1314

Lepobybný, schön-, leichtbeweglich. L.
vůz. Msn. Hes.

Leposťrojný, schön gearbeitet. L. vůz.
Msn Hes. v. 304.

Lepověnký, lepověnný, eiótéyavoí, schön-
umkränzt. Msn. Hes.

Leprzie, genessus. Pršp. 18. 14.

Lépsti, leptati, sorbere. MV. (Hank. Sb.
386.).

Lepšík, u, m. = přilepšení. Co za týden
ušetří, dá v neděli na 1. U Bydž. Kšť.

Les. V ľesi = v lese. Vz I (2. dod.) a
List. fil. 1891. 420., Půh. III. 589., 601.

Lésa = rošt, na němž bývali mučeníci
pečeni. Jir. Mor. 60 , Prk.

Lések. Půh. III. 137.

Lesk, u, m. = rybník v Písecku.

Leskořech, u, m., corulinum, zastr. Pršp.
26. 28

Leskovec, vce, m., hora v Písecku

Lesktání = lektání, zastr. Pršp. 56. 77.

Leský, silvae. Ž kl. 49 10

Lesní bůžkové, lidé, oheň, panny, starci,
ženky. Cf Mách. 211. Lesní hospodářství
v Čech. Vz Sdl. Hr. VIII. 50 , Ott. VI. 127.
nn., Wtr. Obr. II. 504. nn (16. stol.).

Lesnice, e, f., potok v Písecku.

Lesový, Wald.- L. příbytek Ezp. 2357.

Lesť lstí sluší zapuditi Ezp. 1523.

Lestktání = lechtání, zastr. Bhm. Vz
nahoře Lesktání.

Léstřék, u, m. = rejstřík. Dol. Brtch.

Lestvice, e, f., frapa, zastr. Pršp. 77. 8.

Lešan, a, m., vz Ladislav (2. dod ).

Leščen = hrad u Kosmy. Mus. 1892. 276.

Leščení, leštění, dapsus, zastr. Rozk.

Leščník, leštník, u, m., purpura, ryba,
zastr. Rozk.

Lešek, ška, m., vz Ladislav (2. dod ).

Lešeta, y, m., vz Ladislav (2. dod.).

Leši, n., vz Lišej (2. dod.).

Let. Rozneslo se letem letoucím Jrsk.

Letadlo, a, n., volatile, pták. Ž. kl. 49.
11.

Letěti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 369.,
203. Léce jak lutý čert, jak zřítelnica, jak
střela. Vhl.

Letihar, u, m , biligo, zastr. Rozk. Pršp.
16. : luligo.

Letnice, v instr. také letnicemi. Cf. Gb.
Ml. I. 94. Pořekadla o l-cích. Vz Zbrt. 122.

Letník, u, m., druh sýra Arch. IX. 148.

Letný = vlažný. L. voda. Slov. Zátur ,
LObz. XVI. 85.

Leto. O krácení é vz Gb. Ml. I. 86., D.
Lhrg. 191. Cf. o 1. Mách. 192., 195., 205. —
Nové léto = veliký koláč jako svatební.
Mor. Brt. Sv. 70.

Letopér, a, letopéř, e, m = netopýr.
Exc.

Letopisec. Čeští l-cové. Vz Pyp. K. II.
304. nn.

Letopočet. Jak jej vyjadřujeme, o tom
vz v Gb. Ml. II. 96.

Letora, Temperament. 15. stol. D. Gesch.
288.

Letos z léto-se = léto toto. Gb. Ml. II.
87.

Leukoplast, u, m. Vz Ott. IV. 934.

Lev mšiění = zelená moucha.

Leva Zikm. Mus. 1893. 261.

Levce, e, m., fusor. Pršp 43. 63.

Levinský Vojt. Xav. Vz Mus. 1892. 339.

Levka, vz Řápek.

Levkovážně = lehce, snadně. Šak sa
k němu l. nedodlabeš (nedostaneš). St. Jič.
Vhl.

Levně, critos, zastr. Pršp 17.

Levomozečný, linkshirnig.

Levomozkosť, i, f., Linkshirnigkeit, f.

Levoň, ě, m. = Lev (souhvězdí). D.
Gesch. 288

Levorukosť, i, f., Linkshändigkeit. f.

Levotočivý, sich links drehend. L ro-
stliny. Rosc. 44.

Levotočný. L. deska. Ott. V. 771. b. Vz
předch.

Lezeň, zně, f., Fahrschacht, m. Hrbk.

Lezoželezo, a, n. = náčiní, jímž možno
na stromy vylézti. Vlchř.

Lézti v dialekt. Vz List. fil. 1892 110.

Lež. Instr. u nových lžemi. D. Lhrg. 180.

Ležačka, y, f., Marodeurzimmer, n. Kron-
bauer.

