Předchozí (1292)  Strana:1293  Další (1294)
1293
Klinčok = karafiat. Slov Němc.
Klínek ženské košile. Us. K. = asi 1/8
velikého koláče trojhranná. Val. Slavč. 71.
Kliniec, e, m. = hřebík. Slov. Němc.
Klinkáček, čku, m. = menší zvon na
věži.
Wtr. Obr. I. 439.
Klinkot zvonu. Vrch. F. II. 281.
Klínočelní, sphenofrontalis.
Klínoskráňový, sphenotemporalis.
Klínošupinový, sphenosquamosus.
Klínotek, tku, m., zdrob. klenot. Dvor.
Klínotýlní, sphenooccipitalis.
Klípati. Aby se osob nedotýkala a jim
neklípala (nenadávala). Wtr. Obr. 1. 699.
Klisátko, vz Klíše. Arch. X. 9.
Klisice, e, f. = klisna, equa. Mill. 111.,
Půh. III. 472.
Klíštky hmoždicí, berlové, hákové, jíc-
nové, ranlékařské. Med. Vz Kleště.
Klíti = klet a klen. D. Lhrg. 243. V di-
alektech. Vz Listy fil. 1892. 120., 124.
Klk střevní, Darmzotte.
Kloba, y, f. = kladka, skřipec. Slov Rr.
Sb.
Klobása. K-sy anglické, české, francouz-
ské, lanýžové, ledvinkové, ledvinové, mo-
zečkové, německé, polské, pražské, ragu-
tové, saské, s citronovou kůrou, skopové,
telecí, vídeňské, žemlové (telecí, vepřové),
z pečeně. Cf. KP. VI. 507. nn., 556.
Klobati v dialektech. Vz Listy fil. 1892.
292.
Klobouček. Pod k-čkem někoho o ně-
čem zpraviti (tajně). Šml. Pod k-čkem jed-
nati (neupřímně). Sdl Hr. V. 256. — K.
zvonek, campanula, rostl. Skar.
Klobouk. Cf. Tk. VIII. 319., Zbrt. Krj.
I. 55. Železný k. oděnců = přílbice; K. za-
hrocený, s hrotem nosívali židé. Vz Zbrt.
Krj. I. 163, 252. — K. Měl trochu pod
k-kem (byl podnapilý). Šml.
Klofanec, nce, m. = rána klofnutím. Tkč.
Klofaný. K. (lžící rozdrobené) n. ope-
kané brambory (smažené). NZ. I. 52.
Klohnil, a, m., vz Rozklohniti (dod.).
Klok = plášť, clamis. Rozk.
Klokoč, e, m., Cf. Mách. 147. — K. =
rybník v Písecku.
Klokočí, lymphus. Pršp. 14. 16. — Po-
věry o k. Vz Mtc. XVI. 91.
Klokočinky, pl., f., sicomorna, zastr.
Rozk. Pršp. 26. 37.: klokonky.
Klokotati. Krev po žilách mých klo-
koce. Č.
Klokůček, čku, m. Jsou-li na vodě k-čky,
bude brzo pršeti. Mor. Vhl.
Klomba, y, f. = sražený zvonec, jaký
nosívají krávy. NZ. 1893. 521.
Klompfer, pfra, m. = klempíř. Orth.
Klonba, y, f., = sklánění. K. jaľšin. Orl
VI. 288.
Kloňkalíšek, šku, m., calypogeia, mech.
Ott. V. 69.
Klonoosý, klinometrisch. Hř.
Klopot = prudkosť. Jestli tu který
otrok rychlý jako k. Drk. hry 114.
Klopotný, citatus. Nebývaj k. jazykem
tvým. B. mik. Sir. 4. 34. V B. ol. chváč.
K. = psotný. V k-ných okolnostech po-
stavený. Č. Kn. š. 113.
Kloptan, a, m., firula, serpens? Pršp.
22. 18. Rj.: loptan.
Klopuška. Cf. Brm. IV. 629.
Klossteuer, u, m., daň. Arch. VIII. 423.,
424.
Klotuš, e, f. = Klotilda. Mor. Rgl
Kloub lnu. 1633. Hrš. exc.
Klouzadlo, a, n., v horn. Jím se pře-
náší uhlí do hontů. Nár. listy.
Klouzálek pták. Cf. Brm II. 2. 625.
Klovati, vz Klofati. Zobákem na okénko
klová. Č. Kn. š. 394.
Klovec, vce, m., aper. Pršp. 21. 90.
Klsák, u, m. = klus, Trabb, m. Slov.
Rr. Sb.
Klubák, a, m., pták. Cf. Brm. II. 2.
410.
Klúc = tlouci. Mor.
Kluček, čka, m., vrch u Police n. M.
Řvn. 223.
Klučka, y, f. = část dud. Vz Brt. N.
p. III. str. XL. — K. = klika. Mor. Vhl.
Klučmo spí = sedě. U Jič. NZ. I. 373
Klučná, é, f., potok na Křivoklátsku.
Ott. IV. 84. a.
Klučník. Bhm. Fl. 712.
Kludiť = sotiti. Mor. Vhl.
Klugar Václ. Vz Mus. 1891. 104.
Kluka, y, f. = dlouhá tyč s železným
hákem na lámání roždí. Mor. Vhl. K. =
rozpůlený (tenký) kmen s kusem větve,
dřevěný hák Val. Slavč. 7. — K, lumpa,
ryba? Pršp. 16.
Klukař, e, m., catabultator. Pršp 93. 64.
Klum, u, m., rox, zastr. Pršp. 34. 26.
Klusáček, čka, m. = zdrobn. klusák,
kdo kluše. Kv.
Klusák kůň. Arch. X 387.
Kluták, u, m. = chřtán. Lib. NZ. I.
456.
Kluzěl, labo, zastr. Pršp. 4 Vz násl.
Kluzov, u, m., labo, zastr. Rozk. Vz
předch.
Klvač, e, m , mergus, zastr., Rozk., jur-
gius. Pršp. 45. 28.
Klynárka, řeka u Třebotína. Ott. VI. 52.
Klystér dráždivý, lavementum irritans,
leptavý, 1. adstringens, obměkčující, 1. emol-
liens, počistivý, 1. purgans, posilující, 1. toni-
cum, utišující, 1. sedativum, výživný, 1. nu-
triens. Ktt. exc.
Klznák, u, m. = uzda. Mor. Šd.
Kma, y, f., ylum, ovoce? Pršp. 26. 29.
Kmant, u, m. = kment. B. mik. Mark.
15. 45.
Kmásati v dialektech. Listy fil. 1892.
364.
Kmec, e, m , tamus, zastr. Rozk. V Pršp.
25. 14. timus.
Kmen. K. slov. Vz ab. Ml. I. 50 nn.
(65., 66.). Kmeny slovesných tvarů. Ib. 135.,
Kvř. 36.―37.
Kmenosloví, n, Stammbildungslehre, f.
Vz Gb. Ml. I. 50. nn., II. 190. Koř. Ml.
26 —38.
Kment, sindon. B. mik. Mark. 15. 46.
Kmet, rusticus. Kat. str. 8. — K., ju-
ratus. Bhm. 40.
Kmetcí soud = šesti kmetů s rychtářem.
Vz Wtr. Obr. II. 619.
Předchozí (1292)  Strana:1293  Další (1294)