1251

Gľocek, cku, m. = klacek. Dol. Brtch.

Glomači = oddíl polabských Srbů v okolí
mě. Míšně. Šf. Strž. II. 623.

Gloriet, u, m. = besídka. Řvn. 115.

Glossa. Glossy staročeské. Vz Ott. VI.
282.

Glossář. Příspěvky ku glossáři řeči české.
Pal. Rdh. I. 176.—188., Mus. 1827. I. 68
až 79.

Glossovati, glossiren. Půh. V. 93. Pří-
saha věc křesťanská není, ale bratří glo-
zují takto. Vz Mus. 1886. 502.

Glozovati. Arch. X. 312.

Glucinový. G. kyselina. Vz Rm. I. 585.

Glugavý roh = do předu jako u beranů
Vz Ligavý (2. dod.). Brt. D. 261.

Glukonový. G. kyselina. Vz Rm. I.
584.

Glutaminový. G. kyselina. Vz Rm. I.
516.

Glutarový. G. kyselina. Vz Rm. I. 515.

Glutenfibrin, u, m. Vz Rm. II. 406.

Glutenkasein, u, m. Vz Rm. II. 406.

Glutimid, u, m. Vz Rm. 1 516.

Glutiminový. G. kyselina. Vz Rm. I.
516.

Glycerový. G. kyselina. Vz Rm. I. 474.

Glyeyretin, u m Vz Rm. II. 345.

Glykogenový. G. kyselina. Vz Rm. 1.
585.

Glykolový. G. kyselina. Vz Rm I. 452.
G. aldehyd. 1b. 349.

Glykosat, u, m. Vz Rm. I. 561.

Glyoxal, u, m., v lučbě. Vz Rm. I
352.

Glyoxalin, u, m., v lučbě. Vz Rm. I.
353.

Glyoxalový. G. kyselina. Vz Rm. 1.
481.

Göbl Kopidlanský Frant., nar. 1829. Cf.
Bačk. Př. 62.

Godole, pl., f. = druh hrušek. Slov. Rr.
MBš.

Godra Mich. Sam. Ukaz. 98.

Golč, kolč, sindon, bissus. Mill. 72, 75.

Golešinci, oddíl polabských Srbů. Vz
Šf. Strž. II. 616.

Golgota, y, f. = popraviště. 16. stol. Wtr.
Obr. 11. 862.

Goll Jarosl. Cf. Bačk. Př. 181., Ukaz.
98.

Golsert Frant., farář † 1608. Vz Mus.
1891 102., 307

Golubacký. G. moucha usmrcuje i do-
bytek. Slov. Vz LObz. XVIII. 118.

Gombelať sa, kombélať sa = klátiti se (o vi
sutém) Val. Slavč. 87.

Gombovanec, nce m. = okuvanec. Včka
IV. 127. Vz Okuvanec (dod.).

Gonidie jsou u nižších kryptogamů buňky
nepohlavní účel rozmnožování mající. S. N.
.X. 219.

Gořínek, nka, m. G. Jan. Vz Mus. 1888.
472.

Gornuta, y, f., jm. ovčí. Slov. Včka. IV.
127.

Goslav, a, m. = Hoslav, Hodislav. Mus
1889. 162.

Gospica, e, f. Cf. Brm. III. 3. 171.

Gostko; chybně: Gastko.

Gostumiovský; chybně: Gastumiovský.

Gotický. Období slohu g-ho v Čech. Vz
Ott. VI. 396

Govadi na Mor. a na Slov. dle Marka
Aurelia, Quadi dle Tacita, Kaldui dle Stra-
bona pojmenovaní Sicha. 36.

Gracka. Vz Styk (dod.).

Grahamův chléb. Vz KP. V. 734.

Grajnar, a, m., vysoký vrch na Slov.
Šd.

Gramloň, ě, m. = nešika, kdo má gramľe.
Brtch. List. fil. 1893. 121.

Grammatikování. Již čas požehnati na
zuby tomu g. Pal. Rdh. I. 60.

Granát, u, m. = druh vína. Nár. listy.
— G. = třešňový knedlík. Us. Flš.

Granátkovati. Víno v lahvici g-kuje.
Č. Kn. š. 226

Granulated, u, m. = bílý cukr, drob-
ných zrnek (hlavně americký). Vz Ott. V.
766. b.

Granulosa, y, f., v lučbě. Vz Rm. I.
578

Granulosní, granulös. Mus. 1887. 350

Gregarina. G-ny, sprozoa. Vz Ott. V.
454.

