1296

Kolec = kolmaha.

Kolečnický cech, řád. Wtr. Obr. II. 415.
Vz násl.

Kulečník, a, m., dělník pracující koleč-
kem, jenž rozvážel věci po městě v kolečku.
Wtr. Obr. II. 415.

Koleda. Cf. Zbrt. 285, Mách. 189., 200.
— K. = žvanice, marné klevety, rozprávky
(poněvadž písně kolední bývají marné ba-
rachty o domnělých svatých a nejistých
historiích). Zbrt. 264. — K., os. jm. Vz Ci-
kada, Ott. V. 365.

Kolední píseň. Vz Koleda. K. hry jiho-
české. Vz NZ. 1893. 521.

Koledový zpěv. Hnoj. 76.

Koleiat = kollegiat. Mus. 1886. 514.

Kolej. Hádanka: Dvě panny leží, čtyři
po nich běží; kdyby ty dvě vstaly, do
nebe by se dostaly. (Koleje — kola). Brt
Dt. 157.

Kolejář, e, m., Oberbauarbeiter, m. Tch.
1889. 38.

Kolejičí = kolejní. K. cestinka. Zbrt.

282.

Kolejnice. Výroba k-nic v Čech. Vz

Ott. VI. 159.

Kolejník, u, m. = kolejní hřeb, Schienen-
nagel. Tch. 1889. 38. — K, genula, zastr.
Pršp. 49. 45.

Kolek minci = ráz. Črm. 8. Téhož kolku
dva kusy stříbrné. Mus. 1889. 23. Je to
denar kolku dosti jemně provedeného. Arch
pam. 1887. 202.

Kolem. Cf. Gb. Ml. II. 137.

Koleň, ě, f., u harmonia. Al. Lhotka 3.

Koleniš, e, m., genilentus, zastr. Veleš.

Kolenky, pl., f. = kalhoty po kolena.
Váňa.

Kolenní rejstřík u harmonia. Cf. Kolen
Al. Lhota. 34.

Kolešovský Zikm., hud. sklad., 1817.
až 1868. Vz Srb 114.

Kolevá = kolem. Dol. Brtch.

Kolevník, m., cantarius, zastr. Veleš.

Koli = někdy. Ež jej i s matkú ohladáš,
jakž ty koli sama žádáš. Kat. 628. Tento
cný muž ostav koli s Kateřinú sám jediný.
Ib. 452. Dle výkladu v List. fil. 1891. 65.
= někdy.

Koliat, a, m. = koleiat (2. dod.). Jste
vy těch mistrů k-tů. Sdl. Hr. VII. 203.

Koliba. Vz popis v Mus. 1889. 355. —
K. = bouda hlídače polního. Val. Rgl.

Kolibanka, y, f. = kotlina při říčce
Desné u Budislavě. NZ. I. 484.

Kolíbka. Zakládá-li n. maže-li n. sypá-li
kdo koláče řadou a vynechá-li některý, ří-
kají, že udělal k-ku, že bude kolíbati. Nov.

Kolidin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 225.

Koliha, vz Hvízdač, Hvízdák, Brm. II.
3. 342.

Kolík, u, m. = sirka. Brt. D. 265.

Kolika, enteralgia.

Kolikonácte. Kolem krku k. perníkových
růženců. Prss. Gazd.

Kolinga. Cf. Brm. II. 2. 646. nn.

Kolínský (Colinius) Jan. Vz Mus. 1890.
578.

Kolísati v dialektech. Listy fil. 1892.
364. K. se v úmyslech. Us.

Kolísko, a, n. = obecní pečeť. U Stu-
dené. Vlchř. — K. = tištěné kolo. Má šátek
s k-ky. Ib. — K. = koliště, Glacis.

Koliš, e, m., Vagabund. Vondrák.

Koliti = zápasiti. Bruncv. Kron. K.
místo kláti je i v strbulh. a v jihoslovan.
Ošťádal v progr. klat. gymn. za r. 1889.
10. Tedy slovo šp. vymaž.

Kolkosklad, u, m., Stempelmagazin.

Kolký = mnohý. K. si do času nemože
masa kupiť. Mor. Vhl.

Kollektivism-us, u, m. Dhnl. exc.

Kollin z Choteřiny. Vz Mus. 1888. 461.

Kolměchýřový, pericysticus K. hlíza.

Kolmíza, y, f., perilympha.

Kolný. Kolná písta. Půh. V. 162.

