1291

Keptuška, chettusia, pták. Brm II. 3
264.―266.

Keratin, u, m., v lučbě. Vz Rm II.
411.

Kerhart u, m., bugla, rostl. 15. stol.
vz Heř, Bršlice (2. dod.), Jgć. XlV. 32., Pršp.
21. 10.

Kaříčkatý. K stélka lišejníků. Brnd.

Kerlický peniez. Arch. X. 494. Vz Ger-
lický.

Kerúci = kdysi. Val. Slavč. 33.

Kerosin, u, m = surový petrolej. Rgl.

Kerý = který. Mill. 91.

Kerýsi = kterýsi. Přídu tam kterúsi
chvilku = někdy.

Kestrank, u, m., sapa, crassa, zastr.
Rozk., Pršp. 67. 43.

Kestřev, a, m. = tetřev. Nov.

Ketin, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 355.

Ketol, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 221

Keton, u, m. K-ny aromatické, R n. II.
232., smíšené II. 117, mastné. I. 353., 361

Kevník, a, m , gulula, zvíře, zastr. Pršp.
18. 32. Rj.: krevník.

Kezelius, vz Bydžovský (2. dod.)

Kéž s praes., fut. a perf., kde ind vla-
stně m. kondit. stojí. D. Lhrg. 262. K. mi
to činie jiní; K. se jich kto smrti schová!
K. se stydí. Výb. I. 172., 366., 383 K. jsem
se nenarodil; K. tomu rozumíme. Kom. L.
107., 120 K je pryč! Krs. 54 a j K. jste
o to prve mluvili, než . . . Arch. XII. 431.
— K. bych o tobě řekla sobě. Výb. I 372
K. by . . . často u Vrch.

Kibic, e, m. = kdo při hře v karty hrá-
čům do karet hledí sám nehraje.

Kiepka, kiepuš, klepuš = nad mestom
postavená čásť mesta. Ckžk. X. 38. Slov

Kilometrník, u, m., Kilometerzeiger.
Tch.

Kinematika, y, f. z řec. = učení o po-
hybu těl. Ott. V. 630.

Kinkati = plakati. U Kdýně. Rgl.

Kino = uschlý výtažek rostliny ptero-
carpus marsupium KP. VI. 634.

Kinský Rud., kn Tf. Mtc. 291.

Kipír, u, m., Quippire.

Kittl Jan Bedř., hud. sklad., 1809.―1868.
Vz Srb 118.

Klaban, a, m. = Kordula (smyšlená by-
tosť). Šd.

Kľábať = klikou u dveří hlasně pohy-
bovati, aby se otevřelo. Dol. Brtch.

Klabo = maso sušením ke konservování
upravené (v sev. Africe). Vz KP. VI. 475.
Cf. Tassajo, Pemikan (2. dod.).

Klabonosec, sce, m., nosolus. Pršp. 46.
61.

Klácel Mat. Cf. Tf. Mtc. 102.

Klacmuda = nemotora, v chůzi líný
Brtch., Val. Vck.

Kľačmo = klečmo. Slov. Phľd. VIII 5.

Kladař, e, m. = kdo vosí z lesa klády.
Us.

Kladařiti = klády voziti. Us.

Kláda ve vězení také. šroubek, šarka.
Wtr. Obr. II. 844.

Kladice, compes. Ž. kl. 149. 8.

Kladinoh, a, m., trapeditus. Pršp. 45.
23. Rj.: hladinoh.

Kladivice Cf. Brm. IV. 2 391.

Kladivny zvuk. Zrcd. 4. a.

Kladivo = znamení moci desátníka, pa-
desátníka a čtvrtního hejtmana městského,
také palcát. Wtr. Obr. II. 26.

Kladizna, y, f. = papírová zlatka. Us.

Kladný. Jednoduchá věta kladná. Ob.
Ml. II. 7.

Kladonový. K. kyselina. Rm. II. 355.

Klafec, fce, m., cantileus, zastr., ryba?
Rozk., Pršp. 15.

Klamačnice, e, f. = klamařka Brt. N.
p 169.

Klamati v dialekt. Vz Listy fil. 1892.
360 — na koho. Mus. 1886. 300.

Klamavka. Vz Brm. IV. 625.

Klamca, e, m. = člověk klátivě cho-
dící. U St. Jič. Vhl. Cf. Lámka, Kývala
(2. dod.).

