1302

Kráčeti v dialektech. Vz List. fil. 1892.

287.

Kračík pták Cf. Brm. II 2. 437.

Kračún, více na vých. Slovensku Arch.
Jag. XI. 624. Cf. Mách. 188.―189.

Kradílek, lka, m. = zloděj. Us. Rgl.

Krahulák, a, m. = krahujec. Šír. Pt.

Krahulík, a, m. = vrch v Písecku.

Kraj, regio, kráj, margo. List. fil. 1891
56. Svůj kraj (zemi) třebas haňme, ale
braňme. Brt. exc. Rozdělení Čech na kraje.
Vz Ott. VI 249 nn.

Krajačka, y, f. = krajáč U Strakon.

Krajčevna, sartorium. Pršp. 91 8.

Kraječ, jenž přisluhoval stolu. Kar. 15.

Krájeti v dialektech Vz Listy fil. 1892.
287.

Krajíc. Bude míti spíše krajíc nežli celý
bochník = všecko rozdá. U Kr. Hradce.
Kšť.

Krajíček. K-čky z buchet nakrájené,
v troubě usušené, mlékem spařené, skořicí
a cukrem posypané a omaštěně. U Č. Brodu.
NZ. I. 263.

Krajíčkovati = žebrati. U Krasna. Vck.,
Brt.

Krajinohubný, landverderbend Pohl.

Krajnický potok v Písecku.

Krajský. K. zřízení v Čech. Seps dr.
Boh. Rieger. V Praze 1889. — Cf. Ott VI.
510., 531

Krákati v dialekt. Vz Listy fil. 1892
367. Havran o svou loupež kráče. Č. Kn.
š 351.

Krakolec. Podsebití na k-cích visutá.
Wtr. Obr. I. 218

Krákora = kočka, borová šiška. Domžl.
Šb.

Krákorati v dialektech Vz Listy fil.
1892. 361.

Krakov, hrad Krokův u Zbečna. Mus.
1892. 269

Král lučištníků, ptačí, kohoutí. Krále
stavěti, s králem choditi Vz Zbrt. 285.
Jízda králův o letnicích. Vz NZ. II. 105.
nn. Tři krále. Zbrt. 291., NZ I. 502., 600.,
Světz. 1883. 260. — K. = markrabě. Mtc.
XV. 273. — K. = ryzí kov, který při ta-
vení od jinorodých částí se odlučuje. Arch.
XII. 431. — K. Jan, hud., nar 1823. Vz
Srb. 169

Králevnička, y, f., lilia regis. Hank. Sb.
283., 307

Králevrah Wtr. Obr II. 868

Králevý. K. sieň Výb. I. 576

Kralický pravopis. Gb. Ml. II. 219.

Kralíče, také = malé, zakrnělé, naposled
zrozené prasátko. U Kr. Hrad. Kšť.

Králíček pták. Cf. Brm. II. 2 220

Králka, y, f. = vrch u Kroučové.

Králna, y, f., rexa. Pršp. 76. 4.

Kralovati Oni jsú k-li, ale ne ode mne
Krnd. 78. Skrze tu múdrost králové kra-
lují. Lobk. 81. Jakož jest kraloval hřiech
v smrť. Chč. m s. III. 1., 2.

Královédvorský rukopis Cf. Rukopis
(dod ), Pastrnek's Slavistische Bibliographie.
1892. str. 245. Supplementband zu Jgć.
Archiv, čas. ,Čech' z posl. doby.

Královna česká. Vz Ott. VI. 545. — K =

bob tmavý, červeně kropenatý. Us. Flš.

Královničky v národním plesu v Olom.
Popis vz v Nár. list. 1889. č. 15. (hl. list).

Královský. K. studánka v Semil. K.
moc v Čech., vz Ott. VI. 491., 521., soud,
Ib 504 , komora. Ib. 506.

Králový. K střevíce, důstojenstvie. Výb.
I. 575., 594.

Krám. Neotvírejte krám teprv potom,
až přijde kupec. U Rychn.

Kramář. Cf. Ležák (2. dod.).— K., der
Streitsüchtige. Vondrák.

Kramárnica, e, f. = krámská bouda.
Slov. Zátur.

Kramerius V. M. Vz Mus. 1888. 469

Kramola, seditio. 13 stol. D. Gesch.
120.

Krámovati = kramařiti, přebírati se
v něčem. Rais 35. Cf Stabarcovati (dod ).

Krampus, a, m. = panák ze švestek
(k vánočnímu stromku). U Brna. Rgl.

Kranečník, a, m., sertarius, zastr. Veleš.

Kraniometrie, e, f. Ndr. Lub.

Kranoh, a, m., dispas, serpens? Pršp.
III. 21.

Křanúti (křahnúti), rigere. Ž. kl. Ex. 15.
15.

Křap, u, m. Šla na k. (pokřápnout si,
na klep). Us Fč.

Krapa, y, f., pazita, zastr. Rozk.

Krapadlíčko, a, n. Nár. listy 1892 č.
347. odp.

Krápěnka, y, f., = krapka.

Krupka = kaňka Zl. Jg. 229.

Křapka = sešlá, scvrklá ženská. Lib.
NZ. 1. 455.

Krapl, e, f., folica, zastr. Rozk.

Kraplovati = šukati.

Krása. Známky krásy Jg Slnosť 62.
Krasou jsem přioděl jen co mizí, vece Bůh.
Č. Kn. š. 316. K. miluje světlo, rozum, mhu;
K. je ze všech stran krásná Rub. Cf. Hš.
Št. 286. — K, y, m., os. jm. Arch. VII.
607.

Kraseka, y, f. vrch v Písecku.

Krásivý, Schönheits-. K. prostředek

Kraska (kitta) pták Cf. Brm. 11. 2 507.

Kraskovatý, kraskovitý = kučeratý, ge-
schnörkelt. NZ.

Krasl Jan. Vz Mus. 1892. 338

Kraslice. Vz Zbrt. 286.. NZ. I. 596., III.
480.

Kraslicový ornament. NZ. II. 170.

Krásnička, y, f. = krasavice. Arn 629.,
655.

Krásnohorská Eliška. Vz Pechová (dod ),
S. N., Ott VI. 313.

Krásný Krásné, jak jen může být. Dvor.
Co krásné, milé zdá se jen. Vrch. F. II.
131 — več: v tvář. Výb. I. 444.

Krasomil, a, m., Liebhaber des Schönen.
Č. Sbr. sp. II. 49.

Krasořečník, a, m., Schönredner, m. —
K, u, m , kniha. Rgl.

Krasořečnictví. Čch. Pestr. c. II. 17.

Krásotka, y, f. = krasavice. Jar. 96.

Krasověda. Cf. Hš. Št. 81. Předml.

Krasovědecky, aesthetisch. K. vzdělaný.
Hvlč. I. 186.