1307

Kt na Dol. se vysouvá : keré, kerak; tam
se původně změnilo v gd a toto v hd: hdo,
hdy, nihde atd.; v cizích slovech změnilo
se v cht: ochtáb, dochtor a i v domácích:
klechtať, schłop, lechtať atd. Cf. Listy fil.
1891. 432., 437.

Kteralosť, i, f. = jakosť, qualitas, zastr.
Hank Sb. 176.

Kuba: Kouba, Kubalík, Kubasta, Kube-
ček, Kubík, Kubínek, Kubišta; Jakeš, Ja-
kouš, Jakš, Jašek, Jaška. BPr. K. z Jakub.
Mus 1889. 164. Jaký K. do vody vlez, taký
z vody vylez. Us. Brt. Cf. Jakub. — K.,
vz Hubník (dod).

Kubák, u, m. = největší bob, platí 5—6
malých. Us. Flš.
Kubalík, vz Kuba (2. dod.).
Kubaň, ě, f. Hledí jako hrom do k-ně
(= posupně).

Kubaňka, y, f, vz Kubaňa (dod.). V malé
k-ňce trochu borovičky. Sk.
Kubasta, y, m., vz Jakub (2. dod.).
Kubát, a, m., vz Kuba (2. dod.).
Kubata, y, m., os. jm. K. dal hlavu za
blata. Sdl. Hr. VII. 144.
Kubeba, vz Ott. V. 753.
Kubeček, čka, m,, vz Kuba (2. dod.).
Kubíček, čka, m. = kuře, skřítek. Mor.
Jak se líhne? Vz NZ. I. 288.

Kubík, a, m., vz Kuba, Jakub (2 dod ).
— K. Frant, kapku. 1786. Cf. Mus. 1891.
306.
Kubínek, nka, m., vz Kuba (2. dod.).
Kubista, y, m., vz Kuba (2. dod.).
Kučerávek, vka, m., capicilatinus, zastr.
Rozk. V Pršp. 44. 11.: kučeravec.
Kučeřec, řce, m., crispa, zastr. Bhm.
Kučina, y, f, betulium. Pršp. 67. 34.
Kučovanica = paseka. MzO. 1890. 90.
Kúdelný. Kúdelečko k-ná, nebudu tě
přísti. Mor. Brt. D. 155.
Kuděsník. Cf. Zbrt 261.
Kudibalka, y, f. Na K-ce = pole u Ka-
nic. BPr.

Kudlák, a, m., stupestera, vermis. Pršp.
23. 47.

Kudloň, ě, m. = chemloň (2. dod.).
Kudlovka, y, f. Na K-vce = louka u
Biloba v Písecku. BPr.

Kudmen, u, m. = krátký soukenný ko-
žich mužský. Slov. NZ. I. 477.
Kudoň, ě, m. Vz Rozkuděný (dod).
Kudrna, y, f. = pole u Kaniček. BPr.
Kudu, m., strepsiceros Kudu. Brm. I. 3.
246.
Kudźel = koudel. Ostrav. Šb D. 60.
Kufie had. Cf. Ott. IV. 465.
Kuhyl, a, m., luscinula, zastr. Rozk.
Kuchyně. Co mu to do kuchyně při
náší (vynáší)? Nic. Fabritius. Káz. Starší
k. české. Vz Ott. VI. 450. nn. Prostonárodní
k. Cf. NZ. I. 596.

Kuchyňka, y, f. = rybník ve Vel. Zá-
blatí a j. Na K-ce, Nad K-kou, Na K-kách
= pozemky u Netolic a j. BPr.

Kuchynník = kdo měl obecní kuchyni
na rynku. 16. stol. Wtr. Obr. II. 564.
Kujanov, a, m. = vrch u Zvěstova. BPr.
Kujebáci = Vysokomýtští. Sbtk. Krat.
h. 134. Cf Kujeba.

Kujíček, čka, m. = sýc obec. Šír. Pt.
Kukačka. Cf. Zbrt. 286 , Mách. 18., Mtc.
XVI. 86. (pověry), Mus. 1891. 486. O vej-
cích k-ček vz Nár. listy 1891. č. 211. feuil-
leton. — K. = stará klepavá baba. V Pí-
secku. Krolm. I. 35. Cf. násl. Kukanda. —
K. = kibic (2. dod.).
Kukana, y, f., culla, rostl. Pršp. 31. 53.
Kukanda, y, f. = kukačka. Šír. Pt.
Kukenaj, e, m. = kukátko. Us. Rgl.
Kukla, y, kukle, e, f. Bhm., Rozk. Česká
k. ženská = pokryvka hlavy skládající se
z načeřených, vroubkovanych šlojířů na
sobě složených. Cf. Zbrt. Krj. I. 261. — K.
= lesní keř. Místy na Mor. — K. = pa-
horek. U Chlumu v Třeboň. a i. BPr. —
K. = rybník v Písecku. — K. (kupla) =
čásť chalupy nad lomenicí sroubená v po-
době polovičního pláště kuželového. NZ. I.
350. — Na Kukli, Na Kuklích, V Kuk-
lech, V Kuklích, jm. pozemkův. BPr.

Kuklička. Pod k-čkou s kým hráti (ne-
upřímně jednati). Mus. 1887. 461.

Kuklovitý sval, cucullaris musculus, od
kosti týlní počínaje. Vz Ott. V. 754.
Kuknati. Lobk. 80., 100. z r. 1437.
Kuko. Na Plzeň. v dětské řeči koho.
BPr.

Kukuričnisko, a, n. = kukuřičiště. Slov.
LObz. XVII. 130.

Kuky. Nech každá prallica svoje kuky
žuje. Slov. Rr. Sb.

Kukyryhač, e, m. = kdo umí kohoutí
hlas napodobiti. Vchř.

Kůl. Jeden k. plotu neudrží. Us. Kmp.
Trest vstrkání na špičatý kůl ve středo-
věku. Vz Wtr. Obr. II. 867.

Kula. Nic nebyli do kule = nedrželi

spolu. Val. Slavč. 41. — K. = dvorec, dům

od kamene, srub. Jihoslov. Klř. 94.

Kulačka, y, f., vrch v Semil. Mzr. 138.

Kulajzn, u, m. = papírová zlatka. Us.

Vz Zlatka (2. dod.).

Kulánek, nku, m. = bochník. U Libunce.
Dr. Jakubec. NZ. I. 541. — K. = kulaté,
nerozštípané tlustší větve. Na Žďársku. Ptn.
50.

Kulatohlavec, vce, m., gobiocephalus.
Vz Brm. I. 3. 741.

Kulatolebec, bce, m., Cyclocephal, Tro-
chocephal.

Kulhotať = pokulhávati. Slov. Phľd.
X. 14.

Kulich = kolika vel., u Loun, der grosse
Brachvogel. Šír. Pt.

Kulík. Cf. Zbrt. 261., Brm. II. 3. 269.
až 279. — K. Frant. Václ. Hyn. Vz Mus.
1892. 338.

Kulistec, stce, m., bartramia, mech. Vz
Ott. III. 394.

Kulis. Na K-ši = pole u Chleb v Nim-
bursku. BPr. — K. = hvízdák, Pfeifente,
f. V Třeboň. Šír. Pt.
Kulka = kořen plavuně. Mor. Brt.
Kulkář, e, m. = kdo lije kulky. Wtr.
Obr II. 44.

Kůlna, y, f. = jeskyně na Mor. NZ. I.
205
Kůlnice, e, f. = kolna. Obz 1888. 280.
Kulotvarný, kugelförmig. K. země. Stč.