1245

Ethylokovový. E. sloučeniny. Vz Rm
I. 248.—251.

Ethylomočovina, y, f. Vz Rm. I. 241.

Ethylosírový. E kyselina. Vz Rm. I.
228.

Ethylový. E sloučeniny. Vz Rm I. 215.

Ethylrhodanid, u, m., v lučbě. Vz Rm
I. 240

Ethylselenid, u, m., v lučbě. Vz Rm.
I. 235.

Ethylstibin, u, m., v lučbě. Vz Rm. I.
245.

Ethylsulfhydrat, u, m, v lučbě. Vz
Rm. 1. 233.

Ethylsulfinový E. kyselina. Vz Rm. I.
23.1.

Ethylfelurid, u, m. Vz Rm. I. 235.

Ethylurethan, u, m. Vz Rm. I. 232

Etshebron, u, m. = masť z očí kočičích
a netopýřích na bolavé oči. U Telče. Mtc.
XV. 291.

Ettel Jos., šlechtic z Hvozdimila, nyní
vysl. plukovník dělostřelecký.

Eufemismus v mor. písních národních
Vz Brt N p. III. str. CXIX.

Euge všelijak se překládá: Hoře, hoře!
Ž. kl 34. 21. Běda, běda ! Ev. ol. 69. 4
Haj, haj! Jej, jej! Ž. wit. Nuže a nuže.
Ev ol. ?63. Nuž hlava mu dolů. Brunc. 74
(Jir. Mor. 80.).

Eugenol, u, m , v lučbě. Vz Rm. II. 209.

Eugenový. E. kyselina. Vz Rm. II 209

Euchron, u, m., v lučbě. Vz Rm. II
197.

Eukalyn, u, m, v lučbě. Vz Rm. I.
566.

Eukrit, u, m., meteorit. Vz Osv. 1875.
16.

Eupitonový. E kyselina Vz Rm. II.
251.

Euxanthon, u, m., v lučbě. Rm. II. 360.

-ev v partic. Vz List. fil. X. 111.

Evangeliář, e, m. E. olomoucký, víden-
ský. Vz Jir. Mor. 78., 16., 22 Staročes.
e-ře. Vz Ott. VI. 282.

Evangelijní strana. Špcht. 9.

Evangelistář, e, m. E. emauský (kniha).
Šf. III. 228.

Everninový. E. kyselina. Vz Rm. II
175.

Evernový. E. kyselina. Vz Rm. II. 175.

Evo. Z evo se v odsouvá. Vz V (dod.).

Evropština, y, f., europäisches Wesen.
Hvlč. I. 77.

Exekuce v 16 stol. (Právo bez e. bylo
by jako zvon bez srdce). Vz Wtr. Obr. II.
702.

Exekučnosť, i, f, Executionsfähigkeit, f.

Exhaustor, slouží k rychlejšímu odvá-
dění plynu z retort. KP. VI 401.

Existencialní výrok. Dsch. I. 42.

Exkrementy, z lat. Vz Rm. II. 431.

Exosmosový. E. vody. Z nich vyrábí
se líh a potaš Vz Ott. V. 766. b.

Expertisa, y, f. = sbor odborných znalců
při sněmovním rokování o některé předloze.
Srbený 44.

Explosivní souhlásky Vz List. fil. 1888.
29

Exploytovati, z fr. = zužitkovati. Nár.
list.

-ěz příp. Vz Gb. Ml. I. 63.

F v Chodsku. Cf. List. fil. 1891 47., 49.
Na Dol. ve výslovnosti často m. v: kafka,
fčela atd. Vz List. fil. 1891. 435.

Fabri R., farář v 19 stol. Zl. Jg. 300

Fabrici-us, a, m — F. Leop. Mus. 1888.
472.

Fác, e, Fácek, cka, m. = Bonifatius

Facilet, u, m. Arch. XI. 203.

Facka = máslové pečivo ku kávě, čo-
koládě. V Praze od r. 1890.

Faëton Cf Brm. II. 3. 612.

Fagát, u, m. = druh velikých fazolí. Mor.
Brt.

Fähnrich Ant. Tf. Mtc. 20., 36.

Faigle = levkoje. ČT. Tkč.

Fajka: šimečka, klučka, oderka, obkuska,
vizovanka. Vz tato slova. Mor. Brt. D.

Fajkář, e, m., Pfeifenmacher, -verkäufer,
m. Mor. Rgl.

Faktor, a, m., v cukrovar Ott. V. 764. a.

Faktorie, e, f., Faktorei.

Fald ve vinohradě asi = záhyb. Mtc.
XVI 38.

Faldistoř, e, f., faldistorium = skládací
trůnovité sedadlo chrámové. Hnoj. 114.,
Arch. pam. 1887. 121.

Falousek = pícka. U Jič. NZ. I. 372.

Falšíř, e, m , Fälscher, m. Krnd. 83.,
Let. 218

Famfrda, vz Fanfrda (násl.).

Familie, e, f = grunt patnáctiměrový.
Mor. Hrb. Obr. 14

Fanfrda, famfrda, y, m. = potrhlec, fan-
farum. Us. Rgl.

Fanfrděti, fanfrněti se za kým = bláz-
niti se. F-ní se za tím děvčetem. Us. Tkč.

Fanfrňochovati. Vz Fanfrňoch. NZ. I.
413.

Fantil, a, m , vz Rozfantiti (dod.).

Fantiti se = zlobiti, durditi se. Co se
fantíš? Us Tkč.

Fard, a, m., pardus, zastr. Rozk., Pršp.
20. 77.

Farinka, y, f., z vlas. farina = mouka
z kořenů maňokových. Mus 1886. 385.

Farma, y, f. = farm.

525