1294

Kmetstvo, senectus. B. mik. Sir. 3.

Kmínovati něco = kmínem posypati. Us.
Šd.

Kmínový mol, depressaria nervosa. Ott.
VII. 319. b.

Kmoček, čku, m., aseronides, zastr. Rozk

Kmochačka, y, f. = kmotra. Prss.

Kmosček, čka, m., menonides, zastr.
Pršp. 11. 50

Kmotr. O kmotrech na Mor. Vz NZ. II.
14.

Kmotrať sa = kmotřiti se. Slov. Phľd.
XII. 721.

Kmyratek, tku, m., elga, zastr. Rozk.

Knahyna, y, f. = kosiba (místy na Slov.).
Němc.

Kňáry, pl. m. = ruce (opovržlivě). Ne-
strkej sem ty své k. Us. Vac.

Kňavatka, y, f. = motyčka. Mor. Rgl.

Knedla, y, f. = knedlík. Mor. Rgl.

Knedle = nudle. Val. Slavč. 82. Tam je
šiška = knedlík.

Knedlík. Vz Šiška, Madragona. Hádá
se, že má knedla kosti (o hloupém). Mor.

Rgl.

Kněhyrada, y, f., Minerva, zastr. Veleš.

Kněmoc (knyemocz), e, m., praesul. Pršp.
39. 76.

Kněz Knězové. Gb. Ml. II. 62. 6. V pl.
také dle Znamení. D. Lhrg. 168., 176. S kně-
žími. Bart. 157. Na všecky kněží. Ib. 260
Povstavše dva knyeze; 1 vstachu protiv
dvěma knyezoma. Ev. ol. 121., 122. Jedne
toliko knezom. bib. mik. Luk. 6.

Knězovati = knězem býti. Tam k-val
rok. Jir. Ruk. II. 242.

Knězovec, vce, m., archimandrita, zastr.
Rozk., Pršp. 79. 81.

Kněž, i, kněží (kněžjé) = kněží, sacer-
dotes. Branieť práva kneži. Št. Kn. š. 84.
22. Protiv kneži ib. 171. 23., 219. 27. Jedni
jsú lidé urození, druzí kněžie světská. Ib.
262. 4. Se vší svú knězi. St. (Hk).

Kněžacký muž, princeps vir. 14. stol. Jgč.
XIV. 1. 15.

Kněžinec, nce, m., pontifex, zastr. Rozk.,
Prsp. 39. 76.

Kněžka, y, f. = Hora v Kdýnsku. Rgl.

Kněžna, řeka. Vz Ott. VI 49.

Kněžní = knihovní.. K. zápis. Půh. V.
47.

Kněžovec, vce, m., ciclas, zastr. Rozk.

Kněžsko, a, n., poloha u Semil. Mzr. 5.

Kněžství, n. = knížectví. K. české. Kar.
113.

Kniaho, a, n. = knieža. Slov. Nár. nov.
IV. c. 103.

Knidr, u, m., loqua. Pršp. 69. 16.

Kniha a kniha (knieha. Bibl., Arch. IX.
213., X. 496. a j., Konač. 1507. Lékařské
kniehy. Vz D. Gesch. 281. Kníha, jako díra,
tedy kněh atd. Kniha, wie einige, schreiben,
bleibt unverändert: knihou, knih, knihám
atd. D. Lhrg 193.).

Knihkupovati = knihkupcem býti. Vchř.

Knihomalba = malba v knize. NZ. 11.
375.

Knihový. K. literatura (uložená v kni-
hách). Ad. Černý.

Knihpísař, e, m., Bücherabschreiber. Vc.
Lab. 245.

Knihtiskárna. První stálá k. v Praze
je od r. 1487. Vz D. Gesch. 207.

Knistol, a, ta., acolitus, zastr. Rozk.,
Pršp. 39. 61.

Knittl K., hud. spis. nar. 1853.

Kníže, nyní v řeči lidu obyč. m. Vz Gb.
Ml. II. 67. — K. Fr. Max, hud. sklad.
1784.-1840. Vz Srb 114.

Knižník, a, m. = černokněžník.

Knižný magacin = knihkupectví. Slov.
Vz Czm. 111.

Knoblunk, u, m. = čásť rour vodáren-
skych v 16. stol. Wtr. Obr. I. 530.

Knoflaj, e, m = veliký knoflík. Val.
Slavč. 66.

Knoflík bez ucha = peníz. U Rokyc.

Knošiti. Zvalili ho na trávu, tentušili,
Ml. Slov. Phľd. X. 14.

Knotel, tlu, m. = knot. Mor. Rgl.

