1313

Lazyka, y, m., stipularius, zastr. Rozk.,
Pršp. 80. 1.

Leb. Cf. D. Lhrg. 59. 195. — L. Jan
Vz Mus. 1888 459.

Lebáň, ě, m. = hlaváč.

Lebduše, benedula. 1458. D. Gesch. 305 ,
Rozk., Pršp. 11. 51.

Lebduška, y, f., bubula. Bhm. Fl. 102

Lebečka, y, f. = kněžská čepička. Mtc
1893. 90.

Lebeňa = leben. Dol. Brtch.

Leberia, e, f. = rebellie. Val. Vck.

Lebka = zbroj. Arch. VIII. 389.

Leboměrný, kraniometrisch.

Leboměřství, n, Cephalometrie.

Leccos. Mají mezi sebou všelijaké lecosy.
U Úboče. Rgl.

Léceti v dialektech. Vz Listy fil. 1892.
288.

Léci (lehu, lehnouti) Cf. D. Lhrg. 99.

Lecikaký = lecjaký, zastr. Hank. Sb.
273.

Lecikerý = leckterý. Val. Slavč. 101.

Ledabyl, a, m., vymyšlené jm. soudce.
Kom. Lab. 68

Ledárna, y, f. = továrna na led; míst-
nosť, kde led uložen.

Ledna, y, f., Berillus, zastr. Pršp. 6.

Lednice na masa. Vz KP. VI. 474.

Ledovín, u, m., drachotes, zastr. Rozk.
Pršp. 5. 101.: ledonín, dracotes.

Ledra, y, f. Co se dotýče těch leder
s sedly zasedacími. 1530. Arch. XI. 37.

Ledvina L-ny boubelovité, Cystenniere.
— L-ny, druh bramborů, ledvinky. U Kdýně.
Rgl.

Ledvinník, u, m., anacardium, rostl. Vz
Ott II. 225. L., nephromium, lišejník lu-
penitý. Nk. J.

Ledvinný. L. kuličky, calices renales.
Legenda o Abgarovi, o císaři Tiberiovi,
o vzniku a osudech dřeva kříže, o Jidá-
šovi. Vz Drobné příspěvky literarně histo-
rické. Podává dr. Jiří Polívka. V Praze
1891. Recense v Mus. 1891. 113. nn. Čes.
l-dy. Cf. Pyp. K. II. 297. nn., D. Gesch.
247. nn., Mor. l-dy. Vz Brt. N. p. 614. nn.,
Ott. VI. 283. — L. v mincovnictví = titul
panovníkův. Nár. listy.

Legendárně, legendarisch. L. něco vy-
ložiti. Zbrt. Mus. 1891. 262.

Lehkosť. Učinil mu to k l-sti (aby ho
zlehčil, potupil). Arch. VII. 513. a tam často.
S l-stí na někoho žalovati (= lehkomyslně).
Půh. V. 39.

Lehký = snadný. V světě vše nesnadné
a těžké, tuto vše lehké. Kom. Lab. 116.

Lehlivec, vce, m., accidiosus. Pršp. 43.
74.

Lehner F. J., hud. spis. Vz Srb 174.

Lehnouti. Když jest jísti, tož sednout;
když dělat, tož si l. Us. Brt.

Lehnšaft, lengšaft, u, m. = propůjčené
kutiště. Arch. XII. 455.

Lehocký = lhotský. Brt. P. II. 346.

Lehom, ě (i), f. Km. 1886. 28.

Lehtati v dialekt. Vz List. fil. 1892. 369.

Lech, a, m., vz Ladislav (2. dod.). —
L. = muž statečný, svobodný, rozšafný. D.
Gesch. 65.

Lechce m. lehce. Arch. XI. 67.

Lechen, a, m., vz Ladislav (2. dod).

Lechie, e, f = Polsko. Svt. 2. 1.

Lechovati = vyorávati lechy (líhy). Mor.
Rgl.

Lechy, pl., f., offens, zastr. Rozk., Veleš.

Lejsek šedý. Cf. Mucháček, Mucholapka,
Myšáček ; 1. malý, vz Ohniváček.

Lejša, e, f. = olše. U Trenč. Šb. D. 70.

Lejtrovati, čistiti, z läutern. Cf. Prták
(dod.).

Lejva, y, f. = liják. St. Jič. Vhl.

Lékař. Arch. VIII. 612.

Lékařka. 1466. Půh. IV. 218.

Lékařní pomoc, ärztlich.

Lékářnice, e, f. = ruka lékařská. Ezp.
1981.

Lékařský. L. literatura nová. Vz Ott.
VI. 342.

