1308

Kulov, a, m = pole u Sušice. BPr.

Kulovaný. K. pentličke = vetkávanými
neb i vyšívanými kulemi jinobarvými zdo-
bené. Mor. Brt. N. p. II. 647

Kulovatý Vrch, pahorek u Volyně a u
Vodňan. BPr.

Kůloviště, ě, n. = místo ohrazené koly.
Nár. listy. ²⁶/₁₀ 1890.

Kulturní dějiny v Čech. Vz Ott. VI
271. nn.

Kulturník, a, m , Kulturträger, m. Us.

Kúmať = jísti (o bezzubém). Mor. Vhl

Kumbálky, pl., m. = sam. u Bdína na
Smeč.

Kumburk, a, m., vrch v Semil. Mzr.
138.

Kumnúť = škubnouti. Mor. Vhl.

Kumpas, u, m. = kompost. Mor. Rgl.

Kumpost, u, m., acolentum, zastr. Rozk.

Kumšt = žert. Z kumštu někomu něco
říci. Arch. IX. 544. Cf. Kunst.

Kůň. Vz Kóň. Jir. Mor. 43 , D. Lhrg.
168., 176, Mách. 211., NZ. I. 228. (pověry).
Dle D. Lhrg. 191. instr. také koními Koně
se spínali. Koll. III. 236. Koně těstové
(nom.) Brt. Sv. 38. Koně kúsali. Lobk. 97.
Pokradené koně. Půh. III. 555. K. v mor.
národ. písních. Vz Brt. N. p. III. str. LXXXI.
Komu duom a koni stojí, nelze jemu chudu
býti. GR.

Kuna. Držeti kunu za ocas (špatně je-
dnati ; škodu z něčeho míti). Mus 1888.
68. — K. = Kunka, Kunhuta. Mus. 1889.
164.

Kuňadra, y, f. = sýkora obec. Šír. Pt.

Kuňař, e, m. = kdo chytá kuny. Šd.

Kuncbuch, u, m., z Kunstbuch, zápisní
kniha zlatníků atd v 16. stol. Mus. 1893.
54.

Kundrábek, bku, kundrátek, tku, m. =
openec obec., glechoma hederacea. Skar.

Kundrfál. V Slavč. 72 z Val. stojí:
Kundrfát.

Kunětický. K. hora. Arch. VIII. 594.

Kunhuta, y, f. Kuna, Kunka Mus. 1889.
164.

Kunifer, u, m., z lat. coniferae (stromy
šišky mající, jehličnaté) = les u Jindř.
Hradce. BPr.

Kunka, y, f. = Kunhuta. Vz toto v 2.
dod.

Kunovice z: Kunějovice. Mus. 1889.
165.

Kunrátek, tku, m., elga, rostl. Pršp. 31.
45. Rj.: kmyratek.

Kunst = žert. Řekl jim to z kunstu.
Arch. IX. 506. Cf. Kumšt (2. dod.).

Kunstopl, a, m , Constantineapolis. Arn
2157.

Kunšov, a, m., rybník v Písecku.

Kunz Ant. Tom., hud. sklad., nar. 1756.
Vz Srb 68.

Kupa poháru, koflíku. Vz Mus. 1893.
52. nn.

Kupadlo, a, n. Vz Zbrt. 127 , 134.

Kupalnice, ranunculus acris, rostl. Mus.
1891. 481. Vz Kupelnice (doleji).

Kupalo, a, n Vz Zbrt. 127 , 134 , Mách.
200.—202.

Kupcovina, y, f. Vyučil se k-ně. Herm.
Pr. z. 96.

Kupcula, y, f. = kupcová. Mor. Brt. D.
147.

Kupec. Patron kupců sv. Homobonus.
Zbrt. 241.

Kupé, gt. kupéje. Kos. v Km. 1889. 37.

Kúpelky, pl., f = vanna ku koupání
dětí. Mor. Vhl.

Kupelnice, e, f., ranunculus aoris, by-
lina. Vc Lab. 150., 260. Vz Kupalnice (2
dod.).

Kupina, y, f., strens, rostl. Pršp. 32. 66.

Kupla, vz Kukla (2. dod.).

Kupný, käuflich. Věc chudým kupná.
Kom. (Mus. 1891. 215.).

Kupšina (Kupschina) Mat. Václ. Cf. Mus.
1891. 114.

Kura. Kury úroční. Arch VIII. 612,
377., 387 , klášterní. Ib. 503 , 533., 538 K.
alpské, lesní, stepní. Cf. Brm. II. 3., 10.,
33, 70., 78., 133., 141.

