1257

Heslo, vocabulum, titulus. Utěšeno jest
pod bratří menších heslem žebrati Ev. ol.
46. (44. Vz Jir. Mor. 40.). O h. vz Mus.
1855. 518., 1856. 1. 81.— H. -řadné slovo.

Hesovný. Ktož nosí rúcho h-vné a dvor-
nostmi rozličnými zkrájené a zstříhané. Výb.
II. 628. (Chč.).

Hesperetin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II.
346.

Hesperiden, u, m., v lučbě. Vz Rm. II
327.

Hesperidin, u, m, v lučbě. Vz Rm. II.
346.

Heterozelesis, éré^ov tyryôis = důkaz
chybný, jímž se dokazuje něco jiného než
co bylo dokázati. Exc.

Hettig Jak. Václ. Cf. Mus 1891. 103.,
1892. 335.

Heuristický = doptávací. H. methoda
vyučovací. J. Sýkora.

Hevera Č. Cf. Bačk. Př. 168.

Hevlink, vz Heblink (2. dod.).

Hexahydroftalový. H. kyselina. Vz Rm.
II. 190.

Hexahydromesitylen, u, m. Vz Rm. II.
321.

Hexahydroparaxylol, u, m. Vz Rm. II.
321.

Hexamethylenamin, u, m. Vz. Rm. I.
335.

Hexdoxydifenol, u, m. Vz Rm. I. 277.

Hexenschuss, něm. Cf. Houser, Nátah,
Úsat, Ústřel (i dod.).

Hexin, u, m., v lučbě. Vz Rm. 1. 322.

Hexon, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 325.

Hexoylový. H. kyselina. Vz Rm. I.
424.

Hexylalkohol, u, m. Vz Rm. I. 264.

Hexylen, u, m. Vz Rm. I. 279.

Hexylglycerin, u, m. Vz Rm. I. 311.

Hexylchloral, u, m. Vz Rm. I. 348.

Heyduk A. Cf. Bačk. Př. 181., Bačk.
Písm. I. 573.

Hezký = dobrý. V Krkonš. Šb. D. 33.

Hiat. Vz Brt. Ruk. 95. H. v Chodsku.
Cf. List. fil. 1891. 54.

Hierařský, hierarchisch. H. ceremonie.
Hvlč. I. 64.

Hieronymus mistr. D. Gesch. 190.

Hilmar Fr. Mat., hud sklad. 1804.—1881

Hils, u, m., nerost. Chdt. 26.

Himalaja, e, f. = oděvní látka.

Hindle = tudle. U Domažl. NZ. II. 124

Hinta Co jsem na nohy stál, bulo h.
(ona?) lípa kozínovská. Jrsk. Psohl.

Hiokať = volati hio! Slov. Šd.

Historický. Véda h. v Čechách. Vz Pyp.
K. II. 355. H. spisy české. Vz Ott. VI.

Historictví, n. Herodot, otec h. Šf. Strž.
I 310. (582).

Hišpanský. H. země. Bart. 231.

Hlad. Dyž pustí za groš hladu do brucha,
že ho ani pětigroškú nevyžene. Val. Slavč.
44. H. a nouze — krutý host. Slad. Brn.
65.

Hladinoh, m., trapedicus, zastr. Rozk.

Hladkobuněčný, laevicellularis.

Hladkohubec, bce, m. = holohubec, leio
rhynchus.

Hladkosvalový nádor, Leiomyom.

Hladký = mor. tanec. — H. žínka =
nevěstka. — H. Na h. život = na štitrobu.
U Kr. Hrad. Nár. listy.

Hladný jako lata, jako dřinka. U St. Jič.
Vhl. H. groša. Val. Slavč. 65.

Hladomře, e, m., os. jm. Wtr. Obr. I 86.

Hladonuzovic Havel, os. jm. Wtr. Obr.
I. 86.

Hladovitý na peníze. Wtr. Obr. II.
795.

Hladovka. Cf. Brm. IV. 2. 235.

Hladovník, u, m., centrum, rostl. Cf.
Ott. V. 321.

Hladový ho kousl (má hlad). Us. Kšť.
H. zeď v Praze u Petřína. Svt. 28. H.
jídlo = po němž je brzo hlad, ku př. mrkev.
NZ I. 52. H. zvíře = hubené. Wtr. Obr. II.
466. a j.

Hlahol, sermo, idioma. D. Gesch. 305.
Ktožť zavolá srdcem z věrného h-la. Kat.
str. 34. Učinil se jest h. boží k Eliášovi.
Ev. ol. 113. (95.). — H. = zpěvácký spolek
v Praze.

