1310

Kvičala kvíká, hajný pospíchá. K. zpívá,
neštěstí bývá. U Kdýně. Rgl.

Kvičať, vz násl. Kvikať.

Kvična, vz Kvíča (předcház.).

Kvida, y, f., gamnea, zastr. Rozk., Pršp.
44. 1099.

Kvikať o neživotných, o životných kvičaí.
Val. Slavč. 44.

Kvíľa = chvíle Dol. Brtch.

Kvintan, u, m. = běhání do kroužku,
do kruhu (o koních). Jan Dobřenský Zbrt.
Hry 88., Mus. 1843. 199.

Kvírať, kvízdať. Pořád tyma dvércama
kvirdze; Dvéři sú rozkvírdané (už nedrží,
jsou rozviklané). U St. Jič. Vhl.

Kvirinal, vz Quirinal.

Kvitance na 50 kop. Půh. III. 128

Kvítečkový šátek na Mor. NZ II. 165

Kvítí v mor. národ. písních Vz Brt. N.
p. III. str. XCIII. K. svěcené. Cf. Mách.
66.

Kvitovati. Všecku obec města Budějovic
mocí KMti tímto listem kvituji. Arch VII
412. Všechen konvent mocně tiemto listem
k-tuji. Ib. VIII. 520. — co komu jak.
Aby on ty peníze k-val na miestě ženy své;
Věřitelé mají nám je k. podlé obyčeje a
práva. Arch. VIII. 477., 518. — koho z
čeho (jak). Z kterýchžto dvú stú kop
grošuov měšťany k-ji; On jich (je) z toho
ma k. Arch. VII. 402., 603. Nevím, jsem-li
z toho všeho dckami k-ván; Že je z toho
úroka k-je; Je z jmenované summy mocí
tohoto listu k jeme. Arch. VIII 276., 404 ,
547 (Arch. IX 187., 325.). K-la ho z jeho
oddílu. Půh. III. 390. — koho čím. K-li
jsme ho tímto listem. Arch. IX. 366.

Kvíťový, Blumen-. K. semeno. Mor. Rgl.

Kvočna. Cf. Mách. 161. K. = souhvězdí.
Vz ib. 61.

Kvočnice, e, f., camina, zastr. Bhm.

Kvokati v dialekt. Vz Listy fil. 1892.
36.

Kvoň. Také na Val. Slavč. 87.

Kvonty. Byla vyščuhraná jako ty k. Val.
Slavč. 87.

Kvota, y, f., Quote.

Kvotový, Quoten-.

Kvůli. Cf. Brt. Ruk. Vlastně jen o by-
tostech osobních, které skutečně vůli mají,
Gb. Ml. II 137.

-ký : plachký (= plachý), malký (= malý).
Brt. D. 153.

Kyahně, pl., f. = osýpky. Slov. LObz
XVI. 227.

Kýba Frant. Václ. Vz Mus. 1892 339.

Kyčelník, u, m., ileum. Zánět k-ku,
ileitis.

Kyčelníkotračnicový nádor, ileocoe-
caltumor.

Kyčloholeňový, ileotibialis.

Kyčlopodbříškový, ileohypogastricus.
Nz. lk.

Kyčlošourkový, ileoscrotalis. K. bolesť
čivová, Ileoscrotalneuralgie.

Kyčlotračníkový, ileocolicus.

Kyčlotříselní, ileoinguinalis.

Kýchání, n. Cf. Zbrt. 46.-49., Mtc. 1892.
1893. (pověry).

Kýchavka rostl. Cf. Zbrt 49

Kýchavý. K. neděle. Vz NZ. II. 193.

Kychlati = míchati. Zkychle všecko do-
hromady, až to néni k ídlu. U St. Jič Vhl

Kyjorožec. Cf. Ott. V. 447.

Kyla, y, f. = měřice. Nesu do mlýna
kylu tenkela. Koll. Zp. I. 339.

Kýla, hernia. K. čáry bílé, h. lineae albae,
bránicová, h. diaphragmatica, břišní, h. ab-
dominalis, červíkovitého násadce, h. Pro-
cessus vermiformis, dvanáctikolačníková, h.
duodenajejunalis, konečníkopoševní, h. recto-
vaginalis, kyčlopastelínová, h. ischiorectalis,
Littreova, Littre'sche Hernie, mezerová, h.
interstitialis, mezisrpovitá, b. intersigmo-
idea, nadbříšková, h. epigastrica, nehybná,
h. immobilis, neopravitelná, h. irreponibilis,
neúplná, h. incompleta, plícní úrazová, h.
pulmonum traumatica, podlačníková, h. sub-
coecalis, pohyblivá, h. mobilis, postranní,
h. lateralis, přípupeční, h. adumbilicalis,
průdušnicová, h. trachealis, pysková přední
a zadní, h. labialis anterior et posterior,
slepého střeva, h. coecalis, stehenní, h. fe-
moralis, suchá, h. sicca, tračníku a slepého
střeva, h colocoecalis, tříselní přímá a ne-
přímá, h. inguinalis directa et indirecta,
tuková, h. adiposa, vaječníková tříselní, h.
ovarialis inguinalis, vaječníková stehenní,
h. ovarialis cruralis, vnější, h. externa,
vnitřní, h. interna, vpravitelná, h. reponi-
bilis, výčnělku poševního, h. processus va-
ginalis, z výpustku střevního, h. ex diverti
culo instestini. Ktt. exc.

