1286

Cf. Gb. Ml. I. 62 , II. 137 , D. Lhrg. 305.
V Chodsku. Cf. List. fil. 1891. 49. Na Dolno-
bečovsku na Mor. přisouvá se k a) v kšild
(štítek u čepice); b) k některým zájmenům
a příslovcím místním a časovým, někdy se
i zdvojuje v -kák, -kék: kdesik, cosik,
koliksik, tadyk, přecék (přece), zaskék,
henkák atd. Tam se k mění a) v b ve sku-
pen. kř v: břišťal (křišťál), b) u v: vdákať
(kdákati), c) v g: zgrbloň, grécar, g městu,
g oltářu, gľocek (klacek). K se tam od-
souvá se skupen. kd ve slovech: dyby,
dyž, dyňa a na konci slova toli (tolik). Cf.
List. fil. 1891. 437.-438., 427.― K. = ko-
runa, peníz od r. 1893.

-ka. Cf. Gb. Ml. I. 62. — Straka ―
Stračka (žena Straková) také ve středních
Čech. Km. 1889. 442.

Kaán Jindř. z Albestu, nar. 1852., hud.
sklad. Vz Srb 162., 170.

Kabáček, čku, m., vz Kabáč.

Kabaňa = ženská kazajka volná. Val.
Slavč. 67. Cf. Kacabajka (2. dod.).

Kabát. Aha tě v k-tě = už tě mám ! už
jsem tě chytil a p. (dětský žert)! ČT. Tkč.
— K. = louka u Domažl. Pam. arch. V.
238.

Kabatník, a, m. O jeho cestě vz Mus.
II. 1015. nn.

Kabátový. K. cihly = vrchní z peci. ČT.
Tkč.

Kabelatiti se = kaboniti, mračiti se
Venku se to k-tí. Mor. Rgl.

Kablář, stráň. Pam. arch. I. 173.

Kabous, a, m = mrzout. Rais.

Kacabajkářka, y, f. = žena nosící ka-
cabajku. Nár. listy.

Kacermajstr Výb. II 764.

Káča, gr. e a i. GB. Ml I. 94. — K. =
straka. Sír. Pt.— K. vz Tanec čes. (dod.).

Kačamaráč, e, m., os. jm. Wtr. Obr. 1.
86

Káče, nom sg. = Káča. Arch. X. 76.

Kačena, y, f. = temnice v trestních bu-
dovách. Us.

Kačenář, e, m. = prodavač kachen,
kačen. Us. Rgl.

Kačer. Kohoutu, když vidí, jak v hody
řady drůbeže na dvoře řídnou, zdá se to
posvícení trochu dlouhým a ptá se úzko
stlivě: Jak pa te hode bodó dlóho trvat?
Kachna pak odpovídá: Téden, téden? A ka-
čer přisvědčuje: Šak tak, šak tak! — K.
vida kačenu kamsi spěchati, ptá se jí: Kaj
iděš ? kaj iděš ? Do jezera, do jezera, od-
povídá kačena. Dále k. vyzvídá: Pro co,
pro co? Načež kačena: Pro žabu, pro žabu
Mor. Brt. Dt. 67. — Cf. Mách. 12. Stínání
k-ra. Vz Zbrt. List čl. 2.

Kačí, Enten-. K. žaludek. Brt. D. 154.
K. Hora (Kacigora), Entenberg. 11. stol. D.
Gesch. 83.
Kačinec, nce, m., Gänsestall, m. Pršp. 9.
Kačírek, rka, m , rybník v Písecku.
Kačiti se. Pískují a kačí se. Chč. (Rgl.)

Kačka. Cf. Mach. 9. Pověry o kačce na
Mor. Vz Mtc. XVI. 84. Má kačky v hlavě.
1554. Wtr. Obr. I. 526.

Kačmaň, m., musio, zastr. Rozk., Pršp.
17. 85.

Káda = káďa, modius. Nepostaví světla
pod kádu Ev. víd. 95.

Kaděra, y, m. = ras.

Kadeřávek, vka, m., os. jm. Arch. VIII.
393., 498. — K. Kar., kněz, r. 1729. vydal
kázání. Vz Mus. 1893. 259. - K. Eug.,
Dr., praemon , prof. v Brně, doc. theol. fa-
kulty, spisov., nar. 1840.

Kadeřnický, Friseur-. K. pomocník. Us.

Rgl.

Kadidlo. Cf. KP. VI. 333., 388., Rm. II.
371.

Kadinka, y, f. = malá káď. Mus 1887.
330.

Kadláček, čku, m. = mor. tanec. Mor.
u Hran. Rgl.

Kadle (kadrle) = okruží rukávce u lokte.
Mor. a slov. NZ. II. 26.

Kadlec Kar., dr. a spis.

Kadlnice, e, f., thuribulum. Ev. ol. 333.

Kadrnožka, y, m., os. jm. Rgl.

Kafáček, čku, m. = hrnec na kávu. Lib.
NZ. I. 541.

Kafičkující paničky, Kaffee trinkend
Č Kn. š. 270.

Kafrový. K. kyselina. Vz Rm. II. 333.

Kaholka. Cf Brm II. 3. 531.

Kachna. Cf. předcház. Kačer, Brm. II.
3. 508.—538., Mách. 210. — K. = Kateřina.

Kaibr, u, m. = čumenda, čuměná. U Kři-
mic. Hra.

Kajka, somateria. Cf. Brm. II. 3. 523. nn.

Kajni = kam. K. jde? Arch. X. 538.

Kakamerda, y, m., os. jm. Výb. II.
351., Krnd. 43.

Kakao, a, n. Cf. KP. V. 604. nn.

Kakrláctví, n., Albinismus. Thomayer.

Kaktus. Cf. Č. Kn. š 261.

Kákyč, cf. Kákič. ZObz. XXII. 19.

Kakžkoli = jakkoli.

Kalaba, y, f. = řídké bláto. Lib. NZ. I.
544. U Turn. Šb. D. 29. — K. = mrzutosť.
Val. Vck.

Kalabřinec, nce, m. = římsa vyčníva-
jící z pažení nade dveřmi. V Polabí. NZ.
II. 165

Kalafaktor, a, m. Poličský děkan Adam
Kouřimský píše radě městské trpkou stíž-
nosť, že k-ři s mendiky po městě (přestro-
jení) běhají Mus. 1882. 87.

Kalamajka, vrch. Pam. arch. I. 133

Kalandra. skřivan. Cf. Brm. II. 2. 281

Kalap = široký klobouk selský. Němc.

Kálecí podklady. Med.

Kalendář. Vz Ukaz. 27., Zbrt. 9., 32,
226.

Kálení. Mísa ku k. Med.

Kalenice, kalenec = sláma v kalu, v hlíně
namočená a přehnutá v prostřed na obě
strany střechy. Lib. NZ. I. 545.