Předchozí (1313)  Strana:1314  Další (1315) |
|
|||
1314
|
|||
|
|||
Lepobybný, schön-, leichtbeweglich. L.
vůz. Msn. Hes. Leposťrojný, schön gearbeitet. L. vůz.
Msn Hes. v. 304. Lepověnký, lepověnný, eiótéyavoí, schön-
umkränzt. Msn. Hes. Leprzie, genessus. Pršp. 18. 14.
Lépsti, leptati, sorbere. MV. (Hank. Sb.
386.). Lepšík, u, m. = přilepšení. Co za týden
ušetří, dá v neděli na 1. U Bydž. Kšť. Les. V ľesi = v lese. Vz I (2. dod.) a
List. fil. 1891. 420., Půh. III. 589., 601. Lésa = rošt, na němž bývali mučeníci
pečeni. Jir. Mor. 60 , Prk. Lések. Půh. III. 137.
Lesk, u, m. = rybník v Písecku.
Leskořech, u, m., corulinum, zastr. Pršp.
26. 28 Leskovec, vce, m., hora v Písecku
Lesktání = lektání, zastr. Pršp. 56. 77.
Leský, silvae. Ž kl. 49 10
Lesní bůžkové, lidé, oheň, panny, starci,
ženky. Cf Mách. 211. Lesní hospodářství v Čech. Vz Sdl. Hr. VIII. 50 , Ott. VI. 127. nn., Wtr. Obr. II. 504. nn (16. stol.). Lesnice, e, f., potok v Písecku.
Lesový, Wald.- L. příbytek Ezp. 2357.
Lesť lstí sluší zapuditi Ezp. 1523.
Lestktání = lechtání, zastr. Bhm. Vz
nahoře Lesktání. Léstřék, u, m. = rejstřík. Dol. Brtch.
Lestvice, e, f., frapa, zastr. Pršp. 77. 8.
Lešan, a, m., vz Ladislav (2. dod ).
Leščen = hrad u Kosmy. Mus. 1892. 276.
Leščení, leštění, dapsus, zastr. Rozk.
Leščník, leštník, u, m., purpura, ryba,
zastr. Rozk. Lešek, ška, m., vz Ladislav (2. dod ).
Lešeta, y, m., vz Ladislav (2. dod.).
Leši, n., vz Lišej (2. dod.).
Let. Rozneslo se letem letoucím Jrsk.
Letadlo, a, n., volatile, pták. Ž. kl. 49.
11. Letěti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 369.,
203. Léce jak lutý čert, jak zřítelnica, jak střela. Vhl. Letihar, u, m , biligo, zastr. Rozk. Pršp.
16. : luligo. Letnice, v instr. také letnicemi. Cf. Gb.
Ml. I. 94. Pořekadla o l-cích. Vz Zbrt. 122. Letník, u, m., druh sýra Arch. IX. 148.
Letný = vlažný. L. voda. Slov. Zátur ,
LObz. XVI. 85. Leto. O krácení é vz Gb. Ml. I. 86., D.
Lhrg. 191. Cf. o 1. Mách. 192., 195., 205. — Nové léto = veliký koláč jako svatební. Mor. Brt. Sv. 70. Letopér, a, letopéř, e, m = netopýr.
Exc. Letopisec. Čeští l-cové. Vz Pyp. K. II.
304. nn. Letopočet. Jak jej vyjadřujeme, o tom
vz v Gb. Ml. II. 96. Letora, Temperament. 15. stol. D. Gesch.
288. Letos z léto-se = léto toto. Gb. Ml. II.
87. Leukoplast, u, m. Vz Ott. IV. 934.
Lev mšiění = zelená moucha.
|
Leva Zikm. Mus. 1893. 261.
Levce, e, m., fusor. Pršp 43. 63.
Levinský Vojt. Xav. Vz Mus. 1892. 339.
Levka, vz Řápek.
Levkovážně = lehce, snadně. Šak sa
k němu l. nedodlabeš (nedostaneš). St. Jič. Vhl. Levně, critos, zastr. Pršp 17.
Levomozečný, linkshirnig.
Levomozkosť, i, f., Linkshirnigkeit, f.
Levoň, ě, m. = Lev (souhvězdí). D.
Gesch. 288 Levorukosť, i, f., Linkshändigkeit. f.
Levotočivý, sich links drehend. L ro-
stliny. Rosc. 44. Levotočný. L. deska. Ott. V. 771. b. Vz
předch. Lezeň, zně, f., Fahrschacht, m. Hrbk.
Lezoželezo, a, n. = náčiní, jímž možno
na stromy vylézti. Vlchř. Lézti v dialekt. Vz List. fil. 1892 110.
Lež. Instr. u nových lžemi. D. Lhrg. 180.
Ležačka, y, f., Marodeurzimmer, n. Kron-
bauer. Ležák, a, m. = velkokupec v 15. a 16.
stol., menší kupci sluli všichni jen kramáři. Wtr. Obr. I. 548 — L. (rukojmě). Vz o nich v Wtr. Obr. II 135. nn., 826., dole Ležení. — L., n, m. = mor. tanec. Brt. — L. = po- tok u Holetína, tam sluje Holetinka. Ott. VI. 52. Ležatec, tce, m. = přívrženec písma le-
žatého. Km. 1892, 214. Ležatý = nemocný, který leží. Kronbauer.
Ležení rukojmů. Neplatil li šlechtický
dlužník v čas, věřitel kázal rukojmům, aby vlehli do hospody a tam leželi a trávili na útraty dlužníkovy až do zaplacení dluhu. Vz Wtr. Obr. II. 826. Musil jsem vléhnouti a sám z l. se vypraviti a vyplatiti. Půh. IV. 317. Ležeti. L. v dialekt. Vz List. fil. 1892.
203. Co leží, neběží (říkávají hráči v karty). U Kdýně. Rgl. Ležel jsem v loži ukrutnú nemocí. 14. stol. Mus. 1890. 274. Ležiak, u, m. = nízký stromek ovocný,
jehož konáriky tahajú sa vodorovne po opierkach. Slov. Rr. Sb. Ležmem. Ležeti 1. (pádem). Us. Brt.
Lháti, lhu, lhou. D. Lhrg. 94., 235. Já
lhu. 1585. Wtr. Obr. II. 720. Lhou. Kold., Brikc. Wtr. Obr. II. 761. L., lžu, lžeš, 3. pl. lžou; lži, lžete; lže, lžíce (tvary odchylné lhu, lhou, lha, lhouce vznikly z mylného domnění, že obecné lžu, lžou je nesprávné m. lhu, lhou jako můžu a můžou m mohu a mohou). Gb. Ml. I 172. Cf List. fil. 1892. 365. V hrdlo lhu. 1490. Půh. V. 220. Než druhdy lhou. 1529. Arch. XI. 234. — kým. Gb Ml. II. 123. 4. Lhostiník, lhotajník, a, m., spaciator,
zastr. Rozk Lhůta právní v 16. stol. Vz Wtr. Obr.
II. 655. -li. Vz D. Lhrg. 274.
Liazť sa = líhnouti se Slov. Phľd. X.
269. Lib, a, m., vz Libomír (2. dod.).
Liba, y, f., os. jm. Mus. 1889. 162. Vz
Libochna (dole). |
||
|
|||
Předchozí (1313)  Strana:1314  Další (1315) |