Lékařství Spisy starší doby o 1. Vz
D. Gesch. 278. Lidové 1. na Mor Vz Mtc.
1893. 140.

Lekník, u, m., armedia, zastr. Rozk.

Lékodajný, heilmittelspendend. L. lípy.
Orl. VI. 290.

Lékostavník, a, m., apothecarius, zastr.
Pršp. 80. 84., Rozk.

Lekovadlo, a, n. Us.

Lekovati. L-val mu zuby = hádal se
s ním. U Studené. Vlchř.

Leksa, y, m. = Alexander. Wtr. Obr. I.
92.

Lektvař. Arn. 2553.

Lelek, nycticorax. Ž. kl. 101. 7. Cf. Sle-
pouš (2. dod.).

Lémeček, čku, m. = malý, stojatý obo-
jek. Val. NZ. I. 227.

Len, lnu. Cf. NZ. I. 337. (pověry), D.
Lhrg. 195., Nevěsta (2. dod.).

Lenec = jaro. Dle D. Gesch. 307. špatně.

Leněný = lněný. Sš. Cf. Len, u, m. Sš.

Lengšaft, vz Lehnšaft (2. dod.).

Lenice. Ráda pradeno, ráda len, kerý
teče z bečky ven; ešče radši l-cu, kerá
teče sklenicú. Brt. P. II. 388.

Lenník, u, m., lenteola. Pršp. 66. 19.

Lenoch. Považ kobylo, co sme zvorali:
já jsem ležel, ty's u mne stála, pravil l.
Us. Brt.

Lenošně, faul. L. ležeti. Jar. 54.

Lenouška, lenúška, y, f. = lenoška. NZ.
I. 346.

Leňúhati = lenošiti. Val. Vck.

Lepač, e, m. = plácačka. Val. Slavč.
102.

Lepačka. Spáti jako v l-kách (v polo-
snění). Jič. NZ. I. 373.

Lepana, y, f. = rámus. To byla 1. Mor.
Rgl.

Lepař, e, m, = dělník obuvnický. Mor.
Rgl.

Lepek, pku, m., herba st. Philippi. Vz
násl. a D. Gesch. 278.

Lepel, u, m., herba sc. Philippi. 15. stol.
Jgč. Cf. předcház.

Lepenka = papír. Pohl. Zavrhl Tomsa
ve své grammatice.

Lepodělný, schöngearbeitet. L. štít. Msn.
Hes.



