1266

Hříšný = chatrný. Ta chalupa je už h.
Us. Vhl.

Hřiště, Spielplatz. B. mik. Act. 19. 29.,
Bhm. Fl. 686.

Hřivna gr. stříbrných praž. = 64 gr.
1459. Arch. VII. 583., 602.

Hřivnáč, e, m., pták. Cf. Brm. II. 2.
671.

Hřívnatec, tce, m., hippotragus, sajka.
Brm. I. 3. 202, 232.

Hřiz, corrosio Pršp. 61. 89.

Hřízti, mordere. Líce neduh hřizl a
zhlodal. Ev. ol. 11.

Hřížiti. Pohřížilo sě jest železo skvrče
v churavém mase. Ev. ol. 32.

1. Hrk. Bylo to tak na hrk = na ry-
chlo. U Kr. Hrad. Kšť.

Hrkavička, y, f. = hrkavá hračka.
U Brna. Rgl.

Hrkavka = rolnička. Val. Slavč. 64.

Hrkolík, u, m. Voda teče hrkolíkem.
U Kdýně. Kgl

Hrkotati v dialekt. Vz List. fil. 1892.
368.

Hrkotka = dřevěná n. plechová rolnička
s držadlem (hračka). Val. Slavč. 64.

Hrkutání, n. = vrkání, das Girren. H.
holuba. Brt. N. p. II. 372.

Hrma. Zánět hrmy, Vulvitis.

Hřmění. Vz Mách. 65.

Hřmet, u, m, tumultus. Zdálený od
hřmetu světského. Ev. ol. 64.

Hrmopoševní, vulvovaginalis. H. zánět,
Vulvovaginitis.

Hrn, u, m., eine offene, von niedrigen
Wänden umgebene Feuerstätte zu metal-
lurgischen Zwecken, auch Feuer genannt.
Hř. Kryčný h., Eisenfrischfeuer. Hř.

Hrncúch, u, m. = hrneček. Vhl.Vz -úch
(dod).

Hrnčířík, a, m., furnarius, pták. Brm.
II. 2. 626.

Hrnčířský. H. zboží v Čech. v starší
době. Vz Mus. 1893. 82. nn.

Hrnec. Vz Vařečka (dod.). Čím h. na-
vře, nerad odmokne, až se rozrazí. 16. stol
Wtr. Obr. 1. 749.

Hrnečné. 11. stol. D. Gesch. 81.

Hrněti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 286.

Hrnidlo, a, n. H. vysoké peci, Eisen-
kasten, m. Hř.

Hrob. Čes. hroby s kostrami (doby po-
zdní). Vz Ndr. Anthr. I. 8. nn., 45. Smrť
h-bem = zasypání zemí v hrobě. Vz Wtr.
Obr. II. 867. Vy budete koukat do vašeho
muže hrobu (přežijete ho). Žink. Fč. — Na
Hrobech, poloha na Velvarsku.

Hrobě, ě, f., acervus. Vzmetachu naň
velikú hrobi kamenie. B. ol. Jos. 7. 26.

Hrobina, y, f. = nerovná, hrbolatá země.
Slov.

Hrobka, y, f. Na Hrobce, vrch u Sto-
chova.

Hrobkovatý = hrbolatý. Slov.

Hroblech, u, m., sarcophagus. Pršp. 6.
11. Cf. Hřbileť (2. dod.).

Hrobnice, e, f. = umrlčí komora, Todten -
haus. Č. Kn. š. 374.

Hrobničný, ého, m. H. odvážel nemocné
po ulicích ležící do špitálu a sbíral mrt-

voly po ulicích a březích v 16. stol. Vz
Wtr. Obr. II. 198. nn.

Hrobník, u, m. = mohyla. Šf. Strž. II.
87.

Hrobykop, a, m. = hrobař. V 16. věku.
Wtr. Obr. I. 721.

Hrod. Proč hrode víno piješ? Č. Kn. š.
301.

Hroch sv. Cf. Zbrt. 243., 244. — H.,
hippopotamus. Cf. Brm. I. 3. 602.

Hrochnouti = upadnouti. Byšte ne-
hrochli do šachty hluboké propasti. Krnd.
49.

Hrochnutí. By nepřišlo na vás h. pře-
hrozné. Krnd. 85.

Hrochot, u, m. = pohybné síto, Rätter.
Hř.

Hrom, a a u. D. Lhrg. 169. O hromu
vz Zbrt. 285.. Mách. 210., Mtc. XVI. 83.
(pověry). — H. Ant., dr.. vydal kalendáře
na r. 1598.—1601. Vz Pal. Rdh. I. 112.

Hromada, communitio, simultas, posses-
sio. 1399. Mý.

Hromádko Jan. Cf. ZI. Jg. 76., 180.,
181., 183., Bačk. Písm. I. 927. — H. F.,
nar. 1831. Bačk. Př. 168.

Hromadnice či společnice, simulatrix.
1399. Mý.

Hromadník, a, m., portionator. 1408.
Mý. — H., u, m, = závěr hromadný, sori-
tes, závěr řetězový, Kettenschluss, m. Vz
Ott. I. 123 , Kadeř.

Hromadný. Jména h. s plur. ve výroku.
Vz Gb. Ml. II. 63.

Hromaždič, e, m., adurator, zastr. Rozk.

Hromitel, e, m. Karel Vel., h. národů,
Bezwinger. Šf. Strž. II. 441.

Hromnéř, e, m., cyclops Pršp. 12. 74.

Hromnice. Cf. Zbrt. 285., Mách. 66., 168.,
NZ. I. 506., Pršp. 85. 44. O sklonění vz
Gb. Ml. I. 94.

Hromnicz, autumnus 1498. Dle D. Gesch.
307. špatně.

Hromničný. H. summa (která se platila
o hromnicích). Arch. VII. 729. a j.

Hromovec, vce, m. Druh klobouků se
střechou na horu ohnutou. Vz Homolec
(2. dod.). NZ. I. 479.

Hromovina, y, f. = elektřina Slov.
LObz. XVIII. 163.

Hromovník, a, m. = Jupiter. Č. Kn. š.
298.

Hromovný. Lidé h-vní (kteří pořád hro-
mují, klejí). 16. stol. Wtr. Obr. I. 513.

Hromový. Zažehnávání h-vým kamenem.
Vz Mus. olom. 1889. 87.

Hron, a, m. = Romul. Kld. Rok. V. 318.

Hrona, y, f. = Romula. Kld. Rok. IV.
461.

Hrončina, y, f. = mluva při Hronu na
Slov. Šd.

Hronec. Nemůž ten bez toho být jako
H. bez čerta (klení). Němc. Mus. 1889. 353.

Hronka. Cf. Bačk. Písm I. 522.

Hronle, e, f., tricuspis. Pršp. 78. 33.

Hrošík, u, m., grossus. Za h. střiebrný.
Mill. 79.

Hrot, Körperecke, lépe: tělesný úhelník,
mnohohran. Sold, 18.