1303

Krassí v dodatcích oprav v: krasší.

Křástal, u, m. = lámanec, placka. U
Volduch.

Krásti v dialektech. Vz Listy fil. 1892.
107.

Kráší = krásnější. Ev. ol. 58. (Jir Mor.
44.).

Krášlat, u, m., ornatus. Pršp. 84. 4.

Krášliti = konejšiti. U Vel. Postřelm.
Krmela.

Krašovitý. K. skála. O. Mokrý.

Křášteł = chřástel. Dol. Brtch.

Krát, vice. Mill. 14. Vz Jir. Mor. 44.

Kráť = krájeti. Mor. Brt. D. 83.

Kratčiště, ě, n. Udeřil ji k-štěm do
hlavy. Wtr. Obr. II. 152.

Kratenník, a, m., bragmanus Pršp. 12.
81.

Kratič, bronesca, pták. Pršp. 9. 85.

Krátko. Pravili, že se jim k. od něho
děje (že je zkracuje). Arch. IX. 478.

Krátkodechosť, i, f., Brachymie

Krátkohlavosť, i, f., Brachycephahe, f.

Krátkolbí, n., Brachycephalie.

Krátkolebec, bce, m., brachycephalus.

Krátkolebečný. K. plémě lidské. Vlach.

Krátkolebosť, i, f., vz Krátkohlavosť
(předcház ). Ott. IV. 548.

Krátkoprstí, n., Brachydaktylie, f.

Krátkoprstý, brachydactylus.

Krátkortí, n., brachychelia.

Krátkosť. Že v tom k. od vás mají (že
je zkracujete). Arch. XII. 377.

Krátkouchý. K. prasata (domácí). Vz
KP. VI. 446.

Krátký Mat. Cf. Mus. 1891. 306., 1892.
338.

Kratochvil, akkus. chvil. D. Lhrg. 185.

Kratochvilník, a, m., solaciator, zastr.
Rozk.

Kráva má na rohu vruby, podlé těch
počítají její věk. Us. Fč. Když selka po
dojetá trochu mléka rozlije, tož k. jí utrhne
mléka. Val. Vck. Když krávě nedá do
škopka, ona nedá do hrnka. Us. Brt. K. je
půl živobytí. Us. Z ucha rozbitého hrnce
dělají si děti krávu a jezdí s ní po cestě
Us. Vhl. Cf. o k. Mách. 211., NZ. I. 332.
(pověry).

Kravec, vce, m., cornica, pták? Pršp.
11. 37.

Kravinec. Tam kravince suší a u toho
ohně chleby pekou. Výb. II. 1023.

Kravírna, y, f. = chlév. Rgl.

Kravják, u, m. = vůz pro kravské spře-
žení. Val. Slavč. 6.

Kravský. K. koření = hřebíčky, sto-
kláska, zázvor, pepř. Brt.

Krb. Krby železné, plynové. VzKP. VI.
299

Krbaň, ě, f. = kulatá proutěná koša-
tina na peří. Lib. NZ. I. 547.

Krbel = toul sekáčů. Mor. Vhl.

Krč, cabo, rostl. Pršp. 24. 71.

Krča, e, f, botrus. Ž. kl. CMD. 32.

Krčel, čle, f., nates, zastr. Rozk., Pršp.
19. 38.

Krčemstvo, a, n., tabernatoria, zastr.
Veleš.

Krčgál, u, m. = skrčený, malý (strom
a p.). U mor. Hranic. Rgl.

Krčice, také mor. Hojení jich na Mor.
Vz Mtc XV. 293.

Krčičinek = krtičina. Mor. Brt.

Krčiemka, y, f. = krčmička. Slov. Šd.

Krčmovati. Chč. m. s. I. 20.

Krčoví, carata, Bhm, cuructum, zastr.
Rozk.

Křeč dusivá, Erstickungskrampf, m. —
K., gurgulio. Pršp. 20. 70. Rj.: křeček.

Křebut, osina. Pršp. 11. 34. Rj.: řebut.

Křečiční = krtiční Mor. Brt. K. kopec.

Křehař, e, m. = bukáč veliký, grosse
Rohrdommel. U Kadavé. Šír. Pt.

Křehký jako sklo, jako pejchavka. Us.
Rgl.

Křehlas, a, m., postoluber, vermis. Pršp.
23. 75,

Křehtati, stridere. Ž. kl. 36 42.

Křechař, e, m., mergus, pták. Pršp. 10.
46.

