držata, Držek, Drslav. Mus. 1889. 162.

Držkolma, y, f., lesa, zastr. Veleš., Pršp.
23 57.

Držpytel, tle, m., os. jm. Arch. VIII.
559.

Držtník, a, m., hora. Arch. VII. 612.

Ds spodobuje se v ts a mísí se v c ve
slovech: ocavad, ocud, pocedník, dvacet
etc. Dol. a j. List. fil. 1891. 431

Dska = prkno. Ev. ol. 53., Mill. 99., Ev.
víd. 53. Cf. Deska. D. zemské. Cf Tk. VIII.
512 , D Lhrg. 184.

Dš spodobuje se v tš a mísí se v č:
radši — rači, slačí — pručí. Dol. List. fil.
1891. 431.

Dščepek, dštěpek, pku, m., clepsydra,
zastr. Rozk.

Dščevý. D. vody, pluvia. B. olom. Matt.
8. 25.

Dščirad, dštirad, u, m., surix, zastr. Rozk.
Pršp. 30. 13.: dširada, surtix.

Dščíti, dščeti, dšťovati = pršeti. Dščila
jim manna. Ž. kl. 77. 24. (67. 27 , 10. 7.).
Cf. Dzčíti.

Dščovánie, n., pluvia. Ž. kl. CMD. 2

Dščový. D. krópě. B. ol. Jerem.

Dštěpek, vz Dščepek (2. dod.).

Dštirad, vz Dščirad (2. dod.).

Dšťovati, vz předcház: Dščíti.

Dual. Cf. Kvř. Ml. 65.—66., Gb. Ml. II.
62., D. Lhrg. 255. nn. O d. v češtině. Na-
psal J. Pelikán v progr. gymn. králové-
hrad. za r. 1887., 1888. Nesprávnosti d-lu
Vz Jir. Mor. 80.

Dualista, y, m., přívrženec dualismu. Us.

Dub. Cf. Mách. 3., 10., 12., 23—24., 63.

Dubáček, čka, m = šoupálek. U Bohu-
slavic. Šír. Pt.

Dubák, u, m. = čtyřkrejcar, Cf. Buko-
vák (2. dod.). Us. Rgl

Ďubati, vz Ďobati (dod.).

Ďubčiti = tělesně obcovati. Mor. Rgl.

z Dubé Ondř. Cf. Pyp. K. II. 305., Výb.
I. 963., Mus. 1862. 130., D. Gesch. 158

Duběnka. Cf. KP. VI. 386.

Dubený kožich = z kožešiny na žluto
vydělané bez soukenného potahu. Val. Slavč.
20.

Dubický, vrch. Řvn. 172.

Dubka. Kdo má na nose modrou ďubku,
nebude dlouho živ. Mtc. 1892. 193.

Dubový. D. košile = z režného nevybí-
leného plátna. Us. Fč.

Dubra, y, f. tempe, zastr. Pršp 14. 11.

Dúbrovský Petr. Ukaz. 97,

Dubský potůček na Semil. Mzr. 133. —
D., os. jm. Výb. I. 1026.

Dučka = skrčka, při níž jdou nohy kol
paží. Rgl.

Duda, y, f., znak písma. Šf. III. 196 —
D., y, m. — D. Lad., naroz. 1854., prof.
v Praze. Vz Bačk. Př. 162.

Dudácký. D. nápěv, píseň. NZ. I. 164.
Dudáček, čka, m. = dudek pták. Šír.

Dudák, a, m. = dudek pták. Šír. Pt.

Dudek, dka, m., dudáček, dudek, smr-
ďoch. Cf. Brm. II. 2. 618.—623, Hřebínek
(2. dod.), Lulek (dod.), Kozlíček (dod.).
Chodí jako d. (nahněvaný). Vhl. — D. =
podložek pod ženský čepec, nedostává-li se
vlasů. Mor. Vhl.

Dudík Beda. 1815.-1890. Cf. Ukaz. 97.,
Bačk. Př. 105., 111., Pyp. K. II. 537.

Dudlebové v již. Čech. Šf. Strž. II 462.

Dudlík, u, m. = cecek, cic. Us. Rgl.

Dudnotať Cf. Dudněti. Len tak vrelo a
d-lo v nich (v mracích). Slov. Sal. P. 366

Dudy. Části dud mor.: gajdica, hlava,
huk či hluk přední a zadní, klučka, míšek
(dymák), páka horní a dolní, piskor malý
a hrubý, půtko, stavce, sýtko, tymlov a
vzduchojem. Vz popis a vyobrazení jich
v Brt. N. p. III. str. XXXIX. Velké d.,
dechu málo (nic nepořídíš). Vc. Lab. 112.

Dueňa, dle Káča, špan. = společnice.

Duha. Cf. Zbrt. 158., Mách. 68.—70,
107., Mtc. XVI. 81. (pověry o ní).

Duhistý = duhový. Slov. Toth. B. 12.

Duhou = cesta, kudy se dobytek honí.
1616. Hrš. Nách.

Duhovky, staré peníze, Regenbogen-
schüsselchen. Arch. pam. 1877. 768.

Duch, vapor. Duchy n. páry vitroliové.
Jord. 211. Zapálení ducha, t. j. páry n
dýmu. Ib. 52. — D., spiritus D. a duše,
synon. Vz Mus. 1845. 527. Zavítej k nám,
duchu svatý. Kom. Povšechný ohled ducha
v jednotě. Pal. Rdh. I. 333. V ruce tvoje
porúčím duch mój. Ev ol. 260. O usouze-
ném člověku říká se: Má tenkého u. úz-
kého ducha. Mat. Philadelphus Zamrský.
Postil. Duch času. Vz Mus. 1890. 425. Vz
více příkladů v Jir. Mor. 40. Gt duchu
v nich jest obecnější než ducha. D. do-
movní, vz Mách. 98., lesní, ib. 165., zlý.
Ib. 42., 159., 164., 175.

Duchacká, é, f. — D. Terez., učitelka
na Smíchově, spisovatelka.

Duchaprázdnosť, i, f. Pal. Rdh. I. 304.

Duchapřítomný, geistesgegenwärtig.
Vchř.

Duchek, chka, m., os. jm. Výb. II. 1644.

Duchokliatba, y, f., vz Osinutý (dod.).

Ducholovec, vce, m. = vlk. Ezp. 2595.

Ducholovný. Krnd. 50.

Ducholovství, n., dolus. Ž. kl. 23 4.
a j.

Ducholový, dolosus. D. zlosť, rada ďá-
blová. Kat. 172., 182., 111. V Ž. kl. skoro
obecně. Cf. Ducholovný.

Duchoprázděn, dně, f. = duchoprázd-
nosť. Mrzutá d. Pušk. 168.

Duchoprod, u, m., symonia, zastr. Rozk.,
Pršp. 53. 60.

Duchoprodník, a, m., symoniamus, zastr.
Rozk.

Duchoprodný, symoniacus, zastr. Rozk.

Duchormutný. D. plyny. Č. Rž. LVI.

Duchovenstvo čes. starší doby. Vz Ott.
VI. 484 a.