Hlaholita, y, m., = kdo psal hlaholicí,
katolický Chorvat v Illyr. Sf. III. 226., 252.

Hlaholivý. H. pověsť. Č. Kn. š. 184

Hlaholný. H. výpověď, sermovna. Pal.
Rdh. I. 323., 352.

Hlaholský. H. písmo. Vz Gb. Ml. II.
221.

Hlaholština, y, f.. Vz Ukaz. 44.

Hlas. Celý dům stál na hlase (radoval
se z jeho příchodu). U Vysok. Pam. arch.
XIV. 359.

Hlasa, y, f., vocalis. D. Gesch. 306.

lllasárna, y, f. = kazatelna. Hnoj.

Hlasatel, noviny. Cf. Bačk. Písm. I.
927.

Hlasatelnice, e, f. = kazatelna. Hnoj.

Hlásati = hlasitě křičeti. Nehlásej, není
ani svýmu slovu rozumět. Us. Rgl.

Hlásečka, y, f. Neřekl na to ani h-čky.
Prss.

Hláska = ponůcka. H-kami koho obtě-
žovati. Arch. IX. 325. — H. Laut. Roztří-
dění hlásek. Vz Gb. Ml. II. 192. Mluvidla
a článkování hlásek, roztřídění hlásek. Cf.
Gb. Ml. II. 190., 192., Kvř, Ml. 3. nn. —
H. = zřícenina u Sázavy. Řvn. 355

Hláskodobnosť, i, f, onomatopoeia. Dk.

Hláskosloví, n. Cf. Gb. Ml. I. 1. nn.,
Kvř Ml. 3.—25.

Hláskově. Jazyk měnil se i h. List. fil.
1893. 139.

Hláskový. H. stránka slova, písmo. Gb.
Ml II. 188., 221.

Hlasna, y, f. = hlásná trouba. Neč. —
H., hlušna, Laut vom Gestein (o natrhlé
hornině zvl. ve stropu). Hř.

Hlasnatý = na hlásky bohatý. H. řeč.
Kmp. Gr. 4.

Hlásnice = trouba. Krs. 188.

Hlasonos, u, m. = hlasonosie (násled.).,

Hlasonosie, n., vociferatio. Ž. kl. 32. 3.

Hlašce. Ten tě h. = hladí. Sš., Listy
fil. 1892. 380.

Hlaťopis, u, m. = krystallografie. Presl.

Hlava. Bolení hlavy, cephalalgia, cepha-
laea (hostcové, rheumatica, z nedokrevnosti,



