1267

Hroteček, čku, m. = nádoba, do niž se
na stružkoch (na struhadle) zelí strouhá.
U Příbora. Vck.

Hrotek, tku, m. = špinavý klobouk. Mor.

Rgl.

Hrotěnka, y, f., acanthosoma, Stachel-
wanze, f., stěnice. Vz Brm. IV. 615.

Hrotíce, e, f., balea, plž. Vz Ott. III.
153.

Hrozdný, uvae. Krev h-dnú (víno) pili.
Z. kl. CMD. 14.

Hrozín, a, m. = les u Bukovníka v Sušic.

Hroznosť, i, f., terribile. Z. kl. 105. 22

Hroznovec, rostl. Cf. Ott. V. 478.

Hroznovina, y, f. = víno, Rebensaft.
Orl. III. 6, 36.

Hrozný. Pán v zezření h. Výb. II. 1349.
— H., rybník v Písecku.

Hrstnice, vz násl.

Hrstník = kdo prodával obilí mimo čas
trhu a neměl míti na skladu více čtyř korců.
Tk. VIII. 408. H. = kdo směl kupovati jen
málo obilí (týdně 4 strychy pšenice, ječ-
mene, ovsa) a prodávati jen v malém, na
hrsti Wtr. Obr. II. 276., 277.

Hrsťovati, hrstiti obilí = v hrsti klásti.
NZ. I. 545.

Hrtúz = hrtan. Val. Slavč. 53.

Hrubačka, y, f. = hrubé uhlí, Grob-
kohle, f. Ostrav. Hř.

Hruboš, e, m. = hrubý člověk. Phľd.
XII. 729.

Hrubozel, albersia, rostl. Vz Ott. I. 716

Hrubý = veliký. H. roh (jednorožce).
Mill. 105. — H. Tim. Cf. Bačk. Př. 172.,
173. — H. Jiří (Jelenský z Jelení.) Cf. D.
Lhrg. 359.

Hrud = zvýšenina. Slov. Šb. D. 67.

Hruď vysoké peci. Us. Pdl. Vz násl.
Hrudníce.

Hrudatý = mající hrudy. H. zemina.
LObz. XVI. 213.

Hrudička Ant., nar. 1843 Cf. Bačk. Př.
167.

Hrudnec, embolismus. Pršp. 3. 53.

Hrudnice, e, f. H. vysoké peci, Hoch-
ofenbrust, f. Hř. Vz předcház. Hruď.

Hrudník, thorax, Brustkorb, m. H. čtver-
covitý, t. quadratus, nálevkovitý, Trichter-
brust, píštěla h-ku, Thoraxfistel, řez h-ku,
Thorakotomie, rozšíření h-ku, Thoraxer-
weiterung, zánět h-ku, -entzündung; dvoj-
čata h-kem srostlá třínohá, thoracopagus
rripus. Ktt. exc.

Hrumný m. hrubný. H. žena (ne útlá).
Jir. Mor. 81.

Hrupan, cefora, zastr. Pršp. 21. 96.

Hrusa, y, f., aldebora, zastr. Rozk.

Hruška Jména hrušek cf. také v Hrb.
Obr. 266. Vyšívání na hrušku. Mor.

Hruštička, y, f. = lesní tráva. Mor.
Mtc. XV. 291. Cf. Hruštice.

Hruz, fundulus, ryba. Pršp. 15. 43.

Hrúziti, submergere. Žádosti pohruzují
lidi. Ev. ol. 169. Pohrúzil je v moři. 1b.
192.

Hruznář, e, m., zedroze, zastr. Rozk.

Hrůznúť = bořiti se Nohy hrůznú ve
snihu. Mor. Vhl.

Hrůzný = strašlivý, hrozný = náramný.
Gb. Hl. (Vm.).
Hrůzonosný. H. tlumy. Šf. Strž. II. 22.
Hrůzozvuký = hrůzozvučný. Hdk. Hoř.

Hrýtiti, stipare. Šf. III. 500.

Hryzati v dialekt. Vz List. fil. 1892.
363.

Hryzel, zla, m., atypus, Mordspinne, f.,
pavouk. Brm. IV. 707.

Hrýzti v dialekt. Vz List. fil. 1892.110.

Hrzeti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 286

Huba. Je to h. (= lhář)! Us. Fč. Hloupá
h. půstu nemá; H. je malá, ale celé grunty
ňum přelezů; Do huby je malá ďúrka, ale
ňu přeleze velká komůrka. Us. mor. Brt.
v Obz. Kdo rád hryze hubě sobě, zlý jest.
Výb. I. 960. Když chce h. jísť, musí nohy
běhať. Val. Vck.

Hubacius z Kotnova Jan Jos. Vz Mus.
1891. 103., 1892. 336.

Hubačka, y, f. = polévka houbová.
U mor. Hran. Rgl.

Hubáňový = hubkový. H. čepice. Val.
NZ. II. 441.

Hubenec, nce, m. H-če ukrutný ! Výb. I.
1171. Co kážeš, mistře h-če? Drk. hry 157.

Hubeníce, e, f. Ž. pod., Ezp. 1764.
(o mouše).

Hubenství. Ž. kl. 303.

Hubený jak deska, tříska, chrt, koráb,
jako sedm drahých roků, šindel, dřínka,
brucok na felábě, jako slabikář (o hubě),
jak by švrčky lúpal, že by ho muh sirkou
podpalič (opav.). Brt.

Huber (Mezeřický) z Risenpachu Adam
dr., hvězdář. 1546.-1613. Pal. Rdh. I. 107.,
Mus 1892. 518 nn.

Huberová Ž. Cf. Bačk. Písm. I. 688.

2. Hubice, farcinula. Pršp. 65. 90.

Hubičková, é, f. = mor. tanec. Brt.

Hubjénka, y, f. = vrkoč z hedvábí n.
harasu, kolem hlavy nosený. Mor. a slov.
NZ. II. 166.

Hubka z Lilienthalu Dan. Vz Mus. 1892.
336., 1893. 259.

Hublátko, a, n. = kruhadlo na zelí.
Mor. Rgl.

Huble, meanca, pták, zastr. Pršp. 8. 73.

Hübner A. Cf. Bačk. Př. 109.

Hubník, u, m. = jahelník s houbami
(mastný kuba; jídá se o štědrý večer).
U Chroustova u Milet. Tbnk. Jinde jídlo
z trhaných krupek smíchaných se sušenými
houbami ve vodě vařenými a s česnekem.
NZ. I. 139.

Hubočí, n. = hlubočina. Mor. Brt. D.
150.

Hubovník, u, m. = psiarka, heliantheum.
Slov. Rgl.

Hučeti. Hučí do něho jako Slovák do
hodin (marně do něho mluví). Mor. Rgl.

Hučka = čepice, která nesluší. Lib. NZ.
I. 456.

Hudáček, čka, m. = house. V středn.
Čech. Šb. D. 23.

Hudba. Dějiny hudby v Čech. a na Mor.
Od J. Srba (Debrnova). V Praze 1891. Matič.
spis. č. 30. a Ott. VI 361. 371.
Hudbiště, ě, n. = kůr. Hnoj.