1261

Hojenství. Arch. IX. 607.

Hojiti se čeho. Může svého se h. Výb.
II. 828. Aby se toho na nich h-li. Arch.
XI 368. — Truhly jeho se hojily (plnily).
Bart. 289.

Hojnokovnatý, hochhaltig. Hř.

Hojnokvětý. Č. Kn. š. 260.

Hojnovodý, wasserreich. Tl. M. 13.

Hojný. — v čem. Člověk v statku h.
Výb. II. 457. Země h-ná ve všech rudách
zlata. Arch. VIII. 337. a j. — nač. Místo
hojné na vodu. Výb. II. 1029.

Hojšati = houpati. U Hran. na Mor.
Rgl.

Hokko, a, m., crax, pták. Brm. II. 3.
189.

Hokolec, lce, m., hora, šat? Pršp. 68.
72.

Hokynní věc (kterou prodává hokyně)
Arch. VIII. 439.

Hokynník, a, m. = hokynář. Tk. VIII.
408.

Hokyňstvo, a, n. Wtr. Obr. II. 557.

Holačka, y, f , turbus, zastr. Rozk., Pršp.
47. 20.

Holan Rovenský V. Kar., hud. sklad.
v 17. věku. Vz Srb 56., Mus. 1892. 517.

Holant, a, m. = Rollandsko. Země H.
Arch. XI. 501. — H. (nadávka bosáku). Ty
h-te! Krnd. 71.

Holar Václ. Cf. Mus. 1854. 552., 1855.
300.

Holešná, é, f, řeka u Místka na Mor.
NZ. I. 58.

Holotati se = viklati se. Zuby sa jí
holotajú. Mor. Šd.

Holba, y, f. = holení (žertem). H. vousů.
Us. Vm.

Holdať. Kráva si holdze krk. Mor. Vhl.
Ct. Chemlať sa.

Holdování ve válce. Arch. VIII. 611.,
IX. 607.

Holdovati. Já jsem chtěl své lidi h.
Arch. VII. 345. Vsi na penieze a na obilé
h-li; H-li až do masopusta. Ib. 357.

Hole = zcela, prorsus. Žádného h. obilé
nemají. Mill. 124.

Holecký. H. masopustní zábavy = které
pořádají holky, děvčata. NZ. II. 72.

Holeček, rostl. Husté trsy h-čků. Tbz.
— B. J. Cf. Bačk. Př. 53., 80.

Holečka y, f. = malá holka, holčička.
Mor. Rgl.

Holengať sa = kolébati se, klátiti se.
Nohy se mu h-gajú. Slov. Orl. VII. 131.
Cf. Lengať sa.

Holenský rybník. Výb. I. 1012.

Holetinka, y, f., potok u Holetína. Ott.
VI. 52.

Holiazeň, zně, f. = holota. Nár. nov.
IV. č. 34.

Holička, y, f. = žena stříhající ovce.
Wtr. Obr. II. 513. (1619.).

Holičskohradýřský cech. Hvlč. I. 29.

Holinka, y, f. = holka. Někdo h-ky,
někdo hodinky (má rád). U Turn. Vac.

Holizdra, y, m. a f. = kdo nemá co
obléci. Mor Vhl.

Holiznička, y, f., Fleck im Walde. Sl.
les.

Hólka, y, f. Hólkú (al. huolkú) cestu
im čině. Kar. 74.

Hollan Jak. Václ. Vz Mus. 1892. 335.

Hollandský. H. sukno = světle červené.
Val. Slavě. 25.

Hollý Jan. Cf. Bačk. Písm. I. 927.

Holman J. Cf. Bačk. Písm. I. 165.

Holna, y, f., rybník u Jindř. Hradce.
Wtr. Obr. I. 526.

Holná, é, f., potok. Výb. I. 1012.

Holofrd, a, m., leopardus, zastr. Pršp.
20. 77.

Holohlavec, vce, m., gymnocephalus cal-
vus, pták. Ct. Brm. II. 2. 639. — H-vci,
alepocephalidae, ryby. Vz Ott. I. 774 .

Holohřbet, a, m., úhoř elektrický, gy-
mnotus electricus. Brm. III. 3. 339.

Holomek = hajný. V 17. stol. u Blatné.
Wtr. Obr. II. 515.

Holomrázek, zka, m. = mandelík. U Bar-
chova. Šír. Pt.

Holoň, ě, f., hesurcancros, zastr. Rozk.

Holopero, penniletum. Rozk., Pršp. 8.

