Předchozí (1285)  Strana:1286  Další (1287) |
|
|||
1286
|
|||
|
|||
K.
|
|||
|
|||
Cf. Gb. Ml. I. 62 , II. 137 , D. Lhrg. 305.
V Chodsku. Cf. List. fil. 1891. 49. Na Dolno- bečovsku na Mor. přisouvá se k a) v kšild (štítek u čepice); b) k některým zájmenům a příslovcím místním a časovým, někdy se i zdvojuje v -kák, -kék: kdesik, cosik, koliksik, tadyk, přecék (přece), zaskék, henkák atd. Tam se k mění a) v b ve sku- pen. kř v: břišťal (křišťál), b) u v: vdákať (kdákati), c) v g: zgrbloň, grécar, g městu, g oltářu, gľocek (klacek). K se tam od- souvá se skupen. kd ve slovech: dyby, dyž, dyňa a na konci slova toli (tolik). Cf. List. fil. 1891. 437.-438., 427.― K. = ko- runa, peníz od r. 1893. -ka. Cf. Gb. Ml. I. 62. — Straka ―
Stračka (žena Straková) také ve středních Čech. Km. 1889. 442. Kaán Jindř. z Albestu, nar. 1852., hud.
sklad. Vz Srb 162., 170. Kabáček, čku, m., vz Kabáč.
Kabaňa = ženská kazajka volná. Val.
Slavč. 67. Cf. Kacabajka (2. dod.). Kabát. Aha tě v k-tě = už tě mám ! už
jsem tě chytil a p. (dětský žert)! ČT. Tkč. — K. = louka u Domažl. Pam. arch. V. 238. Kabatník, a, m. O jeho cestě vz Mus.
II. 1015. nn. Kabátový. K. cihly = vrchní z peci. ČT.
Tkč. Kabelatiti se = kaboniti, mračiti se
Venku se to k-tí. Mor. Rgl. Kablář, stráň. Pam. arch. I. 173.
Kabous, a, m = mrzout. Rais.
Kacabajkářka, y, f. = žena nosící ka-
cabajku. Nár. listy. Kacermajstr Výb. II 764.
Káča, gr. e a i. GB. Ml I. 94. — K. =
straka. Sír. Pt.— K. vz Tanec čes. (dod.). Kačamaráč, e, m., os. jm. Wtr. Obr. 1.
86 Káče, nom sg. = Káča. Arch. X. 76.
Kačena, y, f. = temnice v trestních bu-
dovách. Us. Kačenář, e, m. = prodavač kachen,
kačen. Us. Rgl. Kačer. Kohoutu, když vidí, jak v hody
řady drůbeže na dvoře řídnou, zdá se to posvícení trochu dlouhým a ptá se úzko stlivě: Jak pa te hode bodó dlóho trvat? Kachna pak odpovídá: Téden, téden? A ka- čer přisvědčuje: Šak tak, šak tak! — K. vida kačenu kamsi spěchati, ptá se jí: Kaj iděš ? kaj iděš ? Do jezera, do jezera, od- povídá kačena. Dále k. vyzvídá: Pro co, pro co? Načež kačena: Pro žabu, pro žabu Mor. Brt. Dt. 67. — Cf. Mách. 12. Stínání k-ra. Vz Zbrt. List čl. 2. Kačí, Enten-. K. žaludek. Brt. D. 154.
K. Hora (Kacigora), Entenberg. 11. stol. D. Gesch. 83. Kačinec, nce, m., Gänsestall, m. Pršp. 9. Kačírek, rka, m , rybník v Písecku. Kačiti se. Pískují a kačí se. Chč. (Rgl.) |
Kačka. Cf. Mach. 9. Pověry o kačce na
Mor. Vz Mtc. XVI. 84. Má kačky v hlavě. 1554. Wtr. Obr. I. 526. Kačmaň, m., musio, zastr. Rozk., Pršp.
17. 85. Káda = káďa, modius. Nepostaví světla
pod kádu Ev. víd. 95. Kaděra, y, m. = ras.
Kadeřávek, vka, m., os. jm. Arch. VIII.
393., 498. — K. Kar., kněz, r. 1729. vydal kázání. Vz Mus. 1893. 259. - K. Eug., Dr., praemon , prof. v Brně, doc. theol. fa- kulty, spisov., nar. 1840. Kadeřnický, Friseur-. K. pomocník. Us.
Rgl.
Kadidlo. Cf. KP. VI. 333., 388., Rm. II.
371. Kadinka, y, f. = malá káď. Mus 1887.
330. Kadláček, čku, m. = mor. tanec. Mor.
u Hran. Rgl. Kadle (kadrle) = okruží rukávce u lokte.
Mor. a slov. NZ. II. 26. Kadlec Kar., dr. a spis.
Kadlnice, e, f., thuribulum. Ev. ol. 333.
Kadrnožka, y, m., os. jm. Rgl.
Kafáček, čku, m. = hrnec na kávu. Lib.
NZ. I. 541. Kafičkující paničky, Kaffee trinkend
Č Kn. š. 270. Kafrový. K. kyselina. Vz Rm. II. 333.
Kaholka. Cf Brm II. 3. 531.
Kachna. Cf. předcház. Kačer, Brm. II.
3. 508.—538., Mách. 210. — K. = Kateřina. Kaibr, u, m. = čumenda, čuměná. U Kři-
mic. Hra. Kajka, somateria. Cf. Brm. II. 3. 523. nn.
Kajni = kam. K. jde? Arch. X. 538.
Kakamerda, y, m., os. jm. Výb. II.
351., Krnd. 43. Kakao, a, n. Cf. KP. V. 604. nn.
Kakrláctví, n., Albinismus. Thomayer.
Kaktus. Cf. Č. Kn. š 261.
Kákyč, cf. Kákič. ZObz. XXII. 19.
Kakžkoli = jakkoli.
Kalaba, y, f. = řídké bláto. Lib. NZ. I.
544. U Turn. Šb. D. 29. — K. = mrzutosť. Val. Vck. Kalabřinec, nce, m. = římsa vyčníva-
jící z pažení nade dveřmi. V Polabí. NZ. II. 165 Kalafaktor, a, m. Poličský děkan Adam
Kouřimský píše radě městské trpkou stíž- nosť, že k-ři s mendiky po městě (přestro- jení) běhají Mus. 1882. 87. Kalamajka, vrch. Pam. arch. I. 133
Kalandra. skřivan. Cf. Brm. II. 2. 281
Kalap = široký klobouk selský. Němc.
Kálecí podklady. Med.
Kalendář. Vz Ukaz. 27., Zbrt. 9., 32,
226. Kálení. Mísa ku k. Med.
Kalenice, kalenec = sláma v kalu, v hlíně
namočená a přehnutá v prostřed na obě strany střechy. Lib. NZ. I. 545. |
||
|
|||
Předchozí (1285)  Strana:1286  Další (1287) |