1284

Jídlý, essbar, geniessbar. Mor. Rgl.

Jiesti = jísti, zastr. Vz Jísti (násl.).

Jieti = jmouti, capere. Vz Jmouti.

Jiezka, y, f., cardus. Má na sobě někte-
raké jiezky n. šupiny, jakožto kaštan. Mill.
21.

Jiho, a, n. =jho. Ezp. 2535.

Jihro, a, n , potok v Písecku.

Jich a jejich. Vz Gb. Ml. I 118.

Jíkavec, vce, m. J. či břeskavec, pták.
Cf. Brm. II. 2. 319., Krnd. 60.

Jikra (vlastně ksenec), genimen. Jikry
vřiteničí, genimina viperarum. Ev. ol. 206.

Jíl, humus. Ščepovati je budu na jílu
jejich, super humum. Ev. ol. 173.

Jílovně (gylownie), glareolum, zastr.
Pršp. 14. 17.

Jímati v dialekt. Vz List. fil. 1892. 360.

Jimelice, e, f., ulnicia, ovoce, zastr.
Pršp. 26. 36.

Jimn, jimna, hymnus. Ev. ol. 112., 168.

Jinačiti, synonyma: měniti, obrátiti, ona-
čiti, převrátiti. Cf Mus. 1845. 546.

Jindřín, a, m., vrch u Horšic. Řvn. 560.

Jinodobosť, i, f., Heterochronie, f.

Jínonoš, e, m., hora v Krkonš. Řvn.
480.

Jinopádný důkaz, Heterozetesis.

Jinovačka, y, f. = jinovatka. U Stu-
děné. Vlchř.

Jinovatina, y, f. = druh plátna. Wtr.
Obr. I. 553.

Jinovna, y, f. = jinotaj, allegoria, zastr.
Rozk., Pršp.

Jinoze, pellex, zastr. Pršp. 63. 32.

Jinožabrák. Vz Brm. III. 3. 213.

Jiný = ostatní. Naučení v těch knížkách
jest mé, jiné všecko jest Havlovo. Bart.
124. — Ad Pozn. 4. Má košulu jak iny
dratař (černou) Mor. Vhl.

Jíra, potok u Chlapovic. Ott. VI. 77. a.

Jirásek z Jiříka. Vz Wtr. Obr. I. 81. —
J. Alois, nyní prof. v Praze.

Jirčina, y, f., tissaria, zastr. Rozk.

Jirdi = svatební mládenci na koních.
V Lipenském Záhoří. Brt. Sv. 5.

Jireček Jos. † 26/11 1888. Cf. Bačk. Písm.

I. 928., Tf. Mtc. 291. — J. Herm. Cf. Tf.
Mtc. 166, 236.

Jirchovice, kalhoty. Brr. Sv. 19.

Jiří. Cf. Mách. 210., Obz. 1892. O sklo-
nění. Cf. Gb. Ml. I. 84. Sv. J. vládne vál-
kou. Polič. Pok. 1613. 1. 15. Měli peněz,
jak žab po Juřú. Val. Slavč. 25. Cf. Zbrt.
286. — J. z Poděbrad. Cf. Arch. VII. 708.,
VIII. 591., 592.

Jiřice, e, f., pták. Cf. Brm. II. 2. 331. —
J., Gersbach, potok u Chrastavy. Ott. VI.
88. a.

Jiříček, čka, m., pták. Cf. Brm. II 2.
546.

Jiřička, y, f., pták. Cf. Brm. II. 2. 546.

Jiřík, a, m., mince 16. stol. Wtr. Obr.

II. 452.

Jiřinka, y, f., os. jm. = Georgia. Kld.
Rok. II. 168.

Jirný, ého, m. = les kláštera kladrub-
ského. Arch. VII. 639.
Jirovec Vojt. Cf. Srb. 80.

Jiskráč, e, m., tigrides, zastr. Rozk.

Jiskrnáč, e, m., tygrides, zastr. No-
mencl., Pršp. 11. 40.

Jistba, y, f., arcus. A ten most má 24
jisteb neb sklepuov a tolikéž slúpóv. Ev.
ol. 71.

Jistebka, y, f., louka u Choustníka.
Arch. VII. 220.

Jistecký, ého, m. = potok v Písecku.

Jísti. Cf. Jir. Mor. 42. Dyž jésť, tož jésť
a dyž děłať, tož se skovať. Val. Slavč. 19.
— proč. Jez z hlada, miluj z mlada. Exc.
Na večeři slušie lahodnějšie krmě jiesti než
na obědě, aby člověk se neobtěžil. Hus II.
251.

Jističník, a, m., paterista, zastr. Veleš.

Jistina. Ktož při j-ně s krádežem nebo
s lúpežem byl by popaden (species facti);
člověka jsem zahubil; budu-li při jistině
popaden, platí mój život. GR, Jir. Mor. 60

Jisto. Jíti na j. = na námluvy. Brt. Sv. 3.

Jistý. Móž jist býti v tom. Chč. m. s
II. 93.

Jíše, abibat. Bl. Gr. 176.

Jišel, sorbitium. 14. stol. D. Gesch. 127.

Jíška = omáčka. Do jíšky maso namá-
četi. Zbrt. Poct. mravy 57.

Jiterný. J. ves, Schlag, Rode, pole,
Feldreuth, louka, Wiesenreuth. Athen. V.
293.

Jíti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 103. —
kam (s čím). Kněz šel s pánem Bohem
k nemocnému. Us. Já tam půjdu, kdybych
měl aj doma ostat (= rád bych tam šel,
ale nevím, dojde-li k tomu). Val. Vck. 5 do
10 jde dvakrat šp. m. 5 v 10 jest obsaženo.
Sold. 10. — jak. Chodí, jak dyby včeraj-
šího dňa hledal, jak bludný žid, blúdná
ovce (bez rozmyslu), jak buk (zlý). U St.
Jič. Vhl. — s inft. To číslo nejde dělit
šp. m.: jest nedělitelné, není dělitelné. Sold.
10. — več. Jdi v nohy = utíkej. Mor. a
slov. Šd. — kudy. Když jsem počala okolo
toho chodit (o tom rozmýšleti a p., als ich
mich anschickte es zu unternehmen) U Vy-
škova. Neč. — Cf. Jir. Mor. 42.

Jitřidlo, a, n. = lék jitřící, Eiterungs-
mittel, n.

Jitřich, a, m. = les u Kumžáka. Vchř.

Jitřní. Vz Mkl. Etym 373. a., Jir. Mor.
43. a.

Jitrnice. Nadělal z něho j nic = rozse-
kal ho. Us.

Jitro, jutro, mane, ráno. Cf. Jir. Mor.
43. a. — Jitra = najaté pozemky. Arch.
VIII. 460.

Jitrocel proti mračnům. Vz Zbrt. 279.

Jiva, y, f., vrch v Semil. Mzr. 136.

Jivno, a, n., zřícenina u Zbečna. Řvn.
292.

Jízdenka, y, f. = jízdní lístek, Fahr-
billet. Tch. 1889. 38.

Jízditi = jezditi. Nikam nesmím j. Arch.
X. 52.

Jízdný. Učinil ho jiezdna. Výb. I. 828.

Jizera řeka. Vz Ott. VI. 41. b.

Jizva. Mus. 1887 221.

Již. Mkl. Etym. 370. a.

Jižan, a, jižec, žce, m., Südbewohner,
m. Msr.

Jížděti v dialekt. List. fil .1892. 287.