Kurátník, u, m., dorpa. Pršp. 34. 40.

Kuře. Cf Mách 105, 152. Zařezává-li
se k., nesmí se děti dívati; litovali by ho
a ono by nemohlo umříti. Němc B. Súse-
dovo k. na mne hledí, chce mě zezť (snísti;
o rozmazleném). Val. Vck. Má v nohou ku
řátka (suché lámání, podagra). BPr.

Kurel, a, m., z Koller, der Jähzornige.

Kurenčí = kuří, ve vých. Čech. Rgl.

Kuřenec, nce, m., pullus. Ž. kl. 146. 9

Kuřetina, y, f., pullina, zastr. Rozk.

Kuřetinec, nce, m. V K-nci = pozemky
u Holušic na Písecku. BPr.

Kuriatka, y, f., catharellus cibarius,
světložlutá houba. Slov. ZObz. XXIII. 138.

Kuřidla, pl., n., vrch ve Slánsku.

Kuřidlo, a, n. = čásť trouby v rybníce
Wtr. Obr. II. 525.

Kuřie řinda, y. f., dronoponda, zastr.
Rozk.

Kuřík, u, m. = kuří oko. U Ledče. NZ.
I. 608.

Kuřinec. Z k-nců se otřípal (setřásl se
sebe muňky). Kld.

Kúřiť pec = topiti, heitzen. Trnava. Šb.
D. 69.

Kůrka. Uvykl těm tvrdým kůrkám (ži-
vota). Šml.

Kuřko. Je mu k. = chce se mu kouřiti.
Rais. 26.

Kurkuma. Cf. Ott. V. 786. b.

Kurný trh (slepičí). Vz Wtr. Obr. II.
424.

Kurodav, a, m., pulicida, zastr. Veleš.

Kuropění ranní (v čarách). Vz Zbrt.
100.

Kuroptvárna, y, f. = místo, kde se
chovají koroptve. Šír Pt.

Kurs = směr. K. vlaků. Us. Dhnl. exc.
Vz násl. kursovní.

Kursista, y, m. = kdo slyší nějaký
kurs. Nár. list.

Kursor, a, m , lat. = běhoun, poslíček.
Dhnl.

Kursovní knihy = obsahující kursy vla-
ků, poštovních jízd. Vz předcház. Kurs.

