1275

Chřístnouti Až chřístlo, notněť jest
rapír do něho vztrčil. Svěd. 1585., Mus.
1891. 228.

Christonoše, e, m., Christophorus, zastr.
Hank. Sb. 266.

Chřitel, e, m., gurgulis. Bhm. Fl. 186.

Chrkačka, y, f., nuxulium. Pršp. 47. 20.

Chrlava, vz Chrýľava (doleji).

Chrle, e, f., moletum, zastr. Rozk , Pršp.
67. 46.

Chrobáček, čka. m. Chodiť na ch-čka
= ovázati se hrachovinou a obcházeti zpí
vaje a žádaje za odměnu klobásu, kterou
by se třikrát opásal. Mor. Vhl.

Chrobačný, vz Chrobačivý. Slov. Phľd.
XIII. 9.

Chroch, u, m. = crepitus. Šf. III. 549

Chromačka, y, f. Kráva má ch-čku či
mušec, chráme-li. Val. Vck.

Chromatin, u, m. = nuklein. Vz Ott IV.
931.

Chromoplast, u, m. Vz Ott. VI. 934.

Chromý. Od zsečení byl údem chrom.
Výb. II. 344.

Chroněti = chrouněti, spáti. Hrm. Pr.
z. 36.

Chroumati = kulhati, hinken. Mor. Rgl.

Chroustnatka, y, f., chiton, Käferschne-
cke, hlemýžď Brm. IV. 2. 297.

Chrpa. Pověry o ní vz v Mtc. XVI. 90

Chrt, a, m. Ch. katův = nadávka těm,
kteří zemské škůdce honili. Půh. V. 11.
a j — Ch., os. jm. Arch. VII. 703.

Chrtačka, y, f., nuxillum, zastr. Veleš.

Chrtička, y, f. = samice chrta. .Dvor.

Chrudim. Z Ch-mě. Bart. 156. Šla jsem
z Ch-mi. 1568. Wtr. Obr. II. 165.

Chrumkavý = křuplavý. Slov. ZObz.
XXIII. 129.

Chrupký sníh. Pušk. 126.

Chrúst, bruchus. Ž. kl. 104. 34. = Ch.
= drobné klestí. Lib. NZ. I. 546.

Chrustavka čtyřrohá, cartilago quandran-
gularis, koncová, Epiphysenknorpel, nosní,
c. triangularis (trojhranná), průdušnicová,
c trachealis, pšenicovitá, c. triticea, sesa-
movitá, c. sesamoidea, štítová, c. thyreoidea,
víčková, tarsus. Ktt. exc.

Chrustavkoočnicový, tarsoorbitalis.

Chrustavkový, cartilagineus.

Chrústica, e, f. = samička chroustova.
Slov. ZObz. XXIV. 251.

Chrvati v Polabí. Vz Mus. 1892. 267.

Chrýľava, y, f = chrlava, Regenguss,
m. Ch. sa leje a hrom durká divý. Slov.
Bl. Ps. 78.

Chrypka, y, f. = chraptění. Slov. Rl.
Pr. I. 239. Cf. Chřipka.

Chysaminový. Ch. kyselina Vz Rm. II.
268.

Chrysanilin, u, m., v lučbč. Vz Rm. II.
247.

Chrysanisový. Ch. kyselina. Vz Rm. II.
141.

Chrysarobin, u, m., v lučbě. Vz Rm II.
272 , KP. VI. 389

Chrysazin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II.
2C8.

Chrysazol, u, m., v lučbě. Vz Rm. II.
262.

Chrysin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II.
361.

Chrysochinon, u, m., v lučbě. Vz Rm.
II. 316.

Chrysolith Vz Drahokam (2. dod.).

Chtíti v dialektech. Vz Listy fil. 1892.
201. Chce se mu chvály světa tohoto. Bart.
171. Chcme. 1502. Arch. X. 107.

Chuba, y, f., potok u Všerub. Ott. VI.
886.

Chublanka, y, f. = cuchanka sláma Lib.
NZ I. 546.

Chudačka = kaše z pohanky na řídko
zasmažená. Val. Slavč. 12.

Chudice, e, f., cassula. Pršp. 94. 2498.

Chuditi. Almužna nechudí, neochuzuje.
Us. Rgl. Holdy velmi sedláky chudiechu.
Let. 202.

Chudník, a, m. = chuďas.

Chudoba — poroba. Us. Brt. — Ch.=
hořejší čásť husy n. kachny a p. od krku
k bokům. U Křivokl. Karol. Wagnerová.

Chudobarvý. Čch.

Chudobinství, n., das Armenwesen.
Kryštf.

Chudobka, květina. Cf. Č. Kn. g. 260.
Dloužků jako ch-bek (mnoho) Šml.

Chudobný. Ch-mu prý bída nejlíp svědčí.
Us. Brt.

Chudoboký = hubený. Ch. koník. Čch.
St. 58.

Chudokrevnosť, vz Nedokrevnosť.

Chudokrevný, vz Nedokrevný.

Chudomudrák, a, m., gymnosophista,
zastr. Rozk., Pršp. 13. 93.

Chuduňa, ě, f. = žebrákovice Val. NZ.
1. 571.

Chůdy. Cf. Štencle, Stihle.

Chudý. Komuž duom a koni stojí (je
má), nelze jemu chudu býti. GR. Buď chud
v zboží. Lg. Kr. dod. v. 93. — Ch. = hu-
bený. Vz toto v 2. dod.

Chuchelná u Semil. Tam jest jediný ten
pravý (Kristus na kříži). Vz Sbtk. Kr. h. 63.

Chúkání. Cf. Chúkati. Žehnáme a ch.
kněze. Chč. m. s. II. 2.

Chumáčkovitý. Ch. hmota. Nk. J.

Chumel. Jako když se ch. zatočí, hned
byli pryč. U Kr. Hrad.

Chumelice = rozcuchaná ženská. V Krkonš.
Zelinka (učit.).

Chumelka. Měli jsme o sv. Petru a Pavlu
ve vesnici ch-ku. Sá. v Osv. I. 178.

Chumlati koho = potahovati, zerren.
Dvor.

Chupel, plu, m., capparia, zastr. Pršp.
33. 14.

Churavěti = hubeněti. Vz násl.

Churavý = hubený. Jsú velmi ch-ví,
t j., že nejsú tlustí na životě. Mill. 27.

Chuť. Bez chuti malý kousek chleba se
sní. Us. Sodovka s chutí (= malinová, ci-
tronová atd.) Mor. Rgl. Bez chuti málo
ukrútí. Val. Slavč. 51.

Chuten, cincolia, zastr. Pršp. 34. 21.

Chutmistr, a, m., Hüttenmeister. Arch.
VIII. 485.

Chutnosť. Hř. Št. 81.

Chutný k jedení, Krnd. 30., k okušení.
Výb. II. 1376., Chč. m. s. III. 73.