Knotina, y, f., licnus, zastr Pršp. 84. 9.

Knotiště, ě, n. = cár, onuce. 1536. Hrš.
exc.

Kňour, u, m. = samorostlé sříbro. Kv.
1884. 117.

Kňoura, vz Rozkňouraný (dod.).

-ko. Cf. Gb. Ml. I. 62.

Kob. Vida, že mu nejde po kobě. Jdš.
v. 68.

Koba = havran, krkavec. Ezp. 814 , Bhm.
Fl., Pršp. 11.

Kobanec, nce, m., convolvulus arvensis,
svlačec. Slov. Rr. Sb.

Kobař = bosák. Kmd. 94.

Kobčuha = korčuha. Slov.

Kobelec, lce, m. = krovec u kamen.
U Křimic. Hra.

Kobeltovať čím = lomcovati. Mor. Vhl.

Koběna, y, f., barliates, zastr. Rozk.,
Pršp. 12. 60.

Kobez, bzu, m., nageum, Pršp. 68 69.,
nabulum. Bhm. Fl. 883,

Kobirastev, stve, f., zelentides, zastr.
Rozk. Pršp. 11. 51.: kobirastel.

Kobka = krámec Wtr. Obr. II. 269.

Kobler Mich. Tf. Mtc. 54.

Kobliha Cf Zbrt. 20., 23., 42. Dobrá
hospodyně když smaží koblihy, první nedá
nikomu snísti, ostatní by pily mnoho másla.
Mtc. 1892. 194.

Koblihovice, smyšlené jm. Karnaval
z K-vic. Výb. II. 1623.

Koblihovský. K. poustka v Semil.
Mzr. 5.

Kobližkový. K. pečivo. Rgl.

Kobolt, m, gitulinus, zastr. Rozk., Pršp.
42. 53. Cf. Mách. 103, 133.

Koboz, vz Kobos, Srb 183. Také Kobza
(nabulum).

Kobr, u, m. = pohlavek. Dal mu kobra.
Us. v Praze. Rgl. — K., knihtiskař. Tf.
Mtc 291.

Kobyla. Nechce se k-le z pastvy. Arch.
XI 473. — K. = stará husa. Us. Flš.

Kobylé pole. Výb. 1. 976, 980.

Kubylečna, locustus. Pršp. 16. 74.

Kobylí hlava, os. jm. Wtr. Obr. I. 84.

Kobzinka, y, f. = bezový květ. Mor. Brt,
D. 315.



