1290

či tipetný. c. pituitarius. střevní, c. intesti-
nalis, náhlý, acutus, počasný, chronicus,
střev při otravě, c. intestinorum toxicus,
suchý, c. siccus, Ktt. exc.

Kateřina: Kachna, Kačna Katra, Katruše.
Mus. 1889. 164

Katheterismus = cévkování měchýře
močového. Vz Ott. V. 337.

Katky, pl, f. = gatě. Us. Rgl.

Katolík starý, nový. Melichar. Monogr.
Unoště 87.

Katrabuca, e, f. = omáčka trnková. Val
Vck.

Katstvo, a, n., tortoria. Pršp. 60. 53.

Katův. Dávaje jim chrty katovy (na-
dávka). Arch. X. 278.

Kaučukový. K. kůže. Vz KP. VI. 343.

Kaukal Jos. Mus. 1891. 104.

Káva špatná (nápoj). Ct. Curifinda, Ca-
pera. Tč. Její chemické látky, druhy, roz-
šíření; užitek z ní; K. jako potrava; Pří-
prava a vaření kávy; Porušování a náhražky
její. Vz KP. V. 600. nn., VI. 89. nn., 94.
až 106.

Kavák. K-ci = druh ptactva: havran,
straka, špaček, vrána. Brt. N. p.

Kaval, a, m. = jezdec (v kartách). Rgl.

Kavče. Cf. Brm. II. 2. 456., 460.

Kavčík, a, m., turtur, zastr. Rozk., Pršp.
15. 43.

Kavka. Cf. Brm. II 2. 479.

Kavna. Arch. XII. 441.

Kávostroj, e, m., Kaffeemaschine, f. NZ,

I. 72.

Kávovník. Cf. Ott. V. 491.

Kávový. K. náhražky Vz Ott. VI. 156.

Kawka Mat, vysl. řed. akad. gymn.
v Praze, dr. práv. Vz Tt. Mtc. 36. Zemřel
³/₁₁ 1892.

Kaza. Mlýnsky kameň dvíhají kazou
Slov. Phľd. XI. 766.

Kázání staré doby. Vz D. Gesch. 224

Kazatel = karatel. — K., pták. Brm II.

2. 602.

Kazatelovati = kazatelem býti Jir. Ruk.
II. 1.

Kázati, mandare, narrare. — komu. Ev.
ol. 221. — s inft. Kazováše domy bořiti
lb. 42. Cf. Jir. Mor. 43.

Kazda. Je na ohmat jako K. (= dobrý
truhlář, má mnoho práce). Lib. NZ. I. 543.

Kázeň praviti = kázání učiniti. Brt. D.
208.

Kazibaba, y, m., os. jm. Wtr. Obr. I.
87.

Kazidřevo, a, m., os. jm. Wtr. Obr. I.
86.

Kazimášek kuběnářský. Krnd. 69.

Kazimluv český. Od A. Marka. Vz Mus.
1890. 360.

Kaziti koho: luterány k. a hubiti. Bart.
91.

Kazovati, facere. Ž. kl. 67. 7.

Každodeňka y, f. = jídlo v poledne
vařené. Na Žďársku. Ptn. 35.

Každoletně, alljährig. Ptn. 39.

Každý z kB-ždo = kdokoli. Gb. Ml.
II. 90. K. v plur. ve výroku. Vz Gb. Ml.
II. 63.

Kažmírový. K. šaty. Nár. listy.

Kbel. Voda z rybníka nejde už ani spla-
vem, ani troubou, nýbrž toliko kbelem. Arch.
XI. 500.

Kbelař, urneator. Pršp. 93. 66.

Kbelec = míra obilí. Arch. VIII. 543.,
Reg. IV. 470 (r. 1342.).

Kbelka = studánka v Pelhřimově. Ptů.

Kcicě = kštice. B. mik. Cant. 5 11.
Kczicze. Bhm. 40. V menším Bohemáři 179.:
kczycze, sinciput. (Jir. Mor 43. Dle Prk.
v Kroku 1889. 243. chybné čtení)

Kd. Z kd se k odsouvá ve slovech: dyby,
dyž, dyňa. Dol. Listy fil. 1891. 438

Kda = kdy, quando. Ž. kl. 34. 17. a j.
V zbytcích leg. o sv. Kateřině skoro ve-
směs m. kdy — Bych měla k. (kdy, čas.).
Dial. Bhm. 350.

Kdákati v dialektech. Vz Listy fil. 1892.
366.

Kdaž, kdaže = když. Ve zbytcích leg.
o sv. Kateřině skoro vesměs. Jir. Mor. 60.

Kde. Vezmi, kde vezmi (vezmi kdekoli,
wo immer). Pas, kde pas (pas kdekoli, jen
pas). Us. Knrz.

Kderý. GR , Mus. 1862.371., Heřm. z Čer-
nína. 1644.

Kdulky, pl., f. coctipieia, ovoce Pršp.
27. 43.

Kdylník, zbroj. Mus. 1890. 331. Dle Wtr
Obr. 1 293 čásť šatu žoldnéřského. K., coc-
tanus. Pršp. 25. 5.

Kecanec, nce, m. = skvrna, Fleck, m.
Ve vých. Čech. Rgl.

Keclička, y, f = jm. louky. Arch. IX.
390.

Kefyr, u, m. = kumysu podobný vý-
robek ku kvašení mléka. Exc.

Kejda. Smetana hustá jako k. Č.

Kejhan, a, m. = husa. Na Žďársku.
Ptn. 41.

Kejchal, a, m. Vrch. F. II. 300.

Kejklíř. O k-řích u starých Čechů. Dr.
Zíbert ve Světz 1888. 603.

Kejklovati = něčím hýbati. — s kým
= pohrávati, žerty, šašky tropiti. Dvor.

(Rgl.).

Kejklsok, u, m. K-ky provozovati =
kejkle, šašky, žerty. Dvor. (Rgl.).

Kejkolek, lka, m., sam. u Libovic v
Slánsku.

Kejzlička, y, f. = těžší těžení v Jindř.
Hradci. Wtr. Obr. 1. 745 , II. 815. Vz Gej-
zlička (2. dod.)

2. Keł (klu). Dol. Brtch.

3. Kel' = kapusta. Dol. Brtch.
Keleč, lče, m. = vrch. Pam. arch. V.

163.

Keléšek, šku, m. = kalíšek. Dol. Brtch.

Kelna, polož před: Kelnatka.

Kelský Jan Ant. Vz Mus. 1892. 336.

Keng, u, m. Čepy, kengy lojem mazati.
Cf. Arch. pam. 1877. 753.

Kepálek, lka, m. = smilník. Cf. Kep.
Hejno k-ků k ní se valí. Č. Kn. š. 297.

Kepert Pav. Vikt, vikář † 1766. Cf.
Mus. 1891. 309.

Keporák, u, m., megaptera (Langflossen-
wall) Buckelwall, Keporkak. Brm. I. 3. 770.

Kepství. V k. koho posilovati. Arch. XI.
205.