1243

Dž : džgati, džina atd. Vz List. fil. 1891.
415.

Džamije, e, f. = mešita. Klř. 98.

Džarek, rka, m. = drátařský učeň. Slov.
Phľd. XI. 80.

Džbánkovitý. D. plody lišejníků. Nk. J.

Džber, míra obilí. Arch. VIII. 488.

Džčíti = dščíti. Ev. ol. 204. Cf. Jir. Mor.
38. b. Dle Prk. v Kroku 1889. 243. ne-
správně m.: dščíti.

Džigit, a, m. = nájezdník, válečník. Čer-
kesky. Lerm. I. 165.

Džina, džina, dšinarata. List. fil. 1891.
415.

E. Vz Gb Ml. I. 8. — E se odsouvá. Cf.
Gb. Ml. I. 9., D. Lhrg. 183., List. fil. 1891.
36. (v Chodsku). Na Dol.: mažem, zem, níž
atd. List. fil. 1891. 420. E tam místo y.
Vz Y (dod.). E tam odchylkou súženo v í:
klíšče (kleště), vevírka atd. List. fil. 1891.
419. — E pohybné. Cf. Gb. Ml I. 9. nn.

V Chodsku. Vz List. fil. 1891. 36 — E pů-
vodní jest úzké: člověče, pečeme, pečen.
Cf. Gb. Ml. I. 4.

É Vz Gb. Ml. I. 8. — É se úží v í. Vz
Gb. Ml. I. 8. Na Dol.: chlív, lízť atd. Brtch.
É tam místo ý. Vz Ý (dod.). V Chodsku.
Vz List. fil. 1891. 36. — É se odsouvá. Vz
Gb Ml. I. 9.

Ě Vz Gb. MI. I. 14., List. fil. 1878. 214.
nn. - Ě skleslo v e. Cf. Gb. Ml. I. 15.

V Chodsku. Vz List fil. 1891. 38. Na Dol.:
veža (věž), tech, nejak. List. fil. 1891 421.

— Ě. a vzniklé z něho e se odsouvá. Vz
Gb. Ml. I. 15. V Chodsku. Vz List. fil. 1891.
38. Dol.: vrtel (věrtel). List. fil. 1891. 421.

— Ě se změnilo v i: pinkava. Ib. — Ě, které
se má za přehlásku z o a je střídnicí ob-
dobného tvrdého o. Vz List. fil. V. 215. —
Ě je dvojhláska ve slabikách mě, bě, pě,
vě, fě; tu následuje po kratičkém i hláska
e : piet. Ve slabikách ně, dě, tě není ě dvoj-
hláskou, tu slyšíme ň, ď, ť a čisté e Gb.
Ml. I.

-ě přípona zmenšující: Srbě, ěte, žídě,
Turče. Šf. III. 421.

Eau de Cologne. O přípravě vz K.P. VI.
367.

Ebert, a, m. E K. E. Cf. Bačk. Písm.
I. 774.

Ebonit, u, m. = tvrzený kaučuk. KP. VI.
343., 345.

-ec přípona jmen zdrobnělých. Vz Gb.
Ml. I. 54. Příp. jmen národů, rodin: Mora-
vec, Němec, Plavec. Vz Šf. III. 426. nn.
Příp. -ec značí a) převzdívky od adjektiv a
partc. pass.: náhlivec, ošklivec, odranec;
b) konkretní zjevy děje kmenem označeného,
způsoby ran: buchanec, lepanec, žducha-
nec; c) trusy živočichů kmenem označe-
ných: kravinec, kuřinec; d) různé: šulinec,
oblinec, krutinec. Vz více v Brt. D. 145.

-ecí. Cf. D. Lhrg. 245.

E čiba! = kterého kozla! Snad ne ? Exc.

-ečka, přípona jmen zdrobnělých. Vz Gb.
Ml. I. 55.

-ečko, přípona jmen zdrobnělých. Vz Gb.
Ml. I. 55.

-éčko, přípona jmen zdrobnělých. Vz Gb.
Ml. I. 55.

Edon = jeden. V Hontě na Slov. Šb. D.
75.

Eduša, dle Bača = Eduard. U Kyjova.
Rgl.

Ehrenberger, gra, m. — E. Jos. Cf.
Slavín IV. 2. 253. nn., Ukaz. 97., Tf. Mtc.
166, 168., Bačk. Pr. 60. ― E. Bedř. Tf.
Mtc. 36.

Ej. Cf. Gb. Ml. I. 21., List. fil. 1891. 43.
Ej dvojhláska v Dol. se nevyskytuje mimo
v hej; místo ní je tam é: dé, oľé, vołé.
Vz List. fil. 1891. 414. V Chodštině místo
í neslýchati : vozejk, nožejk. List. fil. 1891.
39. — Ej, ecce. Ej otec tvój; Ej my pustili
vše. Ev. víd. 1., 83. Vz více v Jir. Mor. 40.

-ější, -ejší, Cf. Gb. Ml. I. 63, 55.

-ejúcí. Strč. adj. koncovkou -ejúcí utvo-
řena ze sloves. Vz List. fil. 1887. 360. nn.

-ek, příp. jmen zdrobnělých. Cf. Gb. Ml.
I. 54., 62., Šf. III. 430. Někdy se střídá
přípona -ek s příponou -ec, ale s patrným
rozdílem: -ek má význam lichotný, -ec spíše
zvětšovací nežli zdrobňovací: šuhajek (hezký
šuhaj), šuhajec (statečný šuhaj). Vz Brt. D.
149.

Ekert Frt, nar. 1845., frarář u P. Marie
Sněžné v Praze, spis. Vz Bačk. Př. 127.

Ekgonin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 392.

Ektogenní, z řec. = z venčí pocházející.

Ela, y, f. = Eliška. Mus. 1889. 164.

Elagen, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 281.

Elagový. E. kyselina. Vz Rm. II. 290.

Elektrárna v Žižkově. Us.

Elektřina. Cf. Ukaz. 41.

Eliáš sv. Cf. Mách. 209.

Eliška, y, f., skrác; Ela, Hela.

Ellipsa. Cf. D. Lhrg. 319., Výpustka
(i dod.).

Eluce, e, f., v cukrov. Vz Ott. V. 767. a.

Elutor, u, m., v cukrov. Vz Ott. V. 767. a.

Elytrorrhaphia, vz Colporrhaphia (2.
dod.)

Embolie tuková arferiol plicních. Ott. V.
342.

Embryologie, e, f. Cf. Ott. V. 339.

Emilín, a, m. = míst. jm. Řvn. 140.

Emín, a, Emínek, nka, m = Emanuel
Rgl.