Kolo. Jsem rád, že se má kola jen tak
tak točí (že se mi obstojně vede). Šml. K.
váhové či divoké (setrvační). Kod. Úv. 44.
Kdo kola u vozu maže, dále jede. Poličan-
ský. Hra na čarodějnické kolo. Vz Brt. Dt.
183. Cf. Koleje (nahoře)) — K. Na celé k.
zívati. Us. Fč. — K. = prostředek. Vítáme
vás v kole našich spolupracovníkov Orl. VI.
116. — K. = čepec žen chodských. Rnd.
166. — K. = souhvězdí. Cf. Mách. 60. —
K. na zločince. Lámání kolem. Vz Wtr.
Obr. II. 868. — K. = shromáždění. K. =
schůze bratrstva vinařského. Wtr. Obr. II.
368

Koloděj, plada, houba. Pršp. 34. 39.

Koloderový. K barva. Wtr. Obr. I. 572.

Kolopud, u, m. = velociped. Rgl.

Kolostralní mléko = mlezivo. KP. V.
225.

Kolotavý. Vše bylo k-vo (točilo se se
mnou). Č. Kn. š. 323.

Koloví, n. = koly. Exc. Flš.

Kolovoda, y, m. = předtanečník. Klř.
26. Cf. Kolo.

z Kolovrat. Arch. VIII. 709., VIII. 593.
Hanuš K. Výb. II. 308. Petr. K. Výb. I.
1050.

Kolovrátek. Cf. Moták.

Kolovrátkovati. Na jeden a týž nápěv
přerozmanité písně k. Brt.

Kolovratní samostříl. Výb. II. 1115.

Kolový tanec (do kola). Us. Hrb. K.
stavby, Pfahlbauten.

Koloxylin, u, m., v lučbě. Vz Rm. I.
577.

Kolozubec, bce, m. = kůl se zuby (ko-
líky) po straně vyčnívajícími, na něž se na
poli napichuje obilí. Ostrévky na seno,
jetel a p. mají po stranách větší kolíky.
Val. Vck.

Kolpík. Cf. Brm. II. 3 354.

Kolprůduškový, peribronchialis.

Kolský Mlýn u Kamenných Žehrovic.

Kolsvět, u, m., machina, zastr. Pršp.
7. 50.

Koltepenní. Zánět vaziva k-ho, Periar-
teriitis.

Koltoun, koltún. Cf. Zbrt. 201., 281.,
Skřítek (dod.). Ve Slez. i vylkodlak (plica
polonica). Mtc. XV. 189. Poněvadž je k.
paskudný (mlsný), tedy k. také = lasko-
miny. Mám velkého k-na na koláč. Ib.

Kolvě (kolwye), nasta, zastr. Bhm. Fl.
606.