Hološne, pl., f. = nohavice. Slov. Rr.
Sb.

Holota, custodes. 1234. Reg. IV. 713.

Holoubec. Mách. 3., 11, 12.

Holoubek, bku, m. = odulá švestka při
sušení. U Kr. Hrad. Kšt.

Holouš, e, m. = holub V středn. Čech.
Šb. D. 23.

Holovenka. Vz Vařiška (dod.).

Holovice, e, f. = strojené droždí lího-
varnické Vz KP. V. 423., 431.

Holovina, y, f. = dlouhá hůl, žerď. Slov.
Rr. Sb.

Hôlský, Alpen-. H. tráva. Slov. Phľd.
II. 472.

Holslza, y, f., fita, rostl. Pršp. 32. 75.

Holso, a, n., titus, zastr. Rozk.

Holstraf, u, m., corintus, zastr. Rozk.

Holub. Cf. Brm. II. 2. 742.-743., 664.
až 688. Jména h-bů vz Brt. D. 321. Také:
brejláč, gamzlík, chocholáč, křídlák, mouč-
ňák, pávice, slepičák. Mor. Rgl. Dělati h-ba
= platili za někoho. V Praze. Rgl. H.,
Holubice v mor. národ. písních. Vz Brt. N.
p. III. str. LXXXVI. Kdo chce šest párů
h-bů při domě přichovať, ten musí ze chléva
jednu krávu odprodat. Us. Brt. Hra na ho
luby. Vz Brt. D. 177. — H. E. Cf. Bačk.
Př. 181.

Holubář, e, m. = ostříž a jestřáb. Šír.
Pt.

Holubečka, y, f. = polní bylina. Slov.
Zátur.

Holubice. Cf. Holub (2. dod), Mách. 18.
— H. = čepec chodských žen. Rnd. 166.

Holubník, a, m., vrch u Neuwiese. Rvu.
524.

Holúčký = holý, bezlistý. H. keř. Prss.

Holumek, mka, m. = hlídač dříví. Laš.
Šb. D. 59.

Holý. Dávil se znamenitě holou krví.
Wtr. exc. — Hraje, dokud není h. (zcela
obehrán). Us. Kšť. Cf. Nahý. H. chalupa
(= bez polí). Ptn. 40. H. šátek (jedno-
barevný). Mor. NZ. II. 165.

Homaeopatiti = homaeopaticky léčiti.
Č. Kn. š. 314.

