1299

Kopřidlník, u, m., fumica. Pršp. 30. 33.
Rj : Kopilník.

Kopřiva mrtvá = krtičník hliznatý, scro-
phularia nodosa. Skar. Cf o k. Mách 66.
Pověry o k-vách. Vz Mtc. XVI. 91.

Kopřivka = druh kachny, Mittelente,
f. Šír. Pt. — K., Urticaria. K. balsamová,
u. balsamica, barvivová, u. pigmentosa, bílá,
u. alba, brdečkovatá, u. papulosa, červená,
u rubra, čivová, u. neuritica, hlívatá, u
tuberosa, horečková, u. febrilis, jednoduchá,
u. simplex, krvavá, u. haemorrhagica, mí-
jitelná, u. evanida, z otravy, u. toxica, po-
časná, u. chronica, podkožní, u. subcutanea,
pokrmová, z pokrmu, u. ex ingestis, por-
culánová, u. porcellanea, puchýřkovitá, u
bullosa, slitá, u. conferta, spáleninová, u.
urens, se střídavkou, u intermittens, trvalá,
u. perstans, umělá, u. factitia, uzlíkovitá,
u. nodosa. Ktt. exc.

Kopřivkový, urticarius.

Koprka, vz Koperka (2. dod.) Pršp. 29.
12.

Kopt. Koptem na zeleno malovať. U
Rychn. Vk.

Kopytník, a, m. = kopytář. Tk. VIII.
393.

Korábníček, čka, m. = šoupálek obec.,
pták. U Vamberka. Šír. Pt.

Koral. Pl. k-ly a k-le. Gb. Ml. I. 78. —
Cf. Brm. IV. 2. 499.

Koralin, u, m, v lučbě. Vz Rm. II.
249.

Kořalka slazená Vz KP. V. 596. nn.,
Mách. 167, 168. Důchody z k-ky od 16
stol. v Čech Vz Wtr. Obr. II. 501.

Koranda Mik Arch. VII. 672. — K.
Václ. Cf. Mus. 1891. 152.

Korba = prsní kosť. Jič. NZ. I. 373.

Korbáčik, u, m., zdrobn. korbáč. Slov.
Němc. VII. 113.

Korbel. Přijímá z korbele (o opilci). Bart.
254 — K. na svíčičky v kostele. 16. stol.
Wtr Obr. 1. 451. Cf. Mus. 1893. 49.

Korcový tvar nádoby. NZ. I. 46

Korčák, u, m , ciatus. Pršp. 74. K., kord.
Mus. 1893. 73

Korče, e, n., maretas, zastr. Veleš.

Korček, demarus, Pršp. 10. 27., fundibila.
Ib. 73 14.

Korčenie, n. = lis. B. mik. Sir. 28. 13.

Kord. Jiní v opilství kordy sobě dělají
(vzdory?) Tom. Bavorovský.

Korda. Držeti někoho v kordě (na uzdě).
Us.

Kordulář pozlatitý. Wtr. Obr. II. 811.,
Mus. 1893. 73. (kord).

Korec, míra. 1254. Reg. II. 1474.

Korec = korec, uter. Ž. kl. 32. 7. Sto
kořcóv pšenice. Ev. víd. 60. (V Ev. ol.
287 : Sto mtóv ).

Kořečník, a, m, cadifex, zastr. Veleš.

Kořen černý, syphytum offic., rostl. Mtc.
1891. 93. — K. a počátek nevolí. Bart. 15.

Koření : Hřebíček, muškátový květ, pepř,
paprika, skořice, šafrán, zázvor atd. Vz
KP. VI. 368 nn., 489.

Kořenně. Vše z Adama k. béře. Chč.
m. s. III. 21.

Kořenný. K. matka boží. Cf. Zbrt. 161.

Kořenský Jos., řed. měšťan. školy dívčí
na Smíchově, spis. a cestov.

Korindin, u, m., v lučbě. Vz Rm. II.
226.

Kořínek Jos. prof. † ¹⁴/₈ 1892.

Kořiti se ze svých hříchův. Pož. 401.

Korkar, u, m. Czm. 128

Korkový. K. kyselina, aldehyd. Rm. I.
517 , 518.

Kormoran. Cf. Brm. II. 3 626. nn.

Kormový. K. stěžeň. Us. Cf. Korma.

Kornout. Kouřil kornoutky (kouře dý-
mem je dělal). Jar. 63

Kornyfl. Cf Zbrt. 203

Korohybný, corticomotorisch.

Korona = koruna.

Koroník, m., gracapullus, zastr. Rozk.

Koronovati = korunovati. Jin.

Koroptev. Cf. Brm. II. 3. 102. K. po-
čítá ustavičně: ,Šty-ři, šty-ři, šty-ři´ snad
nevědouc ani sama co. Brt. Dt. 59.

Koroptvář, e, m. = luňák malý, ostříš.
Šír Pt.

Korosvalový, corticomuscularis.

Korouhev Již jim k. klesala (sláva jejich
mizela). Bart. 286.

Korovnice, chermes, brouk. Brm. IV.
659. nn.

Korovrátek = kolovrátek. Dol. Brtch.

Korozře, koloře, pl., f, degerentina, zastr.
Rozk.

Korpan, u, m. = pec, v níž ruda se ta-
vila. Arch. XII. 430.

Korporale, e, n. = bílý ubrousek, na
nějž se při mši tělo páně klade. Špcht. 11.

Korporalnice, e, f. = bursa, roucho ko-
stelní u kalichu Wtr. Obr. I. 464.

Korrent, u, m. = písmo německé. Cf.

Švabach.

Kortukal z fr. vertugarde, vertugale,
sukně. Ort. VI. 449.

Korúhev. Mill. 54, 102.

Koruna. Když se hlava zachová, totižto
k. česká, že také údové pod časem snáze
k té k-ně připojeni budú. Arch. X 303. —
K. stříbrná = peníz, 50 kr. Od r. 1892.

Korunáč holub Vz Brm II. 2. 707.

Korunování. Řad k. krále českého. Vz
Výb. I. 575 nn.

Kory svinské slaviti = hody. O maso-
pustě bije se nejvíc prasat a tu se slaví
sviňské kory. Němc.

Korjdoun = korydon. Ty k-ne! 1586.

Korýtnice, lintipa. Pršp. 67. 45.

Koryto = rakev. Kněží jeho oblekše ve
zlú albu a vloživše v k. Výb. II. 263. —
Let 484.

Kos pták. Cf. Brm. II. 2. 155., 159., 178.
— K. = chytrák. Vy jste přece k., ale
bez žlutého zobáku. U Rychn.

Kosa. Vz Hrabice. Její části: kosisko,
zákovka, rožénky. Mor. Vhl. Tomu se vždy
jako k kamenu vyhýbal. Bart. 302. — K.
= souhvězdí. Cf. Mách. 61.

Kosačka, y, f., orca, Schwertfisch, Buts-
kopt, m., delfín. Vz Brm. I. 3. 726.

Kosčan, psidia. Pršp. 34. 20.

Kosiba, y, f. = palice (= hůl), oznak
rychtářův. Slov. Němc.