Předchozí (1253)  Strana:1254  Další (1255)
1254
Haluška = kolébka (v řeči dětské). Val.
Slavč. 7.
Haluz, ramus. Ev. ol. 175., Mill. 105. Cf.
Jir. Mor. 40. To mu Pámbu shodil h. s cesty
(ulehčil mu). Val. Slavč. 86.
Haluškat = ležeti. Vz Halať (dod).
Haluzeň, zně, f. = haluzna.
Halúzkovaný = co má po sobě nadě-
lané, vetkávané halúzky. Mor. Šd.
Halúzkový šátek NZ. II. 165. Vz před-
cházející.
Hamák, u, m. = huba. Dal mu přes h
U Král. Hrad. Kšť.
Hamár, u, m. To budou h-ry (věci)!
Mor. Rgl.
Hambál, u, hambálek, lku, m., hampál,
hampálek =
tyč, na niž se šaty věsí. Nap.
H. = půda nad vodrem. U Chodů. NZ. II.
50. Cf. Půnebí, Vodr (dod ).
Hambalkový strop. Arb. Min. 28.
Hambář, e, m., v Klat. Nár. listy. Jsi
to h. Cf. Hanba. U Rokyc. Fč.
Hamerník Jos. Dr. Cf. Slavín seš. 36.
str. 9.
Hamfest, vz Handfest. H., privilegium.
Pršp. 82. 50.
Hamlovati jehňátko. Črn. Zuz. 313
Hammerschmid J. F. Vz Mus. 1834
204.
Hámorník, a, m. = hamrník. Slov. ZObz.
XVI. 265.
Hampál, hampálek. Vz Hambal (nahoře).
Hamr, (snad m. chamr). unfähiges, schwa
ches Dienstmädchen. V. Vondrák.
Hamperk, cirographus, zastr. Pršp. 82
50.
Hampesování, n. Pož. 344.
Hamrazení, n. = toulka. Slov. BKn.
II. 24.
Hamživý úmysl, consilium convicii Wtr
Obr. 11. 713.
Hana y, m., z Johannes. Vz toto. Mus.
1889. 164
Haná. O Hané a Hanácích vz HRb. Obr.
235. nn.
Hanácká, é, f. = mor. tanec.
Hanácký. H. různořečí. Vz Sb. D. 46.
Hanačka, y, f. = hanácká husa. Hrb.
Obr. 293.
Hanba. Je toho h málo. Nrd. Bylo mu
haňba, že . . . Mor. Rgl. Vystrčil haňbu za
dveři, Je s haňbou jak jedna ruka; Co je
haňba, je hřích. Us Brt. Haňba s. mlá-
denci, haňba, že ste nám obsedli kamna;
ešče haňbéši (hanběji), Bože, sedli byste
nám na lože Brt v Obz. 1887 212. Cf.
Zima (adv.).
Hanbiti co. Takový učitel hanbí školu.
Mor. Rgl.
Handělčané, na Slov. Těm se smějí, že
prý pálívají slámu pod stromy, by jim
švestky uzrály. Němc. Mus. 1889. 360.
Handliti, vz Handlovati. Mor. Rgl.
Handlový list. Půh. V. 60.
Handrlák, a, m. = otrhanec; lajdák.
Nap.
Handrličky, pl., f. = hadry. Tetka kam
jdete? co to nesete? H. za jehličky chlap-
com na gatě. Nap.
Hanek, nka, m , z Johannes. Mus. 1889.
164
Haněl (Hanel) Jan. Tf Mtc. 34.
Haněti v dialektech. Vz List. fil. 1892.
201., 286. Každý by nás haněl z toho.
Arn. 2499. Haněje jej; Haněl ho. Arch. X.
447.
Hanka Václ. Cf. Pal. Rdh. III. 265.,
Ukaz. 98., Tf. Mtc. 289., Bačk. Písm. I.
927., Zl. Jg. 153 , 185., 177., 179., 180., 182.,
186., 188, 191., 193., 198, 223., 236., 248.,
266., 270., 289., 300., 313., 314., 329., 336.,
342., 344., 357, 373., 400, 405., 417., D.
Lhrg. XV.
Hanovec, vce, m., Rybník v Písecku.
Hansgirg Ant. Cf. Ukaz. 99., Zl. Jg.301.,
Bačk. Př. 58.
Hansgirgová F. Cf. Bačk. Př. 167.
Hanštan, u, m. H. Rudy. Arch. VIII.
225. Cr. Hantštan.
Hanštel, a, m, Castulus. Ž. kl 149. a
21.
Hantírovati s kým = zle nakládati.
Jrsk. Psohl.
Hanuchna Jir. Ant. Vz Mus. 1891. 102.
Hanuš, e, m., z Johannes. Mus. 1889.
164. - H. Ign. Cf. Tf. Mtc. 289., Ukaz.
99., Bačk. Př. 135. a Písm. I. 927. H. Jos.
dr., spis.
Hanzburs, a, m , z Hanswurst. Jsi ustro-
jený jako h. Lib. NZ. I. 540.
Hanzeli Václ. Frant. Cf. Mus. 1892.335.
Hanzlíček, čka, m., rybník v Písecku
Hápati = těžkým krokem choditi. U Kdýně.
Rgl.
Hápavý. H. chůze = těžká.
Haplatiti se, vz Šoplstati se.
Hapník Vondra. Výb. II. 1643.
Haputka, role ve Zvolené na Slov. BZv.
24
Haraboudí, n. = haraburdí. Mor. Rgl.
Haraburdovna, y, f. = haraburdna, Bur-
gerštein.
Haraj, e, harajch, u, m., není = pumpa
nýbrž kašna Slov. Sokl. II. 520.
Haralec, gamarus. Veleš.
Harambaš, e, m , Lackel, m. Vondrák.
Cf Harampáš.
Haramužný, má býti dle Flš. haramuzný.
Harant z Polžic. Cf. Tf. Mtc. 117., 165.,
Mus. 1890. 283., 1887. 488. nn., Mus. 1893.
134
Harapanna, y, f. = kurva. 16. stol. Wtr.
Obr. II. 193., 86.--87.
Harapanečnice = svodnice (dod.) Wtr.
Obr. II 90.
Harasník, u, m. = houba. H. hríb. Slov.
Phľd. X. 332.
Harašec, šce, m., gamarus, ryba? Pršp.
16 81.
Harban, Haarband, pokrývka hlavy v 13.
a 14. stol. Ž. wit. str. 219.
Harckop, u, m., oděv. Ott. VI. 448.
Harcovati s královskými. Bart. 264.
Harcovka, y, f. = harcovní trubka. Rgl.
Harfenista, y, m. = harfeník. Us. Flš.
Harfovka, y, f., harpa, Harfe, hlemýžď.
Brm. IV. 2. 273.
Harle hanby (varle?), posterius. 14. stol.
Jgč. XIV. 1. 16.
Předchozí (1253)  Strana:1254  Další (1255)