Kurva, kurvička: dáma, harapanna, helm-
brechtnice, hurva, láryně, měchyně, mer-



	1308

	Kulov, a, m = pole u Sušice. BPr. Kulovaný. K. pentličke = vetkávanými neb i vyšívanými kulemi jinobarvými zdo- bené. Mor. Brt. N. p. II. 647 Kulovatý Vrch, pahorek u Volyně a u Vodňan. BPr. Kůloviště, ě, n. = místo ohrazené koly. Nár. listy. ²⁶/₁₀ 1890. Kulturní dějiny v Čech. Vz Ott. VI 271. nn. Kulturník, a, m , Kulturträger, m. Us. Kúmať = jísti (o bezzubém). Mor. Vhl Kumbálky, pl., m. = sam. u Bdína na Smeč. Kumburk, a, m., vrch v Semil. Mzr. 138. Kumnúť = škubnouti. Mor. Vhl. Kumpas, u, m. = kompost. Mor. Rgl. Kumpost, u, m., acolentum, zastr. Rozk. Kumšt = žert. Z kumštu někomu něco říci. Arch. IX. 544. Cf. Kunst. Kůň. Vz Kóň. Jir. Mor. 43 , D. Lhrg. 168., 176, Mách. 211., NZ. I. 228. (pověry). Dle D. Lhrg. 191. instr. také koními Koně se spínali. Koll. III. 236. Koně těstové (nom.) Brt. Sv. 38. Koně kúsali. Lobk. 97. Pokradené koně. Půh. III. 555. K. v mor. národ. písních. Vz Brt. N. p. III. str. LXXXI. Komu duom a koni stojí, nelze jemu chudu býti. GR. Kuna. Držeti kunu za ocas (špatně je- dnati ; škodu z něčeho míti). Mus 1888. 68. — K. = Kunka, Kunhuta. Mus. 1889. 164. Kuňadra, y, f. = sýkora obec. Šír. Pt. Kuňař, e, m. = kdo chytá kuny. Šd. Kuncbuch, u, m., z Kunstbuch, zápisní kniha zlatníků atd v 16. stol. Mus. 1893. 54. Kundrábek, bku, kundrátek, tku, m. = openec obec., glechoma hederacea. Skar. Kundrfál. V Slavč. 72 z Val. stojí: Kundrfát. Kunětický. K. hora. Arch. VIII. 594. Kunhuta, y, f. Kuna, Kunka Mus. 1889. 164. Kunifer, u, m., z lat. coniferae (stromy šišky mající, jehličnaté) = les u Jindř. Hradce. BPr. Kunka, y, f. = Kunhuta. Vz toto v 2. dod. Kunovice z: Kunějovice. Mus. 1889. 165. Kunrátek, tku, m., elga, rostl. Pršp. 31. 45. Rj.: kmyratek. Kunst = žert. Řekl jim to z kunstu. Arch. IX. 506. Cf. Kumšt (2. dod.). Kunstopl, a, m , Constantineapolis. Arn 2157. Kunšov, a, m., rybník v Písecku. Kunz Ant. Tom., hud. sklad., nar. 1756. Vz Srb 68. Kupa poháru, koflíku. Vz Mus. 1893. 52. nn. Kupadlo, a, n. Vz Zbrt. 127 , 134. Kupalnice, ranunculus acris, rostl. Mus. 1891. 481. Vz Kupelnice (doleji). Kupalo, a, n Vz Zbrt. 127 , 134 , Mách. 200.—202.	Kupcovina, y, f. Vyučil se k-ně. Herm. Pr. z. 96. Kupcula, y, f. = kupcová. Mor. Brt. D. 147. Kupec. Patron kupců sv. Homobonus. Zbrt. 241. Kupé, gt. kupéje. Kos. v Km. 1889. 37. Kúpelky, pl., f = vanna ku koupání dětí. Mor. Vhl. Kupelnice, e, f., ranunculus aoris, by- lina. Vc Lab. 150., 260. Vz Kupalnice (2 dod.). Kupina, y, f., strens, rostl. Pršp. 32. 66. Kupla, vz Kukla (2. dod.). Kupný, käuflich. Věc chudým kupná. Kom. (Mus. 1891. 215.). Kupšina (Kupschina) Mat. Václ. Cf. Mus. 1891. 114. Kura. Kury úroční. Arch VIII. 612, 377., 387 , klášterní. Ib. 503 , 533., 538 K. alpské, lesní, stepní. Cf. Brm. II. 3., 10., 33, 70., 78., 133., 141. Kurátník, u, m., dorpa. Pršp. 34. 40. Kuře. Cf Mách 105, 152. Zařezává-li se k., nesmí se děti dívati; litovali by ho a ono by nemohlo umříti. Němc B. Súse- dovo k. na mne hledí, chce mě zezť (snísti; o rozmazleném). Val. Vck. Má v nohou ku řátka (suché lámání, podagra). BPr. Kurel, a, m., z Koller, der Jähzornige. Kurenčí = kuří, ve vých. Čech. Rgl. Kuřenec, nce, m., pullus. Ž. kl. 146. 9 Kuřetina, y, f., pullina, zastr. Rozk. Kuřetinec, nce, m. V K-nci = pozemky u Holušic na Písecku. BPr. Kuriatka, y, f., catharellus cibarius, světložlutá houba. Slov. ZObz. XXIII. 138. Kuřidla, pl., n., vrch ve Slánsku. Kuřidlo, a, n. = čásť trouby v rybníce Wtr. Obr. II. 525. Kuřie řinda, y. f., dronoponda, zastr. Rozk. Kuřík, u, m. = kuří oko. U Ledče. NZ. I. 608. Kuřinec. Z k-nců se otřípal (setřásl se sebe muňky). Kld. Kúřiť pec = topiti, heitzen. Trnava. Šb. D. 69. Kůrka. Uvykl těm tvrdým kůrkám (ži- vota). Šml. Kuřko. Je mu k. = chce se mu kouřiti. Rais. 26. Kurkuma. Cf. Ott. V. 786. b. Kurný trh (slepičí). Vz Wtr. Obr. II. 424. Kurodav, a, m., pulicida, zastr. Veleš. Kuropění ranní (v čarách). Vz Zbrt. 100. Kuroptvárna, y, f. = místo, kde se chovají koroptve. Šír Pt. Kurs = směr. K. vlaků. Us. Dhnl. exc. Vz násl. kursovní. Kursista, y, m. = kdo slyší nějaký kurs. Nár. list. Kursor, a, m , lat. = běhoun, poslíček. Dhnl. Kursovní knihy = obsahující kursy vla- ků, poštovních jízd. Vz předcház. Kurs. Kurva, kurvička: dáma, harapanna, helm- brechtnice, hurva, láryně, měchyně, mer-