	1294

	Kmetstvo, senectus. B. mik. Sir. 3. Kmínovati něco = kmínem posypati. Us. Šd. Kmínový mol, depressaria nervosa. Ott. VII. 319. b. Kmoček, čku, m., aseronides, zastr. Rozk Kmochačka, y, f. = kmotra. Prss. Kmosček, čka, m., menonides, zastr. Pršp. 11. 50 Kmotr. O kmotrech na Mor. Vz NZ. II. 14. Kmotrať sa = kmotřiti se. Slov. Phľd. XII. 721. Kmyratek, tku, m., elga, zastr. Rozk. Knahyna, y, f. = kosiba (místy na Slov.). Němc. Kňáry, pl. m. = ruce (opovržlivě). Ne- strkej sem ty své k. Us. Vac. Kňavatka, y, f. = motyčka. Mor. Rgl. Knedla, y, f. = knedlík. Mor. Rgl. Knedle = nudle. Val. Slavč. 82. Tam je šiška = knedlík. Knedlík. Vz Šiška, Madragona. Hádá se, že má knedla kosti (o hloupém). Mor. Rgl. Kněhyrada, y, f., Minerva, zastr. Veleš. Kněmoc (knyemocz), e, m., praesul. Pršp. 39. 76. Kněz Knězové. Gb. Ml. II. 62. 6. V pl. také dle Znamení. D. Lhrg. 168., 176. S kně- žími. Bart. 157. Na všecky kněží. Ib. 260 Povstavše dva knyeze; 1 vstachu protiv dvěma knyezoma. Ev. ol. 121., 122. Jedne toliko knezom. bib. mik. Luk. 6. Knězovati = knězem býti. Tam k-val rok. Jir. Ruk. II. 242. Knězovec, vce, m., archimandrita, zastr. Rozk., Pršp. 79. 81. Kněž, i, kněží (kněžjé) = kněží, sacer- dotes. Branieť práva kneži. Št. Kn. š. 84. 22. Protiv kneži ib. 171. 23., 219. 27. Jedni jsú lidé urození, druzí kněžie světská. Ib. 262. 4. Se vší svú knězi. St. (Hk). Kněžacký muž, princeps vir. 14. stol. Jgč. XIV. 1. 15. Kněžinec, nce, m., pontifex, zastr. Rozk., Prsp. 39. 76. Kněžka, y, f. = Hora v Kdýnsku. Rgl. Kněžna, řeka. Vz Ott. VI 49. Kněžní = knihovní.. K. zápis. Půh. V. 47. Kněžovec, vce, m., ciclas, zastr. Rozk. Kněžsko, a, n., poloha u Semil. Mzr. 5. Kněžství, n. = knížectví. K. české. Kar. 113. Kniaho, a, n. = knieža. Slov. Nár. nov. IV. c. 103. Knidr, u, m., loqua. Pršp. 69. 16. Kniha a kniha (knieha. Bibl., Arch. IX. 213., X. 496. a j., Konač. 1507. Lékařské kniehy. Vz D. Gesch. 281. Kníha, jako díra, tedy kněh atd. Kniha, wie einige, schreiben, bleibt unverändert: knihou, knih, knihám atd. D. Lhrg 193.). Knihkupovati = knihkupcem býti. Vchř. Knihomalba = malba v knize. NZ. 11. 375. Knihový. K. literatura (uložená v kni- hách). Ad. Černý.	Knihpísař, e, m., Bücherabschreiber. Vc. Lab. 245. Knihtiskárna. První stálá k. v Praze je od r. 1487. Vz D. Gesch. 207. Knistol, a, ta., acolitus, zastr. Rozk., Pršp. 39. 61. Knittl K., hud. spis. nar. 1853. Kníže, nyní v řeči lidu obyč. m. Vz Gb. Ml. II. 67. — K. Fr. Max, hud. sklad. 1784.-1840. Vz Srb 114. Knižník, a, m. = černokněžník. Knižný magacin = knihkupectví. Slov. Vz Czm. 111. Knoblunk, u, m. = čásť rour vodáren- skych v 16. stol. Wtr. Obr. I. 530. Knoflaj, e, m = veliký knoflík. Val. Slavč. 66. Knoflík bez ucha = peníz. U Rokyc. Knošiti. Zvalili ho na trávu, tentušili, Ml. Slov. Phľd. X. 14. Knotel, tlu, m. = knot. Mor. Rgl. Knotina, y, f., licnus, zastr Pršp. 84. 9. Knotiště, ě, n. = cár, onuce. 1536. Hrš. exc. Kňour, u, m. = samorostlé sříbro. Kv. 1884. 117. Kňoura, vz Rozkňouraný (dod.). -ko. Cf. Gb. Ml. I. 62. Kob. Vida, že mu nejde po kobě. Jdš. v. 68. Koba = havran, krkavec. Ezp. 814 , Bhm. Fl., Pršp. 11. Kobanec, nce, m., convolvulus arvensis, svlačec. Slov. Rr. Sb. Kobař = bosák. Kmd. 94. Kobčuha = korčuha. Slov. Kobelec, lce, m. = krovec u kamen. U Křimic. Hra. Kobeltovať čím = lomcovati. Mor. Vhl. Koběna, y, f., barliates, zastr. Rozk., Pršp. 12. 60. Kobez, bzu, m., nageum, Pršp. 68 69., nabulum. Bhm. Fl. 883, Kobirastev, stve, f., zelentides, zastr. Rozk. Pršp. 11. 51.: kobirastel. Kobka = krámec Wtr. Obr. II. 269. Kobler Mich. Tf. Mtc. 54. Kobliha Cf Zbrt. 20., 23., 42. Dobrá hospodyně když smaží koblihy, první nedá nikomu snísti, ostatní by pily mnoho másla. Mtc. 1892. 194. Koblihovice, smyšlené jm. Karnaval z K-vic. Výb. II. 1623. Koblihovský. K. poustka v Semil. Mzr. 5. Kobližkový. K. pečivo. Rgl. Kobolt, m, gitulinus, zastr. Rozk., Pršp. 42. 53. Cf. Mách. 103, 133. Koboz, vz Kobos, Srb 183. Také Kobza (nabulum). Kobr, u, m. = pohlavek. Dal mu kobra. Us. v Praze. Rgl. — K., knihtiskař. Tf. Mtc 291. Kobyla. Nechce se k-le z pastvy. Arch. XI 473. — K. = stará husa. Us. Flš. Kobylé pole. Výb. 1. 976, 980. Kubylečna, locustus. Pršp. 16. 74. Kobylí hlava, os. jm. Wtr. Obr. I. 84. Kobzinka, y, f. = bezový květ. Mor. Brt, D. 315.