526



	1261

	Hojenství. Arch. IX. 607. Hojiti se čeho. Může svého se h. Výb. II. 828. Aby se toho na nich h-li. Arch. XI 368. — Truhly jeho se hojily (plnily). Bart. 289. Hojnokovnatý, hochhaltig. Hř. Hojnokvětý. Č. Kn. š. 260. Hojnovodý, wasserreich. Tl. M. 13. Hojný. — v čem. Člověk v statku h. Výb. II. 457. Země h-ná ve všech rudách zlata. Arch. VIII. 337. a j. — nač. Místo hojné na vodu. Výb. II. 1029. Hojšati = houpati. U Hran. na Mor. Rgl. Hokko, a, m., crax, pták. Brm. II. 3. 189. Hokolec, lce, m., hora, šat? Pršp. 68. 72. Hokynní věc (kterou prodává hokyně) Arch. VIII. 439. Hokynník, a, m. = hokynář. Tk. VIII. 408. Hokyňstvo, a, n. Wtr. Obr. II. 557. Holačka, y, f , turbus, zastr. Rozk., Pršp. 47. 20. Holan Rovenský V. Kar., hud. sklad. v 17. věku. Vz Srb 56., Mus. 1892. 517. Holant, a, m. = Rollandsko. Země H. Arch. XI. 501. — H. (nadávka bosáku). Ty h-te! Krnd. 71. Holar Václ. Cf. Mus. 1854. 552., 1855. 300. Holešná, é, f, řeka u Místka na Mor. NZ. I. 58. Holotati se = viklati se. Zuby sa jí holotajú. Mor. Šd. Holba, y, f. = holení (žertem). H. vousů. Us. Vm. Holdať. Kráva si holdze krk. Mor. Vhl. Ct. Chemlať sa. Holdování ve válce. Arch. VIII. 611., IX. 607. Holdovati. Já jsem chtěl své lidi h. Arch. VII. 345. Vsi na penieze a na obilé h-li; H-li až do masopusta. Ib. 357. Hole = zcela, prorsus. Žádného h. obilé nemají. Mill. 124. Holecký. H. masopustní zábavy = které pořádají holky, děvčata. NZ. II. 72. Holeček, rostl. Husté trsy h-čků. Tbz. — B. J. Cf. Bačk. Př. 53., 80. Holečka y, f. = malá holka, holčička. Mor. Rgl. Holengať sa = kolébati se, klátiti se. Nohy se mu h-gajú. Slov. Orl. VII. 131. Cf. Lengať sa. Holenský rybník. Výb. I. 1012. Holetinka, y, f., potok u Holetína. Ott. VI. 52. Holiazeň, zně, f. = holota. Nár. nov. IV. č. 34. Holička, y, f. = žena stříhající ovce. Wtr. Obr. II. 513. (1619.). Holičskohradýřský cech. Hvlč. I. 29. Holinka, y, f. = holka. Někdo h-ky, někdo hodinky (má rád). U Turn. Vac. Holizdra, y, m. a f. = kdo nemá co obléci. Mor Vhl. Holiznička, y, f., Fleck im Walde. Sl. les.	Hólka, y, f. Hólkú (al. huolkú) cestu im čině. Kar. 74. Hollan Jak. Václ. Vz Mus. 1892. 335. Hollandský. H. sukno = světle červené. Val. Slavě. 25. Hollý Jan. Cf. Bačk. Písm. I. 927. Holman J. Cf. Bačk. Písm. I. 165. Holna, y, f., rybník u Jindř. Hradce. Wtr. Obr. I. 526. Holná, é, f., potok. Výb. I. 1012. Holofrd, a, m., leopardus, zastr. Pršp. 20. 77. Holohlavec, vce, m., gymnocephalus cal- vus, pták. Ct. Brm. II. 2. 639. — H-vci, alepocephalidae, ryby. Vz Ott. I. 774 . Holohřbet, a, m., úhoř elektrický, gy- mnotus electricus. Brm. III. 3. 339. Holomek = hajný. V 17. stol. u Blatné. Wtr. Obr. II. 515. Holomrázek, zka, m. = mandelík. U Bar- chova. Šír. Pt. Holoň, ě, f., hesurcancros, zastr. Rozk. Holopero, penniletum. Rozk., Pršp. 8. Hološne, pl., f. = nohavice. Slov. Rr. Sb. Holota, custodes. 1234. Reg. IV. 713. Holoubec. Mách. 3., 11, 12. Holoubek, bku, m. = odulá švestka při sušení. U Kr. Hrad. Kšt. Holouš, e, m. = holub V středn. Čech. Šb. D. 23. Holovenka. Vz Vařiška (dod.). Holovice, e, f. = strojené droždí lího- varnické Vz KP. V. 423., 431. Holovina, y, f. = dlouhá hůl, žerď. Slov. Rr. Sb. Hôlský, Alpen-. H. tráva. Slov. Phľd. II. 472. Holslza, y, f., fita, rostl. Pršp. 32. 75. Holso, a, n., titus, zastr. Rozk. Holstraf, u, m., corintus, zastr. Rozk. Holub. Cf. Brm. II. 2. 742.-743., 664. až 688. Jména h-bů vz Brt. D. 321. Také: brejláč, gamzlík, chocholáč, křídlák, mouč- ňák, pávice, slepičák. Mor. Rgl. Dělati h-ba = platili za někoho. V Praze. Rgl. H., Holubice v mor. národ. písních. Vz Brt. N. p. III. str. LXXXVI. Kdo chce šest párů h-bů při domě přichovať, ten musí ze chléva jednu krávu odprodat. Us. Brt. Hra na ho luby. Vz Brt. D. 177. — H. E. Cf. Bačk. Př. 181. Holubář, e, m. = ostříž a jestřáb. Šír. Pt. Holubečka, y, f. = polní bylina. Slov. Zátur. Holubice. Cf. Holub (2. dod), Mách. 18. — H. = čepec chodských žen. Rnd. 166. Holubník, a, m., vrch u Neuwiese. Rvu. 524. Holúčký = holý, bezlistý. H. keř. Prss. Holumek, mka, m. = hlídač dříví. Laš. Šb. D. 59. Holý. Dávil se znamenitě holou krví. Wtr. exc. — Hraje, dokud není h. (zcela obehrán). Us. Kšť. Cf. Nahý. H. chalupa (= bez polí). Ptn. 40. H. šátek (jedno- barevný). Mor. NZ. II. 165. Homaeopatiti = homaeopaticky léčiti. Č. Kn. š. 314. 526