Kylbosa, y, f. = klobása Laš. Šb. D.
60.

Kýlní, Bruch-. K. pás, obvaz, -band,
kruh, -ring.

Kýlový vak, Bruchsack, m.

Kýmati se na Berlách (belhati se) Mor.

Kymel = krátký klacek. Val. Slavč. 14.
Cf. Kyml.

Kympa, y, f., Gimpe, f.

Kynkorovec, vce, m., rybník v Písecku

Kynštar, a, m. = účetní úředník, jenž,
vyplácel žoldnéře atd. Arch. XII. 47.

Kypkosť, i, f., strenuitas, zastr. Hank.
Sb. 177.

Kypý, recens, zastr. Veleš.

Kyřinky = uher. sukno. Wtr. Obr. I.
572.

Kyrys v 16. stol. Vz. Mus. 1893. 71.

Kysanec, nce, m Mývali si k-ce v očích.
Mor. Rgl.

Kysati. Lení v lenosti kyší. Chč. m s.
III. 71.

Kyselé, n. = slanečky se salátem Brt.
Sv. 79.

Kyselina. Cf. KP. VI. 4. nn.

Kyselý jako štír. U Kdýně. Rgl.

Kyslořasičník, u, m , Oxyiodid, n. Nz.

Kyslosirník, u, m., Oxysulphid. n. Nz.

Kyšnec. Cf. Ott. V. 629.

Kyt, balnaea. Cf. Brm. I. 3. 782.

Kýta = stehno. Val. Slavč. 56.

Kytice a vínky po vodě pouštěti a na
střechu házeti. Vz Brt. N. p. str. CXII.

Kytička = šourek. U Studené. Vlchř

Kytka, vz Květenství (2. dod.). — K. =
třapec korduly. Mor. a slov. NZ. II. 23.