Ležák, a, m. = velkokupec v 15. a 16.
stol., menší kupci sluli všichni jen kramáři.
Wtr. Obr. I. 548 — L. (rukojmě). Vz o nich
v Wtr. Obr. II 135. nn., 826., dole Ležení.
— L., n, m. = mor. tanec. Brt. — L. = po-
tok u Holetína, tam sluje Holetinka. Ott.
VI. 52.

Ležatec, tce, m. = přívrženec písma le-
žatého. Km. 1892, 214.

Ležatý = nemocný, který leží. Kronbauer.

Ležení rukojmů. Neplatil li šlechtický
dlužník v čas, věřitel kázal rukojmům, aby
vlehli do hospody a tam leželi a trávili na
útraty dlužníkovy až do zaplacení dluhu.
Vz Wtr. Obr. II. 826. Musil jsem vléhnouti
a sám z l. se vypraviti a vyplatiti. Půh.
IV. 317.

Ležeti. L. v dialekt. Vz List. fil. 1892.
203. Co leží, neběží (říkávají hráči v karty).
U Kdýně. Rgl. Ležel jsem v loži ukrutnú
nemocí. 14. stol. Mus. 1890. 274.

Ležiak, u, m. = nízký stromek ovocný,
jehož konáriky tahajú sa vodorovne po
opierkach. Slov. Rr. Sb.

Ležmem. Ležeti 1. (pádem). Us. Brt.

Lháti, lhu, lhou. D. Lhrg. 94., 235. Já
lhu. 1585. Wtr. Obr. II. 720. Lhou. Kold.,
Brikc. Wtr. Obr. II. 761. L., lžu, lžeš, 3. pl.
lžou; lži, lžete; lže, lžíce (tvary odchylné
lhu, lhou, lha, lhouce vznikly z mylného
domnění, že obecné lžu, lžou je nesprávné
m. lhu, lhou jako můžu a můžou m mohu
a mohou). Gb. Ml. I 172. Cf List. fil. 1892.
365. V hrdlo lhu. 1490. Půh. V. 220. Než
druhdy lhou. 1529. Arch. XI. 234. — kým.
Gb Ml. II. 123. 4.

Lhostiník, lhotajník, a, m., spaciator,
zastr. Rozk

Lhůta právní v 16. stol. Vz Wtr. Obr.
II. 655.

-li. Vz D. Lhrg. 274.

Liazť sa = líhnouti se Slov. Phľd. X.
269.

Lib, a, m., vz Libomír (2. dod.).

Liba, y, f., os. jm. Mus. 1889. 162. Vz
Libochna (dole).