	1296

	Kolec = kolmaha. Kolečnický cech, řád. Wtr. Obr. II. 415. Vz násl. Kulečník, a, m., dělník pracující koleč- kem, jenž rozvážel věci po městě v kolečku. Wtr. Obr. II. 415. Koleda. Cf. Zbrt. 285, Mách. 189., 200. — K. = žvanice, marné klevety, rozprávky (poněvadž písně kolední bývají marné ba- rachty o domnělých svatých a nejistých historiích). Zbrt. 264. — K., os. jm. Vz Ci- kada, Ott. V. 365. Kolední píseň. Vz Koleda. K. hry jiho- české. Vz NZ. 1893. 521. Koledový zpěv. Hnoj. 76. Koleiat = kollegiat. Mus. 1886. 514. Kolej. Hádanka: Dvě panny leží, čtyři po nich běží; kdyby ty dvě vstaly, do nebe by se dostaly. (Koleje — kola). Brt Dt. 157. Kolejář, e, m., Oberbauarbeiter, m. Tch. 1889. 38. Kolejičí = kolejní. K. cestinka. Zbrt. 282. Kolejnice. Výroba k-nic v Čech. Vz Ott. VI. 159. Kolejník, u, m. = kolejní hřeb, Schienen- nagel. Tch. 1889. 38. — K, genula, zastr. Pršp. 49. 45. Kolek minci = ráz. Črm. 8. Téhož kolku dva kusy stříbrné. Mus. 1889. 23. Je to denar kolku dosti jemně provedeného. Arch pam. 1887. 202. Kolem. Cf. Gb. Ml. II. 137. Koleň, ě, f., u harmonia. Al. Lhotka 3. Koleniš, e, m., genilentus, zastr. Veleš. Kolenky, pl., f. = kalhoty po kolena. Váňa. Kolenní rejstřík u harmonia. Cf. Kolen Al. Lhota. 34. Kolešovský Zikm., hud. sklad., 1817. až 1868. Vz Srb 114. Kolevá = kolem. Dol. Brtch. Kolevník, m., cantarius, zastr. Veleš. Koli = někdy. Ež jej i s matkú ohladáš, jakž ty koli sama žádáš. Kat. 628. Tento cný muž ostav koli s Kateřinú sám jediný. Ib. 452. Dle výkladu v List. fil. 1891. 65. = někdy. Koliat, a, m. = koleiat (2. dod.). Jste vy těch mistrů k-tů. Sdl. Hr. VII. 203. Koliba. Vz popis v Mus. 1889. 355. — K. = bouda hlídače polního. Val. Rgl. Kolibanka, y, f. = kotlina při říčce Desné u Budislavě. NZ. I. 484. Kolíbka. Zakládá-li n. maže-li n. sypá-li kdo koláče řadou a vynechá-li některý, ří- kají, že udělal k-ku, že bude kolíbati. Nov. Kolidin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II. 225. Koliha, vz Hvízdač, Hvízdák, Brm. II. 3. 342. Kolík, u, m. = sirka. Brt. D. 265. Kolika, enteralgia. Kolikonácte. Kolem krku k. perníkových růženců. Prss. Gazd. Kolinga. Cf. Brm. II. 2. 646. nn. Kolínský (Colinius) Jan. Vz Mus. 1890. 578. Kolísati v dialektech. Listy fil. 1892. 364. K. se v úmyslech. Us.	Kolísko, a, n. = obecní pečeť. U Stu- dené. Vlchř. — K. = tištěné kolo. Má šátek s k-ky. Ib. — K. = koliště, Glacis. Koliš, e, m., Vagabund. Vondrák. Koliti = zápasiti. Bruncv. Kron. K. místo kláti je i v strbulh. a v jihoslovan. Ošťádal v progr. klat. gymn. za r. 1889. 10. Tedy slovo šp. vymaž. Kolkosklad, u, m., Stempelmagazin. Kolký = mnohý. K. si do času nemože masa kupiť. Mor. Vhl. Kollektivism-us, u, m. Dhnl. exc. Kollin z Choteřiny. Vz Mus. 1888. 461. Kolměchýřový, pericysticus K. hlíza. Kolmíza, y, f., perilympha. Kolný. Kolná písta. Půh. V. 162. Kolo. Jsem rád, že se má kola jen tak tak točí (že se mi obstojně vede). Šml. K. váhové či divoké (setrvační). Kod. Úv. 44. Kdo kola u vozu maže, dále jede. Poličan- ský. Hra na čarodějnické kolo. Vz Brt. Dt. 183. Cf. Koleje (nahoře)) — K. Na celé k. zívati. Us. Fč. — K. = prostředek. Vítáme vás v kole našich spolupracovníkov Orl. VI. 116. — K. = čepec žen chodských. Rnd. 166. — K. = souhvězdí. Cf. Mách. 60. — K. na zločince. Lámání kolem. Vz Wtr. Obr. II. 868. — K. = shromáždění. K. = schůze bratrstva vinařského. Wtr. Obr. II. 368 Koloděj, plada, houba. Pršp. 34. 39. Koloderový. K barva. Wtr. Obr. I. 572. Kolopud, u, m. = velociped. Rgl. Kolostralní mléko = mlezivo. KP. V. 225. Kolotavý. Vše bylo k-vo (točilo se se mnou). Č. Kn. š. 323. Koloví, n. = koly. Exc. Flš. Kolovoda, y, m. = předtanečník. Klř. 26. Cf. Kolo. z Kolovrat. Arch. VIII. 709., VIII. 593. Hanuš K. Výb. II. 308. Petr. K. Výb. I. 1050. Kolovrátek. Cf. Moták. Kolovrátkovati. Na jeden a týž nápěv přerozmanité písně k. Brt. Kolovratní samostříl. Výb. II. 1115. Kolový tanec (do kola). Us. Hrb. K. stavby, Pfahlbauten. Koloxylin, u, m., v lučbě. Vz Rm. I. 577. Kolozubec, bce, m. = kůl se zuby (ko- líky) po straně vyčnívajícími, na něž se na poli napichuje obilí. Ostrévky na seno, jetel a p. mají po stranách větší kolíky. Val. Vck. Kolpík. Cf. Brm. II. 3 354. Kolprůduškový, peribronchialis. Kolský Mlýn u Kamenných Žehrovic. Kolsvět, u, m., machina, zastr. Pršp. 7. 50. Koltepenní. Zánět vaziva k-ho, Periar- teriitis. Koltoun, koltún. Cf. Zbrt. 201., 281., Skřítek (dod.). Ve Slez. i vylkodlak (plica polonica). Mtc. XV. 189. Poněvadž je k. paskudný (mlsný), tedy k. také = lasko- miny. Mám velkého k-na na koláč. Ib. Kolvě (kolwye), nasta, zastr. Bhm. Fl. 606.