Krejcar v 16. stol., 3 kr. = groši. Wtr.
Obr. II. 451. K.: grej, brk, fuk, hák, mě-
ďák, novák, novej. Us. Je živ na svůj k.
Ten k. mne neudělá bohatým (jím nezbo-
hatnu). Us.

Krejčárkovati = o krejcar žádati (o dě-
tech). U Dušnik.

Krejčí. Gt. pl. krejčí. D. Lhrg. 192. U
Krejčů = u Krejčovic. Ib. Jak lid náš
charakterisuje krejčí. Vz Lum. 1863. II.
976. Jich patron sv. Florentius. Zbrt. 241.
Šil by k., nemá niti; když má niti, nemá
šiti. Us. Brt. — K. Jan. Cf. Slavín, seš.
36. — K Jos., hud. sklad. 1822—1881. Vz
Srb 115.

Krejčík pták. Cf. Brm. II. 2. 246.

Krejzlička, y, f., vz Gejzlička (2. dod.).

Křemenli (!) = křemení. Pohl.

Kremlík, u, m. K. zlatnický. Wtr. Obr.
I. 579.

Křen, unula. Pršp. 48. 30. — K. piva
= volná uhličnatka. Stč. Luň. 9.

Křenec, nce, m., vz Skřenec. U Kyjova.

Křenice, cicer. Pršp. 30. 14.

Kreolin, u, m., desinfekční prostředek.

Kreolinový. K prášek, desinfekční pro-
středek. Us.

Krep, crêpe = jemná řídká tkanina hed-
vábná. Vz Ott. V. 712.

Křepelka. Vz Brm. II. 3. 116. Její mluva.
Vz NZ. 11. 29.

Křepelkový šátek. Mor. a slov. NZ. II.
165. Vz násl.

Křepelovaný. K. nohavice. Mark.

Krepný = blbý. Slov. Phľd. XI. 315.

Krepon, crêpon, látka podobná krepu,
ale hustší, obyč. z vlny, ale i z vlny a hed-
vábí n. ze lnu a vlny. Ott. V. 712

Křepý = křepký Tš.

Křes. Cf. Zbrt. 27.

Kreslířský, Zeichner-. K. literatura. Vz
Ott. VI. 350.

Kresnice. Cf. Zbrt. 127.

Kresanice, pl. = otesky. Slov. Phľd.
XII. 740.

Křesati v dialektech. Vz List. fil. 1892.
365.

Křesavý, kopec v Semil. Mzr. 3.