Gregor, a, m. G. Fr. Ig. 1736.—1793.,
farář. Vz Mus. 1888. 209., 1891. 307. — G.,
architekt a nyní (1891) druhý náměstek sta-
rostův v Praze.

Gregora Frant., hud. sklad. 1819 —1887.
Vz Slavín č. 35., Srb 163., 172.

Grégr Ed. Cf. Tf. Mtc. 218, 219 , Bačk.
Př. 14. — G. Jul. Cf. Bačk. Př. 139.

Grej, e, m. = krejcar (žertem). Us.

Grejcarovati = na krejcary prodávati.
Lib. NZ. I. 457.

Grejdiť se = rejditi se. Val. Slavč. 8.

Grenta, y, f. = slina. Začale vřískať
(židé), až jim grinte od hobe lítale. Mor.
Kmk Seb. sp. II. 2. 167.
Grgáň, ě, m. = balík; převzdívka sed-
lákům. Val. Slavč. 32.

Grgule, vz Rohatinka (2. dod.).

Grgulena, y, f. = čepec. Brt. N. p. I.
250. Cf. Grgula.

Gric, e, m , převzdívka. Dol. Brtch.

Griespek z Griespachu Flor. Cf. Ukaz.
98.

Grim, vz Grym (doleji). — G. Ferd. Cf.
Mus. 1893. 258.

Grnáč, e, m., Krummstock, m. Slov.
ZObz. XXI. 65.

Groš Cf. Arch. VIII. 611 G. bílý, široký
pražský, český (pražský), míšeňský. Tk.
VIII. 513. Kterýchžto groši. 1490. Arch. IX.
413. G. pražský. Šedesát gr či kopa =
hřivně stříbra. Wtr. Obr. II. 448. Kopa gr.
= 21 zl. 60 kr. Smolík. Kopa gr. za Jiřího
krále = 7 zl. 78 kr. Wtr. Obr. II. 449.
Kopa gr. za Vladislava = 6—8 zl. Ib. 450.
G. český či bílý byl menší pražského; g.
malý = 7 penízům ; dva malé groše = groši
bílému a 60 jich = kopě míšeňské; Kopa
gr. za Ferdinanda 3 zl 15 kr.—7 zl. lb.
451. G. za Rudolfa byl zase horší. Ib. Po-
zději přičiňovali více mědi a činily 72 groše
hřivnu stříbra. Později 90 gr. = hřivně
stříbra. Št. Kn. š. 161. Za Václava IV.
kopa gr. 10-11 zl. Pět groší. Půh. III. 117.



