1260

Hněvúse = pokračování vlasů na týli
ve dvou proudech. Val. Slavč. 51., Mtc. 1892.
193. Cf. Hněvúsky (dod.).

Hněvušek, ška, m = hněvivý kluk. Brt.
Dt. 26.

Hnidák, a, m. = malý člověk. U Studené.
Vlchř.

Hnidovec, vce, m., solatium, rostl.? Pršp.
31. 52.

Hnil, pus, zastr. Pršp 2. 24

Hnileť, putredo. Ž. kl. 154. b 16. H.
suchá, caries sicca.

Hnilička. Uvařiti vejce na h-čku. Us.
— H. Al., hud. sklad., nar. 1826 Vz Srb
163.

Hnilosť, putredo. Ž. kl. CH. 16.

Huira, y, f., racta, ryba? Pršp 16. 59.

Hnisavorosolovitý = huspeninovitý,
eitrigsalzig.

Hnisavovláknitý, eitrigfibrinös.

Hnisojíchovitý, eitrigjauchig.

Hnisokrvavý, eitrigblutig.

Hnísti v dialektech Vz Listy fil. 1892.
103.

Hníti v dialektech. Vz Listy fil. 1892.
124.

Hnízce, e, n = hnízdo. Ezp. 2222.

Hnízdovka, y, f, gastrochaena, mušle.
Vz Brm. IV. 2. 383.

Hnojničiak, u, m =hnojník. Slov. ZObz.
XXI. 238.

Hnojový, Mist- H. hromada. Výb. II.
262., Let 484.

Hnouti. A tělo boží v pušce hnuli. Arch.
VII. 304. Nemohli mnú h. z úmysla. 15.
stol. D. Gesch. 404. Příčina, kterážby hý-
bala lid. Výb. II. 783.

Hnůj. Tenť na nás jako z hnoje vylezl,
kdož o takové věci se pokouší. Výb. II.
1268.

Hobezně, abundanter. Ž wit. 30. 24.

Hoblen, u, m, hespercancros, nemoc.
Pršp. 62. 5. Rj.: holon.

Hobléř, e, m., Hobelmacher. Tk. VIII.
393.

Hoblík, a, m. = hora ve Středohoří
Řvn. 163.

Hoblovance, pl, m., Hobelspäne. Slov.
Rr. Sb.

Hod. Hody v Liptovsku na Slov. výb-
hradně = svátky. Zátur. Hody na Mor. Vz
Obz. 1892 (Brt). Cf. Den (dod.). — H., a,
m. = Hodislav (2 dod.). Vz toto.

Hoda, y, m., vz Hodislav (2. dod.).

Hodata, y, m , vz Hodislav (2 dod )

Hodec, dce, m., vz Hodislav (2. dod.).

Hoděj, e, m., vz Hodislav (2. dod.).

Hodějovský J. Vz Bačk. Písm I. 278.

Hodejž = Bůh dej Rgl.

Hodek, dku, m., nervus, Ader, f. 1589.

— H., dka, m. H. Václ. Vz Slavín seš. 28

— H. Gust., cukrovarník a spisov. Ott V
776. a.

Hoden, a, m, vz Hodislav (2. dod).

Hoděta, y, m., vz Hodislav (2. dod.).

Hodík, a, m., vz Hodislav (2. dod.).

Hodín, a, m., vz Hodislav (2. dod.).

Hodina = čas. Jos. 7. 8. — H-ny =
spis. Vz D. Gesch. 170. Výroba hodin
v Čech. Ott. VI. 161., Mus. 1893 61., 75.

Hodinář, e, m = zvon oznamující ne-
špory. Wtr. Obr. I. 439. Cf. Klinkáček, Po-
ledníček (2. dod.)

Hodiny, Lanžhotské hodinky = křivák
(nůž, poněvadž jej lanžhotští junáci pořád
při sobě nosí). Hrb. Obr. V3. Cf. Hodina
(dod.).

Hodislav, a, m., skráceně: Hod, Hoda,
Hodata, Hodec, Hoděj, Hoden, Hoděta,
Hodík, Hodin, Hoduš, Hoch, Hoslav. Mus.
1889. 160., 162.

Hoditi. Proto mi se nezdá zde s nimi
házeti (vyjednávati). Arch. IX. 216. — se
čemu. Ničímž se svetu nehodí. Chč. m. s.
III. 16.

Hodloj, e, m., orlogium. Pršp. 85. 44.
f. Orloj.

Hodlouný. H. žena. Lib. NZ. I. 457. Cf.
Hodlovať si s čím (násl.).

Hodlovati si s čím = dělati vhod,
uměti si vše rozdělit, aby vyšel. Lib. NZ.
I. 457.

Hodný komu Pán rozumný a h. králi.
Let. 326. — čím. Všemi chválami hodný.
Výb. II 734. — k čemu. Je člověk učený
a k té věci hodný. Arch. VIII. 283. — H.,
festus. Ž. kl. 75. 11. Cf. Hod, Hodový.

Hodokvasiti na špitálský důchod. Wtr.
Obr. II. 113.

Hodoňka = zimnice, od mě. Hodonína
Vz Mtc. XV. 285.

Hodonský = z Hodonína. Na h-skéj veži
zlatá gula leží. Brt. P. II. 443.

Hodový. Ž. kl. 80. 4. H. písně mor. Vz
Brt. N. p. I. 279. nn.

Hoduš, e, m., vz Hodislav (nahoře).

Hodža = turecký duchovní Klř. 98. —
H. Mich M. Tf. Mtc. 99.

Hof Kar. Cf. Bačk. Př. 14.

Hofcink, u, m = nájemné. Nást. dějin
Jind. Hrad. I. 36

Hoferský. H hody = slavnosť senoseče.
U Uher. Brodu. Us. Brt.

Hofkucher, chra, m , Hofkoch. Ten dvůr
1. 1632. saského knížete h. vypálil. Arch.
pam. 1887. 133.

Hofmann Jindř. Ondř., děkan asi do r.
1645 Vz Mus. 1891. 308.

Hofmistr, po mincmistrovi první úředník
horní v Hoře Kutné Wtr Obr. II. 390

Hogča = v pravo Mor Brt. N. p. I.
303.

Hohákati = zpívati V Krkonš. Obz.
1886. 131.

Hohlati. V plotně to hohlá (slyšeti zvuk
plamene). Venku někdo hohlá (přitlumeně
mluví hl. z dáli). Lib. NZ I. 456., 548.

Hohol bělavý, clangula albeola. Brm. II.
3 534.

Hoch, a, m., z: holek. Šf. Strž I. 270.
— H., vz Hodislav (nahoře).

Hochovský. H. zábavy = pořádané od
hochů. NZ. II. 72

Hojá = ven, na besedu, na hejtu. Ko-
nečně je tu čas, kdy (dítě) poprvé jde h.
V Krkonš. Obz. 1886. 132.

Hojemství = odklad v soudě. Do sluš-
ného času někomu h. anebo prodlení dáti.
Arch. VIII. 293. Cf Wtr. Obr. II. 647.