	1313

	Lazyka, y, m., stipularius, zastr. Rozk., Pršp. 80. 1. Leb. Cf. D. Lhrg. 59. 195. — L. Jan Vz Mus. 1888 459. Lebáň, ě, m. = hlaváč. Lebduše, benedula. 1458. D. Gesch. 305 , Rozk., Pršp. 11. 51. Lebduška, y, f., bubula. Bhm. Fl. 102 Lebečka, y, f. = kněžská čepička. Mtc 1893. 90. Lebeňa = leben. Dol. Brtch. Leberia, e, f. = rebellie. Val. Vck. Lebka = zbroj. Arch. VIII. 389. Leboměrný, kraniometrisch. Leboměřství, n, Cephalometrie. Leccos. Mají mezi sebou všelijaké lecosy. U Úboče. Rgl. Léceti v dialektech. Vz Listy fil. 1892. 288. Léci (lehu, lehnouti) Cf. D. Lhrg. 99. Lecikaký = lecjaký, zastr. Hank. Sb. 273. Lecikerý = leckterý. Val. Slavč. 101. Ledabyl, a, m., vymyšlené jm. soudce. Kom. Lab. 68 Ledárna, y, f. = továrna na led; míst- nosť, kde led uložen. Ledna, y, f., Berillus, zastr. Pršp. 6. Lednice na masa. Vz KP. VI. 474. Ledovín, u, m., drachotes, zastr. Rozk. Pršp. 5. 101.: ledonín, dracotes. Ledra, y, f. Co se dotýče těch leder s sedly zasedacími. 1530. Arch. XI. 37. Ledvina L-ny boubelovité, Cystenniere. — L-ny, druh bramborů, ledvinky. U Kdýně. Rgl. Ledvinník, u, m., anacardium, rostl. Vz Ott II. 225. L., nephromium, lišejník lu- penitý. Nk. J. Ledvinný. L. kuličky, calices renales. Legenda o Abgarovi, o císaři Tiberiovi, o vzniku a osudech dřeva kříže, o Jidá- šovi. Vz Drobné příspěvky literarně histo- rické. Podává dr. Jiří Polívka. V Praze 1891. Recense v Mus. 1891. 113. nn. Čes. l-dy. Cf. Pyp. K. II. 297. nn., D. Gesch. 247. nn., Mor. l-dy. Vz Brt. N. p. 614. nn., Ott. VI. 283. — L. v mincovnictví = titul panovníkův. Nár. listy. Legendárně, legendarisch. L. něco vy- ložiti. Zbrt. Mus. 1891. 262. Lehkosť. Učinil mu to k l-sti (aby ho zlehčil, potupil). Arch. VII. 513. a tam často. S l-stí na někoho žalovati (= lehkomyslně). Půh. V. 39. Lehký = snadný. V světě vše nesnadné a těžké, tuto vše lehké. Kom. Lab. 116. Lehlivec, vce, m., accidiosus. Pršp. 43. 74. Lehner F. J., hud. spis. Vz Srb 174. Lehnouti. Když jest jísti, tož sednout; když dělat, tož si l. Us. Brt. Lehnšaft, lengšaft, u, m. = propůjčené kutiště. Arch. XII. 455. Lehocký = lhotský. Brt. P. II. 346. Lehom, ě (i), f. Km. 1886. 28. Lehtati v dialekt. Vz List. fil. 1892. 369. Lech, a, m., vz Ladislav (2. dod.). — L. = muž statečný, svobodný, rozšafný. D. Gesch. 65.	Lechce m. lehce. Arch. XI. 67. Lechen, a, m., vz Ladislav (2. dod). Lechie, e, f = Polsko. Svt. 2. 1. Lechovati = vyorávati lechy (líhy). Mor. Rgl. Lechy, pl., f., offens, zastr. Rozk., Veleš. Lejsek šedý. Cf. Mucháček, Mucholapka, Myšáček ; 1. malý, vz Ohniváček. Lejša, e, f. = olše. U Trenč. Šb. D. 70. Lejtrovati, čistiti, z läutern. Cf. Prták (dod.). Lejva, y, f. = liják. St. Jič. Vhl. Lékař. Arch. VIII. 612. Lékařka. 1466. Půh. IV. 218. Lékařní pomoc, ärztlich. Lékářnice, e, f. = ruka lékařská. Ezp. 1981. Lékařský. L. literatura nová. Vz Ott. VI. 342. Lékařství Spisy starší doby o 1. Vz D. Gesch. 278. Lidové 1. na Mor Vz Mtc. 1893. 140. Lekník, u, m., armedia, zastr. Rozk. Lékodajný, heilmittelspendend. L. lípy. Orl. VI. 290. Lékostavník, a, m., apothecarius, zastr. Pršp. 80. 84., Rozk. Lekovadlo, a, n. Us. Lekovati. L-val mu zuby = hádal se s ním. U Studené. Vlchř. Leksa, y, m. = Alexander. Wtr. Obr. I. 92. Lektvař. Arn. 2553. Lelek, nycticorax. Ž. kl. 101. 7. Cf. Sle- pouš (2. dod.). Lémeček, čku, m. = malý, stojatý obo- jek. Val. NZ. I. 227. Len, lnu. Cf. NZ. I. 337. (pověry), D. Lhrg. 195., Nevěsta (2. dod.). Lenec = jaro. Dle D. Gesch. 307. špatně. Leněný = lněný. Sš. Cf. Len, u, m. Sš. Lengšaft, vz Lehnšaft (2. dod.). Lenice. Ráda pradeno, ráda len, kerý teče z bečky ven; ešče radši l-cu, kerá teče sklenicú. Brt. P. II. 388. Lenník, u, m., lenteola. Pršp. 66. 19. Lenoch. Považ kobylo, co sme zvorali: já jsem ležel, ty's u mne stála, pravil l. Us. Brt. Lenošně, faul. L. ležeti. Jar. 54. Lenouška, lenúška, y, f. = lenoška. NZ. I. 346. Leňúhati = lenošiti. Val. Vck. Lepač, e, m. = plácačka. Val. Slavč. 102. Lepačka. Spáti jako v l-kách (v polo- snění). Jič. NZ. I. 373. Lepana, y, f. = rámus. To byla 1. Mor. Rgl. Lepař, e, m, = dělník obuvnický. Mor. Rgl. Lepek, pku, m., herba st. Philippi. Vz násl. a D. Gesch. 278. Lepel, u, m., herba sc. Philippi. 15. stol. Jgč. Cf. předcház. Lepenka = papír. Pohl. Zavrhl Tomsa ve své grammatice. Lepodělný, schöngearbeitet. L. štít. Msn. Hes.