1269

Husačka, y, f. = prodávačka hus. 1535,

Husák, a, m. = Husita. Arch. VII. 575.
H. a Viklef. Ib. Kněží husáci osedli fary
(husitští). Výb. II. 767.

Husalec, lce, m., gali, bestia? Pršp. 21
93.

Husárek, rku, m. = druh klobouku;
krátký koších, zastr. Wtr. Obr. I. 563., Wtr.
Obr. z Rakovn. I. 207.

Husařiti = husarem býti. Na koníčku
h. Č. Kn. š. 323

Húse, ete, m., os. jm. Výb. I. 1025.

Husedlý = spokojený. Jrsk. Pschl.

Husélky, pl., f. = housličky. Mor. MzO
1890. č. 25. str. 13.

Húsěnce, eruca. Mill. 70.

Husenička, y, f., tirdea, zastr. Rozk.

Husí mluva. Vz NZ. II. 31. Pověry tý-
kající se h. chovu. Vz ib. I. 231.

Husička, y, f. = nízký kolovrat. U Úboče.
Rgl. Cf. Stojánek.

Husina, y, f., nápoj. Na Hané. Hrb
Obr. 294.

Husitství. Předchůdcové h. v Čechách.
Vz Pal. Rdh. II. 297. nn.

Huśkać = houpati se. Laš. Šb. D. 61

Huskov, a, m,, kopec u N. Huti u Ber.
Řvn. 292.

Husličky. Kdo poslochá h., musí dať
oči na vidličky (u muziky se nevyspí). Us.
Brt.

Husova kazatelna, skála u Knovíze.

Huspeka, velmistr řádu křižovnického.

† 11/7 1891.

Huspenitka, y, f., synechoblastus, lišej-
ník rosolovitý. Brnd.

Hustiti. Manek cymbalem hustil (přizvu-
koval, dotvrzoval?). Mor. NZ. 1893 494.

Hustoměr. Cf. Ott. VII. 70.

Hušákati = zimou se krčiti a do dlaní
si dýchati. V Plzeň. Brtv.

Hušati = opálati. Vz Šůl (dod.). Mor
Brt.

Hušík, a, m. = prase. Šb. D. 23.

Huška. Otrčiť hušky = natáhnouti bač-
kory, umříti. Val. Slavč. 40.

Hút, hut, hút! Troubení ponocného. Us
Rgl.

Huť = tržnice, bouda k prodávání zboží.
Wtr. Obr. I 591., 595. a j. — Nová U. u Be-
rouna. 1884 —1887. oprav v 1892.

Húta, vz Hejta (2. dod).

Hutman = horní strážný nad nádobím,
palivem a dělníky v kovárnách a hutích.
Wtr. Obr. II. 390.

Hutmut, u, m., les u Rakous.

Hutnoměrný přístroj. KP. V. 374

Hutraich, a, m., fumigax, zastr. Pršp.
93 79.

Hutrych, n, m., realgar. 15. stol. Jgć.
XIV. 40. Cf Hutrejch.

Hůvno, a, m., os. jm. Arch. VII. 318.,
326.

Húže, e, f., restis, zastr. Hank. Sb. 182.
Vz Houže.

Húževník, a, m., restinarius, zastr. Veleš.

Hv. Z hv se v odsouvá: vězda, koróvička,
Dol. Brtch.

Hvězda. Cf. Mách. 210., Mtc. XVI. 81.
(pověry o nich), Měsíc (2. dod.). Pozoruj,

jak jest u něho (u muže) na hvězdách (in
was für einer Laune er ist). Fabritius Ká-
zání. Vyšívání na hvězdu. Mor. — H. =
Stěny Polické, das Sternkirchlein. Řvn. 228.
— z H-dy Jan (Marek J. J). Cf. Bačk. Př.
927.

Hvězdan, m., lurax, zastr. Rozk., Pršp.
31. 55.

Hvězdář, e, m. = převzdívka těm, kteří
na slavnosť do Hvězdy u Prahy chodí. Us.
Svt 178.

Hvězděna, y. f. = Astrea. Hš. Št. 71.

Hvězděný Zahrady květem h-né. Zr.
Lib. h.

Hvězdice, vz Ostrokožec, Brm IV. 2.
446 —451

Hvězdička = bochníček chleba z vý-
razné mouky pečený o vánocích. U Nepom.
NZ. I. 295.

Hvězdičkovatý. H. hladina (ledová). Č.
Kn š. 248.

Hvězdnatka, y, f., vz Brm. IV. 2. 314.
až 315.

Hvězdnatý koral kalichový, astroides
calycularis, die Kelchsternkoralle. Brm. IV.
499.

Hvězdnice, e, f, aster, rostl. Cf. Ott. IT.
916.

Hvězdník, a, m., stellaris, ryba. Pršp.
16. 58

Hvězdný, Stern-. H. běh (= hvězd). Výb.
II 927.

Hvězdon, a, m., os. jm. = Asterius. Kld.
Rok. II. 154.

Hvězdona, y, f., os. jm. = Asteria. Kld.
Rok. V. 93.

Hvězdoprav, a, m. = hvězdopravce. Krs.
115.

Hvězdora, rostl. Cf. Ott. II. 926.

Hvězdoskvoucí noc. Sládek Pís. 77.

Hvězdosloví. n. Hš Št. 66. 269.

Hvězdský. H. požehnání Výb I. 584.

Hvizd, a, m., ortagon. pták. Pršp. 11

Hvízdač. e, m. = koliha velká. U Po-
líkna. Šír. Pt.

Hvízdák, a, m = koliha velká. U Mníška.
Šír Pt. Cf. předch. a Kuliš. — H. = červivý,
lísknvec. Cf Zdvihnouti (dod )

Hvízdati v dialektech. Listy fil. 1892
368

Hvízdek, dka, m., pták. Cf. Brm. I. 2.
255

Hviždžeť. Chlapci hviždžú, saně hvižd-
žíja na sněhu Val. Slavč. 70

Hyacint. Cf Č. Kn. š 257. Leden platí
h-tu. Vz Drahokam (2. dod ).

Hyb, u. m. My sme něbyli na poľu ani
hyb (nehli jsme se ani krokem na pole).
Slez. Šd. H. cesty = kus. NZ. I. 550.

Hýbati v dialektech. Vz Listy fil. 1892.
292.

Hyběti. I starým ptákům h (jest). Výb.
II. 993.

Hybec, bce, m., Hieb, m. Dostaneš h.
U Chroustova. Tbnk.

Hybký, flink. H. ako šípka. Sb. sl. ps.
I 88.

Hýbl Jan. Cf. Bačk Písm. I. 927. a Př.
136, Mus. 1888. 470.

Hýble Cf. Šf. III. 430.