1265

Hražení, vz Hrazení. H. kulečníku (po-
stranní prkna). Us.

Hrážeti v dialekt. Vz List. fil. 1892.
286.
Hrbačka, y, f., vz Ožeh.
Hrbatec, tce, m., adenota, sajka. Brm.
I. 3. 229.

Hřbet. Žebychom h. bludnému kněžstvu
držali. Bart. 101. Rozežene se to po světě
a trochu po hřbetě (říká, kdo se nebojí
deště). Us Brt. Bráti někoho na svůj h.
(zodpovědnosť za někoho na sebe bráti)
Bart. 253. Svědky druhé straně za h. vésti
Vz Pohřbetní (dod.)

Hřbetní poloha paže. V tělocv. Rgl.

Hřbieti = pohřbenu býti, begraben lie-
gen. Št. Kn. š. 281. 34. a j. Tu i dnes hřbí
(sv. Ludmila). Kar. 116. A tu hřbí až do
dnešnieho dne ; Kde její tělo hřbí. Výb.
I. 288., 291.

Hřbileť, i, f., sarcophagus, zastr. Rozk.

Hřbitov. Cf. Břitov. Gb. Ml. II. 210.,
D. Lhrg. 169. Béře již za kliku u hřbitova
(brzo umře). Šml.

Hrbócala, hrbócela, y, f. = hrčala. Mor.
Brtch.

Hrbolkovitý. H. strupina lišejníků stru-
pinatých. Nk. J.

Hrbolový, clivus. Pršp. 4. 78.

Hrbovec, gibbosus = hrbatý. Pršp. 46.
71.

Hrč, e, f. = hrče. Mor. Brt. Hrč peněz =
mnoho. Val. Slavč. 53.

Hrča, e, f. = boule. Dol. Brtch.

Hrče. By kúpili 8 krav a dvě hrčie ua
Lomech. Arch. IX. 208.

Hrdati, hrděti, hrzeti, spernere. Hrděl
jeho Herodes. Ev. ol. 290. Kdo vámi hrdá,
mnú hrdá B. mik. Luk. 10. Vz Zhrzeti,
Jir. Mor. 41. — s inft. Té (pravdy) my
nehrdáme přijieti. Chč. m. s. III. 67.

Hrdelní. O přetvořovaní hrdelních sou-
hlásek. Vz Šf. III. 540, Mus. 1847. 1. —
H. pokuty, soud v 16. stol. Vz Wtr. Obr.
II 774., 736.

Hrděti. Že by družkami nehrděla. Ezp.
1677. Cf. předcház. Hrdati.

Hrdibor Želecký. Arch. VIII. 400.

Hrdina J. L., dr. a úředník při místo-
drž. účtárně, spis.

Hrdinný obránce. Výb. I. 596

Hrdlačení = prolévaní hrdla nápoji. Zbr.
Múdr. živ. I. 198.

Hrdlák, a, m., balatro, zastr. Pršp. 42.
49.

Hrdlí. Měl s ním v hrdlí činiti Mus.
1881. 79.

Hrdlička. Cf. Brm. II. 2 690., 743. H.
v mor. národ. písních. Vz Brt. N. p III.
str LXXXIX.

v hrdlolhání. Wtr. Obr. II. 818.

Hrdlonožec Cf. Ott. V. 804

Hrdloš, e, m., galliardus, Rozk., scoli-
ardus. Veleš.

Hrdlovati koho. Výb. I. 1058. — se
čím. Chč. m. s. III. 52.

Hrdlovka, y, f. = hrdlo, Gurgelrohr bei
Pumpen. Hř.

Hrdlún, u, m., cucurbita. Pršp. 33. 10.

Hrdoň, ě, m., elatus. Pršp. 45, 38,

Hrdoslavně plesati. Vc. Lab. 116

Hrdosť = pych. 11. stol. D. Gesch. 82.,
91.

Hrdotupě. Kdy h. jej kdo tiskne k roz-
machu. C. Rž. XCIV.

Hřeb. Modl. 55. b., Mkl. Etym. 412. b.
— H., a, m., os. jm. Arch. VII. 311.

Hřebać (hrabati) v dialektech. Vz List.
fil. 1892. 292.

Hřebec. Mkl. Etym. 410. a. — H. =
svatební koláč, poněvadž na něm byly tě-
stové koně. Brt. Sv. 38.

Hřebečka, y, f. = hříbě kobyla. Brt. D.
318.

Hřebélce = mučidlo. Vz Zajíc (dod.).

Hřeben železný. Pass. 436., Boh. 30. 52.

Hřebenožábrý plž. Vz Ott. V. 532., 751.

Hřebětina, y, f., spina. Veleš.

Hřebí = hřeb. Hrad. 132. b., 41. a., Modl.
63 b. — Vrci h.= losy. Pal. Rdh. II. 246.