	1314

	Lepobybný, schön-, leichtbeweglich. L. vůz. Msn. Hes. Leposťrojný, schön gearbeitet. L. vůz. Msn Hes. v. 304. Lepověnký, lepověnný, eiótéyavoí, schön- umkränzt. Msn. Hes. Leprzie, genessus. Pršp. 18. 14. Lépsti, leptati, sorbere. MV. (Hank. Sb. 386.). Lepšík, u, m. = přilepšení. Co za týden ušetří, dá v neděli na 1. U Bydž. Kšť. Les. V ľesi = v lese. Vz I (2. dod.) a List. fil. 1891. 420., Půh. III. 589., 601. Lésa = rošt, na němž bývali mučeníci pečeni. Jir. Mor. 60 , Prk. Lések. Půh. III. 137. Lesk, u, m. = rybník v Písecku. Leskořech, u, m., corulinum, zastr. Pršp. 26. 28 Leskovec, vce, m., hora v Písecku Lesktání = lektání, zastr. Pršp. 56. 77. Leský, silvae. Ž kl. 49 10 Lesní bůžkové, lidé, oheň, panny, starci, ženky. Cf Mách. 211. Lesní hospodářství v Čech. Vz Sdl. Hr. VIII. 50 , Ott. VI. 127. nn., Wtr. Obr. II. 504. nn (16. stol.). Lesnice, e, f., potok v Písecku. Lesový, Wald.- L. příbytek Ezp. 2357. Lesť lstí sluší zapuditi Ezp. 1523. Lestktání = lechtání, zastr. Bhm. Vz nahoře Lesktání. Léstřék, u, m. = rejstřík. Dol. Brtch. Lestvice, e, f., frapa, zastr. Pršp. 77. 8. Lešan, a, m., vz Ladislav (2. dod ). Leščen = hrad u Kosmy. Mus. 1892. 276. Leščení, leštění, dapsus, zastr. Rozk. Leščník, leštník, u, m., purpura, ryba, zastr. Rozk. Lešek, ška, m., vz Ladislav (2. dod ). Lešeta, y, m., vz Ladislav (2. dod.). Leši, n., vz Lišej (2. dod.). Let. Rozneslo se letem letoucím Jrsk. Letadlo, a, n., volatile, pták. Ž. kl. 49. 11. Letěti v dialekt. Vz List. fil. 1892. 369., 203. Léce jak lutý čert, jak zřítelnica, jak střela. Vhl. Letihar, u, m , biligo, zastr. Rozk. Pršp. 16. : luligo. Letnice, v instr. také letnicemi. Cf. Gb. Ml. I. 94. Pořekadla o l-cích. Vz Zbrt. 122. Letník, u, m., druh sýra Arch. IX. 148. Letný = vlažný. L. voda. Slov. Zátur , LObz. XVI. 85. Leto. O krácení é vz Gb. Ml. I. 86., D. Lhrg. 191. Cf. o 1. Mách. 192., 195., 205. — Nové léto = veliký koláč jako svatební. Mor. Brt. Sv. 70. Letopér, a, letopéř, e, m = netopýr. Exc. Letopisec. Čeští l-cové. Vz Pyp. K. II. 304. nn. Letopočet. Jak jej vyjadřujeme, o tom vz v Gb. Ml. II. 96. Letora, Temperament. 15. stol. D. Gesch. 288. Letos z léto-se = léto toto. Gb. Ml. II. 87. Leukoplast, u, m. Vz Ott. IV. 934. Lev mšiění = zelená moucha.	Leva Zikm. Mus. 1893. 261. Levce, e, m., fusor. Pršp 43. 63. Levinský Vojt. Xav. Vz Mus. 1892. 339. Levka, vz Řápek. Levkovážně = lehce, snadně. Šak sa k němu l. nedodlabeš (nedostaneš). St. Jič. Vhl. Levně, critos, zastr. Pršp 17. Levomozečný, linkshirnig. Levomozkosť, i, f., Linkshirnigkeit, f. Levoň, ě, m. = Lev (souhvězdí). D. Gesch. 288 Levorukosť, i, f., Linkshändigkeit. f. Levotočivý, sich links drehend. L ro- stliny. Rosc. 44. Levotočný. L. deska. Ott. V. 771. b. Vz předch. Lezeň, zně, f., Fahrschacht, m. Hrbk. Lezoželezo, a, n. = náčiní, jímž možno na stromy vylézti. Vlchř. Lézti v dialekt. Vz List. fil. 1892 110. Lež. Instr. u nových lžemi. D. Lhrg. 180. Ležačka, y, f., Marodeurzimmer, n. Kron- bauer. Ležák, a, m. = velkokupec v 15. a 16. stol., menší kupci sluli všichni jen kramáři. Wtr. Obr. I. 548 — L. (rukojmě). Vz o nich v Wtr. Obr. II 135. nn., 826., dole Ležení. — L., n, m. = mor. tanec. Brt. — L. = po- tok u Holetína, tam sluje Holetinka. Ott. VI. 52. Ležatec, tce, m. = přívrženec písma le- žatého. Km. 1892, 214. Ležatý = nemocný, který leží. Kronbauer. Ležení rukojmů. Neplatil li šlechtický dlužník v čas, věřitel kázal rukojmům, aby vlehli do hospody a tam leželi a trávili na útraty dlužníkovy až do zaplacení dluhu. Vz Wtr. Obr. II. 826. Musil jsem vléhnouti a sám z l. se vypraviti a vyplatiti. Půh. IV. 317. Ležeti. L. v dialekt. Vz List. fil. 1892. 203. Co leží, neběží (říkávají hráči v karty). U Kdýně. Rgl. Ležel jsem v loži ukrutnú nemocí. 14. stol. Mus. 1890. 274. Ležiak, u, m. = nízký stromek ovocný, jehož konáriky tahajú sa vodorovne po opierkach. Slov. Rr. Sb. Ležmem. Ležeti 1. (pádem). Us. Brt. Lháti, lhu, lhou. D. Lhrg. 94., 235. Já lhu. 1585. Wtr. Obr. II. 720. Lhou. Kold., Brikc. Wtr. Obr. II. 761. L., lžu, lžeš, 3. pl. lžou; lži, lžete; lže, lžíce (tvary odchylné lhu, lhou, lha, lhouce vznikly z mylného domnění, že obecné lžu, lžou je nesprávné m. lhu, lhou jako můžu a můžou m mohu a mohou). Gb. Ml. I 172. Cf List. fil. 1892. 365. V hrdlo lhu. 1490. Půh. V. 220. Než druhdy lhou. 1529. Arch. XI. 234. — kým. Gb Ml. II. 123. 4. Lhostiník, lhotajník, a, m., spaciator, zastr. Rozk Lhůta právní v 16. stol. Vz Wtr. Obr. II. 655. -li. Vz D. Lhrg. 274. Liazť sa = líhnouti se Slov. Phľd. X. 269. Lib, a, m., vz Libomír (2. dod.). Liba, y, f., os. jm. Mus. 1889. 162. Vz Libochna (dole).