Klamovný, ludicrus. 14. stol. Mnč.

Klampač, e, m. = poklopec u valaš.
kalhot. Val. Rgl.

Klampati = tlampati. Dvor.

Klancát, a, m. = veliký člověk, rak a p.
U N. Kdýně. Rgl.

Klaněti v dialektech. Vz Listy fil 1892.
287.

Klanojazyčný ještěr, fissilinguis. Vz
Ott. I. 112.

Klap, a, m., tructa, ryba. Pršp. 15.
V Hank. Sb je trutta.

Klapačkový. K. pošta, poněvadž poslí-
ček po městě chodě klapačkou svůj příchod
oznamoval. Ott. VI. 438.

Klapárna, y, f. = huba mnohomluvná.
Us. Rgl.

Klapät = dřepěti. Slov.

Klápati = kolíbavě jíti. K. v dialekt.
Vz Listy fil. 1892. 281.

Klapčí úl = klapet, klát. Mor. Brt. D.
154.

Klapet polož před: Klapěti.

Klapizna, y, f. = nadávka babě. Č. Sebr.
sp. II. 35.

Klapník, u, m., Ventilgehäuse, -kasten.
Hr.

Klapoušiti = vadnouti. Cf. Klapouchý.
Květina k ší. Mor. Rgl.

Klaput, a, m., capulus vermis. Pršp. 23.
45

Klapzuba, y, m., vymyšlené jm. Stč.
Luň. 129.

Klas = žert. 14. stol. Jgć. XIV. 1. 15.

Klásek. Pozdě po žních na klásky. Us.

Klasování, n., jocatio, zastr. Veleš. Cf.
Klas (2. dod.).

Klasovina = co má klas, obilí atd. Slov.

Klassicista, y, m. Zl. Jg. 195.

Klásti v dialekt. Vz Listy fil. 1892.107.
Tak klade (povídá) kalendář. Us. Tam se
páni Bechyňové kladli (pohřbívali). Sdl. Hr.
VII. 48.

Klášter, claustrum. Sprosť nás od pe-
kelných k-róv. Ev. ol. 333. (334.). Ces. k-ry.
Vz Ukaz. 27, Ott VI. 412.

Klášterský, ého, m., os. jm. K. Ant.,
básn.

Klášterství. Jest to k. (klášterské zboží),
kdež se nic odprodávati nemuož. Půh. V.
431.



