1287

Káleti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 287.

Kaletský. K. úžina, Pas de Calais. Nár.
list.

Kalfas. Cf. Karbona, Karbovna.

Kalhoty = delší peří na orlích nohách
Šír. Pt — Kalhotky. Vidí-li děti zajíce,
volají: Kalhotky, kalhotky ! U Rokyc Fč.

Kalich, a a u. D. Lhrg. 169.

Kalilogie, e, f., z řec. = nauka o krás-
ném mluvení. Dk

Kaliopa, y, f., pták. Cf. Brm. II. 2.132.

Kalíšek, šku, m. L. 1421. dělali peníze
z kalichů a monstrancí a říkali jim kalíš-
kové. Pal. Děj. III. 1. 480.

Kaliště. Býti z jednoho k. (stejní). Fa-
britius. Káz. ned.

Kalivoda Jan Jos., hud. sklad., 1800.
až 1866. Srb 123.

Kalkos, alentrum, zastr. Pršp. 92. 30

Kalkus. Voda kalná jako k. U Kdyně.

Kalnice, maserka. Pršp. 74. 30. Rj.: kal-
vice.

Kalolis v cukrov. stroj pro usazování
saturačných kalů. Ott. V. 764. a.

Kalodort, prostředek k čištění zubů.

Kalostud,u, m., melancholia, zastr. Rozk.,
Pršp. 49. 51.

Kalostudenek, nka, m., melancholicus,
zastr. Rozk., Pršp. 44. 9.

Kalouch, u, m. = kalová kaše. Zbir. Šb.
D. 23.

Kalous. Cf. Brm. II. 2. 91.

Kalousek, ska, m. = člověk povedený.
Nov. — K. Jos. Cf. Tf. Mtc. 249.

Kalovody, pl = faekalie. Kronbauer.

Kalový. K. pivo. KP. V. 367.

Kalščen (kalssczen), u, m., galatrides,
kámen, zastr. Pršp. 6. 18.

Kaltelský = kastilský. K. král Arch.
VII. 116.

Kalvarie, vrch u M. Bučiny u Velvar.

Kalvě, ě, f, nasta, zastr. Bhm.

Kalvice, e, f., masska, zastr. Rozk

Kamaryt Jos. Cf. Zl. Jg. 197, 293., Tf.
Mtc. 36., 39.

Kamecz, allumen, zastr. Pršp. 6.

Kameje, vz Gamael, Kamij (2. dod.).

Kámen. Cf. Mách. 3., 165. Ztratila se
jako k v moři Us. Fč. Nedy je lepši ka-
meňa v kapsi nechať (nemstíti se hned).
Val. Slavč. 33. — K. dávivý. Rm. I. 537
K hromový. Vz Mách. 64., 66. ― K =
vězení. Byl v k-ně. Us. — K., nemoc. Lé-
čení k-ne na Mor. Vz Mtc. XV. 289.

Kameňák, u, m. = kamenný hrnec, Stein-
gut. Rgl. — K, a, m. = druh holubů. Us
Rgl.

Kamenatky, pl., f., saxipira, zastr.,
jablka. Rozk., Pršp. 27. 44., Mnč. Zás. 16.

Kamenec, nce, m. = kamenitý břeh. Mor.
Vk.

Kameněný, zu Stein gemacht. Vz Ka-
menití.

Kamení. K. původu mechanického, meta-
morfické, břidličné, skalní, balvanské. Vz
Krč. G. 48, 77., 78., 79., 183., 185 K. črné
hoří jako dřevo. Mill. 71.

Kamenice, řeka. Vz Ott. VI. 45. b. —
K. či Jaroměřský potok u Bělé, Stein-,
Altbach Ott. VI. 59 a.

Kamenický, ého, m., os. jm. Arch. VII.
539.

Kamenictví v Čech. Vz Ott. VI. 162.

Kameničná, é, f. = potok u Rokytnice.
Vz Ott. VI. 49.

Kameník. Patron k-ků sv. Claudius a
jiní. Vz Zbrt. 241. — K. pták. Cf. Brm. II.
2. 142.

Kamenný. K. uhlí. Vz Krč. G. 530,
Kamenouhelný. K. tesání, tesač (kamene).
Gb. Ml II. 77.

Kamenomělnič, e, m., Lithotriteur, m.

Kamenovrt, u, m , Lithotritor, m.

Kamenový K. rána. Výb. II. 933.

Kamenožerství, n.. Lithofagie.

Kamfokarbonový. K kyselina. Vz Rm.
II. 335.

Kamfolen, u, m., v lučbě. Vz Rm. II.
333.

Kamforonový. K. kyselina. Vz Rm. II.
332.

Kamchový = hedvábný. K. koltra. 16. stol.
Mus 1893 101.

Kamíček, čku, m., allecinum. Pršp. 33. 5.

Kamij, gt. kamene, m., lapia. MV. (Hank.
Sb. 12.).

Kamík pieskový, calculus arenae. B. mik.
Sir. 18. 8. (V B. ol. biser.).

Kamínčí, n. = drobné kamení. Us. Rgl.

Kaminsko, a, n., vrch v Semilsku. Mzr.
136.

Kamiš. Cf. Brm. II. 3. 428.

Kamle, calculus, nemoc ? Pršp. 62. 24.

Kamna hliněná, smíšená, železná. K. že-
lezná: cirkulační či patrová, Gourneyova,
harzská, Kustermannova, Lentzova, Lero-
sova, Meidingrova (regulační), nasýpací,
válcová. K. dlaždičková, kachlová (Wiman-
nova, magdeburská, berlínská, ruská), Vol-
pertova vzdušná. K. vodní. Vz o všech
v KP. VI. 300.-306., 317., Sloupový, Trub-
kový (dod.). K. v 16. stol. Vz Mus. 1893.
85. nn. To abychom porazili kamna (říkají,
když někdo po dlouhém čase zase jednou
někoho navštíví). Rgl.

Kampotanský. K. země, chybně z: in
campo Taneos. Ž. kl. 77. 12.

Kamrholový. K. šňůrky. NZ. II. 22.

Kamrhový ornát. Arch. VIII. 566.

Kamrmejstr, a, m. = správce obecního
důchodu v 16. stol. Wtr. Obr. II. 602

Kamrmeistrstvie, n., Kammermeister-
amt, n. Arch. XII. 43.

Kamzík. Cf. Mách. 113.

Kanalisator, a, m. = kdo staví kanály.
Nár. listy.

Kanape skloňuje Gb. Ml. I. 131. podle
Pole.

Kanár pták. Cf. Brm. II. 2. 361.

Kanárek = dukát. Us.

Kanazda, y, f = sýkora obec. Šír. Pt.

Kancellář. O městském kancelláři v 15.
a 16. stol. Vz Wtr. Obr. I. 723. nn.

Kancellářka, y, f. = jarmara na spisy.
16. stol. Mus. 1893. 97.

Kancellářský. K. písmo (latinka).

Kancional. Cf. Pyp. K. II. 354, Srb. 26.

Kancléř. Cf. Arch. VIII. 612. K. = nej-
vyšší písař. Us. v Praze v 15. a 16. stol.
Vz Písař (2. dod), Wtr Obr. I. 723.