1263

Hosius Mat. Vysokomýtský. † asi 1588.
Napsal Jan Šafránek ve Zprávě gymn. kolín.
za r. 1890. — Cf. Výb. II. 1567. (tam
i výbor), Bačk. Písm. I. 214.

Hoslav, a, m., vz Hodislav (nahoře).

Hospoda. Králi milý, h-do milá; Bůh
jako dobrá h-da; Podlé svého h-dy ; Věrně
sloužil své h-dě. Výb. I. 1055., 1174., 1181.,
1182. Hospod (dominus) návidiece. Kat.
str. 4.

Hospodář. H-řů patron sv. Julianus.
Vz Zbrt. 241. H., pater familias. B. mik.

— H. = nájemce řeky. Wtr. Obr. II. 531.

— H. = starý svat. Místy na Mor. Brt
Sv. 4. — H. = špitálník. Vz toto (2. dod.).

— H. = had. Zbrt. 204.
Hospodáříček. Cf. Mách. 91., 98., 104.
Hospodárný, wirtschaftlich. H. člověk,

Výb. 11. 1417., lidé. Arch. VIII. 337

Hospodářství. Cf. Ukaz. 8. Národní h.
Vz Ott. VI. 340. a.

Hospodin, obecné v Ž. kl. i v Ev. víd ,
kdežto B. ol. má pán. Hospodin. Ev. víd.,
42., 38. Při závěrce Ž. kl. písař na poč.
15. věku, jemuž slovo Hospodin již nebylo
dosti běžným, výslovně vytkl: To slovo
hospodin znamená tolik jako pán b(óh). Jir.
Mor. 41.

Hospodní písně mor. Vz Brt N p. I.
279.

Hospodyně. Dva kohouti na dvoře a
dvě h. v komoře se nesrovnávají. Němc.

— H. = choť. Výb. I. 299., 310.
Hospůdkování = dlouhé pozdržování se

v hospodě. Sdl. Hr. VII. 27.

Hosť. O sklánění vz Gb. Ml. I. 101. Hostě
uctění nahradí Bůh na jmění; Nezvaný h.
není radosť; H. první den zlato, druhý den
stříbro a třetí — měď. Divis. Ohlas slova bož
1884. I. 158.—159.

Hostačovka, y, f., přítok Doubravky
Ott. VI. 52.

Hostcový. H. zelina, carlina vulgaris, po-
máhá od hostce. Us. Brt.

Hostec. Hojení ho (na Mor.). Vz Mtc
XV. 285, Mách. 88. — H. = kožní vyraže-
nina. Mor. Mtc. 1893. 148.

Hostectvo, a, n. = hosté. Stč. Luň. 13

Hostěnice e, f. = hostinský pokoj (v ho-
spodě). Kom.

po hostinu do jiných zemí chodíce Bart.
136.

Hostinné, daň. 11. stol. D. Gesch. 81.

Hostinnice, e, f., diversorium. Ev. o.
210. Nebieše jemu miesto v h-ci. B. mik
Luk. 2. 7.

Hostinský = cizí. H. učení. Bart. 81.
H. sukno (cizí, přivežené, ne domácí) Arch.
VIII. 372., 374. a j. — H. Otok. dr., prof.
aesthet. a dějin hudby, nar. 1847. Vz Ott
VI. 375., Bačk. Př. 181., Srb 175.

Hostiový kalich. Hnoj.

Hostlovský Coelestin Jos., spis. Vz Mus.
1892. 335.

Hostnice, e, f., hospitarium. Pršp 85.
41.

Hostounský Baltazar. Cf. Mus. 1888 472.

Hošek, ška, m. = bukač, Rohrdommel.
U Jič. Šír. Pt.

Hošíček, čka, m. = bukač malý, kleine
Rohrdommel. U Žiželic v Chlum. Šír. Pt.

Hošková M. Bačk. Písm. 858., 859.

Hošťata, y, f., potok ve Slez. VSlz. III.
141.

Hotař, e, m. Hra na h-řa. Vz Brt. D.
182.

Hotovati, parare. Hotujte cestu Hospo-
dinu. Ev. víd. 75.

Hotovenstvie, proptuarium, špižírna. Ž.
kl. 143. 13.

Hotovosť. Aby k dobrému skutku h.
měli. Výb. II. 1410

Houba. U Rokyc. také hubou. Fč. Houby.
Cf. Brm IV. 2. 536.—551. Běháš jako húby
zjed. Smil. — H. či nákaza plicní u do-
bytka. Cf. KP. VI. 443.

Houbovec, vce, m., cis, brouček. Vz
Ott. V. 398.

Houdernovati = kolíbati. V Krkonš.
Obz. 1886. 131.

Houfnice = menší dělo na 5liberní koule,
Wtr. Obr. I. 267.

Houfovati, im Haufen sammeln. Vlašto-
vky se už h-fují. U Rokyc. Fč.

Houně, o vlasech. Lib. NZ. I. 452.

Houpačka — říkání při houpání dítěte.
Vz Brt. Dt. 16. — H. = bahnité místo na
lukách. U Studené Vlchř. — H. = čásť ve-
locipedu. Nár. listy.

Houpadlo, a, n. Šf. III. 88.

Houpavosť, i, f. H., pohyblivosť čéšky,
Ballotement der Patela.

Houralák, u, m. = ouhrabečnice. U Kři-
nic. Hra.

Hourezky = druh obuvi. V Chodsku.
Listy fil. 1891. 45.

Hourtoš, e, m., Polterer, m. V. Von-
drák.

Housátko. Hra na ztracené h. Vz Brt.
Dt. 177.

Housenčík, a, m., pták. Cf. Brm. II. 2
567.

Housenka. H-ky n. šmuk (pentle) na
klobouku, otočené okolo něho a v předu
svázané. Hrb. Obr. 32. — H. Cf. Hlísta
(2. dod.).

Houser nemoc. Vz Zbrt. 248.

Houserák, a, m. = ťuhýk šed. Šír. Pt.

Housle = jednoramenná páka ve mlýně.
Vz KP. V. 613. — H., altovky, tenorovky,
Geige. Cf. Chocholnice (hádanka).

Housličky = mučidlo = tlusté prkno
podoby houslové o 3 děrách s péry a zám-
kem. Větším otvorem prostrkovala se hlava,
do dvou menších vkládány ruce. Wtr. Obr.
II. 859. Cf. Světz. 1890. č. 47.

Housti v dialektech Vz Listy fil. 1892.
103.

Houvěziti se = točiti, kroutiti se. Mor.
Rgl.

Houžev, restis. Milí. 92. Vz Jir. Mor.
41. b. Uvisnul na houžvi = byl oběšen.
Wtr. Obr. II. 811.

Hovadnosť hrubá. Chč. m. s. III. 20.

Hovado = zvěř, bestia. Město od hovad
jedovatých mnoho přiekazy mějíše. GR.

Hovárati v dialektech. Vz Listy fil. 1892.
280.

526*