1311

Kytkový. K. koltra = vyšívaná. 16. stol
Mus. 1893. 101.

Kytlář, vz Kytléř. Tk. VIII. 368.

Kytlička, y, f. = švadlena. Wtr. Obr.
I. 564.

Kytrpuch, vz Čornal (2. dod.).

Kyvadlovka, y, f, Pendluhr, f. Us.

Kývala, v, m. = kdo kývavě chodí. Mor.
Vhl.

Kývati v dialekt. Vz Listy fil. 1892.
360. — K. = kolébavě jíti. Už kýve vzhůru
dědinúm (na horu do dědiny) U St. Jič.

Kývor, kapraď. Cf Ott. V. 332.

Kzlo, a, n., poderis, zast. Rozk.

Souhláska l. Vz Gb. Ml. I. 27. nn. L sla-
bikotvorné (samohláskové). Vz Gb. Ml. I.
22. V Chodsku. Vz Listy fil. 1891. 43. nn.
L na Dolnobečovsku na Mor. jako samohl.
Vz Listy fil. 1891. 414. Tam se ľ a ľ―ł ro-
zeznávají; středního l tam není. Vz ib. 415.
Tam se mění ľ v m: ba šmaka = kýho
šlaka, vembłód; ł v r: krč (kłč = pařez),
kolovrátek; v n: Lidmina (Ludmila); 1 v
příčestí činném minulém se tam neodsouvá:
sedł, vedł, chytł atd., ale odsouvá se
v něktetých skupeninách: řemesník, má-
snice, minář, zhuk atd.; ľ i ł se tam při-
souvají: brabľec (gt. brabca), brabľenec,
dłabit-dáviti, rdousiti. Vz ib. 428. (Brtch.).

-1 přípona. Vz Gb. Ml. 1. 59.

-la přípona. Vz Gb. Ml. I. 59.

Labavský potok v Semil. Mzr. 138.

Labe. Vz Ott. VI. 37. a.

Labický Jos., Hud. sklad., 1802.―1881.
Vz Srb. 119.

Labkov, a, m. = rybník u Studénky na
Bolesl, Blk. Kfsk. 843., pole u Zavlekomě.
BPř.

Labuť. Cf. Brm. II 3. 467.-472., Mách
109. — L.= rybník v Písecku.

Labužněti. Duše jejich l-žní v říši snů.
Nid.

Lác = soudek. Dvě láce mejdla 1508.
Mus 1893. 79.

Lacek, cka, m., vz Ladislav (2. dod.).

Laciný. Budú mi se lidé stmieti, budu
jim lacin (= málo vážen). Št.

Lactosa, y, f. = cukr mléčný. Ott. V.
761.

Láčka, y, f. = mošnička, utriculus.

Lačník, a, m., bulimus, plž. Ott. IV. 914.
— L., u, m., jejunum. Zužení l-ku, Jejunum-
verengung, f.

Lada. Ct Mách. 35., 200., Zlatá Praha
1884. 499.

Ladař, e, m. = úředník bdící nad na-
kladáním obilí. Wtr. Obr. I. 713, II. 180.

Ladecz, e, m., alnum, Pršp. 27. 50.

Ladek, dka, m., vz Ladislav (2. dod.).

Ladel. Cf. Ott. V. 736.

Ladík, a, m., vz Ladislav (2. dod).

Ladislav, a. m. Skráceně: Lacek, Ladek,
Ladík, Lach, Lašek, Lech, Lechen, Lešan,
Lešek, Lešeta, Mus. 1889. 160., Vlaslav (vz
toto v dod.).

Ladnice, pl., luka ve Zvoleně. BZv. 25

Ladnikovisko, a, n. = višnisko. LObz
XIX 213.

Ládovať se nač = chystati se, těšiti se.
U St. Jič. Vhl.

Ladžbať sa = vláčiti se, stěží choditi
Val Slavč. 108.

Laevulosa, y, f. = ovocný cukr. Ott. V.
761.

Lága, y, f. Dájí-li mi lagu vlašského
(vína) poctú Arch. VII. 261. Cf. Láka
(i dod. 2.).

Láhce, e, f. = láce. U Berouna. Šb. D.
24.

Lahoď, i, f., Favonius, zastr. Rozk , Pršp. 7.

Lahůdka, y, f., rybník v Písecku.

Labún, a, m. = tlustý, neforemný člověk.
Val. Vck.

Lach, a, m., vz Ladislav (2. dod.).

Lachták. Cf. Brm. I. 3. 630.

Lachtan, a, m., otaria. Cf. Brm. I. 3
637 , Lachták.

Lajblík = krátká kazajka s rukávy. Slov.
NZ. 1 , 379.

Lajtanie = Cislajtanie. Svt. 2. 11.

Lak, u, m. Cf KP. VI. 335.

Lák, u, m., vz Úd (muž. plodící 2. dod.).

Lak = łaka, kaluž. Dol. Brtch.

Laka, y, f, pryskyřice. Vz KP. VI. 334.

Láka = louže. Ve vých. Čech. Rgl. —
L. muškatele (vína). Arch VIII. 284, 285.

Lakava, y, f., insidiae, zastr. Hank. Sb.
210.

Lakomějšeti = lakoměti. U Brna. Rgl.

Lakoměti. Kdo lakomí, ten má.

Lakomství. Což sú otcové skrze nej-
větší 1. shromáždili, to synové s větší strany
skrze největší marnotratnosť rozmrhají.
Lobk. 84.

Lakotný. L. dítě = které má soucho-
tiny. Mor. Mtc. XV. 192.

Lakoty, pl., f. = dětské souchotiny. Mor.
Mtc. XV 192.

Lakovať = lačněti. Slov. a mor. Rl. Pr.
II. 7.

Lála. y, f. Vz Světz. 1858. 45., Mtc.
1870. 195., Zbrt. 55.

Lalek, lku, m., nittimen, zastr. Veleš.

Lalkoň, ě, m., mena, zastr. Rozk., Pršp.
13. 86.