1252

Grošák, u, m. Vytahuje g. z koženic.
Kmk. Seb. sp. II. 2. 99.

Grošovka, y, f. = hudba, kterou hudeb-
níci zahrají za groš. Slov. Phľd X. 465.

Grotz, e, m. G. Václ. Jos., probošt † 1730.
Vz Mus. 1891. 307., 1892 517

Gróža, gróžka = kroužek Dol. Brtch.

Gruber Václ. Ant., farář † 1722. Vz Mus.
1891. 307. — G. Bern. Vz Mus. 1893. 258.

Grúl, u, m = dětské víno. Vytlačené
vinné mláto poleje se čistou vodou a nechá
se v kadečce kvasit. Z něho se vykvasí
neopojný nápoj dětem. V Podluží. Hrb.
Obr. 153.

Grumfest. Kopali g. u sv. Ambrože. Let
232.

Grunt, u, m. = závaží u sítě. Nap.

Gruntovnice, e, f., Grundeigenthümerin.
Us.

Grünwald Vendel. Ukaz. 98., Tf. Mtc.
128.

Grutov, a, m., osada u Kosmy. Mus. 1892.
276.

Grýf, u, m. = tonina. Brt. N. p. III. str.
XL.

Gryl z Grylova Mat. 1551.—1611., prof.
filos. Vz Výb. II. 1684. nn. (tam i výbor).

Grym (Grim) Ferd. Ant., farář † 1748.
Vz Mus. 1891. 102., 308.

Grynda = slina tekoucí dítěti z úst. Dol.
Brtch.

Gšos, u, m. = poplatek. Arch. VIII. 520.
Vz Šos.

Guagen, u, m , v lučbě. Vz Rm. I. 370.

Guanaka, y, f., auchenia, lama. Vz Brm
I. 3. 81.

Guanamin, u, m., v lučbě. Vz Rm. I.
145.

Guaranin, u, m. = hmota zásaditá. Vz.
Ott. V. 493

Guedener, a, m. G. Bernard, 1836.-1877 ,
notář. Vz Bačk Př. 93.

Guillotina suchá = Lienbachrův vynález
objektivního řízení proti tisku čili kon-
fiskace myšlénky a slova tištěného. Nár.
listy 1889. č. 238. 1. str. G. na polypy. G.
byla známa již v 15. stol. Vz Wtr. Obr. II.
867. Pozn.

Guinea, e, f. = peníz anglický zlatý,
asi 10 zl. 50 kr.

Guľkáreň, rně, f. = billiard, Slov. (Czm.
127.) Paul. Tóth.

Gummigutta. Cf. KP. VI. 335.

Gundžovitý = chomáčovitý. G. chvost.
Slov. Orl VI. 265., Kľ. V. 157.

Gustík a, m., z: Augustin. Mus. 1889.
164.

Guttaperča. Cf. KP. VI. 387.

Gvůlivá = k vůli. Dol. Brtch.

Gygula, y, f. = vrch, apex. Na vých.
Mor. Šb. D. 53.

Gymnasium. Dějiny g-sií. Vz Ott. VI.
358. nn.

Gýr, u, m., bylina. Slov. DŠk. II. 279.

Gzel Petr. Výb II. 1464., Gb. Ml. II. 218.,
D. Lhrg. VI.

Gzinec, nce, m., Gesims. Na již. Mor.
Šd.

Vz Gb. Ml. I 36. H v Chodsku. Vz Listy
fil. 1891. 49. Na Dol. se odsouvá ze skup.
hv.: vězda, koróvička; z rožnóť; tam se při-
souvá k slovům a slabikám, které se začí-
nají samohláskou: hapatyka, hovado (ovád),
hulica, Danihel; do skupen žr: žhrať (žráti),
vžhrala, h objevuje se za dž ve slově hbel
(džber) a konečně mění se tam u v ve slo-
vech: levké (zní lefké), levónké. Brtch.,
Listy fil. 1891. 436. — H. přirážka: drati-
drhnouti, mařiti-mrhati. Šf. III. 503. — H.
se střídá s v: Byl jsem h Veliši, h Vestci,
u Kr Kradce, Nár. Listy, h Jičíně, h Mi-
letíně U Chroustova u Milet. Tbnk. Pře-
tvořuje se v z: hvězda-zvězda (slovan.) a
v ž; honiti-ženu, hláza, hlíza-žláza. Šf III.
544. H z s. Mkl. atd. vynech. Flš. — H. =
haléř. Us.

-ha příp. Cf. Gb. Ml. I. 62

Haase Leonh. Mus. 1892. 335.

Habart = rychtářův pacholek, pochop,
škaryant.-Wtr Obr. II. 17., 57.

Hábek, bku, m. = šat. Mor. Prss. Cf. Háby.

Habermann Fr. Václ., hud sklad. nar.
1706. Vz Srb 64.

Habí, u = haraburdí. Kmk.

Habkavosť, i, f. Netečná kolísavosť a h.
Let. Mt. sl. I. 20. Cf. Habkati.

Hable, e, f. Také u N. Bydž. Kšť.

Habr. Cf. Mách. 66.

Habrbolec, lce, m. = krasovlások (dod.).
Slov.

Habrňuvka havrňuvka, y, f. = havír-
nůvka. Grubenholz, n. Laš. Wrch.

Habrový = potok u Jachymova. Jsfk.

Hacapice. Má šátek (na hlavě) složený
na h-ci. U Chroustova u Millet. Tbnk.

Hacník (hacznyk), bracale. Bhm Fl.
128.

Hačinkati = seděti, v dětské řeči. Us.

Háčivý. H-vé kone sú také, které bez
patrnej príčiny nechcejú tahať; z toho:
hača Slov. Rr. Sb.

Had. Cf. Zbrt. 284., Mách. 209 Pověry
o hadech. Vz Mus. 1891. 486, Mtc. XVI.
87. H. s korunkou. Vz Mtc. XVI. 124. Kdo
vytrhne hadu z huby kořisť (žábu a p.),
nikdy na soudě neprosoudí. Val. Vck. Had
kam toliko hlavu strčí, také celý proleze.
Us.