	1257

	Heslo, vocabulum, titulus. Utěšeno jest pod bratří menších heslem žebrati Ev. ol. 46. (44. Vz Jir. Mor. 40.). O h. vz Mus. 1855. 518., 1856. 1. 81.— H. -řadné slovo. Hesovný. Ktož nosí rúcho h-vné a dvor- nostmi rozličnými zkrájené a zstříhané. Výb. II. 628. (Chč.). Hesperetin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 346. Hesperiden, u, m., v lučbě. Vz Rm. II 327. Hesperidin, u, m, v lučbě. Vz Rm. II. 346. Heterozelesis, éré^ov tyryôis = důkaz chybný, jímž se dokazuje něco jiného než co bylo dokázati. Exc. Hettig Jak. Václ. Cf. Mus 1891. 103., 1892. 335. Heuristický = doptávací. H. methoda vyučovací. J. Sýkora. Hevera Č. Cf. Bačk. Př. 168. Hevlink, vz Heblink (2. dod.). Hexahydroftalový. H. kyselina. Vz Rm. II. 190. Hexahydromesitylen, u, m. Vz Rm. II. 321. Hexahydroparaxylol, u, m. Vz Rm. II. 321. Hexamethylenamin, u, m. Vz. Rm. I. 335. Hexdoxydifenol, u, m. Vz Rm. I. 277. Hexenschuss, něm. Cf. Houser, Nátah, Úsat, Ústřel (i dod.). Hexin, u, m., v lučbě. Vz Rm. 1. 322. Hexon, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 325. Hexoylový. H. kyselina. Vz Rm. I. 424. Hexylalkohol, u, m. Vz Rm. I. 264. Hexylen, u, m. Vz Rm. I. 279. Hexylglycerin, u, m. Vz Rm. I. 311. Hexylchloral, u, m. Vz Rm. I. 348. Heyduk A. Cf. Bačk. Př. 181., Bačk. Písm. I. 573. Hezký = dobrý. V Krkonš. Šb. D. 33. Hiat. Vz Brt. Ruk. 95. H. v Chodsku. Cf. List. fil. 1891. 54. Hierařský, hierarchisch. H. ceremonie. Hvlč. I. 64. Hieronymus mistr. D. Gesch. 190. Hilmar Fr. Mat., hud sklad. 1804.—1881 Hils, u, m., nerost. Chdt. 26. Himalaja, e, f. = oděvní látka. Hindle = tudle. U Domažl. NZ. II. 124 Hinta Co jsem na nohy stál, bulo h. (ona?) lípa kozínovská. Jrsk. Psohl. Hiokať = volati hio! Slov. Šd. Historický. Véda h. v Čechách. Vz Pyp. K. II. 355. H. spisy české. Vz Ott. VI. Historictví, n. Herodot, otec h. Šf. Strž. I 310. (582). Hišpanský. H. země. Bart. 231. Hlad. Dyž pustí za groš hladu do brucha, že ho ani pětigroškú nevyžene. Val. Slavč. 44. H. a nouze — krutý host. Slad. Brn. 65. Hladinoh, m., trapedicus, zastr. Rozk. Hladkobuněčný, laevicellularis. Hladkohubec, bce, m. = holohubec, leio rhynchus.	Hladkosvalový nádor, Leiomyom. Hladký = mor. tanec. — H. žínka = nevěstka. — H. Na h. život = na štitrobu. U Kr. Hrad. Nár. listy. Hladný jako lata, jako dřinka. U St. Jič. Vhl. H. groša. Val. Slavč. 65. Hladomře, e, m., os. jm. Wtr. Obr. I 86. Hladonuzovic Havel, os. jm. Wtr. Obr. I. 86. Hladovitý na peníze. Wtr. Obr. II. 795. Hladovka. Cf. Brm. IV. 2. 235. Hladovník, u, m., centrum, rostl. Cf. Ott. V. 321. Hladový ho kousl (má hlad). Us. Kšť. H. zeď v Praze u Petřína. Svt. 28. H. jídlo = po němž je brzo hlad, ku př. mrkev. NZ I. 52. H. zvíře = hubené. Wtr. Obr. II. 466. a j. Hlahol, sermo, idioma. D. Gesch. 305. Ktožť zavolá srdcem z věrného h-la. Kat. str. 34. Učinil se jest h. boží k Eliášovi. Ev. ol. 113. (95.). — H. = zpěvácký spolek v Praze. Hlaholita, y, m., = kdo psal hlaholicí, katolický Chorvat v Illyr. Sf. III. 226., 252. Hlaholivý. H. pověsť. Č. Kn. š. 184 Hlaholný. H. výpověď, sermovna. Pal. Rdh. I. 323., 352. Hlaholský. H. písmo. Vz Gb. Ml. II. 221. Hlaholština, y, f.. Vz Ukaz. 44. Hlas. Celý dům stál na hlase (radoval se z jeho příchodu). U Vysok. Pam. arch. XIV. 359. Hlasa, y, f., vocalis. D. Gesch. 306. lllasárna, y, f. = kazatelna. Hnoj. Hlasatel, noviny. Cf. Bačk. Písm. I. 927. Hlasatelnice, e, f. = kazatelna. Hnoj. Hlásati = hlasitě křičeti. Nehlásej, není ani svýmu slovu rozumět. Us. Rgl. Hlásečka, y, f. Neřekl na to ani h-čky. Prss. Hláska = ponůcka. H-kami koho obtě- žovati. Arch. IX. 325. — H. Laut. Roztří- dění hlásek. Vz Gb. Ml. II. 192. Mluvidla a článkování hlásek, roztřídění hlásek. Cf. Gb. Ml. II. 190., 192., Kvř, Ml. 3. nn. — H. = zřícenina u Sázavy. Řvn. 355 Hláskodobnosť, i, f, onomatopoeia. Dk. Hláskosloví, n. Cf. Gb. Ml. I. 1. nn., Kvř Ml. 3.—25. Hláskově. Jazyk měnil se i h. List. fil. 1893. 139. Hláskový. H. stránka slova, písmo. Gb. Ml II. 188., 221. Hlasna, y, f. = hlásná trouba. Neč. — H., hlušna, Laut vom Gestein (o natrhlé hornině zvl. ve stropu). Hř. Hlasnatý = na hlásky bohatý. H. řeč. Kmp. Gr. 4. Hlásnice = trouba. Krs. 188. Hlasonos, u, m. = hlasonosie (násled.)., Hlasonosie, n., vociferatio. Ž. kl. 32. 3. Hlašce. Ten tě h. = hladí. Sš., Listy fil. 1892. 380. Hlaťopis, u, m. = krystallografie. Presl. Hlava. Bolení hlavy, cephalalgia, cepha- laea (hostcové, rheumatica, z nedokrevnosti,