	1251

	Gľocek, cku, m. = klacek. Dol. Brtch. Glomači = oddíl polabských Srbů v okolí mě. Míšně. Šf. Strž. II. 623. Gloriet, u, m. = besídka. Řvn. 115. Glossa. Glossy staročeské. Vz Ott. VI. 282. Glossář. Příspěvky ku glossáři řeči české. Pal. Rdh. I. 176.—188., Mus. 1827. I. 68 až 79. Glossovati, glossiren. Půh. V. 93. Pří- saha věc křesťanská není, ale bratří glo- zují takto. Vz Mus. 1886. 502. Glozovati. Arch. X. 312. Glucinový. G. kyselina. Vz Rm. I. 585. Glugavý roh = do předu jako u beranů Vz Ligavý (2. dod.). Brt. D. 261. Glukonový. G. kyselina. Vz Rm. I. 584. Glutaminový. G. kyselina. Vz Rm. I. 516. Glutarový. G. kyselina. Vz Rm. I. 515. Glutenfibrin, u, m. Vz Rm. II. 406. Glutenkasein, u, m. Vz Rm. II. 406. Glutimid, u, m. Vz Rm. 1 516. Glutiminový. G. kyselina. Vz Rm. I. 516. Glycerový. G. kyselina. Vz Rm. I. 474. Glyeyretin, u m Vz Rm. II. 345. Glykogenový. G. kyselina. Vz Rm. 1. 585. Glykolový. G. kyselina. Vz Rm I. 452. G. aldehyd. 1b. 349. Glykosat, u, m. Vz Rm. I. 561. Glyoxal, u, m., v lučbě. Vz Rm. I 352. Glyoxalin, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 353. Glyoxalový. G. kyselina. Vz Rm. 1. 481. Göbl Kopidlanský Frant., nar. 1829. Cf. Bačk. Př. 62. Godole, pl., f. = druh hrušek. Slov. Rr. MBš. Godra Mich. Sam. Ukaz. 98. Golč, kolč, sindon, bissus. Mill. 72, 75. Golešinci, oddíl polabských Srbů. Vz Šf. Strž. II. 616. Golgota, y, f. = popraviště. 16. stol. Wtr. Obr. 11. 862. Goll Jarosl. Cf. Bačk. Př. 181., Ukaz. 98. Golsert Frant., farář † 1608. Vz Mus. 1891 102., 307 Golubacký. G. moucha usmrcuje i do- bytek. Slov. Vz LObz. XVIII. 118. Gombelať sa, kombélať sa = klátiti se (o vi sutém) Val. Slavč. 87. Gombovanec, nce m. = okuvanec. Včka IV. 127. Vz Okuvanec (dod.). Gonidie jsou u nižších kryptogamů buňky nepohlavní účel rozmnožování mající. S. N. .X. 219. Gořínek, nka, m. G. Jan. Vz Mus. 1888. 472. Gornuta, y, f., jm. ovčí. Slov. Včka. IV. 127. Goslav, a, m. = Hoslav, Hodislav. Mus 1889. 162. Gospica, e, f. Cf. Brm. III. 3. 171. Gostko; chybně: Gastko.	Gostumiovský; chybně: Gastumiovský. Gotický. Období slohu g-ho v Čech. Vz Ott. VI. 396 Govadi na Mor. a na Slov. dle Marka Aurelia, Quadi dle Tacita, Kaldui dle Stra- bona pojmenovaní Sicha. 36. Gracka. Vz Styk (dod.). Grahamův chléb. Vz KP. V. 734. Grajnar, a, m., vysoký vrch na Slov. Šd. Gramloň, ě, m. = nešika, kdo má gramľe. Brtch. List. fil. 1893. 121. Grammatikování. Již čas požehnati na zuby tomu g. Pal. Rdh. I. 60. Granát, u, m. = druh vína. Nár. listy. — G. = třešňový knedlík. Us. Flš. Granátkovati. Víno v lahvici g-kuje. Č. Kn. š. 226 Granulated, u, m. = bílý cukr, drob- ných zrnek (hlavně americký). Vz Ott. V. 766. b. Granulosa, y, f., v lučbě. Vz Rm. I. 578 Granulosní, granulös. Mus. 1887. 350 Gregarina. G-ny, sprozoa. Vz Ott. V. 454. Gregor, a, m. G. Fr. Ig. 1736.—1793., farář. Vz Mus. 1888. 209., 1891. 307. — G., architekt a nyní (1891) druhý náměstek sta- rostův v Praze. Gregora Frant., hud. sklad. 1819 —1887. Vz Slavín č. 35., Srb 163., 172. Grégr Ed. Cf. Tf. Mtc. 218, 219 , Bačk. Př. 14. — G. Jul. Cf. Bačk. Př. 139. Grej, e, m. = krejcar (žertem). Us. Grejcarovati = na krejcary prodávati. Lib. NZ. I. 457. Grejdiť se = rejditi se. Val. Slavč. 8. Grenta, y, f. = slina. Začale vřískať (židé), až jim grinte od hobe lítale. Mor. Kmk Seb. sp. II. 2. 167. Grgáň, ě, m. = balík; převzdívka sed- lákům. Val. Slavč. 32. Grgule, vz Rohatinka (2. dod.). Grgulena, y, f. = čepec. Brt. N. p. I. 250. Cf. Grgula. Gric, e, m , převzdívka. Dol. Brtch. Griespek z Griespachu Flor. Cf. Ukaz. 98. Grim, vz Grym (doleji). — G. Ferd. Cf. Mus. 1893. 258. Grnáč, e, m., Krummstock, m. Slov. ZObz. XXI. 65. Groš Cf. Arch. VIII. 611 G. bílý, široký pražský, český (pražský), míšeňský. Tk. VIII. 513. Kterýchžto groši. 1490. Arch. IX. 413. G. pražský. Šedesát gr či kopa = hřivně stříbra. Wtr. Obr. II. 448. Kopa gr. = 21 zl. 60 kr. Smolík. Kopa gr. za Jiřího krále = 7 zl. 78 kr. Wtr. Obr. II. 449. Kopa gr. za Vladislava = 6—8 zl. Ib. 450. G. český či bílý byl menší pražského; g. malý = 7 penízům ; dva malé groše = groši bílému a 60 jich = kopě míšeňské; Kopa gr. za Ferdinanda 3 zl 15 kr.—7 zl. lb. 451. G. za Rudolfa byl zase horší. Ib. Po- zději přičiňovali více mědi a činily 72 groše hřivnu stříbra. Později 90 gr. = hřivně stříbra. Št. Kn. š. 161. Za Václava IV. kopa gr. 10-11 zl. Pět groší. Půh. III. 117.