1249

Frič Jos. Cf. Ukaz. 98., Tf. Mtc. 289.,
Bačk. Př. 180 a Písm. I. 311., 545. Zemřel
¹⁴/₁₀ 1890. - F. Ant. Cf. Ukaz. 98., Tf. Mtc.
232, Bačk. Př. 160.. 161.

Fričová Anna (Anna Sázavská), spis,
choť Jos. Friče. ²²/₃1825.— ¹⁵/₃1893.

Frida B. Cf. Bačk. Př. 17., 82.

Frivorta = lehkomyslná, neužitečná řeč.
Hus. L. 62

Fŕkálka, han. féfarka = píšťala z ten-
ších vrbových proutků, z pampelišky. Brt.
Dt. 207.

Frkotati v dial. Vz List. fil. 1892. 368.

Frncati. Látka se frncá. Cf. Frncoch.
Lib. NZ. I. 456.

Frnda, Kunstblume, f. Slov. Rr. Sb.

Frngať = házeti tak silně, že frčí, frnčí.
Dol. Brtch.

Frňúgať = zlostně povrkovati. Val. Slavč.
22.

Frosinka, y, f., Eufrosina.

Frumar A. Cf. Bačk. Př. 134., 157.

Frunt, u, m. = řada nádobí na sebe po-
staveného v peci, nebo když se polévá
suší. Vchř.

Fryckovati, vz Najthartovati.

Fryčaj F. Slavín. IV. 3. 284. (30 ses.).

Fryd, vz Frejd (nahoře).

Frýda, y, f. = hranice, mez. V Podluží.
Hrb. Obr. 147.

Frýdečan, a, m. F-né dávají koňům
syna (sena). Sbtk. Kr. h. 154.

Frydl, u, m. Odkazuji meč f., který se
najde v almaře. Mus. 1885. 462.

Frynort, u, m., genta, zastr. Veleš.

Fryšle, ete, n. = podsvinče, Frischling.
Kmk. Kuk. II. 448. a Obz. 1888. 90.

Fryz, a, m., kůň. Arch. X. 135.

Fryze, e, f., precta, zastr. Rozk.

Ftáček = láhev na kořalku. U Prostěj.

Fthalid, u, m., v lučbě. Km. II. 188.

Fthalový. F. kyselina. Rm. II. 186

Fthalylchlorid, u, m. Rm. II. 187.

Fthalyloctový. F. kyselina. Rm. II. 129.

Fuček, čka, m. = větroplach. Mor. Rgl.

Fufla, y, m. = žvástal. Lib. NZ. I. 454.

Fugetta, y, f. = malá fuga, it. fughetta.
Fr. Skuherský.

Führer Rob., hud. sklad. 1807.—1861.
Vz Srb 114.

Fúja, e, f. = fúkavice, vánice napadaným
sněhem třeba za jasného počasí. Val. Slavč.
13.

Fujenka, y, f. = zástěra. Slov. NZ. I.
273.

Fukadlo, a, n. = dúchač; huba. Slov.
LObz XXIII. 107.

Fúkavice, vz předcház.

Fukový. Lidé f-ví, nepovolní. Bart. 345.

Fularový, z fr. foulard. F. šátek. Exc.

Fulérna, y, f. Arch. VII. 661.

Fulminový. F. kyselina. Rm. I. 192.

Fulminurový. F. kyselina. Rm. 1. 194.

Fum, u, m. Dělat kolem sebe prach a f.
(vésti si okázale) Nár. listy.

Fumarimid, u, m. Rm. I. 521.

Fundžalka, y, f. Má při uchu f-ku.
Slov. sp. XII. 105.

Funebrál, u, m. = sbírka pohřebních
písní Exc.

Funke. Cf. Bačk. Písm. I. 217, 291.

Funt, u, m. = libra, podnes na Moravě.
Tímto slovem překládá se i lat. talentum
a cadus Vzala f. masti Ev. ol. 250. (327.).
Deset tisícóv funtóv (talentu). Ev. víd 70.
Sto funtóv (cados) oleje. Ev. víd. 60 Cf.
Jir. Mor. 40.

Funták, u, m., druh jablek. Mor. Rgl.
Funus, u, m. = zdechlina. V řeznické
mluvě. Kmk. Seb. sp. II. 2. 215.

Furforol, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 586.

Furch Vinc., 1817.―1864, básn. Cf. Tf.
Mtc. 166., Ukaz. 98., Bačk. Písm I. 868.,
896.

Furil, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 587.

Furoin, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 586.

Fús = spojení pěti karet též barvy co
do hodnoty po sobě jdoucích (devítka, de-
sítka, spodek, svršek, král) v dardě. Ott.
VII 43.

Fusala, y, f. = člověk velmi vousatý.
Mor. Rgl.

Fuška, y, f. Udělati f-ku (v dílně a j.
něco pod rukou, tajně urobiti). Rgl.

Futež, e, f., vz Partaj (2. dod.).

Fycit, u, m , v lučbě. Vz Rm. I. 323.

Fysika čes novější Vz. Ott. VI. 348. b.

Fysiologie. Cf. Ukaz. 12.

Fysostiginin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II.
394

G. Vz Gb. Ml. I. 36. G v Chodsku není,
místo něho mají tam k: krunt, nebo h:
nihdá, anebo se odsouvá: do (gdo, kdo).
List. fil. 1891. 33., 49. Na Dol. je g zhusta
m. k: grécar, g asentu (k odvodu) atd.
g se mění v ď v evandělijum. Brtch.

Gábati se = rozdělovati se přede hrou
na strany buď říkadly n. losem (rozgábati
se). Na Plzeň. Brtv.

Gabelfrühstück, něm. Cf. Cánbrút, De-
sátek (2. dod.).

Gabler Vil Cf. Ukaz. 98, Tf Mtc. 289

Gabr, a, m., osada u Kosmy. Mus. 1892.
276.

Gabriel, a, m. G. archanděl. Cf. Mách.
150. — G. J. A Cf Bačk. Písm. I. 82.

Gabriš, e, m., z: Gabriel. Pk.

Gagalka, y, f. = nevyvinuté, malé a