1283

Jeptiškový. J. forma ve vápenicích. Wtr.
Obr. II. 563.

Jeptišství, Jeptiští = mlýn pod Mělní-
kem. Arch. VIII. 530

Jer. Cf. Gb. Ml. I. 5., 6, Kvř. Ml. 9.,
Krok (nový) III. 413.. Athen. VI. 216 Jery
v staré češtině. Vz List. fil. 1889. 45. n ,
106. nn. (Naps Ant. Havlík).

Jeřáb. Cf. Mkl. Etym. 410. a., Brm. II
3. 414., Mách. 66.

Jeřábek pták Cf. Brm. II. 3. 59. — J.
F. V. Cf. Bačk. Písm. I. 928. † 31/3 1893.

Jeřabina proti blesku a ohni. Zbrt. 148.

Jeřicha Cf. Č. Kn. Š. 262.

Jeruzalem. Okolo Jerusalemě. Výb. I
265. Do Jeruzaléma. Výb II. 1675.

Jervin, u, m., v lučbě, narkot. prostře-
dek. Vz Rm II. 389 , KP. VI. 613.

Jesen, idus, ryba. Cf. Brm. III. 3. 307.
— J., druellus, rostl. Pršp. 25. 1.

Jesení, n. = osení, Saat, f. Mor. Rgl.

Jesenice, e, f. Arch. VIII. 440. — J.,
potok v Písecku.

Jesep. Pršp. 13.

Jesetřík, a, m., malý jesetr. ZObz.

Jesle, jeslem, v jeslech. D Lhrg. 186
J., hum. ústav. Vz Ott. VI. 206.

Jesličky. Cf. Zbrt. 268

Jespák. Cf. Brm. II. 3. 305.—313.

Jespí, n.= místo v řece, kde voda při-
hazuje. Wtr. Obr. II. 531.

Jestinoše, e, m., dapifer, zastr. Bhm.

Jestli. Cf. Gb. Ml. I. 183.

Jestník, u, m., geculentum, zastr. Rozk.,
Pršp. 49. 48.

Jestovky, morfea, nemoc. Pršp. 62. 10.
Rj.: jostovky.

Jestřáb. Cf. Slepinář (2. dod.). Mách. 9.

Jestřabský Valent. Bern. Cf. Mus. 1889.
373. nn., Obz. 1890.

Jestva, y, f., species, zastr. Rozk., Pršp.
33. 91.

Jestviska, y, f., esca, zastr. Hank. Sb.
238.

Jesum = jsem, zastr. Hank. Sb. 204.,
206.

Ješek, ška, m., vz Jan (2. dod.). J. z Rož-
ďalovic. Výb I. 1183.

Ješík, a, m.,vz Jan (2. dod ).

Ješina J. Cf. Bačk. Písm. I. 188.

Ješitník, a, m. = člověk ješitný. Us. Rgl.

Ješně, ě, f., farculum, zastr. Rozk.

Ještěd. Cf. Ott. VI. 20. b.

Ještěrka. Pověry o j-kách vz v Mtc.
XVI. 89.

Ješutnosť, vanitas. Ž. kl. 4. 3., 30. 7.

Ješutný, vanus. Ž.Z. kl. 5. 10., 61. 10.

a j.

Jetel chmelový, kamenný, kosmatý, lu-
skový, obrovský, růžkový, růžový. Rgl. Cf.
Č Kn. š. 260. Pověry o něm vz v Mtc.
XVI. 91. J. tří-, čtverlistý atd. co zamilova-
ným znamená. Vz Mtc. 1892. 197.

Jetelinka, y, f. = mor. tanec. Vz Brt.
N. p. I. 301.

z Jetenšteina Kalina M. Vz Bačk. Písm.
I. 207.

Jetev, tve, f. = větev. Mkl. Etym. 387. b.

Jeti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 103.

Pojedeš-li pomalu, dojedeš. Us. By na lov
jeno. Výb. I. 175. Nedala mu pokoje a s ním
se jezdila (muchlala, tělesně obcovala). 1580.
Wtr. K někomu j. o rozmluvenie věcí po-
třebných. Arch. IX. 143., XII. 135. Jev do ..
Půh. IV. 23.

Jéti = jíti, jmouti, capere. Ž. kl. 105.
46.

Jetie, n., captivitas. Ž kl. 34. 8. a j.

Jevellit, u, m., meteorit. Osv. 1875. 11.

Jezdec, vz Kůň (dod.).

Jezdilec, lce, m , Landfahrer, m. Výb
II. 587., D. Gesch. 166.

Jeze, e, f., perereda, zastr. Veleš.

Jezerník, a, m. = ryba. U Kroměř. Rgl.

Jezero. Cf. Mách. 9., 141. J-ra v Čech.
Vz Ott. VI. 89. — J. = rybník v Písecku.
V Jezerech, Seefelder. Řvn. 217.

Jezev, m., cocodrilianus, zastr. Rozk.

Jezík, u, m., jezika, jezina, y, f., ryba.
U Kroměř. Rgl.

Jezinka, y, f. = Jedubaba. Vz Mách.
66, 131.

Jezírko, a, n., vesnický rybník. Mor.
Hrb. Obr. 14.

Jezmaso, a, m , os. jm. Wtr. Obr. I. 88.

Jezna, y, f. = jizba, Essstube, f. Toto
slovo zavrhl již Tomsa ve své grammatice.

Jezus Kristus, gt. Jezu Krista. D. Lhrg.
169.

Jézva, y, f., vulnus, rána. Ž. kl. 68. 27.

Jézvený, vulneratus, raněný. Ž. kl. 87. 6.

Jezvina, y, f., hora v Písecku.

1. Jež = quia, quod, poněvadž. Ale j.
hrubý bieše. Výb. I. 309. Uslyšě, j. má Ježíš
přijíti z židovstvie. Ev. víd. 69. (220.).

Ježák, a, m., macrobita, zvíře. Pršp. 12.
77.

Ježatosť, i, f., Struppigkeit, f. Us.

Ježibabel na Slov. Vz Mus. 1889. 366.,
Mách. 210.

Ježík. Cf. Brm. III. 3. 359.

Ježísenky! K označení podivení. Mor.
Rgl.

Ježíš. Krev pána J-še = kohoutky, by-
lina. V Krkonš. Šb. D. 32.

Ježovka. Cf. Brm. IV. 2. 433.-445., Ott.
V. 358

Ježto. Gb. Ml. I. 183. J. jednu umrlú
vzkřiesil. Výb. I. 265.

Ježura. Cf. Ott. I. 112.

Jherstvo, a, n., lusoria. Pršp. 59. 40.

Jhráti, v dialekt. Vz List. fil. 1892. 375.

Ji místo jej (akkus.) v listině ostrožské
z r. 1485. Vz Jir. Mor. 35.

Jícen vlčí = rozštěpení tvrdého patra
ústního. Exc.

Jících, u, m = jícen, gula, zastr. MV.
(Hank. Sb. 10.).

Jičín. Cf. Arch. VIII. 708.

Jidáš. O uhlí z hranice, na které se
pálil J., vz v Mách. 66.

Jidášek. J-šky s medem. Vz Zbrt. 73.

Jidášův. Ústa Jidášova sladků řeč mají.
Chč m. s. II. 80.

Jídlo. Po dobrém jídle hodinu pospat,
po špatném ani nevstat. U Chroustova.
Tbnk. Jídla v 15. stol. Vz Tk. VIII. 499.
až 501. Pověry o jídlech. Vz Kobliha,
Kvasnice, Mísa, Soliti, Vejce (dod.).