1288

Kandák, u. m. = šosatá kazajka. Krkonš.
Šb. D. 32.

Kandrasovati, kandrasiti sa = prací se
přemáhati, dříti se. Nenechte ho k. Val.
Vck., Slavč. 11., 28.

Kanduše, e, f. = kanduš. Krkonš. Šb.
D. 32.

Káně. Cf. Sněhovka, Barborka (2. dod ).

Kanec. Slov. : kundiš, kundrák, kune-
ráč. Ssk.

Kanička = krajka Mor NZ II. 26.

Kaňka, y, f. = kachně. Na Žďársku. Ptn.
41.

Kánka, y, f. = pruh se zrcadélky na
pentlení nevěsty (na partě). Mor. a slov.
NZ II. 170.

Kaňkový. K. hory. Pam. arch. I. 242.

Kanovnictví. Půh. IV. 8.

Kanovnictvo nadal Výb. T. 445.

Kanovníček, pták (hýl). Cf. Brm. II. 2.
371

Kanovničí zahrada, hortus canonicorum
Ev ol. 21.

Kantbaren, u, m., v lučbě. Vz Rm. II.
320. 362.

Kantharidan, u, m. K. draselnatý Lieb-
reichův.

Kantharový. K. kyselina. Vz Rm. II.
369.

Kantořina, y, f. = úřad kantorský, uči-
telský, Lehreramt, n.

Kantry. V k. se postiti. Také na Mor.
U Hostýna. Fr. Zimmerhackel.

Kantůrčice, e, f. = převzdívka mudrá-
kyni. Sá.

Kantůrek, zdrobn. kantor. Us. Dhn.

Kaňúr = kaňour. Slavč. 51.

Kapalice = kap vody. Aby žlaby, z kte-
rých k. za zdi městské jde, obrátili na
ulice. Wtr. Obr. I. 404.

Kapati v dialekt Vz List. fil. 1892. 294

Kapátko, a, n. K. oční (z něhož se do
očí kape)

Kapavka. Tripppr. K. dnová, gichtischer
T.. ruská, russischer T.; nákaza k-kou, -in-
fection ; váček pro obtížené k-kou. Ktt exc.

Kapavkový, Tripper-. K. dna, -gicht,
dýměj, -bubo, hostec, -rheumatismus, ka-
tarrh, -katarrh, mor, nákaza, -seuche, stří-
kačka -spritze, vlákna, -fäden; zánět kloubu
kapavkový. -gelenksentzündung. Ktt. exc.

Kapcenka, v. f. = zdrobn. kapsa. Prázdná
k. Brt. P. II. 417.

Kápě z lat. cappa. Bhm. — K. = pluvial.
1516. Wtr. Obr I. 461.

Kapelka, y. f. = zdrobn. kaple Hnoj.

Kapeluch, u, m. = klobouk. Slov. Sb.
D. 79.

Kápička, v, f., od kápě. Šerá k. =
bosák. Krnd. 50.

Kapitula, y. f.. capitola. Mill. 3. a j.

Kaplan = sluha, ctitel. Věrný k. p.
Marie. Bož. umuč. 79.

Kaplanský úřad, oltář. Půh. IV. 36.

Kaplíř, e. m., os. jm. Cf. Arch. VIII.
592, VIII. 709.

Kaponosec, sce, m., citomedus, zastr.
Rozk.

Kapoun, a, m., os. jm. Cf. Arch. VIII.
592., VIII. 709.

Kapouniti se = zlobiti se, durditi se.
Us. Fč.

Kápovitý. K. sojka. Cf. Brm. II. 2. 496.

Kapradí. Cf. Zbrt. 129., Mách 147. Po-
věry o k. Vz Mtc. XVI. 91., Mus. 1891.
477

Kapře, ete, n., carabro, zastr. Nomencl.

Kapří. Cf. násl. Kapřivec.

Kaprinon, u, m., v lučbě. Vz Rm. I.
363.

Kapřivec = kapří veš, korýš. Cf. Ott.
II. 649.

Kapron, u, m., v lučbě. Rm. I. 363.

Kaprový plod. Půh. III. 146.

Kapsa to cítila (mnoho peněz vydal).
Us. Fč.

Kapsář, e, m. = městský zřízenec v Praze,
který vydává stavitelům a povozníkům ple-
chové poukázky na odebírání říčného písku.
Nár. listy.

Kaptour = druh kápě. Zbrt. Krj. I. 234.

Kapucín, sup. Cf. Brm. II. 2. 31.

Kapucínka, y, f. = sýc nejmenší. Šíř.
Pt.

Kapucňa, ě, f. = kapuca. Slov. Orl. III.
23.

Kapusta = zelí. Slov. Němc.

Kapustňák. Cf. Brm. I. 3. 704.

Kára, y, f. = druh dlažebního kamene.
Nár listy.

Karafiat, a, m., os. jm. Tf. Mtc. 4, 5.

Karamelan, u, m., v lučbě. Vz Rm. I.
559.

Karamelen, u, m., v lučbě. Vz Rm. I.
559.

Karamelin, u, m., v lučbě. Vz Rm. I.
559.

Káranina, y, f. = kárání. Orl. III. 11.

Karas, carassius, ryba. Cf. Brm. III. 3.
284. nn.

Kárati v dialekt. Vz List. fil. 1892. 361.,
363

Karbacetoxylový. K. kyselina. Vz Rm.
I. 485.

Karban = puška (pokladnice) obecní.
16. stol. Wtr. Obr. II. 481.

Karbanář, e, m. = karbaník. 16. stol.
Wtr. Obr. II. 85.

Karbaník = podnikatel karbanu. Zbrt.
Hry. 121.

Karbanilid, o, m., v lučbě. Rm. II 32.

Karbazol, u, m., v lučbě. Rm. II. 279.

Karbazolin, u, m., v lučbě. Rm. II. 280.

Karbolin, u, m., nátěr KP.

Karbonaftolový. K. kyselina. Vz Rm.
II 311.

Karbonusneový. K. kyselina. Vz Rm.
II.355
Karbonyldiamin, u, m. Vz Rm. I. 140.

Karbonylguanidin, u, m., v lučbě. Vz
Rm I. 134. nn.

Karbonylchlorid, u, m., v lučbě. Vz
Rm. I. 137.

Karbonylsulfid, u, m., v lučbě. Vz Rm.
I. 137.
Karbopyrolový. K. kyselina. Vz Rm.

I. 600.

Karbosulfamin, u, m., v lučbě. Vz Rm.

II. 173.