Hřebík. Pass. 486.

Hřebínek někomu přistřihnouti (zkro-
titi, omeziti). H. mu splaskl (zkrotl). Us.
Rgl. — H., nka, m. = dudek pták. Šír Pt.

Hřeblo. H. od hrabati = nástroj, kterým
se něco hrabe, bere, chytá. Pal. Rdh. II.
148. — Hrad. 133. b. — H = les u Vrané
v Slán. Vchř.

Hřeblový prací stroj v cukrov. Ott. V.
763.

Hřebnec, bence, m., podagra, zastr. Pršp.
61. 78.

Hřečský = řecký. Pass. 328.

Hrejkati. Hrejká se mi (Krkati, jen
u koní). Lib. NZ. I. 456.

Hrejhemnou Jan, os. jm. Wtr. Obr. I.
88.

Hřek, a, m. = Řek. Pass. 403.

Hřésti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 111.

Hřešický mlýn u Srbče.

Hřešiti. Hřešil jsem v nebe i před tebú.
Výb. I. 1063.— H. = klnouti. Pre teba mi
mamka hřeší. Brt. N. p. 1. 158.

Hřeti, calefacere. Páry vodu zahřeti mo-
hou. Voda se zahřela. Voda od slunce za-
hřetá. Jord. (Jir. Mor. 81).

Hřez, u, m., vz Škopek (dod.), Střez.
Na Hané. NZ. II. 152.

Hřib. Tak růstly na mně hřiby (o ne-
dočkavém). Mor. Vck. Pověry o hřibu vz
v Mtc. XVI. 90.

Hríbarka, y, f. = žena prodávající hřiby.
Slov. LObz. XVIII. 102.

Hříbě. Cf. Mkl. Etym. 410. a., Mách.
64., 177., 182.

Hříběcí Hory na Mor. Arch. VII. 583.

Hřibnál, m., stellianus, zastr., serpens.
Rozk., Pršp. 21. 3.

Hřídlo, strč. žřědlo Šf. III. 546.

Hřiech, vz Hřích.

Hřiesti, sepelire, pohřbiti. Ev. víd. 57.,
Mill. 43. Cf. Jir. Mor. 41.

Hřiešnicie zuby, dentes peccatorum. Ž.
kl. 3. 8.

Hřích. Hřiech, pl. hřieši. Jir. Mor. 41.
Kdo h. vyznává, z něho povstává. Němc.
Každý h. svou výmluvu nese. Wtr. Obr.
II. 382.

Hřímota. Uslyšán zvuk veliký jako h.
14. stol. Mus. 1889. 450.



