1304

Kreska, y, f = čárka. Sš.

Křest svatý. Ev. ol. 29.

Křesťan. Žid je žid, aby šidil lid, kře-
sťan, aby židy trestal. U Kdýně. Rgl.

Křesťanka. Výb. I. 305

Křešický rybník u Kopidlna. Vchř.

Křetínka, přítok Svitavy. Ott. VI. 88. b.

Krev. Cf. KP. VI. 458. Pouštění krve
na Mor. Vz Mtc. XV. 297. A budete oba
jedné krve. Ev. víd. 80.

Krevný písař zapisoval v mučírnách vý-
povědi a kšafty mučených do smolné či
černé knihy. Wtr. Obr. II. 755. Psával věci
týkající se těžkého žaláře, hrdelních pokut,
práva útrpného. 1b. 13.

Kriačina, y, f., Gestrüpp, n. Slov. Phľd.
X. 9.

Kříb = z pařezu vyrostlé obnože; keř.
Val. Slavč. 10. Hlava jako k. (rozdrchaná).
Mor. Vhl.

Kříbák a, m. = kdo bydlí v kříbě
(v křoví). Mor. Vhl.

Křibek, bku, m., polní trať v Semil.
Mzr. 99.

Křiby, pl., m , polní trať v Semil. Mzr
99.

Křičeti. Každý naň z toho křičel (proto,
že . . .). Arn. 1865. Křičí jako na pastvě,
jako na pohodnici. Us. Rgl.

Křída. Zapsal to černou křídou do ko-
mína. Psáti dvojitou křídou (dluh dvakrát)
Rgl. Hráti na křídu (na dluh) Zbrt. Hry.
23.

Křídlo Peřie jejich křiedl. Mill. 49. —
K. harfě podobné (hud. nástroj). Srb 183.

Křidovač, e, m., Vertuscher, m. Mus.

Krieslo, a, n. = místo na poli vyvýšené.
Slov. Rl. Pr. II. 7

Křikava, y, f.= křiklavá, klevetiva
ženská. Mor. Rgl.

Křikavec, vce, m., pták. Cf. Brm. II. 2.
618.

Kriminologický časopis. Us.

Křín, crinum. Vz Ott. V. 721.

Křinecký Vikt. z Ronova. Výb. II. 1106

Křinice, řeka, vtéká u Žandova do Labe.
Ott. VI 46.

Křip, vz Chřib (vršek). Rais. Vým. 42.

Křípa, saxa, skála, 16. stol. Pršp 6. 22

Křís, cicada. Cf Brm. IV. 640., Ott. V.
350

Křísek, ska, m., cicadula. Ott. V. 350

Křisitelský zápas (křisitelů). Gb.

Křísovitosť vína = potahování se vína
bělavou rozbrázděnou blankou. Vz KP. V.
595.

Křístek. Není ani křístka doma. Vz
Zbrt. 286.

Křístel = křístek. NZ. I. 285.

Kristian Joach. z Chotěšova. Vz Mus,
1892. 338.

Kristus. Mohl by nésti Krista pána do
Egypta (je osel, hloupý). Us. Brt. Ct. Mách.
211.

Krištofor, a, m. Vz o něm ve Výb. II.
904.

Křítač, e, m, scabro, vermis. Pršp. 23.
46.

Kříti (okříti) v dialekt. Vz List. fil. 1892.
375.

Kritikovati, kritisiren. Hvlč. I. 176.

Křítkový = skřítkový K. noha = muří
noha NZ. I. 286.

Křiváčník, a, m. = křiváčkář, hoto-
vitel křiváků. Mor. Rgl.

Křivazna, dle Bača = chromec (nadávka).
Mor. Vhl.

Křivditi. Křivdíš v ústa svá. Výb. II.
883.

Křivičnatosť, i, f., Rhachitismus.

Křivka, y, f, pták. Vz Brm II. 2. 377.

— K. = křivda. 1511. Hrš. Nách.
Křivnosť (krziwnost), curvitas. 16. stol.
Křivohlavý, ého, m., os jm. Wtr. Obr.

I. 82. k. r. 1100. Vz Mus. 1892. 270, 275.

Křivoklát z: Krvoplat. Mus. 1889. 166.

Křivolák, u, m , rybník v Písecku.

Křivoměrce, e, m., Friedensbrecher, m.
Ezp. 2615.

Křimomluv za Křivolusk oprav v: kři-
vomluv.

Křivonoše, e, m. = křivonosec, zastr.
Rozk.

