1281

Jáson, a, m = člověk veliký, ale neobratný.
Lib NZ. I. 542.

Jasování, jubilatio. 14. stol. D. Gesch.
180.

Jaspis, vz Drahokam (2. dod.).

Jastrena, y, f. = koketta. Slov. Rr. Sb.

Jaš, e, m., vz předcház. Jan.

Jaša, dle Bača, vz předcház. Jan.

Jašek, ška, m., vz předcház. Jakub,
Kuba.

Jaška, y, m., vz Jakub, Kuba (2. dod).

Jata, jatka, y, f., tugurium, sr. chata,
chatka. Kat. v. 428., 927., 941.

Jatba I. 603. b. oprav v: jatka Cf 2.
dod.

Jatel = zajatý. Wtr. Obr. II. 157.

Jatelinka, y, f. = mor. tanec. Brt.

Jaternice bavorské, berlínské (cibulové),
brunšvické, české, frankfurtské, jemné, la-
nýžové, meklenburské, obyčejné, pařížské,
sardelové, saské, slanečkové, z husích jater.
Vz KP. VI. 491. nn.

Jaternicový. J. otrava. Vz KP. VI. 394.

Jaterník, hepatica triloba, hojí jatra. Us.

Jatka = dobytčí porážka. Výb. II. 946.
Cf. KP. VI. 469. — J., vz předcház. Jata

Játra. Stran krácení a vz Gb. Ml. I. 86.

Jatrka, y, f., Hepatica, zastr. Pršp. 49
36

Játrovitosť, i, f. J. plic, Hepatisation.

Játroznalství, n., Hepatologie.

Jatruše, e, f., fratripola, zastr. Pršp. 64.
53.

Jaúčko, a, n. = jablíčko. Val. Mtc. XV.
318. b.

Javisko, a, n. = jeviště. Slov. Rl. Pr. II.
277.

Javo. Na javo, foras. A vynide k nie na
j. Ev. ol. 50.

Javor. Vz Ott. I. 121., Mách 3., 12. Les
bez j-ru, jako děvče bez frajera Němc.

Javornice, potok u Chmelištné. Ott. VI.
83. b.

Javornický. J. Hůra. Pam. arch. I. 178.

— J. J. Cf. Bačk. Písm. I. 219., 263
Javůrek, rka, m. J., malíř. Tf. Mtc. 191.

— J. Jan. Tf. Mtc. 218., Bačk. Písm.
163. — J. Ant. dr. Slavín č. 35.

Jazel (yaziel), aleos, rostl. Pršp. 24. 86.

Jazkon, a, m., gluta, letoun, zastr. Pršp
11. 38.

Jazla, fibra, zastr. Pršp. 49. 31

Jazyčný, linguosus. J. muž. Ž. kl. 139.
12.

Jazyk čes. Vz Ukaz. 26., Ott. VI. 274.
nn. V jazyku národním sídlí duše národa
Obz. — Hádanka, vz Ústa (dod.).

Jazykově, sprachlich. Kmenové j. pří-
buzní. Ndr. Anthr. I 98.

Jazykový. Příčiny proměn jazykových.
Vz Gb. Ml. II. 197. nn.

Jazykozpyt. Vz Ott. VI. 323.

Jazylka, Zungenbein, n. Zlomenina j-ky,
-fractur.

Jazylkový, Zungenbein-. J. krajina, -ge-
gend, svaly, -muskeln.

Je akkus. sing n. Místo něho užívá lid
také jeho a ho, poněvadž je jest také pl.
(sic). D. Lhrg. 210.

je odsuto v; ščírka (ještěrka). Dol. Brtch.

Jebák. Že se ho za jebák nebojí (vůbec
ne). Wtr. Obr. II. 380., 761. Mladý j. Ib.
151. Dámť jebák ! Arch. IX. 524.

Jebákyně, ě, f., nadávka. Ty j.! 16. stol.
Wtr Obr. I. 164.

Jebati = nadávati. Jebal rychtáři. 1555.
Wtr. Obr. II 85. Jedou domů plijíc a jebíc.
Arch. XI. 139. — se = kliditi se, jíti. Jebte
se mi z řeky. 16. stol. Wtr. Obr. II. 531.

Ječeti. Ston ječí z prsou mučených. Čch.
Nové ps.

Ječina (geczyna), y, f., tissana. Pršp.
67. 38.

Ječivý, gellend. J. hlas. Herm. Pr. z. 44.

Ječmen jako smetana (krásný). NZ. I.
546.

Ječmij, gt. ječmene, zastr. MV. (Hank.
Sb. 376.).

Ječmínek, nka, m. Kv. 1867. I. 203.,
Armecí (2. dod), Zlatá Praha 1891. 44.,
Mtc 1893. 19.

Ječný. Léčení j-ho zrna na Mor. Vz
Mtc. XV. 290.

Jed. O jedech cf. KP. VI. 390. nn. Jed-
nomu prošlo, druhému se v jed obrátilo.
Bart. 198.

Jedáček, čku, m. = jedovatý jazyk. Ta
má j. U Chroustova. Tbnk.

Jedák, nadávka. 16. stol. Wtr. Obr. II.
163. Já tě za j. neprosil, aby na poctu šel.
Ib. 55.

Jedce, e, f., vipera, zastr. Nomencl.

Jedčin (gedczyn), a, m., vippera. Pršp.
21. Rj.: dědčin.

Jedek, dka, m., os. jm. = Gedeon. Kld.
Rok V. 283.

Jedel, dlu, m., umo, kámen? Pršp. 5. 98.

Jeden, unus, i jeden, nullus. Nenieť
i jednoho v tvém rodě; Nejmaje i jednej
cěsty temné; Nemóž i jeden dva činiti.
Ev víd. 81., 95., 79. (Cf. Jir. Mor. 42.). —
J. To je j (špatný chlap ; chytrák). Mor.
Rgl Ženská žádosť se vždy od jednoho
muže k druhému tiehne. Troj. 15. b. —
O šp. užívání tohoto slova cf. Brt Ruk. 21.

Jedennadsět = jedenáct. Výb. I. 356.

Jedináček. 14. stol. Mus. 1890. 189.

Jedince. Ti na svědomí své j. dají po-
zor. Kom. L. 122.

Jedinéž(ť), ecce. J. se zjevi Siba. B. ol.
II. Reg. 15. Cf. Jir. Mor. 81.

Jedinička, y, f. Ta laskavá j. (jediná).
Am. 725.

Jedle. Cf. Ott. I. 60., Mách. 195.

Jedlička Bohd. Cf. Tf. Mtc. 247., 251.

Jedlím, u, m, crieta, zastr. Rozk. Cf.
násl. jedlún.

Jedlovec (!), vce, m. = talíř. Pohl (či
Rosa ?).

Jedlím, a, m., ericla, ryba? Pršp. 16. 61.
Cf. předch. jedlím.

Jednati. Jednal o to víc než od roku.
Bart. 32. — od hoho. A již jednajte ode
mne (mým jménem). Arch. XI. 75.

Jedně (gyednye), refectorium, zastr. Pršp.
85. 39.

Jednička značí cifru, Einser. Sold. 12.

Jedno, nisi, praeter. Žeť nenie pán, jedno
ty. Žádný, j. kradmo, nemohl viděti. Ev.
ol. 112., 84.