	1265

	Hražení, vz Hrazení. H. kulečníku (po- stranní prkna). Us. Hrážeti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 286. Hrbačka, y, f., vz Ožeh. Hrbatec, tce, m., adenota, sajka. Brm. I. 3. 229. Hřbet. Žebychom h. bludnému kněžstvu držali. Bart. 101. Rozežene se to po světě a trochu po hřbetě (říká, kdo se nebojí deště). Us Brt. Bráti někoho na svůj h. (zodpovědnosť za někoho na sebe bráti) Bart. 253. Svědky druhé straně za h. vésti Vz Pohřbetní (dod.) Hřbetní poloha paže. V tělocv. Rgl. Hřbieti = pohřbenu býti, begraben lie- gen. Št. Kn. š. 281. 34. a j. Tu i dnes hřbí (sv. Ludmila). Kar. 116. A tu hřbí až do dnešnieho dne ; Kde její tělo hřbí. Výb. I. 288., 291. Hřbileť, i, f., sarcophagus, zastr. Rozk. Hřbitov. Cf. Břitov. Gb. Ml. II. 210., D. Lhrg. 169. Béře již za kliku u hřbitova (brzo umře). Šml. Hrbócala, hrbócela, y, f. = hrčala. Mor. Brtch. Hrbolkovitý. H. strupina lišejníků stru- pinatých. Nk. J. Hrbolový, clivus. Pršp. 4. 78. Hrbovec, gibbosus = hrbatý. Pršp. 46. 71. Hrč, e, f. = hrče. Mor. Brt. Hrč peněz = mnoho. Val. Slavč. 53. Hrča, e, f. = boule. Dol. Brtch. Hrče. By kúpili 8 krav a dvě hrčie ua Lomech. Arch. IX. 208. Hrdati, hrděti, hrzeti, spernere. Hrděl jeho Herodes. Ev. ol. 290. Kdo vámi hrdá, mnú hrdá B. mik. Luk. 10. Vz Zhrzeti, Jir. Mor. 41. — s inft. Té (pravdy) my nehrdáme přijieti. Chč. m. s. III. 67. Hrdelní. O přetvořovaní hrdelních sou- hlásek. Vz Šf. III. 540, Mus. 1847. 1. — H. pokuty, soud v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II 774., 736. Hrděti. Že by družkami nehrděla. Ezp. 1677. Cf. předcház. Hrdati. Hrdibor Želecký. Arch. VIII. 400. Hrdina J. L., dr. a úředník při místo- drž. účtárně, spis. Hrdinný obránce. Výb. I. 596 Hrdlačení = prolévaní hrdla nápoji. Zbr. Múdr. živ. I. 198. Hrdlák, a, m., balatro, zastr. Pršp. 42. 49. Hrdlí. Měl s ním v hrdlí činiti Mus. 1881. 79. Hrdlička. Cf. Brm. II. 2 690., 743. H. v mor. národ. písních. Vz Brt. N. p III. str LXXXIX. v hrdlolhání. Wtr. Obr. II. 818. Hrdlonožec Cf. Ott. V. 804 Hrdloš, e, m., galliardus, Rozk., scoli- ardus. Veleš. Hrdlovati koho. Výb. I. 1058. — se čím. Chč. m. s. III. 52. Hrdlovka, y, f. = hrdlo, Gurgelrohr bei Pumpen. Hř. Hrdlún, u, m., cucurbita. Pršp. 33. 10. Hrdoň, ě, m., elatus. Pršp. 45, 38,	Hrdoslavně plesati. Vc. Lab. 116 Hrdosť = pych. 11. stol. D. Gesch. 82., 91. Hrdotupě. Kdy h. jej kdo tiskne k roz- machu. C. Rž. XCIV. Hřeb. Modl. 55. b., Mkl. Etym. 412. b. — H., a, m., os. jm. Arch. VII. 311. Hřebać (hrabati) v dialektech. Vz List. fil. 1892. 292. Hřebec. Mkl. Etym. 410. a. — H. = svatební koláč, poněvadž na něm byly tě- stové koně. Brt. Sv. 38. Hřebečka, y, f. = hříbě kobyla. Brt. D. 318. Hřebélce = mučidlo. Vz Zajíc (dod.). Hřeben železný. Pass. 436., Boh. 30. 52. Hřebenožábrý plž. Vz Ott. V. 532., 751. Hřebětina, y, f., spina. Veleš. Hřebí = hřeb. Hrad. 132. b., 41. a., Modl. 63 b. — Vrci h.= losy. Pal. Rdh. II. 246. Hřebík. Pass. 486. Hřebínek někomu přistřihnouti (zkro- titi, omeziti). H. mu splaskl (zkrotl). Us. Rgl. — H., nka, m. = dudek pták. Šír Pt. Hřeblo. H. od hrabati = nástroj, kterým se něco hrabe, bere, chytá. Pal. Rdh. II. 148. — Hrad. 133. b. — H = les u Vrané v Slán. Vchř. Hřeblový prací stroj v cukrov. Ott. V. 763. Hřebnec, bence, m., podagra, zastr. Pršp. 61. 78. Hřečský = řecký. Pass. 328. Hrejkati. Hrejká se mi (Krkati, jen u koní). Lib. NZ. I. 456. Hrejhemnou Jan, os. jm. Wtr. Obr. I. 88. Hřek, a, m. = Řek. Pass. 403. Hřésti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 111. Hřešický mlýn u Srbče. Hřešiti. Hřešil jsem v nebe i před tebú. Výb. I. 1063.— H. = klnouti. Pre teba mi mamka hřeší. Brt. N. p. 1. 158. Hřeti, calefacere. Páry vodu zahřeti mo- hou. Voda se zahřela. Voda od slunce za- hřetá. Jord. (Jir. Mor. 81). Hřez, u, m., vz Škopek (dod.), Střez. Na Hané. NZ. II. 152. Hřib. Tak růstly na mně hřiby (o ne- dočkavém). Mor. Vck. Pověry o hřibu vz v Mtc. XVI. 90. Hríbarka, y, f. = žena prodávající hřiby. Slov. LObz. XVIII. 102. Hříbě. Cf. Mkl. Etym. 410. a., Mách. 64., 177., 182. Hříběcí Hory na Mor. Arch. VII. 583. Hřibnál, m., stellianus, zastr., serpens. Rozk., Pršp. 21. 3. Hřídlo, strč. žřědlo Šf. III. 546. Hřiech, vz Hřích. Hřiesti, sepelire, pohřbiti. Ev. víd. 57., Mill. 43. Cf. Jir. Mor. 41. Hřiešnicie zuby, dentes peccatorum. Ž. kl. 3. 8. Hřích. Hřiech, pl. hřieši. Jir. Mor. 41. Kdo h. vyznává, z něho povstává. Němc. Každý h. svou výmluvu nese. Wtr. Obr. II. 382. Hřímota. Uslyšán zvuk veliký jako h. 14. stol. Mus. 1889. 450.