1268

Hudební. O h. nástrojích Vz Srb 179,
Ott. VI. 161. O h. ústavech v Praze. Ib.
102

Hudec = první houslista. Brt. — H.,
os. jm. Arch. VIII. 120. - H. Jan. Cf.
Bačk. Př. 134.

Hudecký. H. písně. Vz Brt. N. p. 444.
nn.

Hudivarhan Bhm. Fl. 885.

Hudlačiť něco = kaziti, pfuschen. Mor.
Rgl.

Hudok, u, m., rus. hudební třístrunový
nástroj podobný houslím. Č. Kn. š. 99.

Hudrahanina, y, f. = drchanka. U N
Bydž. Kšť.

Hugo, y, m, zřídka Hugona. Gb. Ml.
I 130. Cekal jsem na Hugu. U Chocerad.
Vk.

Huhlati. Nad jeho peleší buhlachu (črti).
Výb. I. 1170. — Ev. ol. 212., 332. (Jir.
Mor. 41.).

IIuhliti = kvíliti, úpěti, heulen. Št. Kn.
š. 278. 34.

Huhrabák, u, m. = koš na ouhrabky
Exc.

Huj. Neříkej huj, až přeskočíš. Moravci
říkají: hup. Bl. Přísl. 44.

Huk = tlumok. Šel s hukem na zádech.
Us. — H. = množství. Vejde se toho tam
huk. Val. Vck. — H. (hluk) = čásť dud.
Vz Dudy (dod.). Brt. N. p. III. str. XL.

Huka, y, f., porphirios, zastr., kámen.
Rozk , Pršp. II. 43.

Húkalka, hukavka, y, f. = lesní panna.
Mtc XVI. 126.

Hukotati v dialekt. List. fil. 1892. 368.

Hulakovský J. Cf. Zl. Jg 310.

Hulán, u, m. = bílá kopretina. Mtc

1892. 198.

Hular, u, m. = hural, kaše z bezinek.
Mor. Brt. 315.

Hulejn, a, m. = Hulín. Bl. 339.

Huleš Jos. Cf. Slavín seš. 34.

Huliti = tabák kouřiti. Hulí celý den.
U Chroust. Tbnk.

Hulovatě = hodně mnoho. V Krkonš
Šb. D. 33.

Hulvát také = Helvet, helvetischer Con-
fession. Vondrák.

Humanismus v Čech. Vz Ott. VI. 277.,
291. Počátky h-mu v Čech. Od Jos. Tru-
hláře 1892. Cf. NZ. I. 613.

Humanisovati víno. Nár, list.

Humanitní ústavy a spolky. Vz Ott. VI.
206.

Humflot, u, m , z Unflath, nadávka. NZ.
I. 589.

Humhal. Tf. Mtc. 128.

Humlíř, e, m., vz Humpléř

Humor. O h-ru vz Kv. 1888 94. H. če-
ského lidu. Vz Beseda olom. 1874.

Humperky = vrch u Hlinska. Řvn. 531.

Huňa = sukno z řídké vlny, t j. z vlny
dlouhého vlasu tvrdého. Val. Slavč. 19.

Hunáček, čka, m., psí jm. — H., mal-
lotus, Kapelan, m., ryba. Brm. III. 3. 248.

Huňačka = zimní huňatá čepice. Světz.

1893. 230.

Hunckap, z Hundskappe. Vzal u mne
h. Půh. Hl. 9. Hunskopp. Půh. III, 292

Huncoutovati = huncoutů nadávati.
Dvor.

Huncútky, pl. = dlouhé vlasy, které do
vrkočka skroucené před uchem dolů visí.
Slov. Rr. Sb.

Huně, pl., f. = vlasy. Dej si ty huně
(huňky) ostříhat, máš je již dlouhé. U Turn.

Hunisko. Brt. N. p. I. 143.

Hunka, y, f. = hromada země, hranici
naznačující. Slov.

Huňka, y, f. = vlněný šátek, vlňák. Laš.
Wrch., NZ. I. 383.

Huňky, pl., f., vz nahoře Huně.

Hůnky, pl., m. = dílce polí. U Kdýné.
Rgl. Cf. Hon.

Hunt cizí = prodávání cizího masa v mě-
stě. Cf. Huntíř. Wtr. Obr. II. 298.

Huntlíř, e, m. = huntýř, přespolní
řezník. Domácí h. prodával jen v sobotu
o frejmark a platil z krámku. Wtr. Obr. II.
297.

Hup, vz nahoře Huj. To neide tak hup-
kem (rychle). Val. Slavč. 40.

Hupka, y, f, cohors, zastr. Rozk., Pršp.
76. 95.

Hural, u, m., vz Hukar.

Hurban J. M. Cf. Zl. Jg. 353., Tf. Mtc.
99.

Hurdálek Jos., biskup litoměř. Cf. Zl.
Jg. 99., 129., 233., Tf. Mtc. 2., Bačk. Písm.
I. 132., 290.

Hurhajeň, jně, f. = hurhaj. Slov. Orl.
XI. 108.

Hůrka = jaternice. Slov. Němc. Chudá
h. = čtyři neděle postní. NZ. II. 199.

Huron (grison), a, m., zvíře nějaké. Mus.
1886. 424.

Hurtéř, e, m., zelotypus, zastr. Rozk.
Pršp. 43 89. hurzter.

Hurtnouti se = šustnouti se. Jak se
kde co hurtne. Výb. II. 1510.

Hurtů Martin. Výb. II. 1642.

Hurych, a, m., os jm. Arch. VIII. 136.

Hus Jan. Cf. Tf. Mtc. 167., 169., Bačk.
Písm. I. 927., Ott VI. 287., Tk. VIII. 106.,
108., 242., 284., D. Gesch. 188 nn., 224. nn.
236., 248., 266., 318., 328.. M. Jan Hus ve
svých listech. Vz Km. 1891 654. nn. O jeho
pravopise cf. Gb. Ml. II. 213. Cf. také: Hš.
Št. 1., 4., 5., 16. Předml. H. a církev. Ib.
17. H. a universita Ib. 17. H. a národ čes.
ib 17. J. Hus a Tom. ze Štítného Srov-
nání. Vz Km. 1883. 353, hl. konec 373.
O spisovatelské činnosti M. J. Husi. Vz List.
fil. 1889. 120. nn. Podává Kar. Novák.

Husa. Cf. Brm. II. 3. 476.-512., Mách.
12, 105., 182. O trhání hlavy husím vz
Zbrt. List. čl. 2. Lichotná jména husí: ba-
bulka, bažička, cibunka, livulka, pilenka,
pipulka, piluška, važinka, žibule. Mor. Brt.
H. bělolící, weisswangige G., liščí, Brand-
gans, rudá, Rostgans, rudonohá, Rothfuss-
gans. Šír Pt. Divoká h. v mor. nár. pís-
ních. Vz Brt. N p. III. str. LXXXVI Di-
voké husy letíja v klúčoch. Na podzim
odnášajú svačinu a z jara ju přinášajú (po
celou zimu nedostává totiž čeládka u se-
dláka svačiny). Val. Vck. Hra na divokou
hus Vz Brt. Dt. 177.