Křivonožka, y, f, ganyleptes. Cf. Brm.
IV. 699.

Křivopřísežník. K-ka do roka motylice
snědí. 16. stol. Wtr. Obr. II. 671

Křivosudstvo, a, n. = křivé soudnictví.
Wtr. Obr. II. 716.

Křivoved, a, m., jm prokuratora. Kom.
L. 69.

Křivověrec, rce, m., perjurus. Ev. ol.
169.

Křiž. Jaj, kde že k. napíšeme (říkají,
přijde-li řídký hosť)? Slov. Dšk. II. 361.

— Má bolesti v kříži = přeje si dostati
nějaký řád. Us. — Cf. Zubnica (dod.).

Křížatka. Cf. Ott. V. 550.

Křížkovský. Pav. Cf. Ott. VI. 374.

Křížnice, pl. = na osnově nitky jedna
vedle druhé ležící. Slov. Phľd. XI. 537.

Křížokyčelní zánět, sacrocoxitis.

Křižovatel, e, m., Kreuziger, m. Zrcd.

1. Křižovatka = otýpka sena (křížem
vázaná), porce. U Bydž. Kšť.

Křížovec, vce, m. = šátek uvázaný přes
čelo. Lib. NZ I. 548.

Křížovka, y, f. = sýkora obec. Šír. Pt.

— K. = drobná sláma do malých otěpí
křížem vázaná. Lib. NZ. I 546.

Křížovní = křížový. K. dnové. Bart.
82.

Křížovský Pav , hud. sklad. 1820.-1885.
Srb 164.

Křížový, ého, m. = mor. tanec. Brt.

Krk. Poroučíme, abyste je (šejdíře) za
krk brali (věšeli). Na to nedali se lidé po-
bízeti . . bez průtahu jsou odpravení. Mus.
1888. 80. Wtr. Hrával na krky = byl lou-
pežníkem, podřezával krky. Val. Slavč. 93.
Dával jsem jim jídlo, pití do krků (hojně).
Mus. 1888. 68. Zahánění bolení krku na
Mor. Vz Mtc. XV. 291.

Krkan, a, m., geria, pták. Pršp. 9., Bhrn.
Fl. 87.

Krkati. Krkachu naň (plili). Mus. 1888.
335. (Drk. Hry).

Krkavcovitý. K. ptáci: krkavec, vrána,
sojka a j. Šír. Pt.