	1291

	Keptuška, chettusia, pták. Brm II. 3 264.―266. Keratin, u, m., v lučbě. Vz Rm II. 411. Kerhart u, m., bugla, rostl. 15. stol. vz Heř, Bršlice (2. dod.), Jgć. XlV. 32., Pršp. 21. 10. Kaříčkatý. K stélka lišejníků. Brnd. Kerlický peniez. Arch. X. 494. Vz Ger- lický. Kerúci = kdysi. Val. Slavč. 33. Kerosin, u, m = surový petrolej. Rgl. Kerý = který. Mill. 91. Kerýsi = kterýsi. Přídu tam kterúsi chvilku = někdy. Kestrank, u, m., sapa, crassa, zastr. Rozk., Pršp. 67. 43. Kestřev, a, m. = tetřev. Nov. Ketin, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 355. Ketol, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 221 Keton, u, m. K-ny aromatické, R n. II. 232., smíšené II. 117, mastné. I. 353., 361 Kevník, a, m , gulula, zvíře, zastr. Pršp. 18. 32. Rj.: krevník. Kezelius, vz Bydžovský (2. dod.) Kéž s praes., fut. a perf., kde ind vla- stně m. kondit. stojí. D. Lhrg. 262. K. mi to činie jiní; K. se jich kto smrti schová! K. se stydí. Výb. I. 172., 366., 383 K. jsem se nenarodil; K. tomu rozumíme. Kom. L. 107., 120 K je pryč! Krs. 54 a j K. jste o to prve mluvili, než . . . Arch. XII. 431. — K. bych o tobě řekla sobě. Výb. I 372 K. by . . . často u Vrch. Kibic, e, m. = kdo při hře v karty hrá- čům do karet hledí sám nehraje. Kiepka, kiepuš, klepuš = nad mestom postavená čásť mesta. Ckžk. X. 38. Slov Kilometrník, u, m., Kilometerzeiger. Tch. Kinematika, y, f. z řec. = učení o po- hybu těl. Ott. V. 630. Kinkati = plakati. U Kdýně. Rgl. Kino = uschlý výtažek rostliny ptero- carpus marsupium KP. VI. 634. Kinský Rud., kn Tf. Mtc. 291. Kipír, u, m., Quippire. Kittl Jan Bedř., hud. sklad., 1809.―1868. Vz Srb 118. Klaban, a, m. = Kordula (smyšlená by- tosť). Šd. Kľábať = klikou u dveří hlasně pohy- bovati, aby se otevřelo. Dol. Brtch. Klabo = maso sušením ke konservování upravené (v sev. Africe). Vz KP. VI. 475. Cf. Tassajo, Pemikan (2. dod.). Klabonosec, sce, m., nosolus. Pršp. 46. 61. Klácel Mat. Cf. Tf. Mtc. 102. Klacmuda = nemotora, v chůzi líný Brtch., Val. Vck. Kľačmo = klečmo. Slov. Phľd. VIII 5. Kladař, e, m. = kdo vosí z lesa klády. Us. Kladařiti = klády voziti. Us. Kláda ve vězení také. šroubek, šarka. Wtr. Obr. II. 844. Kladice, compes. Ž. kl. 149. 8. Kladinoh, a, m., trapeditus. Pršp. 45. 23. Rj.: hladinoh.	Kladivice Cf. Brm. IV. 2 391. Kladivny zvuk. Zrcd. 4. a. Kladivo = znamení moci desátníka, pa- desátníka a čtvrtního hejtmana městského, také palcát. Wtr. Obr. II. 26. Kladizna, y, f. = papírová zlatka. Us. Kladný. Jednoduchá věta kladná. Ob. Ml. II. 7. Kladonový. K. kyselina. Rm. II. 355. Klafec, fce, m., cantileus, zastr., ryba? Rozk., Pršp. 15. Klamačnice, e, f. = klamařka Brt. N. p 169. Klamati v dialekt. Vz Listy fil. 1892. 360 — na koho. Mus. 1886. 300. Klamavka. Vz Brm. IV. 625. Klamca, e, m. = člověk klátivě cho- dící. U St. Jič. Vhl. Cf. Lámka, Kývala (2. dod.). Klamovný, ludicrus. 14. stol. Mnč. Klampač, e, m. = poklopec u valaš. kalhot. Val. Rgl. Klampati = tlampati. Dvor. Klancát, a, m. = veliký člověk, rak a p. U N. Kdýně. Rgl. Klaněti v dialektech. Vz Listy fil 1892. 287. Klanojazyčný ještěr, fissilinguis. Vz Ott. I. 112. Klap, a, m., tructa, ryba. Pršp. 15. V Hank. Sb je trutta. Klapačkový. K. pošta, poněvadž poslí- ček po městě chodě klapačkou svůj příchod oznamoval. Ott. VI. 438. Klapárna, y, f. = huba mnohomluvná. Us. Rgl. Klapät = dřepěti. Slov. Klápati = kolíbavě jíti. K. v dialekt. Vz Listy fil. 1892. 281. Klapčí úl = klapet, klát. Mor. Brt. D. 154. Klapet polož před: Klapěti. Klapizna, y, f. = nadávka babě. Č. Sebr. sp. II. 35. Klapník, u, m., Ventilgehäuse, -kasten. Hr. Klapoušiti = vadnouti. Cf. Klapouchý. Květina k ší. Mor. Rgl. Klaput, a, m., capulus vermis. Pršp. 23. 45 Klapzuba, y, m., vymyšlené jm. Stč. Luň. 129. Klas = žert. 14. stol. Jgć. XIV. 1. 15. Klásek. Pozdě po žních na klásky. Us. Klasování, n., jocatio, zastr. Veleš. Cf. Klas (2. dod.). Klasovina = co má klas, obilí atd. Slov. Klassicista, y, m. Zl. Jg. 195. Klásti v dialekt. Vz Listy fil. 1892.107. Tak klade (povídá) kalendář. Us. Tam se páni Bechyňové kladli (pohřbívali). Sdl. Hr. VII. 48. Klášter, claustrum. Sprosť nás od pe- kelných k-róv. Ev. ol. 333. (334.). Ces. k-ry. Vz Ukaz. 27, Ott VI. 412. Klášterský, ého, m., os. jm. K. Ant., básn. Klášterství. Jest to k. (klášterské zboží), kdež se nic odprodávati nemuož. Půh. V. 431.