128,5

Jmáta, dual = máte. Št. Kn. š. 94. 30.

Jmě, jméne, n.= jméno. Vz Jméno.

Jmelí 15. stol. D. Gesch. 281.

Jmělice, pl., f, ulvitia, zastr. Rozk.

Jmelucha, y, f., pták. Brm. II. 2. 154.

Jmění. K věčnému j. a držení. Kar. 34.
To vysadili jsme k j., k držení a k poží-
vání. Arch. VIII. 484. a j. tam.

Jméno. Jména vlastní, vz -ová. Stran
-ova a -ová, vz -ova v dod. Měšťanská jména
čes. v 15. a 16. stol.Vz Wtr. Obr. I. 76. až
94. Tak jménem (= jmenovitě) ež chceme
v jednotě býti. Výb. I. 1029. Všecky ze
jména spisoval. Bart. 56 Osoby, které ze
jména jmenovány byly; Mají příjem ze
jména znamenati (zaznamenati). Výb. II.
1383., 1428. Sám nevědě jménem (jmeno-
vitě), čeho žádá. Cožkoli budete prositi u
mé jmě (in meinem Namen), Světiti den
toho svatého, ve jmě kteréhož jest založen
jeho kostel. Št. Kn. š. 188. 33 , 222. 29.,
241. 35. Ty máš pravý meno (Honzy;
o hloupém). NZ. I. 542

Jmenovací nominativ (uvozuje jméno,
jakým kdo se nazývá). Gb. Ml. II. 102.

Jmenovatel v math. také v pl.: j-lé.
Sold. 11.

Jmenovitý = jmenovaný. Císař povolení
své k j-tým artikulům dal. Bart. 156. —
J. = ujednaný. Měl jemu dáti penieze j-té
podlé úmluvy. Výb. I. 984.

Jmětinavý (gmyetinavý), possesivus.
Donat. List. fil. 1891. 98.

Jmieti = mieti, míti.

Jmouti. Cf. Jir. Mor. 42., List. fil 1892.
119. Je se jich vařili. Výb. I. 403. Jeli se
trhati vlasóv a p. Gb. Ml. II. 109.

-jo, příp. kmenotvorná. Vz Gb. Ml. I.
58. Skloňování jmen muž. na -jo. Vz Kvř.
Ml. 45.—52 Skloňování jmen středních na
-jo. Vz Kvř. Ml. 59 —61.

Jo = ano. Vz Já (2 dod.).

Jodoctový. J. kyselina Vz Rm. I. 403.

Johannes. Z toho: Hana, Hanek, Hašek,
Hanuš. Mus. 1889. 164.

Jocha, y, m. = Josef.

Jochmtál = Jochymtal. Arch. X 122.,
125

Jochmtalor, u, m., Joachimsthaler, m
Arch XII. 400.

Jojčat = křičeti. Val. Slavč. 4.

Jojha ! Citoslovce podivu. Prss.

-jonečký zdrobňuje: tepľónečké. Dol.
Brtch. List. fil. 1893. 116.

-jonenký zdrobňuje : tepľónenké Dol.
Brtch. List. fil. 1893. 116.

Jongleur, a, m. J. hází a chytá koule,
talíře, nože. Nrd.

Jordan, a, m., hora v Litomř. Řvn. 501.
J., rybník v Písecku.

Jordánka. Voda j.. jordanská (z Jor-
dana) velmi léčivá. Vz Mtc. 1891. 94., Zbrt.
155.

Jorgelt. Arch. IX. 331.

Jorgeltní advokat = jorgeltník. 16. stol.
Wtr. Obr. II 721.

Jorgeltník = kdo má roční plat, právní
zástupce města se stálým platem. 16. stol.
Wtr. Obr. II. 460, 577. a j.

Josef, Jocha, Jošek, Vhl., Jouza.

Jostovky, pl., f., morsea, zastr. Rozk.

Jošek, ška, m. = Josef. Mor. Vhl. Vz
Jocha (2. dod.).

Jošt z Rosenberka bisk. Vz D. Gesch.
232.

Jotace před a, o, u. Vz List. fil. 1878.
216. O významu jotace v rukp. strčeských.
Vz ib. V. 183. nn.

Jouza, y, m. = Josef.

Jovica, e, f. = dcera Jovova. Slov. Lčk.
Sz 19.

Jozefáň, ě, m. = Josef (převzdívka). Dol.
Brtch.

-jší. zastr. koncovka komparativu. Vz
Gb. Ml. I. 56.

Ju = ano. Us. místy. Flš.

Jubka = jupka. Svt. II. 13.

Julepa, y, f., v lékárně. Wtr. Obr. I.583.

Jun ešte, jará chlapina. Slov. Phľd. V.
58. Vzdej chválu junu svému. Jiř. umuč.
635. Gb čte: jmenu n. jméni (psáno gmen),
da gratiam nomini tuo. Patera v Mus. 1888.
94. a Jir. Mor. 81. hájí junu pravíce, že
v originalu zřetelně tak psáno. Pokud jun
jsi. Vrch. F. I. 51. a j. — J., žid. 1525.
Wtr. Obr I. 196.

Jůna, y, m., os. jm Arch. VIII. 69.

Junec, nce, m., též mladý zajíc. Mor.

Rgl.

Jung ga ga ga! Pokřik na husy, aby
vzlétly. Mort. Brt. D. 226.

Jungmann Jos. Cf Tf. Mtc. 291., Naše
vzory (v některém z prvních tří sešitů).
Jg. v Praze Vz Osv. 1875. 51. etc. — J.
Ant. Cf. Tf. Mtc. 20., 41.

Junior, lat. = mladší J. také = jezdec,
který při veřejných závodech velocipedistů
ještě žádné ceny nedobyl. Nár. listy ¹⁷/₈1887.

Juřek = jiřička pták. Dol. Brtch.

Jurista. Vyštudyruje j. a není pro něho
místa. Us. Brt.

Juta z: Judita.

Juvia, juvie, brasilský ořech. Cf. Ott.
III 873.

Júzek, zka, m. = Josef. Vz Jouza (2. dod.).

Jžéhati VI. 541. oprav v: Zžéhati.