	1304

	Kreska, y, f = čárka. Sš. Křest svatý. Ev. ol. 29. Křesťan. Žid je žid, aby šidil lid, kře- sťan, aby židy trestal. U Kdýně. Rgl. Křesťanka. Výb. I. 305 Křešický rybník u Kopidlna. Vchř. Křetínka, přítok Svitavy. Ott. VI. 88. b. Krev. Cf. KP. VI. 458. Pouštění krve na Mor. Vz Mtc. XV. 297. A budete oba jedné krve. Ev. víd. 80. Krevný písař zapisoval v mučírnách vý- povědi a kšafty mučených do smolné či černé knihy. Wtr. Obr. II. 755. Psával věci týkající se těžkého žaláře, hrdelních pokut, práva útrpného. 1b. 13. Kriačina, y, f., Gestrüpp, n. Slov. Phľd. X. 9. Kříb = z pařezu vyrostlé obnože; keř. Val. Slavč. 10. Hlava jako k. (rozdrchaná). Mor. Vhl. Kříbák a, m. = kdo bydlí v kříbě (v křoví). Mor. Vhl. Křibek, bku, m., polní trať v Semil. Mzr. 99. Křiby, pl., m , polní trať v Semil. Mzr 99. Křičeti. Každý naň z toho křičel (proto, že . . .). Arn. 1865. Křičí jako na pastvě, jako na pohodnici. Us. Rgl. Křída. Zapsal to černou křídou do ko- mína. Psáti dvojitou křídou (dluh dvakrát) Rgl. Hráti na křídu (na dluh) Zbrt. Hry. 23. Křídlo Peřie jejich křiedl. Mill. 49. — K. harfě podobné (hud. nástroj). Srb 183. Křidovač, e, m., Vertuscher, m. Mus. Krieslo, a, n. = místo na poli vyvýšené. Slov. Rl. Pr. II. 7 Křikava, y, f.= křiklavá, klevetiva ženská. Mor. Rgl. Křikavec, vce, m., pták. Cf. Brm. II. 2. 618. Kriminologický časopis. Us. Křín, crinum. Vz Ott. V. 721. Křinecký Vikt. z Ronova. Výb. II. 1106 Křinice, řeka, vtéká u Žandova do Labe. Ott. VI 46. Křip, vz Chřib (vršek). Rais. Vým. 42. Křípa, saxa, skála, 16. stol. Pršp 6. 22 Křís, cicada. Cf Brm. IV. 640., Ott. V. 350 Křísek, ska, m., cicadula. Ott. V. 350 Křisitelský zápas (křisitelů). Gb. Křísovitosť vína = potahování se vína bělavou rozbrázděnou blankou. Vz KP. V. 595. Křístek. Není ani křístka doma. Vz Zbrt. 286. Křístel = křístek. NZ. I. 285. Kristian Joach. z Chotěšova. Vz Mus, 1892. 338. Kristus. Mohl by nésti Krista pána do Egypta (je osel, hloupý). Us. Brt. Ct. Mách. 211. Krištofor, a, m. Vz o něm ve Výb. II. 904. Křítač, e, m, scabro, vermis. Pršp. 23. 46. Kříti (okříti) v dialekt. Vz List. fil. 1892. 375.	Kritikovati, kritisiren. Hvlč. I. 176. Křítkový = skřítkový K. noha = muří noha NZ. I. 286. Křiváčník, a, m. = křiváčkář, hoto- vitel křiváků. Mor. Rgl. Křivazna, dle Bača = chromec (nadávka). Mor. Vhl. Křivditi. Křivdíš v ústa svá. Výb. II. 883. Křivičnatosť, i, f., Rhachitismus. Křivka, y, f, pták. Vz Brm II. 2. 377. — K. = křivda. 1511. Hrš. Nách. Křivnosť (krziwnost), curvitas. 16. stol. Křivohlavý, ého, m., os jm. Wtr. Obr. I. 82. k. r. 1100. Vz Mus. 1892. 270, 275. Křivoklát z: Krvoplat. Mus. 1889. 166. Křivolák, u, m , rybník v Písecku. Křivoměrce, e, m., Friedensbrecher, m. Ezp. 2615. Křimomluv za Křivolusk oprav v: kři- vomluv. Křivonoše, e, m. = křivonosec, zastr. Rozk. Křivonožka, y, f, ganyleptes. Cf. Brm. IV. 699. Křivopřísežník. K-ka do roka motylice snědí. 16. stol. Wtr. Obr. II. 671 Křivosudstvo, a, n. = křivé soudnictví. Wtr. Obr. II. 716. Křivoved, a, m., jm prokuratora. Kom. L. 69. Křivověrec, rce, m., perjurus. Ev. ol. 169. Křiž. Jaj, kde že k. napíšeme (říkají, přijde-li řídký hosť)? Slov. Dšk. II. 361. — Má bolesti v kříži = přeje si dostati nějaký řád. Us. — Cf. Zubnica (dod.). Křížatka. Cf. Ott. V. 550. Křížkovský. Pav. Cf. Ott. VI. 374. Křížnice, pl. = na osnově nitky jedna vedle druhé ležící. Slov. Phľd. XI. 537. Křížokyčelní zánět, sacrocoxitis. Křižovatel, e, m., Kreuziger, m. Zrcd. 1. Křižovatka = otýpka sena (křížem vázaná), porce. U Bydž. Kšť. Křížovec, vce, m. = šátek uvázaný přes čelo. Lib. NZ I. 548. Křížovka, y, f. = sýkora obec. Šír. Pt. — K. = drobná sláma do malých otěpí křížem vázaná. Lib. NZ. I 546. Křížovní = křížový. K. dnové. Bart. 82. Křížovský Pav , hud. sklad. 1820.-1885. Srb 164. Křížový, ého, m. = mor. tanec. Brt. Krk. Poroučíme, abyste je (šejdíře) za krk brali (věšeli). Na to nedali se lidé po- bízeti . . bez průtahu jsou odpravení. Mus. 1888. 80. Wtr. Hrával na krky = byl lou- pežníkem, podřezával krky. Val. Slavč. 93. Dával jsem jim jídlo, pití do krků (hojně). Mus. 1888. 68. Zahánění bolení krku na Mor. Vz Mtc. XV. 291. Krkan, a, m., geria, pták. Pršp. 9., Bhrn. Fl. 87. Krkati. Krkachu naň (plili). Mus. 1888. 335. (Drk. Hry). Krkavcovitý. K. ptáci: krkavec, vrána, sojka a j. Šír. Pt.