	1303

	Krassí v dodatcích oprav v: krasší. Křástal, u, m. = lámanec, placka. U Volduch. Krásti v dialektech. Vz Listy fil. 1892. 107. Kráší = krásnější. Ev. ol. 58. (Jir Mor. 44.). Krášlat, u, m., ornatus. Pršp. 84. 4. Krášliti = konejšiti. U Vel. Postřelm. Krmela. Krašovitý. K. skála. O. Mokrý. Křášteł = chřástel. Dol. Brtch. Krát, vice. Mill. 14. Vz Jir. Mor. 44. Kráť = krájeti. Mor. Brt. D. 83. Kratčiště, ě, n. Udeřil ji k-štěm do hlavy. Wtr. Obr. II. 152. Kratenník, a, m., bragmanus Pršp. 12. 81. Kratič, bronesca, pták. Pršp. 9. 85. Krátko. Pravili, že se jim k. od něho děje (že je zkracuje). Arch. IX. 478. Krátkodechosť, i, f., Brachymie Krátkohlavosť, i, f., Brachycephahe, f. Krátkolbí, n., Brachycephalie. Krátkolebec, bce, m., brachycephalus. Krátkolebečný. K. plémě lidské. Vlach. Krátkolebosť, i, f., vz Krátkohlavosť (předcház ). Ott. IV. 548. Krátkoprstí, n., Brachydaktylie, f. Krátkoprstý, brachydactylus. Krátkortí, n., brachychelia. Krátkosť. Že v tom k. od vás mají (že je zkracujete). Arch. XII. 377. Krátkouchý. K. prasata (domácí). Vz KP. VI. 446. Krátký Mat. Cf. Mus. 1891. 306., 1892. 338. Kratochvil, akkus. chvil. D. Lhrg. 185. Kratochvilník, a, m., solaciator, zastr. Rozk. Kráva má na rohu vruby, podlé těch počítají její věk. Us. Fč. Když selka po dojetá trochu mléka rozlije, tož k. jí utrhne mléka. Val. Vck. Když krávě nedá do škopka, ona nedá do hrnka. Us. Brt. K. je půl živobytí. Us. Z ucha rozbitého hrnce dělají si děti krávu a jezdí s ní po cestě Us. Vhl. Cf. o k. Mách. 211., NZ. I. 332. (pověry). Kravec, vce, m., cornica, pták? Pršp. 11. 37. Kravinec. Tam kravince suší a u toho ohně chleby pekou. Výb. II. 1023. Kravírna, y, f. = chlév. Rgl. Kravják, u, m. = vůz pro kravské spře- žení. Val. Slavč. 6. Kravský. K. koření = hřebíčky, sto- kláska, zázvor, pepř. Brt. Krb. Krby železné, plynové. VzKP. VI. 299 Krbaň, ě, f. = kulatá proutěná koša- tina na peří. Lib. NZ. I. 547. Krbel = toul sekáčů. Mor. Vhl. Krč, cabo, rostl. Pršp. 24. 71. Krča, e, f, botrus. Ž. kl. CMD. 32. Krčel, čle, f., nates, zastr. Rozk., Pršp. 19. 38. Krčemstvo, a, n., tabernatoria, zastr. Veleš.	Krčgál, u, m. = skrčený, malý (strom a p.). U mor. Hranic. Rgl. Krčice, také mor. Hojení jich na Mor. Vz Mtc XV. 293. Krčičinek = krtičina. Mor. Brt. Krčiemka, y, f. = krčmička. Slov. Šd. Krčmovati. Chč. m. s. I. 20. Krčoví, carata, Bhm, cuructum, zastr. Rozk. Křeč dusivá, Erstickungskrampf, m. — K., gurgulio. Pršp. 20. 70. Rj.: křeček. Křebut, osina. Pršp. 11. 34. Rj.: řebut. Křečiční = krtiční Mor. Brt. K. kopec. Křehař, e, m. = bukáč veliký, grosse Rohrdommel. U Kadavé. Šír. Pt. Křehký jako sklo, jako pejchavka. Us. Rgl. Křehlas, a, m., postoluber, vermis. Pršp. 23. 75, Křehtati, stridere. Ž. kl. 36 42. Křechař, e, m., mergus, pták. Pršp. 10. 46. Krejcar v 16. stol., 3 kr. = groši. Wtr. Obr. II. 451. K.: grej, brk, fuk, hák, mě- ďák, novák, novej. Us. Je živ na svůj k. Ten k. mne neudělá bohatým (jím nezbo- hatnu). Us. Krejčárkovati = o krejcar žádati (o dě- tech). U Dušnik. Krejčí. Gt. pl. krejčí. D. Lhrg. 192. U Krejčů = u Krejčovic. Ib. Jak lid náš charakterisuje krejčí. Vz Lum. 1863. II. 976. Jich patron sv. Florentius. Zbrt. 241. Šil by k., nemá niti; když má niti, nemá šiti. Us. Brt. — K. Jan. Cf. Slavín, seš. 36. — K Jos., hud. sklad. 1822—1881. Vz Srb 115. Krejčík pták. Cf. Brm. II. 2. 246. Krejzlička, y, f., vz Gejzlička (2. dod.). Křemenli (!) = křemení. Pohl. Kremlík, u, m. K. zlatnický. Wtr. Obr. I. 579. Křen, unula. Pršp. 48. 30. — K. piva = volná uhličnatka. Stč. Luň. 9. Křenec, nce, m., vz Skřenec. U Kyjova. Křenice, cicer. Pršp. 30. 14. Kreolin, u, m., desinfekční prostředek. Kreolinový. K prášek, desinfekční pro- středek. Us. Krep, crêpe = jemná řídká tkanina hed- vábná. Vz Ott. V. 712. Křepelka. Vz Brm. II. 3. 116. Její mluva. Vz NZ. 11. 29. Křepelkový šátek. Mor. a slov. NZ. II. 165. Vz násl. Křepelovaný. K. nohavice. Mark. Krepný = blbý. Slov. Phľd. XI. 315. Krepon, crêpon, látka podobná krepu, ale hustší, obyč. z vlny, ale i z vlny a hed- vábí n. ze lnu a vlny. Ott. V. 712 Křepý = křepký Tš. Křes. Cf. Zbrt. 27. Kreslířský, Zeichner-. K. literatura. Vz Ott. VI. 350. Kresnice. Cf. Zbrt. 127. Kresanice, pl. = otesky. Slov. Phľd. XII. 740. Křesati v dialektech. Vz List. fil. 1892. 365. Křesavý, kopec v Semil. Mzr. 3.