1309

hyně, nevěstka, pěkná paní, rufiauka, ženka
(prázdná, svobodná, obecná), Wtr. Obr. II.
86., panenčice, povětrná opice, šlundra. Ib.
94., 87. Mně jest jednostejná věc, když
mne lotr haní a k. chválí. Arch. XII. 87.

— To je má hodná k-čka = hodná dce-
ruška, panenka. U Studené.. Vlchř.

Kurvysynsky, vz: Zkurvysynsky.

Kurvysynstvo, a, n., nequitiae, zastr.
Hank. Sb. 344., Arch. XI. 150.

Kus. Veliký k. něčeho ku př. chleba a
p.: flákanec, gaval, hňap. pahál, paloch,
pazán, pucák, skolek, štafalec, štamfál,
štramfál, vatrál, vatrc, zglomek. Vz tato
slova. Jak se ti to líbí? Kusa nic. Kom.
Lab. 82. Co to děláš pořád za kusy (co
pořád vyvádíš, se vztekáš a p.)? Us. Dělá
jako od kusu = rychle. Us.

Kůsa, y, f. = kos. Na Plasku. BPr.

Kustodie. K tomuto listu toliko jedna
k. od jiného listu přilepena jest. Půh. V
221.

Kustoš, e, m., vz Špitalník (2. dod.).

Kusý. K. slovesa. Vz Kvř. Ml. 130., D.
Lhrg 243. — K. věta. Vz GB. Ml. II. 32.

— K. Volfg , dr a advokat v Brně, †. Vz
Slavín seš. 51.

Kuš, e, f. Velká K , Rybník na Lnářsku.
Ott. VI. 90.

Kuša, dle Káča = dřevěná puška. Mor
Vhl.

Kúša oprav v: kúše, ete, n. a vynech
Káča. Kúšata = morčata. Phľd. XI. 162.

Kušec, šce, m, allebrot, kámen. Pršp.
6. 8.

Kušičař, e, m.= střelec kuší ozbrojený.
Mar. Bydžovský. Sb. slov. 1887. 564.

Kuškovina, y, f. = les u Holoubkova.
BPr.

Kušna = tlama, drštka, huba. BPr.

Kutálka, y, f. = tur hudba. Vejšlap
(pochod) s k-lkou. Us. Pepíků.

Kutati = hrabati; s nechutí pracovati.
Když se pes kuce v zemi, bude suchý rok
Us. Bart. K. v dialektech. Vz Listy fil.
1892. 369.

Kuthan, u, m , rybník v Písecku.

Kutilka. Cf. Ott. V. 308.

Kutit nač, do čeho = láti. Mor. Vhl.

Kutlof, u, m. Z k-fu platil řezník 1½ groše. Wtr. Obr. 1. 39.

Kutna, y, f., coctanus, strom. Bhm. Fl.
234.

Kutná Hora. Arch. VIII. 594.

Kutoň, ě, m. = kdo kutá. Vz Kutati
(nahoře).

Kutoš, e, m , vz Takarú (i dod.).

Kútový kámen, Eckstein, m. Zrcd.

Kutrošiť = kutrati. Slov. Phľd. X. 21.

Kuzdléř, e, m., divinator. Pršp. 41. 7.
Rj.: kuzdlec.

Kuzdlice, e, f., divira. Pršp. 44. 1100.
Rj.: kuzdlnice.

Kůže. To jídlo jde za kožu = je chutné,
mnoho se ho sní. Val. NZ. I. 572.

Kuželatky, compiera, jablka. Pršp. 27.
43.

Kuželatý. K. hruška. Drk. hry 296.

Kuželice ve mlýně. Vz KP. V. 612.

Kottův: Česko-něm. slovník. VII

Kuželitka, coelioxys, rod cizopasných
včel. Vz Ott. V. 485.

Kužník Jan v 18. stol., skladatel haná-
ckých písní. Vz Hrb. Obr. 296. nn.

Kvadrat v dod. Místo pravostranný po-
lož : rovnostranný Hra.

Kvaka = tuřín Val. Slavč. 13. Cf.
Kváka.

Kvákati v dialektech. Vz List. fil. 1893.
367.

Kvančeť = kvičeti (opovržlivě o lidech).
Dol. Brtch.

Kvaňhal, a, m., vz Rozkvaňhati (dod.).

Kvaňka, y, f. = dýmka. Nacpávaje dře-
věnou kvaňku. Kv. 1884. I. 545.

Kvantita. K. a její změny. Vz Grb. Ml.
I. 49. O k-tě slabik. Vz Kvř. Ml. 11.—12,
Ott. VI. 275. Ku k-tě české. Napsal dr.
Jan Máchal v progr. gymn. něm. brodského
za r. 1888. O k-tě deminutiv prvotních a
nesložených utvořených koncovkami bkb
(bkB), Bko (bko), tka (bka). Posudek v
Kroku 1889 111. K. a její zjevy v Chod-
sku. Vz Listy fil. 1891. 56. K. v dolnobe-
čovském nářečí. Vz Listy fil. 1891. 444.

Kvapil, a, m. = vymyšlené jm. soudce.
Kom. Lab 68.

Kvarčák, u, m. = tvrdý pískovcový
kámen Cf. Quarz. Lib NZ. I. 548.

Kvarda, y, f., quardia, stráž.

Kvartyrská, é, f., Quartierfrau. Us. v
Praze.

Kvas. Když k. kypí z díže, utíká před
neštěstím n. před pokušením. Mtc. 1892.
195.

Kvasan oprav v: Kvašan.

Kvasenín, a, m. = hodovník. 14. stol.
Jgč. XIV. 1. 13.

Kvasnice. Vz KP. V. 677. Když se do-
nesou k. od kupce, nemají se klásti na
stůl, pečivo by nekysalo. U Telče. Mtc.
1892. 194.

Kvasničník, a, m., vz Prták (dod.)

Kvasňová, é, f. = prodávačka kvasnic.
U Č. Brodu. NZ. I. 239.

Kvasohodý. K. zvání. Zbrt. 166.

Kvedlačka, y, f. = sýkora mlynářík.
Šír. Pt.

Kvedlovačka, kvedlačka. Vz Třepačka
(dod.).

Kvedna, y, f., sciatica. Pršp. 49. 44.

Kvésti v dialekt. Vz Listy fil. 1892. 107.
Cf. Tkvu a Listy fil. 1885. 438. dole. Nehty
mu kvetou, bude dlouho živ. Us. Rgl.

Květ = bílé skvrny na nehtech. Us.
Rgl. — K. = koření: hřebíček, skořicový
květ. Vz KP. VI. 368.

Květena česká. Vz Ott. VI. 97.

Květenství jednoduché, ještě: kružel,
kytka, lata, srpek, šroubel, vějířek, vidlan,
vijan. Čl. ve Vstnk. 1892. 171. Nauka o k.
Vz ib. 170.

Květný. K. neděle. Vz Obz. 1892. (Brt).

Květoš, e, m. = Florus. Kld. Rok. V.
154.

Květovec, vce m. = rod tasemnice. Vz
Ott. V. 194.

Květuš, e, m. = Florentin. Kld.

Kvíča, kvična, vz Rozkvičený (dod.).

529