1270

Hýč, e, f. = letorast na vrchovci stromu
ihličnatého. Slov. Rr. Sb.

Hyd = škodlivý hmyz (blechy, stěnice,
švábi a p.). NZ. I. 338.

Hydánek, nku, m. = kurník. Cf Hyd.
Slov. Šd.

Hydantoin, u, m, v lučbě. Vz Rm. I
589.

Hýdence. pl. H. nechcú žráť. Slov. N.
Hlsk. XXI. 205.

Hydrakrylový. H. kyselina. Cf. Rm. I.
470.

Hydratropový. H. kyselina. Cf. Rm. II.
180.

Hydrazinový. H. sloučeniny aromatické
a mastné. Rm. II. 45., I. 182.

Hydrazobenzol, u, m , v lučbě. Vz Rm.
II. 45.

Hydrazobenzoový. H. kyselina. Vz Rm.
II. 243.

Hydrid, u, m. H-dy aromatické. Vz Rm.
II. 319.

Hydrindinový. H. kyselina. Vz Rm. II
217.

Hydrobenzamid, u, m. Vz Rm. II. 113.

Hydrohenzoin, u, m., v lučbě. Vz Rm
II. 238.

Hydrocellulosa, y, f., v lučbě. Vz Rm.

I. 577.

Hydrocerulignon, u, m., v lučbě. Vz
Rm. II. 278

Hydroferulový. H. kyselina. Vz Rm. II
180

Hydroftalein, u, m., v lučbě. Vz Rm.

II. 256.

Hydroftalový. H. kyselina. Vz Rm. II.
189.

Hydrochinonftalein, u, m. Vz Rm. II.
256.

Hydrochrysamid, u, m. Vz Rm. II
269

Hydroisatin, u, m. Vz Rm. II. 217.

Hydrokarbostyril, u, m. Vz Rm. II.
177.

Hydrokávový. H. kyselina. Vz Rm. II.
180.

Hydrokotarnin, u, m. Vz Rm. II 382.

Hydrokumarinový H kyselina. Vz Rm
II. 206.

Hydrokumarový. H kyselina. Vz Rm
II 177.

Hydromelitový. H. kyselina. Vz Rm.
II. 198.

Hydromelon, u, m. Vz Rm. I. 135.

Hydromukonový. H. kyselina. Cf. Rm

I. 524.

Hydroparakumarový. H. kyselina. Cf.
Rm. U. 177.
Hydropiperinový. H. kyselina. Cf. Rm.

II. 209.

Hydropyromelitový. H. kyselina. Cf.
Rm. II. 196.

Hydroskořicový. H. kyselina. Cf. Rm
II. 175.

Hydrosorbový. H. kyselina. Cf. Rm. I
439

Hydroxyglutarový. H. kyselina. Cf.
Rm. I. 531.

Hydroxykyseliny. Cf. Rm. I. 447.

Hydroxylmočovina. Cf. Rm. I. 143

Hydroxymáselný. H. kyselina. Cf. Rm.
I. 471.

Hydroxyvalerový. H. kyselina. Cf. Rm.
I. 472.

Hydrozin, u, m., v lučbě. Cf. Rm. II.
45., I. 182.

Hydrumbelový. H. kyselina. Cf. Rm. II.
207.

Hydurilový. H. kyselina Cf. Rm. I.
592.

Hyenový. H. kyselina. Cf. Rm. I. 430.

Hygrin, u, m, v lučbě. Cf. Rm. II. 392.

Hyhna, y, f., die Männern zulächlt. Von-
drák.

Hyhniť se = hyhňati se. Líb NZ. I.
455.

Hýkadlo, a, n. Jak h. sedělo jim v týle.
Čch. St. 67.

Hýl, a, m. Cf. Brm. II. 2. 743.

Hylánať, vz Helekať (2. dod.).

Hýle, pokřik při honění krále o letnicích
v Čech.; na Mor.: hýlom. NZ. II. 114., 116.

Hylinar Václ. Cf. Tf. Mtc. 290.

Hyn, istic. H. jde, hynky jde. Moravci
ve vsech: henka de. Bl. Gr. 270. Viem, ež
vieš hyn Kateřinu. Kat. v. 756. Tamto již
táhnou! Hyn spálili! Tuto hoří. Bart. 350.

Hyna Kar., spisov. Cf. Zl. Jg. 347., Tf.
Mtc 94.

Hynek z Poděbrad †1491. Vz D. Gesch.
302.

Hynouti. Déšť v písku hyne (ztrácí se).
Kar. 125.

Hyntačka, y, f. = houpačka. Slov. Orl
VII. 238.

Hyoscinový. H. kyselina. Vz Rm II.
393.

Hyoscyamin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II.
393.

Hyosin. u, m., alkaloid. Vz KP. VI.
611.

Hyp = skok. V jednom hypě po něm. Val.
Slavč. 56.

Hyperbolický. H. brejle. Ott. IV. 629

Hyperborejec, jce, m. H-jci. Vlach.

Hyperborejský. H. plémě (severní).
Vlach.

Hyple, e, f. = malý šat. NZ. I. 550.

Hýpnouti koho kyjem = udeřiti Mor.
Brt. N. p. 526.

Hypogeový. H. kyselina. Vz Rm I.
440.

Hypokrisa, y, f., z řec. = přetvářka.

Hypotaxa. O h-xi v prostonár. pohád-
kách a o slohu jejich. Progr. vyšší realky
v Karlíně za r. 1890.

Hypoxanthin, u, m., v lučbě. Vz Rm. I.
595.

Hyrtuň, ě, m. = hrtan. Laš. Šb. D. 59.

Hýždochochlíkový, glutaeotrachante-
ricus.

Hýždě, Gesässbacken, m.