	1310

	Kvičala kvíká, hajný pospíchá. K. zpívá, neštěstí bývá. U Kdýně. Rgl. Kvičať, vz násl. Kvikať. Kvična, vz Kvíča (předcház.). Kvida, y, f., gamnea, zastr. Rozk., Pršp. 44. 1099. Kvikať o neživotných, o životných kvičaí. Val. Slavč. 44. Kvíľa = chvíle Dol. Brtch. Kvintan, u, m. = běhání do kroužku, do kruhu (o koních). Jan Dobřenský Zbrt. Hry 88., Mus. 1843. 199. Kvírať, kvízdať. Pořád tyma dvércama kvirdze; Dvéři sú rozkvírdané (už nedrží, jsou rozviklané). U St. Jič. Vhl. Kvirinal, vz Quirinal. Kvitance na 50 kop. Půh. III. 128 Kvítečkový šátek na Mor. NZ II. 165 Kvítí v mor. národ. písních Vz Brt. N. p. III. str. XCIII. K. svěcené. Cf. Mách. 66. Kvitovati. Všecku obec města Budějovic mocí KMti tímto listem kvituji. Arch VII 412. Všechen konvent mocně tiemto listem k-tuji. Ib. VIII. 520. — co komu jak. Aby on ty peníze k-val na miestě ženy své; Věřitelé mají nám je k. podlé obyčeje a práva. Arch. VIII. 477., 518. — koho z čeho (jak). Z kterýchžto dvú stú kop grošuov měšťany k-ji; On jich (je) z toho ma k. Arch. VII. 402., 603. Nevím, jsem-li z toho všeho dckami k-ván; Že je z toho úroka k-je; Je z jmenované summy mocí tohoto listu k jeme. Arch. VIII 276., 404 , 547 (Arch. IX 187., 325.). K-la ho z jeho oddílu. Půh. III. 390. — koho čím. K-li jsme ho tímto listem. Arch. IX. 366. Kvíťový, Blumen-. K. semeno. Mor. Rgl. Kvočna. Cf. Mách. 161. K. = souhvězdí. Vz ib. 61. Kvočnice, e, f., camina, zastr. Bhm. Kvokati v dialekt. Vz Listy fil. 1892. 36. Kvoň. Také na Val. Slavč. 87. Kvonty. Byla vyščuhraná jako ty k. Val. Slavč. 87. Kvota, y, f., Quote. Kvotový, Quoten-. Kvůli. Cf. Brt. Ruk. Vlastně jen o by- tostech osobních, které skutečně vůli mají, Gb. Ml. II 137. -ký : plachký (= plachý), malký (= malý). Brt. D. 153. Kyahně, pl., f. = osýpky. Slov. LObz XVI. 227. Kýba Frant. Václ. Vz Mus. 1892 339. Kyčelník, u, m., ileum. Zánět k-ku, ileitis. Kyčelníkotračnicový nádor, ileocoe- caltumor. Kyčloholeňový, ileotibialis. Kyčlopodbříškový, ileohypogastricus. Nz. lk. Kyčlošourkový, ileoscrotalis. K. bolesť čivová, Ileoscrotalneuralgie. Kyčlotračníkový, ileocolicus. Kyčlotříselní, ileoinguinalis. Kýchání, n. Cf. Zbrt. 46.-49., Mtc. 1892. 1893. (pověry).	Kýchavka rostl. Cf. Zbrt 49 Kýchavý. K. neděle. Vz NZ. II. 193. Kychlati = míchati. Zkychle všecko do- hromady, až to néni k ídlu. U St. Jič Vhl Kyjorožec. Cf. Ott. V. 447. Kyla, y, f. = měřice. Nesu do mlýna kylu tenkela. Koll. Zp. I. 339. Kýla, hernia. K. čáry bílé, h. lineae albae, bránicová, h. diaphragmatica, břišní, h. ab- dominalis, červíkovitého násadce, h. Pro- cessus vermiformis, dvanáctikolačníková, h. duodenajejunalis, konečníkopoševní, h. recto- vaginalis, kyčlopastelínová, h. ischiorectalis, Littreova, Littre'sche Hernie, mezerová, h. interstitialis, mezisrpovitá, b. intersigmo- idea, nadbříšková, h. epigastrica, nehybná, h. immobilis, neopravitelná, h. irreponibilis, neúplná, h. incompleta, plícní úrazová, h. pulmonum traumatica, podlačníková, h. sub- coecalis, pohyblivá, h. mobilis, postranní, h. lateralis, přípupeční, h. adumbilicalis, průdušnicová, h. trachealis, pysková přední a zadní, h. labialis anterior et posterior, slepého střeva, h. coecalis, stehenní, h. fe- moralis, suchá, h. sicca, tračníku a slepého střeva, h colocoecalis, tříselní přímá a ne- přímá, h. inguinalis directa et indirecta, tuková, h. adiposa, vaječníková tříselní, h. ovarialis inguinalis, vaječníková stehenní, h. ovarialis cruralis, vnější, h. externa, vnitřní, h. interna, vpravitelná, h. reponi- bilis, výčnělku poševního, h. processus va- ginalis, z výpustku střevního, h. ex diverti culo instestini. Ktt. exc. Kylbosa, y, f. = klobása Laš. Šb. D. 60. Kýlní, Bruch-. K. pás, obvaz, -band, kruh, -ring. Kýlový vak, Bruchsack, m. Kýmati se na Berlách (belhati se) Mor. Kymel = krátký klacek. Val. Slavč. 14. Cf. Kyml. Kympa, y, f., Gimpe, f. Kynkorovec, vce, m., rybník v Písecku Kynštar, a, m. = účetní úředník, jenž, vyplácel žoldnéře atd. Arch. XII. 47. Kypkosť, i, f., strenuitas, zastr. Hank. Sb. 177. Kypý, recens, zastr. Veleš. Kyřinky = uher. sukno. Wtr. Obr. I. 572. Kyrys v 16. stol. Vz. Mus. 1893. 71. Kysanec, nce, m Mývali si k-ce v očích. Mor. Rgl. Kysati. Lení v lenosti kyší. Chč. m s. III. 71. Kyselé, n. = slanečky se salátem Brt. Sv. 79. Kyselina. Cf. KP. VI. 4. nn. Kyselý jako štír. U Kdýně. Rgl. Kyslořasičník, u, m , Oxyiodid, n. Nz. Kyslosirník, u, m., Oxysulphid. n. Nz. Kyšnec. Cf. Ott. V. 629. Kyt, balnaea. Cf. Brm. I. 3. 782. Kýta = stehno. Val. Slavč. 56. Kytice a vínky po vodě pouštěti a na střechu házeti. Vz Brt. N. p. str. CXII. Kytička = šourek. U Studené. Vlchř Kytka, vz Květenství (2. dod.). — K. = třapec korduly. Mor. a slov. NZ. II. 23.